Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415606/bmid_dlouhy-pochod-i47-415606.jpg
4
2592
2592
Richard Bachman série
1. díl >
3. vydání Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytýčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Long Walk, 1979
více info...
Přidat komentář
Neskutečná psychopecka, měla jsem pocit, že jdu s nimi. Ještě teď vstřebávám.
Na můj vkus pomalý začátek a mohl být delší konec. Jinak prostě dlouhý pochod. :-D Ke konci padaly slzy..
výborná kniha , zaujímavá od prvých stránok , jedna z najlepších čo som od Kinga čítal
Stephen King mě stále více utvrzuje v tom, že z takové banality, jako je chůze z bodu A do bodu B, může být tak dechberoucí a napínavý. Ale konec byl moc uspěchaný a dost odfláknutý. 4*/5
King se čtenáře nesnaží někam dotlačit a něco mu vnutit. Pouze ukazuje co všechno je člověk ochoten podstoupit v rámci reality show. Čím více utrpení, tím lépe. Každý má svého favorita a s mílemi, které nechávají za zády, se jejich šance na vítězství se mírně zvyšuje.
Přesto však při čtení vyvstává více otázek než odpovědí a pokud čekáte nějakou výraznější akci, tak se také nedočkáte. Jedná se o mrazivý příběh, který by za pár let klidně mohl být příběhem reálným. A já se ptám, kam až je člověk ochoten zajít v rámci reality show a televizní zábavy?
Alternativní Amerika, kde se za účast v celostátní soutěži platí vlastním životem. Jen jeden smí přežít a vyhrát výhru podle vlastního uvážení. Stačí hodně dlouhá cesta a 100 mladých kluků a děj si vystačí až do konce závodu a knihy. Příběh je plný emocí, utrpením a postavy jsou dobře vykreslené i s jejich někdy absurdními pohnutkami měnícími se postupem času v zoufalost. Jen jsem úplně nechápal nadšení společnosti a rodiny nechat riskovat životy vlastních dětí. Kde armáda ovládá společnost, slouží jako prostředek k hlídání a kontrole soutěžících. Hlavně byl zvláštní jejich neosobní přístup k zbytečně zmařeným životům chodců. Závěr jsem moc nepobral,stále jsem očekával víc informací a najednou je konec závodu i knihy.
Dokážete si představit, že se dobrovolně zúčastníte nečeho jako je Dlouhý pochod? Tzn. 100 lidí, kteří mají tu ,,výsadu" jdou a jdou a jdou, nejméně 4km/h, zastavíš se, dostaneš 3 varovaní=max 2 minuty a vojáci tě zastřelej. Tadá! Jako tohle prostě nevymyslíš, ale evidentně pro někoho jako je Stephen King není nic nemožné. Čtení této knihy provázela bolest nohou za všechny účastníky, zatajený dech a fandění hlavnímu hrdinovi. Výborně napsané, četlo se to samo. Jediné, co mě mrzí je ten uspěchaný konec. Jinak rozhodně doporučuji
Tak to byla jízda "chůze". Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl, jednodechovka.
Doporučuji k přečtení alespoň 100 lidem najednou...
Knihu jsem "objevila" teprve letos a bylo to skutečně příjemné překvapení. Ne každý King (byť v tomto případě skrytý za pseudonymem) mě nadchne, u jeho obsáhlejších knih občas i přeskakuji, ale tady nebylo z mého pohledu jediné hluché místo. Plný počet hvězd.
První knížka, kterou jsem od Kinga četla. Úplně mě dostala a Kinga jsem si díky ní zamilovala. Patří k tvz. Bachmanovkám, ty mám nejradši...
Jedním dechem. Nemohla jsem se dočkat konce, tu knížku jsem hulvátsky zhltala. Pan King opět nezklamal!
