Chaloupky
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457519/bmid_chaloupky-9Cf-457519.png
4
1006
1006
Kniha Chaloupky je románem z prostředí (nejen) Krušných hor. Hlavními hrdiny příběhu jsou dva chlapci z českého vnitrozemí, kteří se vinou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraničí, takzvaných Sudet. Kniha popisuje nejen jejich životy, ale i osudy jejich rodin ve vnitrozemí i pohraničí, sousedské vztahy, lidskou zlobu, lásku i přátelství. Velká část děje knihy Chaloupky se odehrává v zaniklých obcích Chaloupky a Jelení v první polovině 20.století. Poutavý příběh o obyvatelích tohoto kousku světa, na které dopadaly události obou světových válek a všeho, co se v této složité době u nás v pohraničí dělo, vás vtáhne do nitra přírody Krušných hor, kde žili lidé vždy těžký život. A přesto tento kousek země milovali.... celý text
Přidat komentář
Drsné, ale překvapivě i dojemné. Hrdinům jsem fandila a prožívala s nimi všechno do posledního písmene, strhující kniha.
Pokládám si otázku, zda bych byla z knížky tak nadšená, kdybych před několika dny právě na místě bývalé vesnice Chaloupky nebyla. To místo ve mně zanechalo nepopsatelně silný dojem a díky tomuhle příběhu, jsem se tam mohla vrátit a ty pocity se ještě umocnily.
Poutavý příběh, který mi zase trochu otevřel oči, co se popisované doby týká.
Taky žiju v pohraničí, taky odsud museli odejít příbuzní a známí mých prarodičů.
Čím víc o té době čtu v kronikách i beletrii, tím víc vnímám, jak těžké to bylo a jak nespravedlivá řešení doba všem přinášela.
Kniha byla velmi zajímavá.
Kniha mi přišla o něco slabší než Sudetský dům. Myšleno co do zpracování. Víc než osudům jednotlivých postav, kterých je mimochodem obrovské množství, je kniha věnována popisu historických událostí nejen v daném kraji. Ale příběh je to silný, smutný a rozhodně stojí za přečtení.
Krásný příběh, i když ten začátek je "zvláštní " tak zbytek příběhu je čtivý. O lásce k horám, odhodlání a víře v lepší život. Z odstupem času se mi Chaloupky líbí víc a víc. I když Sudetský dům je velká konkurence , ale i tato knížka si zaslouží pozornost a obdiv.
Na knížku jsem se moc těšila, protože příběh je z mých milovaných Krušných hor ale za mne teda obrovské zklamání. Postavy naprosto ploché, žádná nebyla dotažena tak, aby mne její příběh zaujal. Žádné emoce a hloubka. Navíc mám pocit, ze si autor vzal vic než zvládnul. Stačilo by vyprávět příběh tři/čtyř postav, takhle byl každý jen nakousnut a nijak dotáhnut do konce. Začátek děje byl ambiciózní, ale ke konci jakoby autorovi došly síly a vše rychle ukončil. Snad bude Sudetský dům lepší.
Silný meziválečný a poválečný příběh z Krušných hor, skvěle napsaná kniha. Mooc se mi líbila, není co dodat, vřele doporučuji
Příběh mě na dlouho utkvěl v hlavě. Střetává se zde láska ke krušnohorské přírodě s důsledky I. a II. světové války. Prožívala jsem s Ritou každý den s napětím, co nového přinese.
Mě se knížka líbila. Musela jsem si zvyknout na styl vyprávění, ten mi ze začátku moc nesedl, ale přibývajícími stránkami jsem mu přišla na chuť. Počet postav mi nevadil, neměla jsem problém se zorientovat a naopak se mi líbilo, že bylo popsáno více osudů. Čtení to nebylo veselé, knih s válečnou tématikou mám načteno dost, ale tahle pro mě byla obsahově nová co se týká životu v pohraničí během 1.světové války a 1.republiky. Postav knihy, těch dobrých, rovných, co si prostě jen chtěli žít svůj život, mi bylo líto. Ať Němců nebo Čechů. Kvůli zlým, bezpáteřním hlupákům ve finále doplatili na vše oni. Neumím si vůbec představit, jaké to musí být nedobrovolně se vzdát své rodné hroudy, nechápat, proč čas najednou sousedé nezdraví jen kvůli vaši národnostitohle ale asi nikomu normálnímu nedává smysl, ani tehdy ani teď. O odsuneh jsem už samozřejmě něco četla, něco málo se dozvěděla ve škole a tahle kniha svým příběhem mi danou dobu zase o něco více přiblížila a nad osudem postav jsem se zamýšlela. Velké plus za malebné popisy krajiny.
,,Touha a hlas srdce jí nesly do dáli přes kopce. Ještě jednou spatřit místa, kde byla v životě nejšťastnější. Kde ale také zažila nejvíce bolesti a utrpení. Osud si nevybírá."
