Deník kastelána
Evžen Boček
Deník kastelána vyšel před čtrnácti lety jako prvotina Jana Bittnera. Dnes lze již přiznat, že skutečné jméno, s nímž jsou spojeny také daleko známější knihy Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu, je Evžen Boček. Zatímco v Aristokratkách šlo autorovi především o pobavení čtenáře, jeho prvotina je z jiného řečiště, ačkoliv kulisy jsou stejné, tedy zámecké. Deníkový příběh kastelána je čtením na jeden zátah. Znechucený hrdina opouští velkoměsto a zamíří na poklidný venkov, aby zachránil své manželství a našel ztracený smysl života. Zámek ho však od počátku zaskočí — odkrývá se jako místo nečekaných setkání, dávných i současných příběhů a uhrančivých scén. Tajemné síly a řetězce dráždivých záhad neminou ani kastelánovu rodinu. Je lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, a možná nic není, jak si představoval. Pobyt ve zdech mysteriózního zámku mu však odhalí podobu života, o níž dříve neměl nejmenšího tušení.... celý text
Přidat komentář
Takové hořkosladké vyprávění, které jsem četla až po aristokratkách. Tahle kniha s humorem moc společného nemá. Kromě spousty věcí "mezi nebem a zemí" a mraky běžných starostí jak zajistit chod celého zámku jsme se setkali i s "kolektivní halucinací" (či jak mám nazvat např. nemocniční anabázi s dcerou). Konec je víceméně otevřený, tak si umím představit i pokračování "po letech".
Přečteno: červenec 2019
Pustila a nechytila. Aristokratka je pro pobavení, ale tohle je výpověď člověka, ze které mrazí. Jen se nemohu zbavit otázky, jak to bylo dál. Jelikož jsem na zámku nedávno byla, tak jsem si celý děj vsugerovala do tamních prostor a opravdu mi běhal mráz po zádech. Vřele doporučuji.
Přečteno s občas mrazivými pocity. Nevím, jestli se mi kniha vyloženě líbila, ale na pět hvězd určitě je. Zaujme a nepustí. Něco úplně jiného než aristokratka. Jestli jen z deseti procent popsal autor svoje pocity a zážitky, tak tedy pěkně děkuju a nezávidím. Otevřený konec a nevysvětlené události mi v tomto případě vůbec nevadí... Na knížku nezapomenu...
Jelikož jsem od knihy nic nečekala, neměla jsem s čím srovnávat. Zbytečně moc vulgarit, ale krásně psané, místy malinko děsivé.
Pokud máte rádi Aristokratku, nekupujte, protože budete čekat stejnou řachandu, což tohle není. Pro mě je ale Deník kastelána daleko zajímavější kniha, je v ní hloubka, magie, je to prostě novodobý gotický román, který čtete jedním dechem a nemůžete se od něj odtrhnout. Milovníkům tohoto žánru vřele doporučuji. A s Aristokratkou mi běžte do háje. Je to jednoduchá zábava, která se spíš než s Deníkem kastelána dá srovnávat s Babovřesky. Tak pokud máte Babovřesky rádi, nepište sem hanlivé recenze na něco, čemu nemůžete porozumět, když čekáte pouze smích.
Nelíbilo se mi to. V žádném případě to nepatří do kategorie "Humor". Je to smutná až depresivní kniha. Od autora Aristokratky jsem čekal něco lepšího.
Kniha přečtená na jeden zátah. Chtěla jsem porovnat s Poslední aristokratkou, nebo spíše přečíst, jak někteří čtenáři avizovali jiný příběh od stejného autora. Nevím nakolik je příběh reálný a kolik je vymyšleného, ale spisovatelovi jsem jeho opravdovost věřila. Je pravda, že zůstalo mnoho nevysvětleného, ale třeba to byl záměr. Myslím, že na rozdíl od Aristokratky neměl příběh pobavit, což se u mě taky nestalo. Je to zase jiný pohled na "život na zámku".
Proč si spisovatel myslí, že když nepoužije vulgarismy, jeho kniha nebude zajímavá?? Napsat by se to dalo i bez těch vulgarismů. Slabota!!
