Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
Richard Bachman série
1. díl >
3. vydání Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytýčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Long Walk, 1979
více info...
Přidat komentář
Dobře popsaná psychologie postav, které se mění s přibývajícím utrpením...na mne tedy dost depresivní čtení. Zde není vítězů, pouze poražení, sledujete proměnu mladých (hloupých?) kluků v totální trosky, lidskou bytost připomínající jen vzdáleně. Přiznávám, postrádám smysl, jak v jednání postav (proč by, proboha, někdo to této "soutěže" lezl dobrovolně) tak v napsání samotné knihy, chybí mi tam nějaký zvrat, katarze nebo nějaká fantastická varianta ála vše se odehrálo v počítačové hře.... a ono jen utrpení a smrt. Vychází mi z toho, že autor uspokojil svouji temnou, sadistickou část osobnosti, fajn, styl je výborný, ale ve snech mne pak budily mrtvoly, nic pro mne...
Asi len King dokáže vytvoriť na prvý pohľad z jednoduchého príbehu desivý rozbor jednej "reality show". Najskôr som netušila o čom vlastne táto kniha je, čo môže byť také zaujímavé na pochode?....kým som nezačala čítať.... Z bezstarostných chlapcov, ktorí sa dobrovoľne prihlásia do súťaže sa postupne stávajú prízraky, prechádzajú rôznymi štádiami uvedomenia si blízkeho konca....smútok, panika, šialenstvo... A diváci sú ochotní kvôli zábave nevnímať absurditu toho čo sa deje okolo...
Čo vedie ľudí prihlásiť sa do takejto súťaže?...Peniaze, hrdinstvo, túžba zomrieť...? A kto je vlastne na konci víťaz......?
Přiznám se na rovinu, že má povaha ve mně zanechala nedůvěru k hororům. Nečtu je, nesleduju je, ani s takovými prvky nepracuji ve svých knihách. Od mistra žánru jsem tak z jeho sbírky četl všehovšudy tři knihy - Carrie, Pod kupolí a právě Dlouhý pochod. Avšak právě Dlouhý pochod se stal knihou, ke které jsem se od prvního přečtení vrátil už asi čtyřikrát, a to nedělám skoro nikdy. Dlouhý pochod totiž není hororem v pravém slova smyslu. Je to něco, co se jednou doopravdy může odehrát. A právě tohle vědomí a přímý vhled to atmosféry Dlouhého pochodu, kdy se jeho účastníci v řádu hodin mění z mladých nadšených kluků v ploužící se přízraky na pokraji šílenství, dělá z téhle knihy tak mistrovské dílo. Dlouhý pochod, to je psychologické hororové drama té nejvyšší úrovně, kdy prakticky můžete nahmatat skrze stránky ten děsivý, neustávající pocit, kdy vám smrt dýchá na krk, a nutí vás jít dál a dál, dokud nepadnete jako úplné lidské trosky. Kingovi se neříká nadarmo mistr hororů, to musí uznat každý, kdo měl jeho knihy v ruce. Prakticky na jakýkoliv námět dokáže vytvořit tak dusnou atmosféru strachu, až doslova vidíte jeho hrůzy vyskakovat ze stránek. A přitom, jako v tomhle případě, nemusí mít ani konkrétní nadpřirozenou podobu. Strach ze smrti je totiž tím největším hororem... Matěj Soukup.
Bizardní námět. Jenže to by nebyl King, aby z obyčejného pochodu neudělal něco neobyčejného. Jsem rád, že jsem tento příběh četl a jsem rád i za knihu, ke které jsem se vlastně dostal úplně náhodou.
Upřímně? Nevím co k tomu říct... jak už tu někdo zmiňoval očekávala jsem trošku rebelie, ale i bez toho to byl příběh ze kterého mrazí. Velmi realisticky napsáno a líbili se mi některé myšlenky a úvahy chodců o životě a smrti. Co už mě tak nenadchlo byl konec,takový neuzavřený a uspěchaný, a také absence popisu doby ve které se děj odehrává. Možná nějaká vojenská diktatura? Jinak ale doporučuji přečíst...je to King a ten nezklame.
Dlouhý pochod je přesně takový, jak by člověk podle obálky čekal. Prostě pochod. Sakra dlouhý. S poměrně smrtícími pravidly. Skupina nezodpovědných puberťáků, kteří si myslí, že zvládnou cokoliv na světě, se vydá na cestu a postupně se diví, že není možnost návratu. Jdou, vykecávají se, svěřují se, litují se, brečí, sahají si na dno svých sil, uzavírají spojenectví i vyhlašují nepřátelství a jejich počty stále řídnou. Čekal jsem a doufal v nějakou vzpouru proti systému, rebelii, bezva fintu, jak organizátory převézt, jak na tu šílenost vyzrát, jak se zachránit, jak se nenechat semlít. Ale nic z toho se nestalo. Pochod začal, pochod skončil. Stejně nyní, tak jako mnoho ročníků před tím.
