Denník moderného fotra
Dominik Landsman
Deníček moderního fotra série
< 1. díl >
Už od útleho veku som chcel byť otcom. V škole všetci chceli byť kozmonautmi, policajtmi alebo princeznami (dokonca aj môj kamarát Vašo chcel byť princeznou). Ja však nie. Ja som chcel byť otcom. Pýtali sa ma: „A naozaj nechceš byť kozmonautom?“ Moja odpoveď znela vždy rezolútne NIE a stále som im opakoval, že budem otcom. Roky plynuli, prešiel som klasickým vzdelávacím procesom. Základnú školu som bral ako nutné zlo, ktoré musím pretrpieť, aby som si ako otec dokázal spočítať, koľko mám detí. Na strednej som sa trochu oťukal a začal zháňať matky k svojim deťom. Prekvapivo som ale žiadnu spolužiačku neprehovoril. Keďže žiadna vysoká škola odbor „otcovstvo“ neponúkala, musel som ísť na jeden z tradičných odborov a dúfať, že ho nikdy nepoužijem. Svojho sna byť otcom som sa nehodlal vzdať. A pár rokov po škole to prišlo. Stal som sa otcom. Paráda. Som otcom už skoro dva roky a keď sa ohliadnem, radšej by som bol tým kozmonautom.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda autorův humor a jeho příspěvky hlavně na FB. Knížka je pro mne trochu zklamáním. Chápu, že v prvním roce dítěte je to opravdu stále to samé (tak jako v knize), ale čekala jsem tak nějak víc. Pravděpodobně je to tím, že je to sborník jednotlivých příspěvků dohromady.
Nicméně kniha stojí za přečtení a párkrát jsem se od srdce zasmála. Doporučila bych číst na vícekrát, aby to čtenáři nepřišlo stále stejné tak jako mě.
Kdo má rád tento styl psaní, doporučuji knihy Dovolená s moderním fotrem nebo Na chalupě s moderním fotrem, jsou výrazně lepší. Tam jsem se prosmála celou knihou.
Celkem zábavná kniha, čte se docela pěkně. Ze začátku jsem se dobře zasmál ale časem mě Čeněk se poblil, Čeněk se posral začalo nudit.
Omlouvám se Fotrovi, ale kniha mě přiliš neoslovila. Z části je to ale má chyba, protože jsem se na ni až moc těšila. Miluju totiž autorovy příspěvky. Ať je to krátký popisek fotky nebo vyjádření se k aktuálnímu dění... miluju to. Vždy je to vtipné, až mi kolikrát tečou slzy. Proto jsem si chtěla nadělit jeho knihy až za odměnu za státnice. ovšem osud mi nepřál a v knihu zrovna neměli. Tím se mé očekávání ještě zvětšilo a když jsem ji konečně ukořistila u nás v knihovně... tak mě prostě a jednoduše fakt nenadchla. Takže nechám nadšení opadnout. A nenadšená, možná až s odporem, půjdu do další knihy a věřím, že to tak špatné nebude.
EDIT: Jo, možná je to tím, že dítě nemám, a tak mi to připadá až neuvěřitelně nereálné.
Super, vážně super.
Vtipné, opravdu jsem se nasmála....
Jako jednohubka pro odreagování, doporučuji všem, co to zažili.....
Vtipné, zábavné, ze života. Nevím, jaké je to v písemné formě, jí poslouchala audioknihu a to tomu dost možná přidalo na zábavnosti, protože přednes byl skvělý.
Brečel jsem smíchy! Styl psaní mi připomíná Šimka a Grossmana, tento slovní humor prostě miluju. Navíc autor často vymyslí překvapivou a nevídaně vtipnou poentu (ne všechny historky s Čeňkem se skutečně staly). Kdo ještě nemá děti, ať tuto knihu nečte, po přečtení nejspíš děti nebude nikdy chtít. :-D
Sérii jsem dlouho odkládal, nyní nastal čas a já mám za sebou první díl, ostatně tahle doba si žádá odlehčení a proto jsem sáhnul po něčem vtipném. Ovšem asi jsem očekával více, všude se o Moderním fotrovi mluví a již i traduje, že je to něco opravdu k počůrání smíchy a vzhledem k tomu, že jsem četl jinou knihu pana Landsmana a sleduji jej na Instagramu, trochu jsem se zklamal. Kniha je svižně napsaná, autor si pohrává s českými výrazy, které dnešní doba neužívá a mladí lidé asi již nebudou znát, ale tím více ke mě přilnula. Formulování vět a hra se slovy je velmi sympatická a lidé narozeni do milénia budou tímto “pohlazeni”. Některé pasáže jsou velmi vtipné a jiné skoro prázdné, asi jako Moderní fotr vyčerpaný a pohozený v koutě Čeňkova pokoje. Pasáže, které se zdají být nejdříve realitou a posléze zjistíte, že jsou velmi barevou představou autora, vám nejdříve vyrazí dech, ale pak se zasmějete a zároveň, pokud nemáte děti i s úlevou oddychnete.. O hvězdu navíc dávám, protože kniha ve mě vyhrabala velmi živou vzpomínku na mou babičku, když jsem u ní trávil prázdniny a chodila se mnou na pískoviště, neuvěřitelný flashback, takže děkuji!