Každý kdo zná životní peripetie Poslední aristokratky, jistě sáhne i po této knize, ačkoliv na ni nijak přímo nenavazuje. Zde je pozornost věnovaná životu obyčejného kastelána, který ani sám netuší, co taková práce skutečně obnáší. Jeho strasti s péčí o zámek navíc doprovázejí občasné paranormální jevy s tím spojené. Aby toho na nového kastelána nebylo málo, přijíždí k němu také jeho manželka s dcerou. Celý den je popisován formou kastelánového deníku, kde Vás zaručeně pobaví i jeho humor nad některými situacemi. Z knihy je patrné, že se jedná o autorovu prvotinu díky svým drobným nedokonalosti, ale i přesto jde o příjemné odpočinkové čtení.
já nevím dvě .. tři hvězdičky... Asi tři, přece jen čtivé to bylo, ale obsah?.… no čekala jsem nějaký náznak nějakého vysvětlení některých prapodivností a nic.... humorné to bylo, to sice ano, ale jinak jsem asi mimo... o něco méně se mi chce do aristokratky. kdybych tuto knihu nepřečetla zřejmě bych o nic nepřišla a asi na ni brzo i zapomenu
Vubec nevim,co si o knize mam myslet. Cetla se mi velice dobre, myslim,ze to bylo psano jako humorna kniha-misty byla opravdu vtipna. Ale obsahovala i situace,ktere se podle me k tomuto zanru vubec nehodi-leukemie u ditete, utok rozzurenych psu-zabijaku na dite, zvlastni smrt zlodeju. Vadilo mi,ze vznikla nejaka situace(problem) a pak proste sama od sebe zmizela,zadne vysvetleni, vyreseni. Proste se to svedlo na paranormalni jevy,jako by autor najednou nevedel jak z toho ven. Vadilo mi i, ze kniha nema v postate zadny konec.
Kniha se ke mně dostala až po Aristokratkách, a na rozdíl od nich, jsem velmi příjemně překvapena! Já čekala zcela něco jiného! Přečetla jsem ji téměř na jeden zátah a při její četbě jsem se opravdu bála, rozčilovala a radovala spolu s příběhem a jeho vypravěčem. Ano, uznávám, s postavami a vykreslením jejich charakterů si autor moc práce nedal, ale i tak mě tentokrát dokázal dokonale vtáhnout do příběhu a ničím mě neurazit. Tady bych pokračování uvítala, takový Deník kastelána po 20 letech bych si velmi ráda přečetla!
Knihu jsem četla na doporučení kamaráda průvodce. A musím říct, že jsem se bavila. Jako bývalá průvodkyně na zámku jsem zcela chápala, co tím pan Boček chce říct...
Nemůžu jinak.
Pokud bych tady skončil, slušně bych napodobil styl knihy.
Dlouho mi žádný příběh nenachystal tolik zklamání.
Každý dobrý příběh má mít dobrou pointu. Notabene ten ,který je anotován jako humorný.
Příběh jako takový je občas humorný, občas lítostivý ale umí zaujmout a bavil mě a chtěl jsem vědět jak to dopadne. Sledujeme příběh muže, který se že všech sil snaží zachránit svoje manželství. Sice svérázně, tím, že nastoupí na volné místo kastelána, ale proč ne, pokud by to mělo pomoci.
Ale.
Tuším, že celkem třikrát se mu stanou nevysvětlitelné události (pro děj velmi zásadní) , které zůstanou nevysvětleny. Protože se jinak zjevně nejedná o fantazy / scifi / spirituální / ezoterickou knihu, nemají tyto události žádnou logiku a zásadně kazí jinak celkem slušný dojem.
Takže ne, Aristokratku raději nebudu zkoušet.
Doporučila mi.ji paní knihovnice, že prý se nesměju...no vtipná byla asi jen jedna strana ke konci, kde se probíral kastelanuv rozhovor do novin. Jinak mi.to.přišlo negativní s tragickými prvky. Ale zajimalo mě, jak to dopadne. Kastelán nakonec sympaťák.
Tento styl mi nevyhovuje, ale knihu jsem dočetla. Čekala jsem, že nakonec bude mít větší spád, ale popis života kastelána ve mně nezanechal hlubší otisk...
Štítky knihy
deníky humor záhady duchové a přízraky hrady a zámky kasteláni
Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Vtipný, strašidelný, krátký, sakryš. Jen ten konec mi zabránil dát pět hvězdiček. Leda že by naznačoval, že bude pokračování (moc prosím, ať je to tak, chci ještě!).