Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1952/mid_dracula-2uy-1952.png
4
3414
3414
Román Dracula lze zařadit do žánru hororu, či gotického románu a je to klasické dílo literárního vampyrismu. Je strukturován jako řada zápisů v deníku a několika dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou tohoto temného příběhu je britský právník Jonathan Harker, který odjíždí do Transylvánie na hrad hraběte Drákuly, aby s ním projednal zamýšlenou koupi několika nemovitostí v Londýně. Po několika dnech strávených v tajemném místě po boku děsivého hostitele Jonathanovi dochází, že jeho návrat domů je odložen na dobu neurčitou, ba dokonce, že se nejspíš už nikdy do Londýna ke své milované snoubence nevrátí. On i jeho nicnetušící snoubenka se tak stávají obětí strašlivého upíra s ještě strašlivějšími úmysly.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1997 , DelfínOriginální název:
Dracula , 1897
více info...
Přidat komentář
Už dlouho jsem měla v plánu si tuhle klasiku, jejíž děj zná snad každý, přečíst. Konečně se zadařilo. Upírská tematika rozhodně není můj šálek kávy, tak jsem se trochu obávala, co to se mnou udělá a ejhle - ono mě to zaujalo a bavilo. Návdavkem i překvapilo. Očekávala jsem hororové či hrůzostrašné čtení, při kterém se v noci budu bát opustit postel a nekonalo se. Noční návštěvy toalety jsem zvládala bez doprovodu. Místo toho na mě knížka působila jako typická představitelka literatury romantismu - úžasní kladní hrdinové bojující proti zlu a dokonce jich byla spousta na výběr dle vkusu každého čtenáře. Muži charakterní, galantní, stateční a ženy krásné, jemné a něžné. Jo, to byl svět ještě v pořádku. Já jsem si knížku moc užila!
Kniha mě bohužel zklamala, nejspíše jsem čekala více napětí a hororové atmosféry. Začátek knihy, kdy se děj odehrával v Drákulově sídle se mi moc líbil, bohužel poté mi kniha začala připadat poněkud nudnější a některé části byly zbytečně moc zdlouhavé.
Ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem přečetla další z literárních klasik a mohla se dozvědět jak vznikl tak všemi známý upír pod jménem Drákula.
Byl jsem omámen Draculou.
Dodnes jsem ohromen Stokerovým románem... )
Atmosféra tohoto literárního skvostu je ojedinělá...
A pokud někdo čte dříve, než současné romány o upírech, bude nadšený...
Dracula je základ, Dracula je jen jeden...
Drákula je klasika a dá se říct, že toto dílo je otcem jedné z mé nejoblíbenější postavy fantasy žánru - upíra. Bohužel ale musím říct, že mi moc nesedl způsob, jakým byla kniha psaná a já se kvůli tomu nemohl do knihy začíst. Nakonec musím říct, že jsem rád, že jsem knihu četl, ale už bych se k ní asi nikdy nevracel.
Klasika. Neskutočná a vynikajúca. Povinnosť pre každého hororového milovníka nielen upírskej tématiky. (skutočnej upírskej tématiky, t.j. nevhodné pre fanúšikov Twilight ságy!)
Chtěla jsem si to přečíst, prostě abych věděla.
Přestože je kniha přes sto let stará, příběh je celkem čtivý, v mém případě poslouchatelný, protože jsem opět slyšela audio. Je to holt pohodlnější.
Místy mi vadil takový archaický jazyk, ale příběh měl atmosféru, přestože mě tedy neděsil.
Ve své době to ale musel být dost nářez. Umím si představit společenské dýchánky, na nichž vyděšená smetánka řeší "ten nový horor." Tehdy měl svět ještě tu pravou atmošku - bez světelného znečištění.
Do první půlky hodně odsýpal. Likvidace slečny Lucy :) a Renfield, blázen požírající živé tvory :).
Forma deníkových zápisků tomu dala šťávu.
Pak nastoupila "vyšetřovací část," která mě nísty nudila.
Poslední třetina sice hrozně okecávací, ale zajímavá, detailní.
Dobře a poutavě napsáno, ale z dnešního pohledu je děj někdy maličko rozvleklý a zpomalený ohromně dlouhými dialogy. Přesto to není nic, co by bránilo knize i dnes po letech od napsání, čtenáře zaujmout.
celkom dobré čítanie je to trocha písané vo forme dopisov ale inak ma to bavilo
lepšie ako film odporúčam
Krásný hororový román, sice pro mladší čtenáře už tolik nezajímavý, ale pro mě pořád skvělý.
Je třeba brát v potaz, kdy byla kniha napsána a proto je psána tak, jak psána je to, přiznávám místy takové těžkopádné a hůře uchopitelné pro dnešního člověka. Na druhou stranu mi přijde geniální deníková forma románu, která vcelku povedeně přesouvá dílo do jakéhosi smyšleného dokumentu, nebo "reportáže" o skutečných událostech. Ale víc, než na hodnocení obsahu o kterém tu toho bylo napsána kvanta bych se zaměřil na grafickou stránku knihy - konkrétně poslední vydání nakladatelství Argo z roku 2018. Pokud někdo zvažujete koupi knihy Drákula, rozhodně zvolte tenhle kousek - to není "jen kniha", to je skvost a umělecké dílo, vydání knihy hodné jednoho ze základních kamenů hororu. Desky jsou potažené černou semiší evokující samet a název knihy i ilustrace na deskách jsou plasticky jakoby vtlačeny do povrchu a vyvedeny ve stříbře. A ilustrace, nebo spíše linoryty pana Františka Štorma uvnitř knihy, to je prostě paráda.
