Chirurg
Petra Dvořáková
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Četla jsem všude samé kladné komentáře a mě knížka ničím neoslovila. Vadil mi pražský dialekt, vadilo mi, že o každé ženě mluvil jako o babě. Nevyrovnaný člověk, který se stále na něco vymlouvá. Snad poslední třetina mě trošku chytla, ale tak jak jsem měla původně v plánu přečíst víc knih od Dvořákové, tak teď to zvažuji.
Tohle mi nesedlo. Strašně jsem se trápila!
Vadily mi nesympatické postavy a nemastný, neslaný začátek. Několikrát jsem knihu dokonce odložila, než jsem to dočetla. Reálně zaznamenané prostředí operačních sálů, nemocnice a vztahů doktorů a sester. Pan doktor se ke konci skoro srovnal a závěr nebyl úplně marný.
**********SPOILERY************:
Výborný antihrdina, kterého jsem vážně neměla ráda. Vlastně podle mě stvořila autorka přehlídku totálních antihrdinů, které jsem neměla ráda, ale o to víc, mě zajímalo, jak se zachovají v různých situacích. Petra Dvořáková však rozhodě stvořila velice reálné postavy v reálných situacích. Stejně tak mrazivým způsobem popsala situaci českého zdravotnictví. Výborná kniha, jak je už u autorky zvykem, 5* bez diskuze.
Svižně napsaná kniha, hovorová čeština mi vyhovovala. Ukázka toho, jak snadné je se dostat do koloběhu dění, z kterého není snadné vystoupit.
MOZNE SPOILERY!!!
Kniha ve me zanechala velmi zmatene pocity. Na jednu stranu byl Hynek neskutecny srac - neustale omlouvani chlastu, omilani svoji posrane kariery a svadeni to na vsechny kolem. Na stranu druhou bylo velmi prijemne byt s nim ke konci knihy, kdy se vzchopil a zase zacal zit.
Vztahu Markety a Hynka nerozumim. Ocividne zde nefunguje uz ani naznak duvery ci podpory, nemilujou se, nepritahujou se. Marketa Hynkovi neveri a podezira ho z nevery a chlastani. Hynek ji chlasta za zady a obcuje s kolegyni... A stejne spolu jsou kvuli detem, kterym to vic skodi, nez prospiva. Tezko rict, zda by si tento vztah nezaslouzil v knize take svuj konec.
Hvezdicku v hodnoceni ubiram za 'ejove' koncovky slov, ktere mi trhaly oci (umeju, ranenej, nejakej...). Rozhodne zkusim dalsi knihu z repertoaru Perty Dvorakove.
Ale jo ... dalo se to, ovšem extra nadšení se nekonalo. Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla ... i jsem myslela, že knihu odložím. Ta 4* je za druhou polovinu knihy a závěr.
Velmi znepokojivé čtení. Proč znepokojivé? Protože román působí neskutečně reálně, tak autenticky. Zobrazené vztahy (manželské, rodičovské, kolegiální, atd.) mi místy naháněly husí kůži. Neschopnost otevřeně si promluvit, čelit svým strachům, mizivá snaha pochopit druhého, lhát sám sobě, na moment se kát a říkat si, že ten druhý to také nemá lehké, ale za okamžik už zase pociťovat nenávist, cítit vztek a bezvýchodnost situace a mohla bych ve výčtu pokračovat ještě dlouho… Síla tohoto románu je pro mě právě v tom, že si dokážu představit, že bych se mohla ocitnout např. v pozici Markéty. A ta představa je děsivá…
Kniha je nesmírně čtivá, připadala jsem si, že nakukuji doktoru Gráblovi při operaci pod ruce, že s ním sedím v dílně, že s ním prožívám kocovinu, že cítím jeho vztek a strach, atd. Čtení místy dost bolelo (znám chlast z rodiny a mám k němu dost negativní vztah; také jsem při čtení zažívala strach spojený s tím, že by se mohly zvrtnout moje vztahy s dětmi)… „člověk si svoje peklo připravuje sám“ (s. 235)
Moje první setkání s P. Dvořákovou. Přesvědčila mě, že je skvělou spisovatelkou. Její schopnost nahlédnout člověku do duše je mimořádná. Popravdě mám trochu strach pustit se do některé z jejích dalších knih. Ještě teď mi bije zrychleně srdce, to se mi u psaní žádného komentáře ještě nestalo. Klobouk dolů, Petro!
