Co zpívá Sojka
Lenka Poláčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512201/bmid_co-zpiva-sojka-fYM-512201.png
4
41
41
O adventu roku 883 se na dvoře knížete Svatopluka hoduje. Hostem je i Bořivoj, vůdce Čechů, a všechna ta sláva má jediný cíl: přesvědčit ho, aby změnil víru a přijal křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Proto také mezi stoly obchází pohádkář Sojka a na přání knížete servíruje hostům příběhy. Jenže není všechno tak, jak se na první pohled zdá. Morava, navzdory své moci, není zemí klidnou a ani Sojka není tím, kým se zdá být. Historický román z doby Velkomoravské říše, jehož hrdiny jsou nejen velmožové a biskupové, ale především zpívající Sojka, její putování zemí, její vyprávění a hledání lásky.... celý text
Přidat komentář
Věk přízraků mne nadchnul, a tak jsem sáhla po dalších knihách autorky. Při čtení anotace jsem čekala nějakou konspiraci, ale Sojkovo tajemství bylo úplně jinde. U knížky je znát, že je to prvotina, není tak vycizelovaná a vybroušená jako Série Olomouce. Svůj styl autorka nezapře, vzor je utkaný s nápadem, ale tkanině ještě chybí lemování a výplň. Jelikož jde o historický román, ocenila bych mapku, ale ještě více medailony skutečných postav, které v příběhu vystupují (Gorazd, Svatopluk, Wiching nebo pouze zmiňovaný Rastislav), včetně informace o cyrilometodějské misii nebo o Velké Moravě. Tato látka se v dějepisu učí poměrně stručně, i když by si – což dokazuje i román Lenky Poláčkové – zasloužila hlubší rozvedení. Třeba právě neformálně formou vyprávění příběhů zasazených do skutečné doby. Moc se mi líbilo vylíčení lásky k Moravě (stárnu a jsem čím dál sentimentálnější), ale takový Štorch by z látky udělal epičtější příběh.
Román mi doporučila paní knihovnice z naší vesnické knihovny. Autorka je totiž z Olomouce, a to mě zaujalo. Mám ráda, když se děj týká skutečných míst, zvlášť když jsou mi blízká. Příběh Sojky se však odehrává v období Velké Moravy takže jsem si zrovna tady tu regionální rovinu zase až tak neužila. Historické romány běžně nečtu, změna žánru mi ale momentálně přišla vhod.
Nakonec to nebylo špatné, ačkoli první dvě třetiny knihy mě zas až tak moc nebavily. Ne, že by to byla nuda, ale nestrhlo mě to. Posledních sto stran se děj rozjel a posunul od historie spíš k romantice, dočítala jsem se zaujetím, mělo to spád.
Nemůžu posoudit kvalitu historické části nebo hodnověrnost děje; namátkou jsem si ovšem googlila pár jmen a byla jsem překvapená, že jde o reálné postavy.
Jako vystoupení z obvyklé čtenářské komfortní zóny to bylo docela fajn. Půl hvězdy navíc za Holmuc, jsem lokální patriot
Kniha mne moc bavila, po utrpení s knihami od amerických autorek (Běh času a Rodina) tato kniha byla jako pohlazení na duši. Četba jednoznačně podnítila zájem o toto období dějin i o oblasti, kde se děj odehrává. Pustila jsem si kvůli tomu s chutí i film Cyril a Metoděj a už jsem si vyhledala další knihy o této epoše moravských dějin. Poselství knihy je veskrze pozitivní, a to i přes krutosti doby, kterou zachycuje autorka spíše v naznacích, tísnivé atmosféře. Líbilo se mi, že nakonec každý našel své uplatnění, východisko ze své bezvychodne situace. Děkuji za příjemnou četbu.
Dle anotace jsem čekala román složený z příběhů z dob Velké Moravy a ejhle, ono nic. Kniha byla nudná a dočetla jsem jen silou vůle. V knize se neobjevila ani žádná historická fakta, která by čtenáře alespoň trochu vzdělávala.
Náhodný výběr v knihovně, který byl příjemným překvapením. Jsem ráda, že jsou stále čeští autoři, kteří se nebojí hrát si s jazykem.
