Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2976
2976
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Pro mě asi nejvíc rozporuplná Dvořákové kniha.
Po čase od přečtení jsem poslechla audiopodobou a stále osciluji mezi třemi a čtyřmi. V něčem povrchní, čtenářsky vděčné, malinko podbízivé. Zároveň fakt mistrný vhled do určitého typu chlapa? Popis jak to vše být nemá? V určitých chvílích mě bavilo audio i trochu víc než kniha a Grábl mi byl asi o milimetr bližší. Někde kolem smrti otce..... Souhlasím, že ženské postavy jsou dost ploché. A pokaždé mě neskutečně krkal přístup manželky Markéty.
Načteno to není špatně.
TŘI A PŮL :@
P.S. Pro jaroivu - ano negativistický nádech u autorky vnímám. Nemocnice očima Karla Sovy je skvělý postřeh!
Druhá kniha, kterou jsem přečtla od Petry Dvořákové ( nejdříve jsem četla Dědinu = pěkná) Příběh je výborný, věřím, že to tak chodí i v životě. Četlo se to samo, ale jednu hvězdu dávám dolů za vulgaritu, které bylo až moc, a za výraz kompl, který mě tahal za oči! Většinu pracovního života jsem pracovala mezi počítači jako ajťák a výraz kompl, jsem neslyšela. Ale není to zde o výrazech, knihu hodnotím velice kladně a mohu ji vřele doporučit.
No...na plný kotel to úplně není, to si musíme přiznat, ale nadějné české autory nesmíme děsit :) a měli bychom být shovívavější, pokud jde o kvalitní věci. A tohle, troufám si tvrdit, dobrá a kvalitní kniha je.
Je příjemné, když se člověku dostane do pracek kniha, o které v životě neslyšel, od autorky kterou nezná. A dopadne to tak, že začne číst odpoledne a když se pak o půlnoci probudí a jde na záchod, tak místo aby spal dál, čte až do rána jak magor, aby to dočetl.
Někdo psal - je to vtipné. No nevím...mi do smíchu rozhodně nebylo. Zato jsem se musel párkrát přesvědčit, že to opravdu píše ženská a ne chlap.
Takže kvalitní zážitek za 4,5* a autorka 100x opíše: Už nikdy nebudu používat v knize slovo kompl, aby se mým čtenářům neježily vlasy hrůzou a v kapsách nebrousily břitvy :)
Jsem velmi zvědav a těším se na další knihy.
I když celá kniha působila depresivně, bavila mě číst. Zaráželo mě, že autorkou je žena neb některé pasáže byly podle mě skvěle popsány “z mužské hlavy” . Autorka mě baví a ráda budu její čtenářkou.
Na knihu jsem se pod vlivem kladných recenzí moc těšila, ale nebylo to pro mne to "pravé ořechové", jak jsem si představovala. Když ale člověk leží zrovna ve špitále a nic jiného po ruce nemá, tak se to přečíst dá.
Dlouho jsem váhala s koupí této knihy a nelituji. Čtivé, ze života, vtipné. Určitě doporučuji :-)
Knížka se mi líbila. Velmi čtivé. Obdivuji spisovatelku - ženu, že se dokázala dívat na svět mužským pohledem.
Tak to mě bavilo moc a musím poděkovat mým oblíbeným uživatelům za ty skvělé komentáře, které mě na knihu navedly.
Výborně napsaný příběh z českého prostředí s bravurně vykreslenými charaktery, ve kterém sledujeme životní průšvihy a přešlapy chirurga Hynka, jeho osobní i profesní krizi. Hynek se v tom opravdu řádně ráchá, občas se i potápí, a kdyby to mnohdy nebylo úsměvné, tak je to vlastně k pláči....nebo naopak ?
Jo, tohle je o životě, jednou jsi dole, jednou nahoře....
Kniha se velmi dobre cte, jen je trosku povrchní a ten konec.... v poslední době se s otevrenými konci roztrhl pytel a to me teda nebaví......
Kniha o arogantním lékaři s krizí středního věku a s problémy s alkoholem, který si zažije pár fyzických i morálních kocovin. Kniha se čte velice dobře s rychle. Dále musím pochválit úroveň medicínské odbornosti v knize. Autorka si dala záležet. Naopak ryze subjektivními negativy jsou pro mě časté narážky na hloupé až tupé sestry s tituly, zvlášť od autorky, která má sama zdrávku ( jako bychom tohle neposlouchaly i v reálu, natož to ještě číst), dále mi chybí nějaké finále a řešení manželské krize, která byla dokonalým odstrašujícím příkladem..a pak taky slovíčko kompl..to bylo čiré zlo. Čtyři s odřenýma ušima.
