Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
Třetí díl bestsellerové YA fantasy série Dvůr trnů a růží s novou obálkou. Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
První díl byl takový nijaký. Dvojkou se zvedl potenciál příběhu a trojka? Hlavně nevyužitý potenciál. Přišlo mi, že autorka zbytečně natahovala děj a vlastně od samého začátku jsem věděla, jak to vlastně dopadne. To ale tak úplně nevadí. Kniha se určitě dala o značnou haldu stránek zkrátit. Napínavé momenty byly převážně nedotažené. Maasová mohla věnovat i více pozornosti vedlejším postavám, jejichž osudy byl leckdy zajímavější než postava Feyre (Rhysand je ale fajn!). Hlavní hrdinka mi začala občas lézt na nervy už jen svými myšlenkovými pochody.
Opravdu škoda, přesto se určitě najdou horší knihy. Hodnotím dvěma hvězdami. Za dlouhé, únavné natahování děje a hlavně nevyužitý potenciál. Titul mohl mít určitě tak o 200 stránek méně.
Furt jsem doufala že budu moci dát těch 5*... NEMŮŽU! .... Ne z toho důvodu že by to byl špatný příběh, ale hlavně proto, že mi přijde že Maasová dostatečně nevyužila jeho potenciál... Kolik já si jen představila epických scén, které by mohly nahradit bezduché krafání o ničem (Například úplně jsem cítila v kostech scénu jak Feyre roztáhne křídla na Jarním dvoře před Tamlinem jako boss a ono nic :/ ). Samotná příprava na válku byla tak dlouhá jako světelnej rok a pak to autorka zazdila jednou předvídatelnou větou (mám na mysli ZEĎ). Vážně jsem doufala v knížku nabitou akcí, ale místo toho jsem se dočkala většinou fňukání a až nechutně přeslazených scén.
Papááá Feyre a Rhysi, bylo to s vámi prima :-) Po druhém díle jsem byla štastná, že má trojka ještě více stran a ač se dvojce zdaleka nevyrovnala, tak pořád dobrý. Užila jsem si to a byla jsem nadšená zvlášť pokaždé, když mě autorka něčím překvapila. Přiznávám, že u některých lechtivých líčení jsem si už připadala mimo (cílovou skupinu...young adult už vážně nejsem). Celkově spokojenost, dvojka nastavila laťku tak proklatě vysoko, že holt další superlativy přidat nemůžu.
Za mě zase 100/10. Mega jsem se těšila na 3.díl a ROZHODNĚ MĚ NEZKLAMAL! Přála jsem si, aby tahle knížka nikdy neskončila, protože to čekání plus čekání na překlad trvá roky! Kniha se mi už zalívila od začátku ale ten konec mě tak dostal. Sarah má prostě talent: čenáře nejvíc šokovat u posledních 30 stran. Totálně jsem brečela u toho konce u Rhyse, ale věděla jsem, že nemohl jen tak zemřít. A když pak prosila Tamlina, zase jsem se rozbrečela. Ale i přesto všechno jsem čekala, že tam dá víc Cassiana a Nestu, takže jsem byla malinko zklamaná.
MILUJU TO!
Každý jedno prokletý slovo lidi.
Tyhle knížky se staly součástí mojí duše a je mi neskutečně líto, že nemůžu zapomenout a přečíst si je poprvé znovu. Miluju ty osobnosti, charaktery, svět, osudy a hlavně ten život, který autorka dokázala do knihy dát. Brečela jsem na konci, vy víte proč, a brečela jsem i proto, že mi zbývalo jen posledních 7 stránek. Nechtěla jsem aby skončila. Nevím, opravdu netuším, proč knížky různě oslovují lidi. Ale tahle, tahle mě vzala za srdce a já hrozně moc DĚKUJU, že byla vydaná.
Četla jsem celou trilogii. Není to žánr, který bych bežně četla. Ale už první díl mě nadchl a nemohla jsem jinak než přečíst všechny díly. Moc mě bavily všechny tři díly i přesto, že místy byl děj zdlouhavý.
Díl se hezky četl, občas byl zdlouhavý. Děj měl ambice na skvělý a dramatický vrchol, ale kniha se mnou nic moc nedělala. Ze začátku jsem žasla nad tím, co Feyre provádí u Tamlina na Dvoře a je jí to tolerováno. Fakt zajímavé, že by byl z Tamlina takový naivka. Dále byla kniha plná neustálých přeletů hlavních hrdinů z jednoho území na druhé a zvláštních myšlenek hlavní hrdinky, nemluvě o některých jejích činech. Zdála se mi hodně "namistrovaná". Závěrečná bitva mě nenadchla.
