Dewey Kocúr v knižnici
Bret Witter , Vicki Myron
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/297759/dewey-kocur-v-kniznici-sZe-297759.jpg
4
234
234
Ako môže zvieratko ovplyvniť životy ľudí?Ako je možné,že túlavé mačiatko načisto zmenilo knižnicu v malom americkom meste a nakoniec sa preslávilo na celom svete?Odpovede na tieto otázky nájdete v knihe o Dewey Knihomoľovi Nenásytnom,milovanom kocúrovi zo Spencerskej verejnej knižnice.
Přidat komentář
Kočky jsou opravdu léčivé a Dewey je toho důkazem. Kolika lidem dokázal zlepšit den už jen svojí přítomností. Krásná kniha a mám jí v knihovně připravenou na horší časy, na kočičí terapii.
Kromě milých zážitků s kocourkem Dewey jsem se dozvěděla o životě v Iowě v malém provinčním městečku Spencer. Zaujal mě životní příběh autorky.
Je pěkné, že Dewey rozdával radost všem okolo, vycítil, kdo to zrovna nejvíc potřebuje, vždyť sám byl "nabíjený" nezměrnou láskou Vicki a tak je to správné.
Přiznávám, že mě vedle kocoura bavil i příběh malého města v Iowě a jeho obyvatel; je vidět, že problémy lidí v rozvinutém světě jsou vlastně všude stejné. Jen mě zarazilo, jak jsou v USA i lidé pocházející z milujících rodin náchylní k drogám, alkoholu, depresím a sebevraždám. Když se nad tím člověk zamyslí, v tomhle ta knížka moc veselá není, zvlášť když se ještě přidá hospodářská krize.
Dewey byl takový kočičí terapeut, který dokázal lidem ve městě zlepšit život. Je fajn, že se s dnešními možnostmi stačí podívat po Internetu a člověk si může prohlédnout kocoura, autorku, knihovnu i tu schránku na knihy, kam koťátko v žádném případě nemohlo vylézt samo.
Řekl bych, že tahle knížka bude bavit hlavně milovníky koček.
Jsem si teda myslela, že nejsu takový "cíťa", ale vážně mě tato kniha dokázala dojmout takřka k slzám :-D Béééé, ztracené koťátko.... :-D V příběhu kocoura se mi líbily i "historické pasáže". A Výzva je splněna... Bylo to kapku dilema - týká se víc knihovny, nebo koček? Mno tak... koček, no...
Chlupatý správce malé knihovny přišel ke své funkci už jako kotě, které se vlezlo zahřát do bedny na vrácené knížky. (A nebo ho tam někdo narval, k čemuž se prý přihlásilo asi 11 různých lidí, když se proslavil.)
Jen tohle při čtení musíte zkousnout: 1) Dewey, to není příběh jen jednoho kocoura, ale městečka Spencer v Iowě. A jeho knihovny. A lidí kolem ní, až je těch informací víc než dost. Aby vám to uběhlo, než si zvyknete, můžete si zahrát picí hru a loknout si vždycky u sousloví „byl výjimečný“, to byl druhý nešvar.
Časem se to ale zlepší a na jeho příbězích poznáte, že kocour byl fakt něco, nejen sympaťák, ale hlavně tělem i duší profesionální knihovník a terapeut, a je vlastně velká škoda, že už se s ním neseznámíme, a proč vlastně ještě nejsme v Iowě?? :-)
A nejpozději, když „přestane fungovat topení“, nezůstane oko suché.
Všimla jsem si, že čím je delší anotace, tím se mi kniha méně líbí. Začátek byl více než slibný, ale pak dostával osobní příběh knihovnice větší prostor před příhody kocoura a to mě nezajímalo. Zrovna tak nemusím pořád dokola číst, že je vedoucí. Nehodnotím, nedočetla jsem.
Krásná odpočinková knížka. Máme taky kocourka, takže přesně rozumím radostem i starostem s tímto zvířetem. Měl krásný život v knihovně a pomáhal ho zlepšovat všem kolem.
Dewey, kocour z knihovny, který okouzlil celý svět.. musel být úžasný.
Kniha je čtivá, avšak čtení mi trvalo poměrně déle, než jsem čekala. Kapitoly, které se týkaly města a historie a všeho kolem, tam podle mě být nemusely.. ale jo, asi to k této knize patří.
Kniha je doplněna menšími fotkami Deweyho, a taky jsem ocenila odkazy ke shlédnutí videí s ním, ráda jsem si je pustila.
A možná díky nim jsem lehce změnila názor.. asi tak od první čtvrtiny knihy jsem si říkala, že knihu asi pošlu dál, že na ní není nic tak vyjímečného, pak jsem skoukla videa, a k Deweymu jsem měla o něco blíž..
SPOILER:
..a pak jsem si pobrečela, jelikož ani po několika letech nedokážu číst o uspání milovaného zvířete.. to je pro mě to nejhorší téma. A to mě dorazilo. Knihu dál nepošlu a budu jí opatrovat, a vždy si pohledem na ní připomenu osudy všech mazlíčků, které milujeme a milovali jsme.
"Hlavní nejsou materiální věci, hlavní je láska. A lásku člověk nikdy nedokáže předpovídat."
Moc pěkná knížka o kocourovi, snad ještě lepší než Kocour Bob.
Některé části mi tam tak úplně nepasovaly - ty, kde autorka píše o sobě nebo o městě, ale na druhou stranu vyplnit celou knihu jen tím, co se týká jen kocoura, to by asi bylo trochu málo.
Naprosto chápu, že se na něj jezdili kouknout lidé i z velké dálky. Být to někde u nás, nejspíš bych sešel taky podívat.
To odkazované video na Youtube je fajn, je vidět, že to byl pořádný macek, zatímco na obálce knihy vypadá jako malé kotě.
Milá nenáročná knížka ideální na cesty vlakem. Příběh kocoura je krásný a chytne za srdce.
Krásná knížka. O to hezčí, že ji nenapsala spisovatelka, ale prostě člověk, který se chtěl podělit o příběh. Je psaná srdcem, proto je v ní všechno, co autorka milovala - Iowa, její rodina i Dewey.
Vždycky jsem davala přednost psum, ale po téhle knížce mám slabost i pro kočky. Knížka, která Vás úplně pohltí. Doporučuji.
Milý příběh o kocourovi, lidech a městě, v kterém žil...Je to takova oddechovka,ale nenudila...
Knížka, po které jsem sáhla díky Čtenářské výzvě. Sice je psána ne příliš poutavou formou, ale příběh je to milý, něžný a smutný.
Nádherná kniha, konec se mi hodně těžce četl....