Uznávám, něco takového by asi dokázala jen partička superhrdinů, ale tato kniha se snaží vyprávět realisticky. Vyprávění nás tedy vede ke kritice společnosti, která je ochotna pro svou vlastní zábavu překročit jakékoliv meze. Reality show s konečnými důsledky. Vždy se někdo přihlásí, vždy se někdo dívá, vždy ji někdo zorganizuje. Lidé a jejich utrpení jako objekty zábavy pro ostatní. Snad k něčemu takovému nikdy nedojde.
Bylo to super, zejména po odhalení zrůdnosti pochodu. Skvěle rozvedené konverzace a vztahy mezi účastníky.
Dlouhý pochod je taková psycho tůra mladých a dosti naivních klučinů. I když se to ze začátku jeví jako fajn reality show, nakonec se to promění na dlouhý pochod na život a na smrt. A číst o tom, jak někdo celou knihu pochoduje je nuda? No, tak v tomhle případě je to naprostá pecka. Doporučuji!
Napíšu sice rozpor, ale nevím, jak jinak to vyjádřit. O ničem, ale SUPER! Konec byla rychlovka pravda. Ale nemohla jsem prostě přestat číst.
Líbí se mi jednotlivé hovory mezi pochodujícími a krom Garratyho mi byl sympatický i McVries. Občas sice lehce nechutné popsání smrti, přesto mě kniha nutila číst dál. Konec knihy je předvídatelný, takže mě zas tolik nepřekvapil. Děj má své napětí, i když nechápu samotný důvod pochodu "smrti". Museli být blázni. Pár vět z knihy stálo nad zamyšlením a McVriesova věta : "Až se fakt unavím, prostě si dřepnu na zem.", byla pro mě takovým tahounem ve čtení, které se občas vleklo, jak samotný pochod.
V první řadě bych o knize řekla, že je docela zneklidňující. Hlavně to, že se 100 mladých bláznivých kluků přihlásí těměř na jistou smrt a neuvědomí si, že tam asi fakt chcípnou. Skvěle popsané postupné šílení a panika, když jim dojde že poslední co uvidí, bude buď asfaltka nebo dav nadšených diváků.
Tato kniha si mne získala... Ten nápad, to zpracování, ta čtivost.. Není nic co by se dalo zvládnout v této knize lépe.. Plný počet hvězdiček s ledovým potem na zádech při myšlence, že spíte za chůze a máte za sebou už nějaké to napomenutí od strážných......... Kdo má rád Kinga nešlápne vedle a ten kdo ho ještě nezkusil, tak tohle je přátelé ta správná volba! :)
Fiktivní budoucnost (pravděpodobně polovojenská vláda - existuje policie a i nějaké Brigády) a v Americe se jednou ročně pořádá Dlouhý pochod, na jehož začátku je 100 vybraných dobrovolníků do osmnácti let ale do cíle dojde jen jeden, který vyhraje finanční odměnu a Cenu. Děj se odehrává těsně před a během pochodu. A jak chodci jdou a nemůžou se zastavit, tak ani čtenář se nemůže odtrhnout od stránek. Čtyři hvězdy dávám jen proto, že King mohl více rozpracovat příběhy postav ale jelikož příběh psal jako Richard Bachman, asi to tak mělo být. Doporučuji
Napsat knihu o tom, jak se pořád jen jde po silnici, vyžaduje odvahu, protože z toho určitě nevznikne dějem naplněný thriller. Naopak, silou knihy je zachycení často až ubíjející atmosféry pochodu a vývoje postav a jejich vztahů. Od úvodního popichování, přes vytváření přátelství a koalic, šok z toho, že tady jde skutečně o život, první obtíže a postupný úbytek sil, až po pocit naprostého osamění a rezignace. Ono to opravdu občas poněkud nudí a pak si člověk trochu s hrůzou uvědomí, že čte o chladnokrevném vraždění... Otázkou je, jestli tento pochod má nakonec nějakého vítěze...
Hurá, konečně! Konečně už Dlouhý pochod skončil. Tohle byla totiž taková nuda, že jsem si chtěla při pochodu lehnout na zem a nechat se konečně zastřelit. Kdyby to nebyl King, udělám to.
Já nevím, ale co je zajímavého na knize, kde celou dobu všechny postavy pouze chodí, sem tam kecají kraviny a občas se pro změnu nechají zastřelit? Někdo by mohl bránit knihu argumentem, že oplývá skvěle vykreslenou psychologií postav. Možná v něčem jo, ale to bohužel nestačí. King to umí líp.
Kniha dobrá, přeletěná rychle. Velkým plusem je, že neobsahovala tipickou kingovu nezajímavou omáčku, která zabírá prvních 40% většiny jeho knih. Nicméně kniha si nadstavila laťku a neměla už moc čím překvapit. Celkem předvidatelný děj. POZOR SPOILER - člověk ví, kdo asi vyhraje, jelikož se autor motá hlavně kolem jednoho chodce. Takže kniha dobrá, ale Štefan to umí i o dost líp.
Sice jednoduchý děj, ale popis chování i myšlení účastníků pochodu je napsáno velmi působivě.
Jednoduchý příběh v krátkém časovém rozpětí. Přesto tam dokázal autor vyloženě nacpat hromadu napětí, pocitů i celé šílenství soutěže. Jedna z mých nejoblíbenějších.