Denník moderného fotra
Dominik Landsman
Deníček moderního fotra série
< 1. díl >
Už od útleho veku som chcel byť otcom. V škole všetci chceli byť kozmonautmi, policajtmi alebo princeznami (dokonca aj môj kamarát Vašo chcel byť princeznou). Ja však nie. Ja som chcel byť otcom. Pýtali sa ma: „A naozaj nechceš byť kozmonautom?“ Moja odpoveď znela vždy rezolútne NIE a stále som im opakoval, že budem otcom. Roky plynuli, prešiel som klasickým vzdelávacím procesom. Základnú školu som bral ako nutné zlo, ktoré musím pretrpieť, aby som si ako otec dokázal spočítať, koľko mám detí. Na strednej som sa trochu oťukal a začal zháňať matky k svojim deťom. Prekvapivo som ale žiadnu spolužiačku neprehovoril. Keďže žiadna vysoká škola odbor „otcovstvo“ neponúkala, musel som ísť na jeden z tradičných odborov a dúfať, že ho nikdy nepoužijem. Svojho sna byť otcom som sa nehodlal vzdať. A pár rokov po škole to prišlo. Stal som sa otcom. Paráda. Som otcom už skoro dva roky a keď sa ohliadnem, radšej by som bol tým kozmonautom.... celý text
Přidat komentář
4*/5*
Jak si poradí otec na "mateřské" dovolené s nezbedným synem?
Už jsem četla Karanténu s moderním fotrem a Deníček mi ve srovnání přijde slabší, ale stále moc fajn kniha.
Určitě se nasmějete, protože některé situace jsou vyloženě postavené na hlavu a velmi originálně pojaté. Viz např. scéna ke konci s dědou v koši na prádlo :)
Autor má velký dar psát čtivě a mile, a pokud máte rádi trochu ujetý humor, neváhejte po knize sáhnout.
Ubírám hvězdičku za některé scény, které byly přitažené za vlasy.
Doporučuji novopečeným rodičům a všem, kdo se chtějí smát :)
Dobre, niekto môže oponovať ohľadne literárnych hĺbok, ale... jak ja som sa smiala!!! Smiala som sa nahlas ešte cestou z knižnice v autobuse domov, ako sa blížil chvost dinosaura k nosu tatínka :DDDDDDDDD To nevymyslíš, to je život, život rodiča, fakt ma to bavilo a doporučujem, kým čakáte, až sa vyvaria plienky alebo odmočí ďalšia hrozná škvrna od kečupu, človeku sa smiechom uľaví :D
Možná jsem příliš přísný, ale nelíbilo se mi to. Párkrát jsem se zasmál, ale vlastně to bylo docela hloupé (anebo to je styl humoru, který jde mimo mě). Knihu jsem dostal, sám bych si ji určitě nekoupil. Blog samozřejmě znám a jako blogové čtení je to celkem OK, ale jako kniha moc ne (čímž nevyčítám autorovi, že z toho vydáním knihy zkusil vytřískat nějaké prachy, dobře pro něj).
Tak toto byla opravdu knížka pro chlapy/mámy v domácnosti. Zpočátku jsem se docela nasmála, byly tam popisky toho, jak malé miminko dokáže člověka deptat, aniž by to snad chtělo... Pak jsem, coby máma, začala nad příběhem přemýšlet. A to bylo špatně. Přestala jsem se bavit a hrozně jsem se divila, proč táta nechá to dítě stále padat na hlavičku... Nebo proč to dítě desetkrát denně blinká? Mě, kdyby se to stalo dvakrát za den, tak už s ním běžím k lékaři... Něco je přece špatně...
Dočetla jsem a uvědomila jsem si, že to mělo být opravdu dílko pro zasmání. Takže tu výše uvedenou kritiku chování otce beru zpět :-)
Film se mi nelíbil, zvládla jsem ho asi do poloviny. Zkusila jsem knížku. Mno, je to lepší, ale asi další díl už zkoušet nebudu.
Tak tohle mě moc nebralo. Humor mi připadal hodně nucený, místy značně přisprostlý, až nechutný. A opakovaný vtip prostě přestává být vtipem. Ano, malé děti se kolem nás míhají poměrně hodně, často nás zaskočí, ale takovéto hyperboly si nezaslouží. Zvlášť pokud jich je celá kniha. No, aspoň to nebyl úplný deníkový záznam, jak je dnes v internetovém prostoru běžné, tady byly autorovy myšlenky řazeny jakž takž tematicky.
Knížku je třeba brát s nadhledem a humorem, pak je to poměrně zábavné čtení. Zvlášť, pokud máte doma taky takového "Čeňka")." :-)
Posloucháno jako audiokniha. Po dvou hodinách jsem usoudila, že je to pro mě ztráta času. Asi bylo toho zveličování moc. Dala bych dvě hvězdy, jednu přidávám za občasný úsměv... :-)
Jako zasmála jsem se to jo, něco jako bych viděla přímo u nás v obýváku. Dost věcí mi tam ale vadilo. Otázka jestli na rodičovskou dovolenou žena nebo muž - záleží na rodině, někdy je to náročné, ale hlavně jaké si to kdo udělá, takové to má
Knížka, psaná formou deníku, která se mně moc dobře četla. Humor Dominika Landsmana mi docela sedl a u některých pasáží jsem se opravdu zasmála. Některé pasáže už mně přišly dost přehnané,ale i tak jde o krátkou, nenáročnou oddechovku.
Nezvládnul jsem to dočíst. Opravdu ne. Snažil jsem se. Dokonce jsem šel kvůli tomu sám na rodičovskou "dovolenou" a snažil se to číst i během toho. Ale opravdu jsem v tom nenašel nic vtipného. Zajímalo by mě, jak moc odlišně knihu hodnotí muži a ženy. Já jsem přímo modelový čtenář a nic. Myslím, že je to převážně pro ženy, aby si povzdechly, jak to ti muži nezvládají a že dobře jim tak. I tady to spíš hodnotí ženy.
Audiokniha.
Chcete-li se hodně dobře bavit a trošku potrápit svojí bránici, pak toto je ta pravá volba. Kdo měl jednou potomka, ať nedávno či dávno, se od této knihy neodtrhne. Skvěla napsaná kniha, kterou interpretace Filipa Švarce zařadila mezi top nejlepší oddychovky, které jsem kdy četla. Doufám, že stejně se pobavím u dalších dílů :)
Některé vtípky by se mohly zdát už trochu přestřelené, ale proč ne. Celkově to bylo super, děj ubíhal rychle, ironie mi byla hodně sympatická. Těším se na film i další díly.
Štítky knihy
humor zfilmováno výchova otcovství rodičovství humoristické romány rodiče a děti
Humorná kniha o soužití s dítětem na mateřské dovolené. Od jeho otce. Musím přiznat, že přisprostlý, přestřelený a někdy až nepříjemný humor a sarkasmus autora mi nesednul. Některé situace byly smutně vtipné spíš až k pláči. Nevím proč, ale styl psaní mi velmi připomenul povídky Šimka a Grossmanna, které jsem četla před pár dny kvůli čtenářské výzvě. Každopádně, na splnění staré čtenářské výzvy z roku 2016 (téma Kniha od veřejně známé osobnosti (ne spisovatele) kniha stačila. Obohatila mne tím, že vím, že mi humor tohoto autora rozhodně nesedí - no, taky dobré vědět.