Mor, Azriel, Cassian, Amren zachraňovali knihu svými vtipy, Rhysand se změnil v krotkého druha, který se nechá kvůli Feyre znemožnit a ještě ji pochválí za upřímnost. (-: Předtím to byl fakt borec. Ale proti gustu... Škoda, že kniha nerozvinula vztah Cassiana a Nesty. Ale bylo jasné, že směřuje k dalšímu dílu, který si ráda přečtu. Třeba budu překvapená.
Tahle kniha nenadchne, ale ani neurazí. (-:
kdopak z vás již ví, že je na cestě nejnovější díl a co víc v angličtině už vyšel. Já se snad nedočkám :D
(MŮŽE OBSAHOVAT PIDI SPOILERY)
Za mě lepší než jednička, ale horší než dvojka. Samozřejmě, že se mi díl opět líbil. Nevadilo mi množství stran, spíš jsem nad ním jásala. Díl se místy vlekl. Hlavně teda začátek, kdy jsem měla pocit, že Feyre domů dojde snad až v polovině knihy, nebo taky nikdy. Taky mě mrzí, že se do popředí více nedostaly Nesta s Elain. Lucien je mi byl uplně jedno a to, že odešel, mě zas až tolik netrápilo. Autorka mohla rozvinou více vztah Nesty a Cassiana, který mě osobně zajímal už ve druhé knize.
V tomhle díle se z Feyre stane někdo, kdo prostě zvládá vše, všechno umí, snad by i snesla modré z nebe a dokáže zabít a zničit xy let staré víly, válečníky, všechno. Stane se z ní někdo tak fantastický, že i nejmocnější z nejmocnějších všemi milovaný Rhys jí nesahá ani po kotníky. Z něj se prostě místy stane podpantoflák a pardon, ale u něj mi velmi chybělo jeho chování ze druhé knihy.
To, co se odehrálo na konci knihy, mě ani moc nepřekvapovalo. Tak nějak jsem to tušila od asi půlky knihy. Ovšem, co mě ale překvapilo, bylo takzvané znovuvzkříšení (jestli to tak můžu nazvat). Jako čekala jsem kde co, ale že bude znovu použita metoda z jedničky i ve trojce... Nevadí. Autorčiným cílem byl určitě happyend, takže nad tím mávnu rukou.
ALE, i přes nějaké mouchy, které dokážu vydýchat, tuhle sérii i tak zbožňuji. Zbožňuji Rhyse, Feyre, Cassiana, Azriela, Mor, Amren a Velaris. To, co mi Sarah ukázala ve třech knihách jsem si zamilovala, a v mém srdci to má pravoplatné místo.
Moc mě bavily pasáže, kde se řešil příběh, politika a postavy byly v interakci. Některé pasáže knihy jsou s prominutím ale jako laciné porno. Jinak nevím, jak to opsat a popsat. A je to škoda, protože příběh je poutavý, neztratí až do konce spád, jsou tam i překvapivé momenty a hlavně v porovnání s některými jinými sériemi, které vyšly poslední dobou, jsou uzavřené všechny linie, nic není useknuto a opravdu je vše napínavé do poslední chvíle. O postavách se dozvíme pár nových faktů. Stejně tak se objeví někteří nováčci a každý má své místo, vše zapadá. Právě proto dávám 4 hvězdičky, i když se přiznám, že kvůli těm erotickými pasážích jsem dost váhala. Když to ale příběhově a vývojem postav srovnám třeba se sérií Stín krkavce, vychází prostě Dvůr trnů a růží jako skvěle zvládnutá věc.
Přidávám se k těm, kteří z této knihy byli rozpačití. Já měla stejný pocit, na třetí díl jsem se těšila a očekávala stejný náboj jako u předešlého dílu, ale byla jsem zklamaná. Celý díl se vleče a vše se točilo kolem bojů. Co mě ovšem hodně překvapilo a pobavilo zároveň, že autorka zařadila do této fantasy také lesbickou postavu. To mi už přišlo hodně přitažené za vlasy.
Sarah J. Maas to opět dokázala a z její knihy jsem měla málem infarkt.
Začátek zase byl trochu rozvleklý, ale postupně se příběh rozvíjel a s ním i svižné tempo, které podpořilo květnatý a čtivý styl autorky.
Dvůr křídel a zmaru jako zakončení celé série bylo vskutku velkolepé, krvavé a emocionálně vybroušené.
