Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2822
2822
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Kniha má neskutečný spád, nejde přestat číst, hrdina vás štve a zároveň mu fandíte, výborně vykreslené postavy i prostředí, velmi opravdové, jedna z nejlepších knih českých autorek za posledních pár měsíců..
Opět trefa a plný počet, po vynikajících Sítích další skóre. Poslouchala jsem audioknihu a nestačila žasnout,jak se autorka dostala do hlavy mužského hrdiny. Neskutečné! Hynka provázíme krizí, a to nejen středního věku, která pomalu ale jistě eskaluje..Hynek mě chvíli štval, bavil, taky jsem ho litovala,ale nakonec mu asi nejvíc fandila. Byť měl máslo na hlavě..minulost prostě nikdo změnit neumí a život a jeho milníky se holt nedají cvičně odžít, všichni jedeme rovnou naostro. Takže Chirurga vnímám jako svědectví o životě, a to takovém, jaký je...
Čtivá kniha, kdy fandíte hlavnímu hrdinovi, aby to s ním konečně dobře dopadlo, ale on místo toho lítá z problému do problému. Konec mě trochu zklamal, těšila jsem se, že se konečně blýská na lepší časy, ale vlastně odpovídá celé pasivitě hlavního hrdiny a neschopnosti (možná i absenci touhy?) cokoliv měnit.
Je vidět, že paní Dvořáková důvěrně zná prostředí o kterém píše. Také se jí velmi věrohodně (na ženu) podařilo zachytit pocity a chování vyhořelého Hynka. Nelíbilo se mně ale, jak se o svých pacientech vyjadřoval, ale jinak dobré.
Moje první knížka od paní Dvořákové. Přečteno rychle a nutno dodat, že se zaujetím. Nikdo nechceme být tím pacošem, a už vůbec ne tím s komplikacemi.. Velmi věrohodně vykreslené lékařské prostředí, i to, že i lékaři jsou jen lidi.. Pasáže o úmrtí otce jsem probrečela, oživily mi rány, které jsem utrpěla, když zemřel otec minulý rok mně..
Nejdřív jsem si říkala, jojo, lidový jazyk, to bude rychlovka. Zdravotnické prostředí je mi blízké, tam se nic nového zásadního nedozvím, měla jsem i "čest" poznat několik doktorů s blízkým vztahem k alkoholu, pořád to jsou lidi... kniha mě ale velmi mile překvapila. Ukazuje celkem všední život, plný každodenních starostí, ale je zde hezky vidět, jak nad něčím ani nemrkneme, přes něco se s nadhledem přeneseme a pak jsou problémy, které nás ničí... vlastně šlo o těžké, hutné téma, přitom popsané jednoduše. Až mi mrazí, když si uvědomím, kolikrát lehce někoho odsoudím, aniž bych věděla, co se za jeho chováním a názory skrývá...
Příjemné oddechové počtení. Zabavila mě několik večerů. Nic nedá, nic nevezme. Fajn s sebou na cesty ( nebo do nemocnice? )
Neodolala jsem vysokému hodnocení a hlavně českému románu z lékařského prostředí. MUDr. Grábl byl chvílema na odstřel, ale jedno se mu musí přiznat - lékař to byl dobrý. Sice mi trochu vadilo, co si o nás doktoři myslí, když nás mají ve svých rukách :-), ale s tím nic nenaděláme. Přes tu úctu, co k nim chovám (a tu já mám velikou), jsou to také lidé se svými radostmi, starostmi i trápením. Mně se kniha líbila, dalším románům paní spisovatelky neodolám.
Nejdřív jsem si říkala, že mé hodnocení bude jiné. Sice se tedy jedná o moji první knihu od autorky, ale opravdu smekám za ten jazyk. To byla opravdová nefalšovaná Pražština, kterým Hynek mluví. Opravdu to napsala tak, jak by se vyjadřoval chlap v jeho situaci. To je pro mě absolutně mistrovský kousek.
Paní Dvořáková ve mě vzbudila opravdový pocit, že se jedná o skutečné a autentické vyprávění lékaře. Sice si tak vlastně může za své neštěstí sám, ale takové příběhy mě utvrzují vždy a jen o tom, že každý svého štěstí strůjce.