Kniha mi byla doporučena a dobře zapadla do čtenářské výzvy pro rok 2021 bodu 13. Zasmál jsem se. To byl účel této publikace a ta byla naplněna. Jako otec dvou dětí jsem musel občas zmáčknout slzu při vzpomínkách, které mi vytanuly na mysli při četbě. Ne nebojte, byly to slzy od smíchu. Kdo děti nemá, těžko říct zda by tuto knihu měl číst, minimálně ho tolik nepobaví, maximálně ho odradí od bláznivého úmyslu se rozmnožovat.
Vzhledem ke všeobecné oblibě knížky jsem čekala víc. Autor má nepříjemný zvyk se hodně opakovat, totéž slovo ve větě dovede použít i 4x a když už se mu povede dobrý vtip, obvykle ho dojí až do trapnosti.
první díl :D jen si vzpomenu a už se zase chlámu :D skvěle napsané ;) až jsem si vzpomněla na svoje dvě mateřské ;)
Myslím, že veľa ľudí v hodnoteniach nechápe čierny alebo suchý humor. Osobne Dominika sledujem na všetkých frontách, napr. i v Divokom Kačerovi. Za mňa je jeho humor veľmi kvalitný a kedykoľvek mi je blbo, niečo si od neho prečítam. Túto knihu som čítala po operácii chrbtice, takže keď ma dokázala dostať do skvelej nálady, zasluhuje plný počet hviezd. Nemám výhrad.
Je to takova oddechovka, v prvni polovine jsem se docela nasmala a kdyby kniha v tomto duchu pokracovala, dala bych 4*. Ale po te polovine zacala byt takova bez napadu, ucourana a docetla jsem ji jen proto, ze proste nerada nechavam nedoctene knihy. Za povedenou prvni pulku davam 3*. Od autora jsem cekala vic, sleduji ho na fb a tam se mi docela libi.
Kniha to je celkom krátka, ale aj tak mi dala celkom zabrať. Vážne som si myslela, že sa mi bude páčiť. Čítať som ju síce začala iba kvôli výzve na @databazeknih (kniha, ktorá má v názve aneb), ale celkom som sa na ňu tešila. Lenže naozaj mi vôbec nesadla. Väčšina príbehov mi prišla taká nasilu, príliš prehnaná, skôr trápna a málo vtipná. Tiež sa tam veľa vecí opakovalo (ako malé dieťa toho asi veľa nerobí, ale aj tak). Toho vracania, kakania, slintania a tak tam bolo až príliš veľa. Proste celkovo mi kniha nesadla. Ako facebookové príspevky si od fotra v budúcnosti (asi) ešte prečítam, ale do jeho kníh sa už púšťať nebudem.
Z počátku jsem u některých pasáží smála, až mi tekly slzy z očí. Bohužel ke konci humoru ubývalo a moc se nebylo čemu smát. Některé věci se neustále opakovaly a nebyly pak již vůbec vtipné. Dávám hvězdy za slzy smíchu ze začátku.
Tak první knížka z této série. Ani jsem nevěřila, že se to tohohle vážně někdy pustím. A po dočtení si říkám, jakože OK. Žádná bomba, ale taková oddechová četba. Že začátku jsem se taky dost smála, bohužel jak jsem četla dál a dál, tak mi humor v knize začínal být trochu protivný a přišlo mi, že je vlezlý. Autor se snažil být tak moc vtipný, až to bylo občas fakt vynucené.
Tahle knížka moje krevní skupina není :D