Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
Dopisy ztraceným série
1. díl >
Maminka Juliet Youngové byla reportážní fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím Juliet dovede vyrovnat. Declan Murphy je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací, které mu přikázal soud, se pokouší uprchnout démonům své minulosti. Když si Declan přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje úplně cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného. Ale Declan ani Juliet netuší, s kým si ve skutečnosti píší. Když se do jejich dopisů zamotá dění ve škole a přeskočí jiskra, tak však Juliet s Declanem zjistí, že pravda by je mohla navždy rozdělit.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Letters to the Lost, 2017
více info...
Přidat komentář
Velmi emotivní kniha o tom, jakými různými způsoby se lidé vyrovnávají se smutkem ze ztráty blízkých, a jak obtížné může být vyjádření pocitů obzvlášť ve zranitelném pubertálním věku. Hlavní hrdinové mi přišli na svůj věk vyspělí a zároveň se občas chovali jako malé děti. Postupné poznávání se v dopisech, tak rozdílné od reality, mě bavilo a líbilo se mi, jak se jejich myšlení díky náhledu toho druhého dokázalo posunout. Čtivé, dojemné a k zamyšlení. Zajímavě vykreslené byly i vedlejší postavy a jejich charaktery.
Tak tohle bylo naprosto skvělé a já vám to z celého srdce doporučuji! :) Příběh byl emotivný, čtivý a dechberoucí. Doslova a do písmene mi zlomil srdce na tisíc kousků a pak ho znovu slepil. Tohle si musí každý přečíst, je to fakt pecka a já absolutně nechápu, jak jsem příběh mohla tak dlouho odkládat. :)
Je to krásné, moc pěkně se to čte a dobře to dopadne. O hlubokomyslnosti bych se tady příliš nezmiňovala - ale to od takovéto knihy nejspíš nikdo nečeká, ač se zde objevují zajímavé úvahy a dotkneme se nelehkých témat. Všichni jsme byli mladí, většina z nás si prošla nějakým divočejším obdobím a mnohý z nás alespoň přičichl ke kouzlu komunikace s nějakým tím anonymním přítelem. Člověk, kterému můžeme vše říct, který nás nesoudí a sem tam i poradí. (Alespoň za mých mladých let se na druhé straně objevovali častěji vrstevníci než podvodníci). Dýchají z toho, ba přímo stříkají zjitřené teenagerovské emoce, zveličování problémů, nespokojenost se sebou samým a potřeba skrývat své opravdové já pod nějakou společensky přijatelnější slupku. Tak přesně taková je četba - mladistvá, neukočírovatelná a svěží. Bylo fajn si zavzpomínat a sáhnout pro změnu po něčem lehčím.
Nemám ráda knížky, které mají velký hype. Několikrát se mi stalo, že jsem kvůli velkým očekáváním byla ve výsledku z knihy zklamaná. Tady tomu tak naštěstí nebylo.
Jak už psali někteří pode mnou, hlavním tématem příběhu rozhodně není romantika.
Autorka se zde zabývá vážnějšími tématy jako např. ztráta blízké osoby, předsudky, strach či sebevražda.
Příběh je vyprávěn z pohledu Juliet a Declana. Jejich dějové linky se střídají po kapitole. Líbilo se mi, jak se jejich osud prolínal i mimo dopisy, ač o tom ani jeden nevěděli. Byl zde krásně vidět ten rozdíl v komunikaci v dopisech, a v realitě.
Knížka se četla sama. Kapitola běžela jedna za druhou, a odložit jí nebylo vždy lehké (taky jsem kvůli ní 2x šla spát nad ránem).
Mimo hlavních postav jsem si zde oblíbila ještě 2 postavy- Reva a "Melouňáka". U Juliet a Declana se mi líbil vývoj během celé knížky.
Jediné, za co bych možná strhla půl hvězdičky, byl "vývoj" Declanova nevlastního otce, kterému jsem prostě nevěřila. Jeho změna ke konci mi přišla až trochu moc sluníčková.
Knížka je řazena jako "literatura pro děti a mládež", úplně bych k tomu ale nevzhlížela. Přede mnou si knížku četla maminka a babička a obě z ní byly stejně nadšené, jako jsem já.
