Chci tě mít ve skříni
Simona Votyová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423267/bmid_chci-te-mit-ve-skrini-Q46-423267.jpg
4
274
274
Co všechno se dá v manželství odpustit, tolerovat, kam až zajít? Viola miluje Viliama a Viliam miluje Violu. Jenže Viliam už přítelkyni má a Viola zase malého syna. Ale pak se ti dva stejně vezmou. Najednou se zdá, že je všechno jinak, než si představovali. Zvlášť poté, co se jim narodí autistická dcera. Tíhu rodinného života každý řeší po svém. Viliam stoupá po kariérním žebříčku a utápí se v alkoholu. Viola maluje a možná miluje někoho jiného… Román české autorky o soužití dvou lidí, který upoutá také tím, že je psán z pohledu ženy i muže.... celý text
Přidat komentář
Po Myší díře a Provařené jsem sáhla po autorčině další knize. Opět mě nezklamala, i když s přihlédnutím k předešlým přečteným o hvězdičku míň. Kniha vyprávěná ze dvou pohledů muže a ženy a naprosto rozdílná, což se mi líbilo....střet hlavních postav. Každý má holt svou pravdu a názor...
Doporučuji
Četla jsem od začátku do konce se zaujetím, takže za mně určitě dobrý. Silný životní příběh, dramatické situace, ale je tam i prostor pro lehký humor. Jediné co mi trochu vadilo bylo nečekané skákání do jiných scén, chvíli jsem se musela zamyslet kde zrovna kdo je.
Náhodný tip, od kterého jsem nic moc nečekala, ale nakonec se z toho vyklubalo docela fajn čtení – nekomplikované, nenáročné, s naprosto realistickými postavami a s příběhem, kterému lze uvěřit, protože s některými situacemi se dnes a denně potkává nebo je zažívá spousta z nás. Takže hlavní hrdiny lze velice dobře chápat a vůbec není těžké se vžít do jejich příběhu.
Díky své „obyčejnosti“ (a to vůbec nemyslím hanlivě) se sice nejedná o žádnou hlubokomyslnou literaturu, ale rozhodně dokáže zaujmout. Bylo to, jako bych seděla u kafé střídavě s kamarádkou a kamarádem – manželským párem - dělala jim „vrbu“ a oba si mě střídavě vylévali srdce, jak je ten život kolikrát těžký a nespravedlivý a co s ním dál.
Zajímavé a hezky podané bylo i téma autistické dcery. Autorka se vkusně a citlivě vypořádala s přiblížením toho, co všechno musí rodiče takových dětí zvládnout, jak složité a vyčerpávající můžou být situace, které jsou pro ostatní lidi naprosto běžné a jakým způsobem můžou až destruktivně zasahovat do partnerských vztahů. Ostatně jako všude, kde se vyskytne jakékoliv postižení či nemoc.
Autorka byla pro mě krok do neznáma, vůbec jsem ji neznala, ale bylo to příjemné překvapení, čtení jsem si užila.
Tato vztahová sonda se mi dostala do rukou v rámci projektu #hromadnastafeta, který máme s holkami z IG. A jsem za to moc ráda, protože jinak bych konkrétně po této knize nejspíš nesáhla. Bylo to mé první setkání s paní Votyovou a rozhodně ne poslední. Ve štafetě mi ještě přijde Myší díra a na tu se obzvlášť těším.
Chci tě mít ve skříni je opravdu detailně vymazlená vztahová sonda. Autorka nám naservírovala příběh o Viliamovi a Viole, kteří se milují. Jenže po několika desítkách společného soužití se věci tak docela změní. A nic není růžové tak, jako na začátku.
Já osobně jsem knihu začala číst bez čtení anotace, proto vám moc detailů do recenze nenapíšu. Chtěla bych napsat jen to, že kniha může mnohým z nás posloužit jako skvělý příklad toho, jak by neměla vypadat „komunikace“ ve vztazích. A jak nevyhořet. Po této myšlence bych si troufla knihu přirovnat ke knižnímu skvostu od Petry Soukupové - Věci, na které nastal čas.
Po dočtení jsem se opět cítila zlomená. Já nevím, proč si pořád takhle vědomě ničím srdce. Ještě víc, než je dosud zničené.
„V ten okamžik pochopím tvrzení, že štěstí jsou jenom střípky malinkých radostí.“
Každopádně se mi kniha moc líbila a hodnotím 4,5*/5*.
Další velmi čtivá kniha od autorky. Hlavní postava Viola rozhodně nemá na růžích ustláno a pere se se životem, jak jen to jde, ať už je to manžel alkoholik nebo autistická dcera. Kniha je čtivá od první do poslední stránky.