Pěkně napsané. Čte se jedním dechem. Příběh muže s velice kladným vztahem k alkoholu, který nezastírá, hlavně sobě, že si za to může sám a hledá jak se s tím vyrovnat.
Knihu jsem začal poslouchat před několika hodinami a mám za sebou pár kapitol v excelentním podání Pavla Baťka. Už nyní mohu dát maximum hvězd. Jsem zvyklý, že dobré knihy píší hlavně muži a kvalitní spisovatelka je spíše vyjímka. Petra Dvořákové je právě onou vyjímkou a já této mistrni slova upřímně děkuji za skvěle naspaný román. Budu se těšit na další její díla a vmém žebříčku hodnocení zaujímá velmi vysokou příčku.
Skvělá kniha! Dlouho se mi nestalo, že bych měla v ruce čtení, které by mě tak pohltilo. Nechápu jak se Petře Dvořákové se podařilo tak dobře vykreslit mužskou hlavní postavu zavelenou tolika problémy.
Stejně tak tu atmosféru operačních sálů (i když tady vím, že autorka pracovala několik let jako anesteziologická sestra na sálech, tak má evidentně z čeho čerpat) . Jsem taky z oboru, a můžu vám říci, že tahle kniha prostě byla "ze života". A kolikrát jsem jen kroutila hlavou, jak jsou mi některé situace povědomé.
Vůbec se mi nechtělo se s Chirurgem rozloučit, ale na druhou stranu, myslím, že právě tenhle kratší formát knize sedí.
Občas na mě příběh působil depresivně, ale to proto, že takový asi měl být. Líbilo se mi skvěle popsané prostředí nemocnice a náplň práce doktorů či sester. Příběh byl podle mě místy tuctový a v určitých pasážích jsem chtěla, ať už přijde další kapitola na jiné téma. Celkově mě ale kniha dost pohltila. Určitě sáhnu i po nějakém další dílu od Petry Dvořákový.
Velmi čtivá kniha. Lékař s vroubkem z minulosti, nespokojený v manželství a s nesplacenými dluhy právě kvůli onomu vroubku, se ze všech sil snaží v nemocnici pracovat co nejlépe, ale na paty mu stále šlape dávná vina. Do toho ještě i nezvládnutý alkohol a nevěra. Svá selhání si uvědomuje, ale není schopen jim čelit jaksepatří. A život ho nešetří v ničem. Přichází o svého otce, který mu poskytoval psychickou oporu i důvěru. Aby toho nebylo málo, tak má ještě i trable se svými dětmi o manželce nemluvě. Až ke konci celého příběhu se dokáže pochlapit a získat novou šanci nejen obhájit svůj post ve špitále, ale i získat vyšší funkci. Zas ale takový borec a klaďas není, jelikož se pořád neumí vymotat z milostné avantýry. Snad to nějak dořeší časem. Knížku jsem přečetla na jeden zátah, je vidět, že autorka prostředí nemocnice dobře zná. Jenom jsem měla asi přehnaná očekávání, předchozí Dědina se mi zdála lepší, to je ovšem věc názoru. Podle mě tento lékařský román nijak nevybočuje ze současné prózy, takže jen průměrné hodnocení.
Poslouchala jsem audioknihu a musím říct,že mě přímo uchvátila.Dlouho mě nic tak emocionálě nedostalo.Knihu doporučuji a dávávám nejvyšší hodnocení
Tato kniha mne z celé série zaujala nejvíc. Je mi blízké pochybování vypravěčky o tom zda jedná správně a dělá to nejlepší možné v každé situaci. Někdy nepochopitelné jednání a unáhlené reakce, sice vyvolávají rozpaky ale jsou obrazem její zranitelné a o sobě pochybují povahy. Příběh který opravdu stojí za přečtení. Proto dávám nejvyšší hodnocení.
Pro mne po Dedine a Já jsem hlad trochu zklamání. Dobře se čte, ale to je tak všechno. Bez překvapeni, od začátku jsem tusila , jak se bude příběh vyvíjet. Tento příběh pro mne zůstal na povrchu.
Nenáročné čtení z lékařského prostředí. Tak nějak jsem očekávala, že to bude víc pecka podle všech těch reklam a humbuku kolem. Ale jo, číst se to dá.