Jedna z nejnenápadnějších a přitom supersilných kingovek. Tahle knížka se dovede zažrat pod kůži, a přitom to je skoro až nekingovská. Nepotkáte v ní příšery, potoky krve, obzvláštní odpornosti a nechuťárny. Vlastně je úplně normální a uvěřitelná (až moc), až na ten svět, v němž se odehrává. Hrozně dlouho - celé první míle, kdy byl Pochod ještě kompletní - jsem čekala, co se bude dít, až někdo nebude moct dál, a přiznám se, že tu variantu jsem si snad ani nepustila na mysl. Ale i věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou. Pak mě to totálně strhlo a já vzpomínala s těmi kluky, fascinovaně zírala na to, co se s nimi děje... a zírala jsem až do samýho konce. Jako by ti kluci stihli dospět, zestárnout a zemřít během několika dní. I závěr se mi neuvěřitelně líbil a naprosto mi do celé knížky zapadl. Prostě najednou přehozená výhybka a stopka, střih, konec. Tak dlouhý pochody končívaj.
Pozoruhodné, jak se dá napsat tolik stránek vlastně o tom, jak lidé jdou.
Jediné, co bych uvítala, je detailnější konec knihy.
King prostě nikdy nezklame. Knihu mohu rozhodně doporučit.
Na začátku jsem byla trochu na rozpacích, zda číst dál. Potom se to nějak zvrtlo a nakonec...to už je konec? Jen by mě zajímalo, kde autor přišel na tohle téma.
Popravdě jsem celou dobu čekala,jak se to ještě vyvrbí. Nějakou vedlejší zápletku. Tak, jak to King umí. Takže ve finále,když jsem dočetla poslední větu, jsem byla docela zklamaná.
Naopak se mi moc líbilo pohravani s psychikou chodců.
Palec nahoru za nápad a vypravěčský um. Naopak nelíbilo se mi zveličování - zbytečně teatrální smrti, Garratyho křeč v noze, jež by se dala rozepsat na tři odstavce, nikoliv na několik stránek (to bylo vskutku útrpné), označení Poea za pedofila (čtrnáctileté děvče je už fakt dávno za hranici zájmu pedofilů); nějakého filosofického přesahu se tady nedočkáme, tlachání mezi účastníky pochodu je o ničem, zakončení vlažné, naopak vykreslení bezhlavosti davu výborné - opravdu věřím, že by se našlo moře lidí, kteří by se touto trachtací náramně bavili, stejně jako by se každý rok objevilo sto jiných bláznů, kteří by do závodu šli. Za mě zhruba průměr (48%).
Mam zmiesane pocity. Na jednej strane pohlad na prebiehajuci pochod, na psychiku chlapcov a na nechuty dav bol scojim sposobom fascinujuci, no osobne mi tam chyba viac rozvinute cele okolo- major, samotny pochod a jeho vznik, mozno aj hlbsi nahlad do davu a jeho fanatizmu. Citanie zbehlo rychlo, no uz sa ku knihe nevratim.
U knihy jsem vydržel až do konce, ale byla stejně dlouhá a úmorná, jako byl sám onen pochod. Autor naneštěstí setrval u prvního plánu, tedy vytrvale líčil další a další útrapy cesty, po jednom popisoval detaily, jak skončilo všech 100 chodců, a v mezidobí zásoboval čtenáře informacemi o počasí a průchozích městech. Knihu jsem dočetl, jen abych se dozvěděl, kdo dojde do cíle. Stále jsem čekal, kdy autor ozřejmí širší politický a sociální kontext pochodu nebo nás nechá nahlédnout do kauzality, která přivedla jednotlivé účastníky pochodu na start. Také jsem dlouho doufal, že během pochodu dojde ke vzpouře nebo se alespoň více vyjeví absurdita a zvrácenost celého podniku. Naneštěstí, psychologie postav byla velmi povrchní a jejich vývoj (o konečném prozření ani nemluvě) prostě nechal autor zcela stranou. Zůstaly tak jen další "hladové hry" a text, který nezanechal žádný hlubší dojem.
Moje první knížka od Kinga...přečetl jsem ji během dvou dnů.....příběh mne hodně zaujal už jen proto že sám rád chodím na dálkové pochody a vím jak je to náročné i když se můžete kdykoliv zastavit a na hlavu vám nemíří žádné zbraně připravené k okamžitému ukončení vašeho života....knihu mohu jen doporučit