Dvůr křídel a zmaru

Poprvé v životě jsem přeskakovala stránky. Feyre jako obvykle nezklamala, stále je to naše ufňukaná sebelítostivá chudinka. Je naštvaná, že ostatní mají Rhysanda za násilníka a perverzáka, ale přitom on sám se tak prezentuje a chce, aby si to ostatní o něm mysleli! A Feyre chce, aby Tamlin a ostatní zaplatili za to, že tomu skutečně věří. Takže nově se nám představila navíc jako opravdová hlupačka.

Když byla v knize první zmínka o tom, jak je chudák zlomená, měla jsem chuť knihou praštit. Její sebelítostivé výlevy jsme si dost užili v předchozím díle. Navíc brečí, že když to potřebovala, nikdo jí nepomohl a je na ně za to naštvaná a nemůže jim to odpustit - jo, je to smutné, ale co čeká? Že pro ní každý bude riskovat své postavení a možná i život? A když to neudělají, tak se urazí?

Navíc, celou dobu ve všech dílech je to obyčejná holka, zázrakem proměněná ve vílu, ale pořád s lidskou duší a bez zkušeností. A z ničeho nic se z ní stává ostřílený stratég války.

Opět se zde opakuje ten samý nešvár - autorčino neustálé opakování toho samého na co druhé stránce. Tentokrát si každý neustále ukazoval vulgární gesta. Pořád.

Taky jsem moc nepochopila, jak někdo může být méně nesmrtelný, a někdo více nesmrtelný. Možná jsem myslela, že když je někdo nesmrtelný, tak prostě žije navždy, a ne že někdo žije navždy více a někdo méně.

Poslední věc: Nejdelší proslov od Azriela, jaký Feyre kdy slyšela, byla jedna rozvitá věta. A hned na to Azriel vypráví příběh přes několik stran a nikdo se nad tím nepozastavuje, přitom jí přišlo tak zvláštní, když řekl najednou dvě věty.

Knihu jsem četla měsíc, a bylo to největší utrpení v mém knižním životě. Strašný brak. Nedomyšlené a o ničem, a protože nechci spoilerovat, nebudu tady řešit, jak v té největší bitvě, kterou kdy zažili a ze které jsou všichni skoro mrtví strachy, nakonec vůbec nikdo nezemře.

05.02.2019

Čtu, čtu, čtu - najednou si všimnu, že mi zbývá posledních sto stran - čtu nervózně, čtu nervózně a nemohu dýchat, nakonec však čtu poslední stránky s úsměvem.
Válka byla perfektní, moc jsem si ji užila!
Zakončení bylo překvapivě klidné, až jsem se lekla, že je to poslední díl série.

02.02.2019

OBSAHUJE SPOILERY.
Za me lepsi nez druhy dil, u toho mi chvili trvalo se zacist, ale tady se krasne plynule navazalo. Konec po bitve byl pak na muj vkus az moc zdlouhavy na to, ze se tam vlastne nic moc uz nedoresilo...jako co Elain s Lucienem, Cassian s Nestou, Mor a jeji tajemstvi? Taky bych rekla, ze nekoho prece jen meli nechat umrit a ne aby vsichni zazrakem porad ozivali. Nebo teda spis nechavat zemrit jen ty, o kterych se vi, ze nam nebudou chybet:). Jsem zvedava co autorka dal zamysli s timto svetem, zda se, ze se dockame nejakych novych pribehu, kde se snad dozvime neco dal o vyvoji nekterych postav:).

27.01.2019

Naprosto boží zakončení série. Doufám, že autorka napíše další knihy.

24.01.2019

Jen zřídka kdy narazím na knihu,kterou si s chutí otevřu a přečtu opakovane .Tady se mi poštěstilo. ...Rhysanda snad nejde nemilovat a nejen jeho.Cela trilogie je uzasna,autorce jsem věřila každé slovo.Vrele doporučuji.

17.01.2019

Slabší díl než předchozí dva díly. Autorka si dle mne vzala moc velké spousto a dostatečně nevyužila možný potenciál. Až moc vedlejších postav, které byly natolik zajímavé, že by si zasloužily více prostoru. Spousta neuzavřených linek. Chápu, že si nechává prostor na další díly, ale i tak. Závěrečná bitva mi přišla celkem odfláknutá a od monster jsem teda také čekala daleko víc. Poslední kapitola naprosto zbytečná a celkově až moc velký happyend. Asi mám až moc ráda autory, u kterých se bojím, že se toho nebojí a nechají důležité postavy zemřít.

16.01.2019

Krásné zakončení série. Chytlo mě za srdce a už nepustilo. Určitě jsem ji nečetla naposledy.....

