Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491841/bmid_dvur-mlhy-a-hnevu-X5u-491841.jpg
5
3942
3942
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Příběh se mi velmi líbil, propadla jsem mu a zamilovala si nové postavy. Vnitřní kruh je prostě úžasný, je mezi nimi skvělá chemie. Najednou jsem měla pocit, jakoby to byli i mí nejlepší přátelé :) Feyre postupně začíná být víc a víc badass a popis její moci a schopností byl skvělý. A ten Velaris a Letní dvůr...láska.
Avšak najdou se dvě věci, které mi v tomto díle podstatně vadily :(
Poprvé, když autorka chtěla zdůraznit myšlenku, udělala to tak, že nějaké slovo třikrát za sebou zopakovala. To mě občas rozčilovalo, nedovedla jsem si to přestavit.
Podruhé erotické scény...popis byl dosti neoriginální, nezajímavý, najednou jsem četla amatérskou fanfikci.
Dávám tedy čtyři hvězdičky, i když nerada.
Chci ale opět zdůraznit, že se mi knížka moc líbila a nadšeně skáču do dalšího dílu :)
Za mě o dost lepší než první kniha, velmi čtivé, zajímavé nové postavy i zvrat, který se tedy dal trochu očekávat. Byla tak akorát napínavá, že jsem se na četbu těšila, ale neodtrhávalo mě to od povinností, takže super!
Jedna velká jízda, nemám slov! Skvělá knížka, všechno jsem Sarah sežrala i s navijákem, a pak jen koukala, jak to dopadlo. Vztah Rhyse a Feyre naprosto zbožňuju. I přestože je knížka dlouhá, čtení mi krásně uběhlo a já se nemůžu dočkat dalšího dílu a myslím, že mě bude mrzet, že příběh nebyl delší. Kdyby šlo dát víc hvězdiček, dala bych.
Páni...
Opravdu bych chtěla mít autorčinu fantasii a dokázat vymyslet fantasy svět a postavy tak skvostným způsobem. Tak jak jsem v prvním díle Tamlina měla opravdu ráda, tady jsem ho nenáviděla a k Rhysovi si konečně našla cestu... Musím říct, že to co autorka s touto postavou dokázala je neskutečné a to jsem si jistá, že ve třetím díle se toho stane ještě opravdu mnoho.
Všeobecně se říká, že konce knihy jsou to nejlepší. Ale tady?! Panebože nikdy jsem nečetla takový obrovský zvrat!!!! Mám "poruchu", že se snažím vždy přijít na koncovou zápletku a snažím se představit si nejrůznější scénáře, ale tady?! To jsem OPRAVDU NEČEKALA!!!! Smekám a okamžitě se vrhám na další díl!!!
SPOILER!!!!!
Azreila s Casianem jsem si okamžitě oblíbila. To jak jsou tyto postavy vykreslené, i když jsou vlastně jen vedlešími postavami, je neskutečné. Azriel se okamžitě stal jednou z mých nejoblíbenějších postav vůbec a opravdu doufám, že se o něm v dalším díle dozvíme ještě daleko víc.
Kapitola 55... Hah... Musím dávat pozor aby se ještě pár let k této knize nedostala moje mladší sestra. Protože huf, kdo četl ten ví...
Rhys a Feyre jsou spolu něco neskutečného. Ta chemie, která mezi nimi panuje je neskutečná a doufám, že to pro ně dobře dopadne. A hlavně, že přežijí to, že je Feyre u Tamlina. A po pravdě... Jestli dojde na TO, tak Rhys bude přes jejich pouto dosti trpět si myslím.
A Lucien s Elein?! Halo?! Další věc, kterou jsem absolutně nečekala!!! Nevím, jestli jsem za to ráda, nebo mi to vadí, ale každopádně je mi naprosto jasné, že Lucien ve třetím díle sehraje nemalou roli.
No postavě Nesty popravdě nemůžu tak úplně přijít na kloub. Snažím se k ní najít cestu, ale nevím jestli se mi to podaří. Její popichování s Casianem je ale naprosto skvělé a trochu doufám a chtěla bych ty dva vidět spolu, tak uvidíme.
No a samozřejmě Az s Mor ... Patřím do tohohle týmu a doufám, že spolu budou...
Tak tohle by teda šlo! Narozdíl od prvního dílu, kdy mě začátek příběhu ponechal naprosto prázdnou a do všeho jsem se dostala zhruba až v polovině knihy, tady nic takového nehrozilo. Už od začátku jsem věděla, že tady se budou dít velké věci (a že děly!). Za mě to byla emoční smršť, kdy mě Maas nechala postupně se do všeho a do každého zamilovávat. Dějová linka byla upřímně skvělá a dostalo se mi úplně všeho, po čem mé srdéčko toužilo. Obzvlášť kapitola 54 byla naprostým pohlazením, kdy jsem pomalu nemrkala a emočně rozervaná (v dobrém slova smyslu) hypnotizovala pohledem každé jednotlivé slovo. No a následující kapitola...to bylo...no, přečtěte sami :D Naopak konec příběhu mě opět rozerval na kusy a neobešlo se to bez slz. Byl to pro mě neuvěřitelný šok a vzápětí ještě další, když si s námi autorka nehezky pohrávala. Jediné, co bych vytkla, je hlavní hrdinka, ke které si už od prvního dílu nemůžu najít cestu a stále se mi to nedaří. Ano, je rozpolcená a ano, zažila těžké časy. Ale i když jí svět podá ruku, stále se krmí vlastním neštěstím a pokud někdo pochybí, byť s nejlepšími úmysly, dá mu to náležitě sežrat. Ale i přes tento můj osobní problém začínám chápat to nadšení pro tuto sérii v celosvětovém měřítku a můžu láskyplně doporučit dál!
mini spoiler:
Jestli mě něco opravdu, ale opravdu zasáhlo (a to nejen v rámci této knihy, ale pravděpodobně nejvíc ze všech knih), byla to Rhysandova slova z kapitoly 54, konkrétně strana 549, kdy slova ,,Tady jsi. Hledal jsem tě." dostala najednou svou sílu a úplně jiný význam. V předchozím díle jsem jim samozřejmě nepřikládala žádný význam, ale teď se pro mě stala těmi nejkrásnějšími a nejupřímnějšími.