Je těžké hodnotit knihu, která stála prakticky u základu jednoho celého literárního žánru. Proto je dobré spíše posoudit jednotlivé aspekty a pak si z nich dovodit osobní zhodnocení.
Pokud jde o hororovou literaturu musí stát Stokerův Dracula bezpochyby v samotném vrcholném pantheonu. A rozhodně se není čemu divit, více jak 100 let po vydání jde o stále čtivé dílo. Samozřejmě objevují se jisté anachronismy pro moderního čtenáře problematické (frenologie, křesťanský dogmatismus, postavení žen, stavovská společnost), přesto je kniha v mnohém pokroková. Mina Harkerová je dámou v ohrožení, ale zároveň i akční hrdinkou nebojící se postavit hrozivému nebezpečí.
Forma děje podaná prostřednictvím deníkových zápisů, či novinových článků je velice zajímavá. Nutí čtenáře být na pozoru, určité informace jsou tvůrci deníku a tím i čtenáři skryty a musí být postupně odhalovány, či mohou být samy dedukovány ještě před samotnými postavami.
Děj plyne chvílemi svižně, chvílemi jsou cítit silné tendence k popisům (přesto nic ve srovnání s Chrámem matky boží v Paříži), ale myslím, že to je vcelku konzistentní se zvolenou formou, má jít přece o deníky a ty slouží k připomenutí a zachycení vzpomínek v dobách, které postrádaly přenosné kamery či fotoaparáty v mobilním telefonu. Touto optikou dávají zdlouhavé popisy smysl. Navíc ve chvílích, kdy by postavy deník nevedly, ho prostě nevedou, děj se pak začíná posouvat bleskovou rychlostí. A to dodává na napínavosti.
Rozhodně jedna z klasik literárního žánru a když ne pro potěšení z knihy samotné, tak alespoň pro pochopení autorů, kteří přišli po ní a nechali se silně inspirovat stojí za to přečíst.
Co k tomu říci. Příběh je vystavěný dobře a občas je napínavá chvíle. Ale celé to zabíjí popis různých úvah a to ještě v archaickém jazyce. Styl psaní ala deník mi nejprve přišel rušivě, ale posléze jsem si na něj zvykl. Ale co mě naprosto vytáčelo, jak se všichni milují a uctívají. Ale pořád, v celé knize. No hrůza. Mína miluje Jonathana, Jonathan miluje Mínu, Mína miluje Lucy, Arthur se dvakrát dotkl Lucy a Lucy miluje Arthura a do toho všechny miluje Van Helsing. Ty naprosto nesmyslné vzájemné transfúze už byly jen třešničkou na dortu. Moc jsem se na tuto knihu těšil, ale dočetl jsem spíše z donucení. Škoda.
Přečteno na gymnáziu, při jedné z angín mi knihovnice vyhrabala vyřazenou knihu, kde chybělo prvních pár stránek, takže mi to začalo rovnou nervákem ... Klasika žánru.
Pro mě rozhodně srdeční záležitost. Jedna z prvních knih, které jsem vůbec kdy přečetla. Moc se mi líbila. Úžasná fantazie!
Poprvé jsem tuto knihu četla ještě na základce. Četla jsem dlouho do noci, pod peřinou při baterce a strašně jsem se bála. Teď už jsem se nemusela ukrývat, ani strach už nebyl takový a kniha se mi velmi líbila. Je to jedna z těch knih, ke kterým se budu čas od času vracet.
Takove zklamani jsem nezazil od knihy Obraz Doriana Greye... Kdyz jsem do tohohle titulu sel cekal jsem ze to bude z pohledu Draculy... Odkud se vzal... Co zazil atd... A misto toho byla cela kniha neskutecne natahovana srackama osob, ktere jsem trpel kazdou stranku jak se bavi total porad o hovne... Davam tu 1 hvezdu za to ze to obcas zachranoval Van Helsing... Skoda... Byt ten titul pojaty jinak bylo by to fajn ale tohle byla fakt sracka :(
Nejúžasnější je číst Draculu a pak navštívit Rumunsko...
Draculu totiž nenaleznete ani v nádherně zrekonstruovaném hradě Bran u Brasova,kam jezdí davy turistů,ani v strmých skalách Cetatea Poenari ruině hradu,kde žil předobraz Draculu-Vlad Napichovač a který je jakousi branou k transfagarašské serpentínové magistrále...
Draculu najdete nejlépe v pustině některého z údolí severního Sedmihradska směřujícího od města Bistrita (údolí Bargau ale i jiné).
Tato hluboká divoká lesní údolí prakticky bez lidí s rozbitými silnicemi jsou oblastmi kam Stoker situoval svůj román aniž tam kdy byl.Ale vymyslel to dobře.Opravdu teprve tam má člověk ten správný strašidelný a stísněný pocit umocněn případnou nepřízní počasí,nebo když má auto poruchu či defekt za večerního stmívání.:-))
Drákula jedna z knih které jsme četla opakovaně. Přestože byla filmově zpracovaná, také muzikálně tak kniha má své kouzlo, které ostatní zpracování nenabízí.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 2009 | Drakulův host a jiné povídky |
| 1995 | Drákulův host |
| 2011 | Klenot sedmi hvězd |
První polovina knihy je velice zajímavá, zactete se a děj rychle ubíhá. I trocha toho strachu tam je a když ne to,tak tísnivá atmosféra zaručeně. Nicméně od druhé poloviny převážně nuda a stereotyp. Nejvíce mi vadilo seznamování postav a jejich následné neochvějné přátelství na celý život,jenom díky tomu,že si někdo přečetl něčí deník, nebo byl přítel jiného dobrého přítele apod. To mi vážně přišlo směšné. Musím přiznat,že jsem nedočetla. Slabší tři!