13.01.2019

Nejdřív kouká do rohu oválného zrcadla a pak lítá nad městem ve spodním prádle. No mám dost :D

07.01.2019

Třetí díl byl stejně strhující jako předchozí dva. V tomto díle sice bylo trochu méně akce a více pletichaření, ale i tak jsem ji nedokázala jen tak odložit aniž bych se dozvěděla, kdo je na čí straně. Nejvíce mě překvapil Jurian jak to dobře dokázal uhrát. V případě Tamlina jsem doufala, že nakonec nebude tak zlý a že se nakonec z něj stane spojenec. Trochu si za to jak to skončilo na jeho dvoře mohl sám, kdyby Feyre od začátku říkal pravdu, mohlo to s ním dopadnout jinak. Ale spisovatelka rozhodla jinak, doufám že v dalším díle bude i on štastný. Stějně tak i Cassian s Nestou, jejich celoknižní pošťuchování se mi velice líbilo, i když od začátku bylo jasné, že k sobě něco cítí. Trochu mě mrzí Mor, Azriela mi bylo líto že mu neopětuje svoji lásku, ale pak jsem se dozvěděla proč, hold srdci se nedá poručit. Doufám, že si stínopěvěc najde družku, i Mor ji přeji.
Závěrem, knihu doporučuji. Poslední dvě třetiny jsem přečetla za jeden den jak jsem se nemohla odtrhnout. Některé věci byly dost předvídatelné, nad některými jsem jen lapala po dechu a neodrthávala oči od dalších stránek.

06.01.2019

Natěšení z druhého dílu velmi rychle opadlo již po pár kapitolách. Toto pokračování je sice čtivé ale celemě spíš připada jen o politickém pletichaření a plánovaní velké bitvy, která je jasně nevyhnutelná. Až na občas zajímavější a dobrodružné kapitoli nějak celý díl vyznívá do ztraceny. Ani nakonec ta velkolepá bitva nějak nedosahuje možností, které jsem z předchozích dílů očekávala... ani pád hybernu a smrt nejmocnějších a údajně snad i nesmrtelných válečníků skutečně bledne v porovnání s předchozími díly. Je to velká škoda. Nehledě na konec který sice dopadne dobře Hybern padne a na prahu je úsvit nového jiného Prythianu - ale opět vyznívá do ztracena a vlastně dost neurčitě. Což je dle mého velká škoda. Chápu autorku že chce delší více dílnou knižní sérii ale možná by bývalo lepší pro jednou třetím dílem skončit klidně i šťastným koncem a budoucnost napsat jen v epilogu. Tento díl byl pro mě zklamáním.

03.01.2019

Tak konečně dočteno, trvalo mi to až nechutně dlouho. Vlastně ani nevím proč, protože mě to vážně bavilo, četlo se to dobře a příběh měl stále vysoko a velmi dobře nastavenou laťku, jak je již u této autorky zvykem. Co k tomuto říct, když mnozí už to za mě vyjádřili a co říct dál, abych se neopakovala? Těžký úkol. Tuhle sérii jsem začala číst jako první, v době, když jsem pořádně o Skleněném trůnu ještě ani neslyšela. Hrozně mě oslovila a spatřovala jsem v ní obrovský potenciál a úspěch. Jsem ráda, že tomu tak skutečně je a nezklamalo mě to po celé tři díly.
Hlavní hrdinka Feyre, už od prvních vět v první knize jsem jí měla ráda a nezměnilo se to. Nebylo téměř nic, v čem bych s ní nesouhlasila anebo jí nefandila. Až tady, místy... chovala se nadřazeně, měla jedovaté poznámky a nekorektní chování. Do toho příběhu a situace to nejspíš patřilo, ale tahle jsem jí neznala a jednoduše se mi to nelíbilo. Naštěstí to bylo ojediněle.
Její druh Rhys - byl to můj favorit, na začátku v kategorii "bad boy", kterého jsem si beznadějně zamilovala a těžce jsem Feyre záviděla. Dokonce jsem se k němu přikláněla i za přítomnosti Tamlina, kterého jsem rovněž měla velmi ráda, a to je co říct. Byl úžasný od začátku do konce. Nemám proti němu výtku. Vždyť to ani nejde. Naprosto báječná postava, chlap/víla, vladař. A to, o co se autorka pokusila mi málem přivodilo infarkt! Díky Kotlíku, Matce anebo zbytku autorčina zdravého rozumu se to dalo zase do pořádku. Fakt jsem myslela, že ji prokleju. Měla velké štěstí. :D
Mnoho vedlejších postav jsem si také dost oblíbila. Casse - tu jeho povahu vtipálka, ale i věrného a silného bojovníka. A fakt doufám, že v pokračování se o něm a Nestě dozvím víc, jsem děsně zvědavá, jak to s nimi dopadlo. Aze - ten chlap měl fakt sviňskou smůlu, především s Mor, kterou jsem místy právě kvůli němu neměla ráda, ale díky jejímu přiznání to chápu. Doufám, že si to vyříkají. Není správné mu lhát a živit naději. Luciena - ten si mě získal hned ze začátku na Jarním dvoře. Dost zakusil a bylo mi ho líto. Figurka na šachovnici, se kterou se jen zametalo. Ať už od Feyre, Rhysovi bandy, Elain, své rodiny či i jeho přítele Tamlina. Opět doufám, že najde pravdu, štěstí a já ho s ním budu moci prožívat v pokračování. Zaslouží si víc. Nakonec Tamlin... tak moc jsem ho měla na samém začátku ráda a fandila mu, získal si mě. Než teda vkročil do Feyřina života ten bídák vladař z Nočního dvora. :) To si pak kluci vyměnili role. Každopádně, ten chlap mi uvíznul v srdci a bylo mi ho líto, jak se k němu chovala Feyre. Nezasloužil si to, čím se provinil? Protože ji jednoduše miloval? Něco jako Rhys - dá se mu to vyčítat? Že to ve vteřině nezahodil, že ho to sžíralo a trpěl? Vždyť ho opustila jeho láska, kterou si měl vzít. Za mě ne. Jeho počínání ( psychické vyvádění) je pochopitelné. Postupem knihy jsem ale z jeho činů byla trochu zmatená, ale nezklamal mě. Naopak, dokázal, že je víc, že má srdce na pravém místě, i když zažívá bolest a pocit těžké zrady. Měl na vrh a zazdil všechny ostatní svou statečností. Nechovali se k němu vůbec hezky a bylo mi z toho samotné zle.
Děj a vývoj příběhu byl hodně zajímavý a napínavý. Stalo se tak hrozně moc věcí! Samá akce, válka samotná. Autorka dokázala vykouzlit úsměv/smích a zklidnit, ale v zápětí naštvat/rozplakat a pobouřit, napnout jak kšandy. Hodně čtenářů tvrdí, že druhé pokračování je ze série to nejlepší. Úplně to stejné tvrdit nemohu, ale co se týče romantické či vztahové linky, pravdou je, že ve dvojce toho nejspíš bylo daleko víc, i když je to už hooodně dlouho, co jsem ho četla. Pro mě jsou všechny díly za 5*.
Tenhle příběh nebyl tak 100% dotažený do konce, proto se hrozně těším na další knihu v sérii a doufám, že se dozvím všechno, co mě zajímá. Sérii jako celek už teď můžu doporučit, bylo mi ctí, tak snad zase brzy načtenou s našimi hrdiny. :)