Tak teď už jen počkat do léta na druhý díl. Dopisy ztraceným jsem určitě nečetla naposled! :-)
Opravdu krásná knížka. Romantika tu není hlavní téma, řeší se tu spíš vážnější témata. Moc se mi líbilo polemizování o “jednom snímku”, který někdo vidí a podle toho vás soudí. Ví o vás strašně málo a podle jedné věci, kterou jste udělali, vás soudí a škatulkuje. Nechybí krásné citáty, zvraty, čtivost... Tohle si určitě někdy přečtu znova a všem tenhle krásný příběh s klidným srdcem doporučuji.
•
“One day isn't your whole life. A day is just a day.”
Ke knížce jsem se dostala díky čtenářské výzvě a rozhodně nelituji. Příběh hezky plynul a moc se mi líbilo střídavé vyprávění postav.
Knihu jsem si chtěla dlouhou dobu pořídit ale nikde v knihkupectví nebyla k sehnání. Když jsem ji sehnala, těšila jsem se, že to bude úžasný příběh. A taky že byl. Oba hlavní hrdinové vás něčím zaujmou. Líbily se mi začátky kapitol začínající dopisy, či e-maily hlavních hrdinů. Declana si prostě zamilujete. Kniha byla suprová, to, co Juliet ke konci zjistila, jsem vůbec nečekala. To, co se stalo na úplně poslední stránce, mi přišlo ale celkem nereálné. I tak je to ale skvělá romantická kniha, kterou můžu doporučit.
Obvykle čtu knihy spíše z fantasy světa, přesto se mi tato kniha taky velice líbila.
V některých pasážích se mi chtělo brečet, kvůli Juliet a v některých křičet na Declana, "tak jí to sakra řekni".
To bylo tak strašně krásný!
Je to knížka plná bolesti, hledání, pochopení a lásky. Zničí vás, ale budete ji milovat.
Juliet i Declana si zamilujete hned! Samozřejmě Reva a Ro taky.
Celý příběh začíná dopisy a e-maily...moc pěkný a originální nápad.
Rozhodně doporučuju a určitě si od autorky chci přečíst další knížky!❤
I po re-readingu je to ta nejlepší knížka, líbila se mi ještě mnohem víc. Měl by si ji přečíst každý.
Jako, čekala jsem nějaký romantický příběh, ale tohle je snad daleko lepší.
Láska mezi dvěma lidmi se tam řeší, to ano, ale je jasně vidět, že to není hlavní téma knihy. Já se dopředu přiznám, vůbec nečtu knihy jenom o lásce, pokud už takovou otevřu, tak chci, aby to nebylo to hlavní. A možná proto se mi tak líbí.
Jsem snad za to i ráda. Rozhodně mám v úmyslu si ji přečíst znova.
A možná ještě jednou.
Moc chci napsat komentář, ale tak nějak mám pocit, že u této knihy se snad všichni musí cítit stejně jako já. A že se ta směs štěstí, spokojenosti, smutku, krásy a všeho dalšího, co do té knihy autorka ještě přimíchala, přeci nějak musela dostat mezi všechny její čtenáře. Pokud ne, je mi to trochu líto.
Když na popis knihy použiji slovo „rozkošná”, věřte mi, že to není tak sarkastické, jak by to mohla znít.
Nejdřív jsem si myslela, že se bude jednat o primitivní "slaďárnu" , až čtení samotné ukázalo, jak moc jsem se mýlila. Postavy byly velice sympatické a postavené tak, aby jim čtenář rozuměl a pokládal je za své blízké kamarády, skoro jako by je znal roky. Mile mě překvapilo, že v knize se nevyskytuje milostný trojúhelník a ani jedno slovo miluju tě. Kniha je psána z pohledu obou dvou, což umožňovalo sledovat jak na sebe Declan i Juliet reagují a co si o tom druhém myslí.Příběh je krásný a to jak nám pod tím vším hraje docela temná minulost hrdinů, je prostě pecka.
Kniha má hezký, i když někdy smutný děj. Líbí se mi jakou formou je psána. Určitě bych ji doporučila si přečíst.
Štítky knihy
dopisy fotografování láska tajemství střední školy smutek pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky anonymní dopisy
Autorovy další knížky
2019 | Dopisy ztraceným |
2019 | Temné a osamělé prokletí |
2020 | Na co slova nestačí |
2021 | Říkej tomu, jak chceš |
2020 | Statečné a zlomené srdce |
Nemám slov. Málo kdy se mi stane, že by mi kniha vzala dech. Toto byl krásný příběh plný emocí. Při čtení, čtenář cítí bolest hlavních hrdinů, ale ne jen to, ale i naději v lepší konec. Za mě to byl úžasný čtenářský zážitek.