Další skvělá kniha paní Votyové. Příběh ze života. Co všechno dokázala Viola zvládnout . Psáno z pohledu Violy i Viliama. Určitě doporučuji a těším se na další knihy.
Hmm,tak tato kniha mě bavila.
Byla fakt dost ostrá,ale život s alkoholikem a autistou asi ostrý bude.
Bavila mě,děj pořád frčel.Z knih ,které jsem zatím od autorky četla,tato zatím nejzajímavější.
Čtivá jednohubka, kterou mi doporučila knihovnice a trefila se mi do aktuální chuti. Je to oddychovka se špetkou něčeho navíc a suhlasím se Zorkou, že se nejedná o žádnou velkou literaturu. Ale na čtení jsem se těšila a bavilo mě to, takže zasloužené 4*.
„Stojím před naším domem a přemýšlím, jestli mám utéct, nebo jít dovnitř. Povyk je slyšet zase až ven, Tradičně zajdu na zahradu, zašmátrám v okapu a posilním svoje nervy vodkou. Během několika minut do sebe naleju skoro půl flašky a nasaju do sebe energii. Nikoli z vesmíru, ale z chlastu. Rozproudí se mi po celém těle a cítím se najednou v pohodě. Do pusy si strčím několik žvýkaček a jdu vstříc rodinnému životu. Překročím střepy na zemi a raději bych překročil i Violu, ale místo toho ji políbím na tvář.“
...
„Venku pere slunce, šumí moře a v okolí jsou nádherná panoramata. My ale strávíme většinu dní v pronajatém domku na samotě, protože s Emou to jinak nejde. Ale i tohle je láska.“
Viola a Viliam a jejich dvacetileté soužití. Autorka popsala manželství bez servítek se všemi různými strastmi, kdy se jeden druhému tak nějak ztrácí před očima. Přečteno jedním dechem.
Na jednu ženskou toho život naložil až, až. Kniha se četla dobře, měla spád. Člověk si vůbec neuvědomuje jak těžké to musí být vychovávat autistické dítě. Na obsahu knihy mi nevadilo nic, ale ta její vazba, kniha se mi rozlepovala pod rukama.
Na mé momentální rozpoložení byla kniha plná tvrdé reality našich dní - nevěra, alkohol, autismus dítěte, honění se za kariérou, opuštění rodiny, problémové rodinné vztahy.....nebylo to špatné, vše bylo uvěřitelné, jen toho špatného bylo příliš moc.
Výborná kniha ze života. Kapitoly psané naprosto věrohodně z pohledu obou hlavních postav Violy a Viliama. Na jednu rodinu bylo těch problémů teda naloženo opravdu dost-autismus, alkohol, deprese, nevěra...
Krásná kniha, to co dostala Viola do života naloženo, uff, bez všech příkras, prostě opravdová kniha a jsem ráda za ten konec, občas v knihách bývají náznaky a člověk neví...tady je děj zlehka ukončen.
Příběh ze života o manželství, lásce, dětech, vztazích, závislosti na alkoholu, nevěře, přátelství a těžkém vyrovnávání se s autismem v rodině. Zajímavé a čtivé.
Opravdu příběh ze života. Bez nadsázky a naopak se všemi utrapami,jaké může život přinést. Velmi zajímavý a čtivý příběh. Akorát místy jsem se ztratila, neboť děj se rychle přemístil už do jiného prostředí. Ale velmi doporučuji.
Svobodná matka Viola potká Viliama láska na první pohled? Ze začátku je vztah harmonický.Spolecne dítě však přinese problémy.Autismus dítěte neunesou mnohé vztahy a Viliam je pořád ještě kluk.Neni jim co závidět.
Štítky knihy
nevěra autismus pro ženy partnerské vztahy psychologické romány alkoholismus žárlivost nevlastní otec rodiče a děti české rományAutorovy další knížky
| 2019 |  Chci tě mít ve skříni |
| 2021 | Myší díra |
| 2017 | Provařená |
| 2023 |  Kdyby |
| 2015 | Nedávejte do hrobu motýla živého |
Ze začátku mi kniha přišla jen jako takové průměrné čtení pro ženy. Hodně mě začala bavit, až když se na scénu dostala Emička, ačkoliv nechápu, že na to, že má autismus, nepřišli dřív, mně to bylo jasné hned a to jsem ani nečetla anotaci.
Provařená a Myší díra se mi líbily víc, ale i tady je to hlavně díky Emičce na 4*.