28.12.2018

O. Můj. Bože!!
Tohle byla teda sakra šílená jízda!!
Nenacházím slova a jsem si jistá, že je ještě dlouho nacházet nebudu. Smála jsem se, brečela a pak se slzy smutku proměnily v slzy štěstí a teď si připadám, že všechny moje emoce odešli někam do nejvzdálenějších hlubin Kotlíku.
Podle mě se třetí díl rozhodně rovná druhému, ačkoli v něm není tolik romantiky a spíš se zaměřuje na válku a těžká rozhodnutí, které musí jednotlivé postavy udělat. Trochu mě mrzí, že tam nedostali víc prostoru, jak Nesta s Cassianem, tak Elain s Lucienem ale utěšuju se nadějí, že o nich třeba Sarah vydá další knihy.
A nakonec díky bohu, že jsem tu poslední část četla takhle navečer, protože kdyby mě v tu chvíli někdo vyrušil, byla bych nejspíš schopná i vraždy.

27.12.2018

bylo to krásné počteníčko..emoce vířily a jsem opravdu zvědavá, zda bude další díl, pořád by bylo v čem pokračovat, ačkoliv nyní je to pěkně uzavřené..

27.12.2018

Dvojce se rozhodně nevyrovná, ale dovede nás tam, kam nás autorka dovést chce a potřebuje, rozhodně zase velmi čtivé dílko, ale jedna * dolů, protože dvojka byla prostě nejlepší :-)

26.12.2018

Ano, dvojce se kniha ani zdaleka nevyrovnala, ale to jsme nějak ani nečekala, protože druhý díl byl naprosto fascinující. Třetí díl bych ohodnotila jako poněkud odlehčující a po většinu děje velmi poklidné. Vyvrcholení však bylo opět mistrovské.

25.12.2018

No uf.... Na základě zahraničních recenzí jsem toho nečekala mnoho, i když po druhém díle to nebylo lehké... Celou knihu se skoro nic neděje a pak to na konci autorka snaží dohnat... YA mám načtené troufám si říct hodně a mám jednu klišé věc, kterou když v YA najdu, tak neznám bratra... Tady na konci byla, takže z toho důvodu... Zklamání...

28.11.2018

Nebylo to marné, ale asi jsem zmlsaná dvojkou. 4*

13.11.2018

Mě osobně více zaujal druhý díl, kde jsem mohla sledovat rozvíjející se vztah Rhysanda a Feyre, ale i třetí díl série stál rozhodně za to. Ve třetím pokračování nám autorka zase představila temnější stránku celého příběhu a sice začínající válku mezi Prythianem a Hybernem. Líbilo se mi setkání a spolupráce dvorů a líbil se mi i závěr, který autorka vymyslela. Jsem ráda, že vše dopadlo dobře a snad se můžeme těšit na další pokračování!

11.11.2018

Pro mě to byl slabší díl než druhý. Dvory mám moc ráda, ale tohle mi přišlo zbytečně roztahané. Každopádně se těším na další díl.
https://art3mis-books.blogspot.com/2018/11/dvur-kridel-zmaru-sjmaas.html