Trochu mě iritovalo, že autorka zdá se volně zaměňuje biskupství/arcibiskupství a zavádí celibát kněží o pár set let dříve, než ho zavedla sama církev. Nicméně román je napsaný natolik čtivě, že láká k tomu dozvědět se o popisované době více - a to je skvělé.
Na knihách miluju, jak nás dokážou přenést do úplně jiného světa, do jiné doby. Jsou to takové malé cesty časem během našich všedních dní. Tentokrát mě román Co zpívá Sojka zavedl do 9. století na Velkou Moravu. Opět jsem o trochu bohatší co se týče vědomostí o naší historii. Za to jsem velice vděčná.
Kniha se mi hodně líbila. Zasadit příběh do etapy Velké Moravy byl výborný nápad. Sám toto období mám rád a knih, které se v něm odehrávají není zase tolik. Knihu bych si ještě více užil, kdyby autorka podlala plastičtější obraz doby, více se ponořila do rodinných vazeb. Hezky vykreslila tu dobu, kdy křesťanství pomalu převýšilo pohanství.
Příběh z prostředí a doby, které není tak ošlehané. Autorce dávám palec nahoru za to, že se tématu Velké Moravy nezalekla.
Najdi v srdci lásku. Mohla bys vládnout celé říši, ale kdyby tvá vláda nevzešla z lásky, přece bys nebyla nic.
Tato knížka mě hned zaujala svou nádhernou obálkou. Příběh nás zavádí na Velkou Moravu, do doby, kdy se v českých zemích začalo upevňovat křesťanství a Konstantin s Metodějem, potažmo jejich žáci, položili základy slovanského písemnictví. Román kromě různých legend a střípků historie předkládá čtenáři také spoustu filozofických otázek a podmětů k zamyšlení. Způsob vypravování a téma příběhu nemusí vyhovovat každému, mě ale román Co zpívá sojka určitě obohatil.
Neokoukané prostředí a doba, hodně mě to bavilo. Lehce napsané, dobře se čte. Nejsou zde žádná velká dramata, příběh příjemně ubíhá.
Možná k dokonalosti chybí nevypsanost autorky, to mám za to, že kupuju a čtu hlavně začínající české autory. Ti vypsaní se zase jen opakují, tak co. Zajímavý příběh, hezký jazyk, převratná doba. Možná mi vadilo střídání vypravěčů, možná mohla paní Lenka přidat na popisech a dialozích a ubrat na patosu. Možná to chtělo lépe, více dramaticky vystavět příběh. Taky jsem se docela dlouho bála, že se s knihou politicky neshodnu, ale zbytečně, vždyť bylo jasné, proč Sojka nemůže navštívit svoje děti , i když řečeno to nebylo. Podle anotace jsem čekala komorní drama ala Daněk, ale byl to normální román, a zavede vás až do Benátek. Ve zkratce jde o to, že Svatopluk se dostal na Knížecí stolec zradou, a žáci Cyrila a Metoděje dostávají (zřejmě) ochutnávat vlastní meducínu. A pokud by vás zajímalo vyznění příběhu, tak vězte že: "Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, byl bych jen dunící kov a znějící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všemu tajemství a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl takovou velkou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nejsem nic. "
Na knihu jsme narazila v novinkách a říkala jsem si proč si ji nepřečíst, českou historii mám ráda.
V knihovně byla k dispozici celkem brzo. Musím říct, že kniha se četla velice rychle. Trochu mě překvapila informace o arcibiskupství, byla jsem přesvědčená, že arcibiskupství v českých zemích byla až za Karla IV.
Kniha náhodně vybraná v knihovně a musím říct, že vážně krásná kniha. Historický román o počátcích budování víry u nás, o několika lidech a jejich osudech, které se potkávají. Opravdu stojí za přečtení. A Sojka je fajn.
Autorovy další knížky
| 2023 |  Věk přízraků |
| 2022 |  Moje cesta do fantazie |
| 2023 | Co zpívá Sojka |
| 2024 | Hodina hromu |
| 2023 | 4 povídky |
Zajímavě a krásně napsaný historický román, bohužel tomu dost chybělo. Ocenila bych předmluvu a doslov, mapku a časovou osu. Jsem sice asi náročná, ale takhle působila kniha bohužel dost neuchopitelně, protože neměla vlastně ani ucelený děj. Přesto na prvotinu fajn a paní autorka má opravdu nádherné vyjadřovací schopnosti.