Výborné odpočinkové čtení. Je vidět dobrá znalost nemocničního prostředí, chodu chirurgického oddělení, operačních sálů, i například toho, že zdravotnictví může být výnosný byznys, když se v tom umí chodit, ví se kde objednávat a co...
Hlavní hrdina je sice spíš záporák, alkoholik, trochu arogant, ale byly chvíle, kdy jsem s ním sympatizovala.
V neposlední řadě jsem i pustila slzu při kapitolách, kdy je
velmi sugestivně vylíčeno úmrtí Hynkova otce. Jsem ráda, že knížka neušla mé pozornosti, stála za to.
Po Dědině druhá kniha od této autorky a ještě povedenější. Petra Dvořáková umí skvěle vystihnout lidské charaktery. Děj byl velmi čtivý. Poznámka pod čarou- hlavní postava byla docela záporná, ale já jsem jí i tak moc fandila.
Doposloucháno. Takový výsek ze života jednoho ne příliš šťastného doktora. Pro mě slušný náhled do \"kuchyně\" lékařů, kterou neznám. Hlavního hrdiny je vám líto, pak vás štve, rozumíte jeho slabostem, pak ho zase nechápete. Je to chytrý chlap, kterému občas v duchu říkáte \"ty jsi ale blbec\". Napsané je to poutavě a zase úplně jinak než Dědina, kterou jsem četla po Vánocích. Teď se těším na Vrány, podle anotace to vypadá, že se Dvořáková rozkročila do zase úplně jiného tématu.
Má první kniha od této autorky. Kniha se četla velmi rychle a snadně, děj měl spád, i přes to, že v knize nebyly žádné extrémní dějové zvraty. Mám velmi ráda knihy z lékařského prostředí a tahle byla velice reálná, místy až krutě reálná. Knihu určitě doporučuji k přečtení a těším se na další autorčiny knihy.
Tak Chirurg mi sedl mnohem více než Dědina. Ačkoliv jsem měla trošku problém se stylem psaní autorky, příběh byl hodně uvěřitelný, čtivý a bez jakýchkoliv příkras. Za mě mile překvapení.
Byla jsem docela mile překvapená, jak se kniha rychle četla a když jsem ji zaklapla, tak jsem zjistila, že jsem se u ní vlastně vůbec nenudila. Druhou polovinu jsem přečetla na jeden zátah a i když v ději nebyly nějaké extrémní zvraty, kniha mě moc bavila a od autorky si určitě ještě něco přečtu.
Číst se to určitě dalo, ale způsob vyprávění mně vůbec neseděl. A jako všechny knihy , které jsem zatím od autorky četla bylo to takové depresivní. I když věřím, že je to dost věrohodné, bohužel.
Dala bych 2,5*
Knihu jsem sice dočetla, četla se lehce,ale bohužel toto není můj šálek kávy...vadily mi vulgarity, které v knize jsou.Bohužel nevím,co na této knize tolik lidí vidí,ale samozřejmě každému co se mu líbí.
Štítky knihy
nevěra lékařské prostředí muži rodina manželství nemocnice, špitály alkoholismus operace (lékařství) střední věk lékaři
Chirurg mě dostal. Navíc jako audiokniha je dílo výborně načteno, až si člověk přeje, aby to nikdy neskončilo a ještě chvíli s Hynkem mohl sdílet jeho život, práci, pocity...
Opravdu uvěřitelně vyprávěný příběh jednoho více či méně zpackaného života, kdy čtenář střídavě žasne, občas by s Hynkem zatřásl, aby nedělal další botu, chvílemi ho lituje a ke konci mu hodně fandí.
Prostředí nemocnice je vylíčené výborně, je vidět, že autorka ho dobře zná. Ale i komplikované vztahy v rodině a Hynkova láska tátovi mě dostávaly. Kniha brnká na takové ty struny hluboko uvnitř nás, ale není to žádná prvoplánová emoční ždímačka. Ani vzdáleně. Já si občas přála vidět do hlavy i ostatním postavám, jako je třeba u Soukupové v knize Nejlepší pro všechny. Chtěla bych vědět, co si myslí a jak jednotlivé situace prožívají Markéta, Andrea i Hynkovy děti. Takhle to bylo úplně jednostranné... ale i tak výborné. Myslím, že tuhle knihu chci vlastnit i v papírové podobě.