Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Kniha vypráví o šesti dětech a jejich zážitcích v malé vesničce Bullerbynu. Sestry Anna a Britta, Olle, sourozenci Lisa, Bosse a Lasse společně chodí do školy do vzdálené vesnice, hrají si spolu na Indiány, tráví spolu Vánoce, chodí spolu bruslit. Prožívají společně různá dobrodružství jako například uvíznutí ve sněhové bouři cestou ze školy, hledání ztraceného pokladu, koupání na ostrově, hledání hastrmana u mlýna. Chodí často navštěvovat dědečka Anny a Britty, kterého i ostatní děti považují za dědečka vlastního.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1962 , Albatros (ČR)Originální název:
Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Hmm, tak už je čas posunout tu knihu další generaci. Hned bych si těch třicet let zase odmázla :-)
Také jste ji měli tak rádi? Bohužel znovupřečtení mi zkazilo ten nadšený, dětský dojem z knihy. Chápu, proč jsem jako dítě knihu milovala a věřím, že děti ji stále budou milovat. Bohužel teď už mi připadala...nijaká. Ovšem ilustrace Heleny Zmatlíkové jsou stále nadčasové, milé a hřejivé.
Skvělá knížka. Líbí se mi ty dětské hry plné fantazie. Každý den spousta radosti. To dětství (když je zdravé a hezké) je super: jít nakupovat je dobrodružství, protože jsme "jako dospělí", péct perníčky na Vánoce je super, protože můžeme vykrajovat, co chceme... Pro nás, jako dospělé, je to rutina, nuda, vánoční stres.
Je to škoda..
Někdy mám pocit, že toho mám tak moc a všechno k dispozici, kdykoli si to usmyslím, že je pak vlastně těžký se z toho radovat... Je těžký radovat se z toho, že mi dal někdo karamelu, když můžu jít do krámu a koupit si jich kilo, kdykoli mám chuť.
No nic... to je takové moje dlouhodobé přemýšlení :)
Milá vzpomínka na mé dětství, knížku jsem četla znovu a znovu, ne třeba celou, ale oblíbené kapitoly. Dobrodružství dětí z Bullerbynu mi přišla tenkrát opravdu napínavá:-)
Děti to moc bavilo, pozornost udržela i tříletá, protože je to napsané dětským jazykem. Přečetli jsme ji celou.
Asi jsem měla jako dítě jiný vkus nebo jsem pouze nechtěla číst. Bohužel, kniha ve mně vyvolává jedině tak odpor (byla to pravděpodobně nějaká povrchní záležitost, nicméně se to hluboce zakořenilo). Ke knize už se nevrátím. Z dětského věku jsem vyrostla a jak už tu někdo psal, nejspíš by mi příběh neměl co nabídnout.
Jako děcko jsem byl z tohohle nadšený. Četli jsme to na základce v hodinách čtení, ale o pár let později jsem si to střihl ještě jednou samostatně. Bylo to fajn :-)
Knížka, kterou čtu většinou znovu a znovu, když jsem dlouho nemocná. Ani nevím, kolikrát jsem příběhy z Bullerbynu přelouskala, když jsem byla malá, natož od té doby. Jedna z nejúžasnějších knížek vůbec, popisující krásnou dobu a moc milé dětské příběhy.
Ke knize jsem se po několika letech opět vrátila a i doteď je to pro mě milé, krásné čtení. Je pěkné přečíst si o době, kdy se děti dokázali zabavit venku bez veškeré elektroniky, počítačů a mobilů. Jako malá jsem si vždycky přála prožívat to, co ony děti z Bullerbynu.
Občas mám potřebu si přečíst nějakou knihu ze svého dětství a byť jsme ji před pár lety četly spolu s mou dcerkou, ráda jsem se k ní v tomto předvánočním období vrátila. Mám ráda příběhy A. Lindgrenové, v Bullerbynu je klid, pohoda, obyčejný jednoduchý život. Děti jsou stále venku a zažívají spoustu krásných dobrodružství a já se ráda na chvíli zastavím a zavzpomínám....
Jedna z mála vyloženě milých knih této autorky – bez všech těch lindgrenovských špendlíků a žiletek narafičených do plyše.
Tahle knížka byla moje oblíbená v dětství. Pamatuji si jak jsem jí hltala a líbily se mi jejich jména. :-)
Čtení do první třídy skvělé, ale fakt je to vyloženě kniha pro děti. Dětské knihy si čtu ráda, ale Děti z Bullerbynu mi teď už nic nenabídly. Chtěla jsem si je ale přečíst, protože mám dojem, že v dětství jsem si možná jenom prohlížela obrázky (ty si totiž pamatuji, narozdíl od těch příběhů).
Vždy jsem měla knihu zasunutou někde v kolonce tu už číst nebudu - myslím, že to bylo tím, že byla jako povinná ve čtení asi ve druhé nebo třetí třídě. Teď pro mě byla Výzva 2017 (i když nakonec jsem zařadila jinou knihu). Četla jsem dětem jako pohádku před spaním. Dětem se kniha moc líbila. Já jsem se občas i zasmála, ale myslím, že už se k ní asi nevrátím...
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětí
Autorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
I na samotě se třemi statky není nouze o všelijaké zážitky, když je tam dostatek dětí. A tak se můžete třeba lovit zubry na ostrově a dělat další skopičiny. I když jde o jednu z těch knih, kde holky udělají z kluků nezřídka pitomce, je to čtivé a právem dílo patří k legendám.