Četlo se mi to dobře. "Drsne"prihody zivota, pubertalni dite, neklapajici manželství, nemoci v rodině... Něco, co se děje. A k tomu nahlidnuti do zalulisi doktorů, kteří nejsou superhrdinove. Pacienti, kteří si někdy dělají, co chtějí. ..Jen to nedoporucuju číst před nějakou operaci:-)
Tak tohle se mi moc líbilo. Oceňuji styl, jakým autorka píše, ale ze začátku jsem se do toho nemohla začíst. Jazykový styl, jakým je kniha psaná, je přece jen méně obvyklý - i když to může být jen můj subjektivní pocit, protože běžně vyhledávám jiný druh literatury. Nicméně postupně jsem si zvykla a pak už se mi kniha četla dobře. Nakonec jsem si říkala, že je vlastně psaná dost realisticky. Opravdu jsem věřila, že by si to někdo mohl skutečně myslet. A i když je příběh z velké části spíše popisem běžného života chirurga a jeho krize středního věku a místy vyznívá až tragicky, závěr knihy je dynamičtější a nadějeplný. Jak už tu psali jiní, také jsem ráda, že máme takto nadějné české autory.
Nakonec dávám 4 hvězdičky, i když s odřenýma ušima. Kniha je velmi čtivá a autorce se podle mého názoru podařilo vystihnout jak lékařské prostředí (chirurgie), tak osobnost doktora (nejen) v krizi středního věku. Působí na mě velmi autenticky, dokonce bych řekla, že to ve skutečnosti bude s tím cynismem ještě horší.
Celkový dojem mi ale také kazily některé opakovaně používané výrazy a místy podle mě i zbytečné lpění na hovorové češtině i v čistě popisných částech textu mimo přímou řeč a úvahy doktora. Některé (spíše regionální) výrazy podle mě nezapadaly do zbytku použitého nespisovného jazyka a přišly mi rušivé. Nebylo to jen opakovaně zmiňované slovo "kompl", ale i některá zvláštní slovní spojení jako např. "tepláky, co nosí po doma" nebo podivné skloňování jména Andrea. Tak mě napadá, proč si autorka vybrala zrovna takto problematické jméno pro jednu z postav? :-)
Nicméně i přes všechny shora uvedené výhrady hodnotím knihu velmi pozitivně a podle mě určitě stojí za přečtení.
Chirurgovi dávám 4,5! Jsem rád, že česká literatura má takto talentované autory. Po jazykové stránce nemám k autorce (a i ke korektorům) žádné výhrady; kniha byla velmi čtivá. Příběhy z lékařského prostředí nijak nevyhledávám, ale na tento jsem se vážné těšil. Vím, že autorka je zdravotní sestra a že se v tomto prostředí pohybovala, a tak vybíhá čtenáři na mysl, kolik z popisovaných událostí je čístá fikce a kolik se toho vážně stalo.
Alkohol, ve kterém hlavní postava utápěla své problémy (jak pracovní, tak osobní), byl pro autorku pravděpodobně jedním ze zásadních motivů celé knihy. Otázka, zda se české zdravotnictví musí vypořádávat i doopravdy s tímto problémem, mě děsí. Nedokážu si představit, že by mě, nebo někoho z mých blízkých měl operovat připitý lékař. Člověk by měl být profesionál, zvláště u lékařů, a netahat své problémy do pracovního procesu.
Takovýchto knih je v české literatuře jako šafránu, i proto jsem rád za tento počin! Těším se na další dílo této autorky.
Knihy této autorky mě tak pohltily ani nevím čím a každá je prostě bomba. Velmi se mi tato kniha líbila. Velmi se mi líbilo přiblížení, jak to chodí v nemocnici a na sále
Dravá a ambiciózně stereotragická interpretace existence, která je dobře včleněna do strukturalisticko-neofabularizačního vyznění. Daří se to udržet v rovnováze a pro praktické odlehčené čtení lze více než doporučit.
Velmi čtivá kniha, měla jsem ji rychle přečtenou a dost mě to bavilo. Oceňuji pro mě nový pohled do prostředí operačního sálu a celkově nemocničního prostředí. Vadilo mi používání výrazu "kompl" a skloňování jména Andrea. Navíc mi občas přišlo, jako kdyby některé části autorka nakonec smazala, ale zapomněla poupravit návaznost textu (zejména se jedná o vztah Andrey a Hynka, tam mi přišlo, že něco chybí).
Knihu jsem sice dočetla, četla se lehce,ale bohužel toto není můj šálek kávy...vadily mi vulgarity, které v knize jsou.Bohužel nevím,co na této knize tolik lidí vidí,ale samozřejmě každému co se mu líbí.