Pestrý kaleidoskop příběhů a zmatků na pozadí dvou světových válek. Historie všeobecně známá, zasazená převážně do dnes již zaniklé obce Chaloupky a Jelení v Krušných horách. Kraj trpce zkoušený národnostním rozpolcením, tak známým pro celé Sudety.
Mnoho postav činí příběh nepřehledným, nepropracované osudy povrchním, odbíhání do budoucnosti štěpí čtenářovu pozornost.
Z mého pohledu dobře nastíněn pomalu se plížící nacionalismus a následné národnostní rozpolcení.
Melodramatický konec byl jen emotivní tečkou za smutnou historií násilně vysídlených starousedlíků, násilně roztržených rodin pod heslem: Oko za oko, zub za zub.
Smutné.
P.S.: Odňat může být trest, vina však trvá dál. Publius Ovidius Naso
Audiokniha
Kniha je bohužel vystavena na seznamu událostí a příběh mi připadal pouze okrajový. Mám načteno hodně podobných knížek, ale tady mi neseděl styl jakým byla kniha napsaná. Osudy postav byly velmi smutné a život se s nimi většinou nemazlil, ale nedokázaly mě úplně chytnout za srdce. 3,5*
Kniha mi nepřišla jako příběh, spíše jen jako suchý popis událostí, které se staly. Možná jako prvotní skica pro obsáhlejší rodinnou ságu. Přehršel postav, povrchní, bez zajímavých dialogů, bez hlubších emocí, nic z toho ve mě nezůstalo. Základní téma dobré, ale absolutně nevyužité.
K dokonalosti chyběl jen trošku přehlednější děj, jinak super a těším se na další knihy tohoto nadějného mladého autora.
Už před nějakou dobou jsem slyšela v rádiu rozhovor s autorem, kde jsem se o knize poprvé dozvěděla. A pak už byla na seznamu "k přečtení" a čekala jsem, kdy se naše cesty potkají. Konečně :-)
O meziválečné době jsem četla už různé knihy, ale tato byla pro mě výjimečná svým regionálním umístěním. Sudety, Krušné hory, vesničky uprostřed krásné přírody, to dávalo osudům lidí ještě další rozměr. Kronika několika rodin, příběhy obyčejných lidí v klidné i bouřlivé době. František a Florián pro mě jsou jedni z nejkrásnějších lidí, se kterými jsem se kdy na stránkách knihy setkala. Silní, laskaví, milující a stateční. A za toto setkání upřímně děkuju.
Po delší době pět hvězdiček. Kniha se četla úplně sama, příběh krásně plynul. Všechno ostatní už ale bylo spíš smutné, stejně jako dějiny promarněného dvacátého století. Jak mohlo lidstvo promrhat potenciál stojící na jeho začátku? A nakonec to všechno odnesli prostí lidé, kteří víceméně za nic nemohli, jak Češi, tak posléze Němci.
Už jsem četla Nebe nad Perninkem a byla jsem zvědavá na další autorův počin. A za mě skvělé. Často mi dělá problém (u severských autorů obzvlášť) velké množství postav. Ale v tomto případě jsem s tím problém neměla. Překvapuje mě, jak tak mladý autor dokáže napsat takový poutavý příběh lidí z jedné dědiny.
Určitě sáhnu po další jeho knize.
Tohle se četlo velice dobře, ale souhlasím s některými čtenáři, občas jsem se ztratila v postavách.
To, co zde autor popisuje se opravdu dělo a myslím si, že to bylo mnohdy ještě drsnější. Ale lidé se asi nikdy nepoučí :(
(16. 7. 23 - 16 233 - 45)
Čtivý příběh o obyvatelích krásných Krušných hor na které dopadají události obou světových válek.
Příběh vypráví o těžkém životě lidí v krušnohorské přírodě stejně tak i o soužití mezi Čechy a Němci, kteří v té oblasti žili. Ale i o tom co se v pohraničí odehrávalo na pozadí blížící se 2. světové války a nadvlády Němců...
Knížka byla hezká, ale zároven smutná.
Četla jsem jedním dechem,pan spisovatel umí psát poutavě.Krásné Krušné hory psané v průběhu dvou válek,soužití Čechů a Němců bylo velice smutné ,plné nenávisti,strachu a vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky.Ale i tam se objeví nezištná láska Němky a Čecha.
Štítky knihy
venkovské romány Krušné hory, Krušnohoří Sudety historické romány český venkov zaniklé obce české rományAutorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2021 | Chaloupky |
| 2023 | Sudetský dům II: září 1947 - květen 1950 |
| 2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Silná knížka. Líbilo se mi, že nestraní ani jednomu národu. Ocenila jsem, že je vše vysvětleno na pozadí historických událostí, protože ne všichni máme v dějepise stoprocentní jistotu. Jediné, co bych vytkla je, že je to místy podle šablony - každá rodina se svým záporákem. V jednu chvíli se začaly osudy rodin tak podobat, až pro mě při větším množství postav nastal zmatek. Naštěstí se to pak zase rozmotalo.