Dobře mi tak
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246354/bmid_dobre-mi-tak-246354.jpg
3
1076
1076
Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.... celý text
Přidat komentář
Knížka pro mě byla trošku zklamání, nějak jsem se nemohla začíst, i když druhá půlka byla lepší. Přesto, že mi hlavní hrdina Boris nebyl kdovíjak sympatický, dočetla jsem až do konce a ten byl asi ze všeho nejzajímavější.
Vůbec nevím co ke knize napsat. Na jednu stranu to byl děs běs a na druhou se mi kniha nějakým způsobem líbila. Je fakt, že u knih Radky Třeštíkové neustále musím přemýšlet a tak nějak víc pronikat do děje. Že začátku mě i štvalo, že to tak nějak skončí bez konce. Že se vlastně nedozvíme,jak to dopadlo s jeho syny. Ale teď, když nad tím přemýšlím,tak to opravdu tak nějak není důležité.
Čekal jsem svižnou lehčí četbu "k vodě", ale ačkoliv je mi Třeštíková jako osoba sympatická, tohle mne teda nebavilo. Příběh nic moc a navíc samý klišé ("žádná cesta není slepá, když máš otevřené oči" - to si asi napíšu do památníčku). Asi ale furt lepší než Nesvadbová.
Upřímně kniha mě celkem zklamala, musela jsem se do čtení nutit, druhá polovina byla malinko lepší … a kdyby to nedopadlo jak to dopadlo asi bych dvě hvězdy nedala... Za mě ne. Po Bábovkách jsem si říkala, že autorku zkusím, no teď jsem na vážkách jestli do toho jít...
Ač mám Radku Třeštíkovou moc ráda a knihy To prší moře, Bábovky a Osm se mi hrozně moc líbily, tak tato kniha mě spíše zklamala. Pro mě příběh úplně o ničem, plytký, hlavní hrdina nesympatický a vyloženě jsem se musela nutit, abych knihu dočetla, když už jsem si ji koupila. Kniha pro mě postrádala smysl a četla jsme ji s přemáháním. Nakonec jsem byla ráda, že měla jen kolem 200 stran. Kdybych měla říct, o čem kniha je, tak jsem si pamatovala jen to, že měl samý ženský, blbý vztah se synem a chlastal. Konec si vůbec nepamatuju. Prostě taková ta kniha, na kterou člověk hned zapomene...Ale oceňuji snahu psát jako muž.
Bohužel po Bábovkách a To prší moře, je tahle knížka zklamání. Nejslabší, ale navadí, už se těším na Osm.
Líbí se mi vykreslená psychologie hlavní postavy a hlavně myšlenky a pocity mezi řádky a těch je tam spousta. Hodnocení tady mě od knihy trochu odrazovala, ale jsem ráda, že jsem do ní "šla"... :-)
Takový příběh o ničem...Ale dala bych autorce velké plus za to, že dokázala napsat knihu jako muž...myslím tím, že uvažovala jako mužský, což sice od ženy není zrovna objektivní názor, ale přišlo mi to velmi uvěřitelné a klidně bych si vsadila na to, že je autorem muž...a to mi přišlo zajímavější než hloubka příběhu, protože v něm, bohužel, žádná hloubka není.
zajímavá knížka, hodně myšlenek, citací i veršů, líbila se mi - navíc má překvapivý konec...
Přečteno za dva dny po cestě do práce a z práce a opravdu se hezky četla, je taková ze života. Líbila se mi, určitě má své místo v mé knihovně
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Třeštíková má prostě úžasný humor. Nikdy jsem nevyčetla tolik krasných úryvků jako z téhle knihy. Dá se říct, že tahle kniha je fakt dokonalá. Každopádně musíte číst mezi řádky. Doporučuji!
Prvotina autorky, od které jsem četla i další její knihy, které jsou rozhodně lepší. Hlavní hrdina sebestředný sobecký umělec Boris, který bilancuje nad svým životem. Závěr mě překvapil, ale přestože je kniha čtivá (to autorce nelze upřít), je to spíše průměrné dílo, které bych znovu nečetla.
Ne, tohle mě nebavilo. Celé mi to přišlo jako parodie na mužské myšlení a vidění světa, takže je dobře, že Radka přesedlala na ženské hrdinky.
Četla jsem po Bábovkách a po To prší moře...a i přesto, že se četla dobře..mě bohužel nijak nenadchla...dvě předchozí byly mnohem lepší...
Kniha začala celkem dobře. Vypadala čtivě. Osud hlavního hrdiny mi byl zpočátku celkem vzdálený, jelikož nikoho podobného neznám, ale postupně mi byl ///občas/// sympatický a některým jeho reakcím na různé události jsem se i usmívala. Jak kniha nabírala na stránkách, obsah tak trošku ztrácel na své podstatě.
Konec, ke kterému jsem se stěží, opravdu stěží prokousala, protože mi přišel poskládaný jen tak hala bala a celkem i pomotaný, se mi vůbec nelíbil. Asi jsem ho nepochopila. Záměr hlavního hrdiny se najednou přesunul do "sebevražedné mise" a tak nějak to celé postrádalo smysl.
Kniha o jednom malíři bohémovi, co si život žije po svém a moc nekouká na následky svých činů.
Četla jsem až po knize To prší moře a po Bábovkách. Všechny knihy od Třeštíkové mají společný příjemný styl psaní - skutečně se velmi dobře čtou. Bohužel je jim společná i určitá plytkost, týden po přečtení zkrátka nevíte, o čem ten děj vlastně byl. Je to škoda, třeba u knih od Petry Soukupové se mi to nestává (přitom styl psaní mají obě autorky podobný).
Štítky knihy
sex homosexualita smrt rozvod LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Borisovi bych liskla z každé strany ! Jinak kniha mě nenadchla , dočetla jsem z donucení a už se k ní nikdy nevrátím.