Jen mě maličko zklamalo, jak některé vedlejší postavy nedostaly tolik prostoru, například Lucien, Nesta, Cassian. U nich by mi nevadilo, kdyby měli kapitoly vyprávěné ze svého pohledu, takhle když byl příběh vyprávěn z pohledu Feyre, jsem se nemohla vžít do jejich postav, co si skutečně myslí a cítí. Bylo mi líto Tamlina, ze kterého se stal zlomený muž, ale nakonec ukázal, že pro Feyre chce jenom to dobré.
Konec je krásný, dokonale nedokonalý a já nemohu dát nic jiného než plný počet :-)
A moc se těším na další knihy z tohoto úžasného světa!
Moooc krásné pokračování! Opět nemám slov, mnoho věcí mě překvapilo. Je to divné, ale tentokrát jsem v klidu. Třeba konec druhého dílu, kdy jsem nemohla ani dospat až vyjde pokračování...Zkrátka klidný konec, který mi dovolí už zase normálně usnout :-D.
Za mě super pokračování a těším se na povídku :-).
I v případě třetího dílu je laťka hodně vysoko, i přesto mě tento díl bavil o něco méně než dva předchozí. Občas jsem měla pocit, že se děj tak nějak vleče.
Když jsem viděla, jak je kniha tlustá, trochu jsem se bála, že se bude opakovat nudná prostřední část jako u dvojky. Musím však říct, že oproti ní má trojka spád a bavila mě. Úvod na Jarném dvoře je zajímavý, ačkoli je to od Feyre opravdu dost kruté vzhledem k tomu, kolik dalších lidí zaplatí spolu s Tamlinem. Tamlin je celkově hodně tragická figura. Autorka ho sice prostřednictvím Feyre neustále vykresluje tak, abychom ho nenáviděli, zkuste se na to ale dívat jeho očima. Není sice nejbystřejší a nejempatičtější, avšak celou dobu si myslel, že jeho milou unesl ze svatby šílený sadista, očaroval ji a drží jí někde v podzemní kobce.
Co se týče dalších postav, mnohem víc než osudy ústředního, příliš idealistického páru, mě zajímaly ty vedlejší, jako Lucien, Cassian a Nesta, Elain, Jurian... Podle mě mohlo být věnováno více prostoru jim, místo toho, abychom věděli o každém orálním sexu, který Feyre provedla Rhysandovi.
Co se týče finální bitvy, líbila se mi, i když je možná malinko překombinovaná (super silné entity a tak). K úplnému závěru snad jen, že podle mě co je jednou mrtvé by tak už mělo zůstat, pak by to byl teprv velmi silný závěr.
Jde vůbec něco tak moc zbožňovat??
Mě přijde, že ne ....protože já zbožňuji celou serii, včetně všech postav( samozřejmě kromě krále Hybrenu) :) zbožňuji autorkou a všechny její knihy :)
Které dokáží být napínavé, akční, romantické, dramatické....no a taky jak jinak než BOŽÍ,boží .....prostě neuvěřitelně úžasné!! Doporučuji všem co se alespoň trošku zajímají o fantasy....
V porovnání s předešlými díly v sérii hodnotím pěti hvězdami, jinak... nu... dobře, přiznávám, byl to fakt zábavný díl. Opět nechutně idealistický, ale to nevadí. Četla se výborně.
Krásné zakončení a moc doufám, že bude nějaké navázání na odtatní postavy. Třeba na Elain a Luciena, Nestu a Cassiena. Mor, Azriel a Tamlin by si taky mohli najit spriznenou dusi a nějaké to shledání Luciena a Heliona by bylo taky super
Musím říct, že mě tato kniha hodně zklamala. S předešlými knihami se to nedá srovnávat, chyběla mi tam nějaká akce, napětí a kouzlo jejího psaní. Děj se v knize táhl jako žvýkačka, až teda ke konci se to docela rozproudilo, ale vůbec jsem z toho nebyla nadšená a zmatená jako z druhé knihy. Možná když si celou sérii přečtu znovu, změním názor.
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Přečteno jedním dechem. SPOILERY! Sarah prostě umí skvěle psát! Jediná věc, která mě mrzela, že jsem čekala více akce na Tamlinově dvoře. Možná vypětí mezi nimi? Milostný trojúhelník? Jinak co se týče nových spojenců lstí a přetvářek.. byla jsem opravdu překvapena. U Juriana jsem i tušení měla. Konečná bitva, jak všichni dorazili na pomoc, až mě polila husí kůže, jak mi to přišlo krásné. Nesta.. její scény mě opravdu rozesmály, jak byla furt naštvaná. Na konci mi i ukápla slza. Opravdu se těším na další díl, jsem na něj zvědavá:)