Wow, já prostě nemám slov. Miluji Sarah J. Maas, bezvýhradně. A až tuto sérii doctu, budu prázdná a zničená jako když jsem přečetla Skleněný trůn ... no co, jdu do toho hned ...
Po výhre nad Amaranthou prenasledujú Feyru výčitky svedomia, pretože musela siahnuť na životy dvoch Férov. Nevie sa z toho spamätať.
S Tamlinom plánujú svadbu. No zjaví sa Rhys, ktorý si uplatňuje dohodu, ktorú s Feyrou uzavrel - týždeň v mesiaci, ktorý strávi s ním.
Feyre začína byť na Jarnom dvore nešťastná a nepáči sa jej ako s ňou Tamlin zaobchádza. Lucian sa tomu mlčky prizerá. Aj keď vie, že Tamlin nerobí dobre, vzoprieť sa mu nedokáže.
Feyre sa cíti lepšie na Nočnom dvore. Spoznáva bližšie Rhysa a začína ju to k nemu ťahať. Stane sa členou jeho Úzkeho kruhu a spoznáva jeho priateľov.
Feyre sa snaží brániť tomu, čo cíti pri Rhysovi, predsa len má výčitky kvôli Tamlinovi, nechce ho zradiť. Dokáže mu odolať? A čo sa stane, keď odhalí pravdu a zistí, prečo ju to k nemu tak ťahá?
Na Prythian sa blíži pohroma väčšia než bola Amarantha. Feyre postupne odhaľuje a spoznáva svoje schopnosti. V rozhodujúcej bitke môže byť cenným spojencom. Dokážu spolu kráľa Hybernu poraziť?
Táto časť sa mi páčila ešte viac ako jednotka. Bola napínava a čítala sa rýchlo.
Feyrine týždne na Nočom dvore ma tak bavili, že mi vadilo, keď sa mala vracať naspäť k Tamlinovi.
Kým na začiatku jednotky bol podľa mňa Tamlin dokonalým partnerom pre Feyru, na konci mi už začalo vadiť jeho správanie, najmä ako vždy pri Amarathe čušal, kým Feyre preňho a ostatných Férov riskovala svoj život. Zato Rhys, ktorý je typický bad boy, stál pri nej. Tamlinovo divné správanie pokračovalo aj po návrate na Jarný dvor. A týždne s Rhysom sa stali pre Feyru oslobodením z ,,väzenia".
Čo sa týka Rhysa, neskutočne sa mi páčil. Páčil sa mi jeho sarkazmus, jeho vtipné hlášky a najviac tá chémia medzi ním a Feyrou, ktorá bola opísaná dokonale.
Tiež sa mi páčil jeho Úzky kruh (Morrigan, Amren, Cassian a Azriel) a vôbec neviem, kto najviac. Všetci mali niečo do seba a spolu boli úžasná partia. Už som si v duchu aj vytvorila nejaké tipy na potenciálne páry a som zvedavá, či aspoň jeden z nich vyjde :D .
Záver bol plný zvratov a prekvapení, hlavne nepríjemných, správanie niektorých postáv ma prekvapilo. Pri Feyrinom rozhodnutí na konci mi na chvíľu prestalo biť srdce a dúfala som, že ani kráľ Hybernu nedokáže spraviť to, o čo ho žiadala.
Samotný koniec je prísľubom toho, že v tretej časti sa ešte len budú diať veci a ja sa toho už neviem dočkať.
Tenhle díl je prostě bezkonkurenčně nejlepší ze všech. Miluju celou atmosféru knihy, i když jsem ji čelta podruhé, byla jsem stejně uchvácená jako poprvé. Většinou jsou druhé díly horší, nebo jen vycpávkové, ale tady to rozhodně nehrozí. Maas umí prostě skvěle psát, a to, jak je tady popsán Rhysův dvůr, je prostě dokonalé. Postavy jsou úžasně propracované, jak ty hlavní, tak ty vedlejší. I když to jsou opravdové bichle, užíváte si každou jednu stránku. Jsem moc ráda, že jsem se opět mohla vrátit do tohoto magického světa, a už se nemohu dočkat na Dvůr stříbrných plamenů, Pokud jste ještě Dvory nečetli, děláte chybu.
(SPOILER) Noo tak tohle je opravdu na poklonu. Velmi velmi dobře napsané. Jak autorka popisuje jednotlivé detaily a ta rozmanitost slovníku se mi opravdu líbí. Fantazie a představivost okamžitě a krásně funguje. Co je největší úlet je to že jsem Rhysanda měla už od 1. dílu radši než Tamlina a říkala jsem si ach jo to je škoda že je s Tamlinem. Ale celkově jsem měla k němu prostě hrozně blízko a ono tadáá 2. díl úplný zvrat. Celou dobu jsem byla napnutá jak kšandy až do konce jak tohle dopadne. Autorka velmi překvapila a stává se mojí jednou z oblíbených autorek fantasy. Jak překvapivým příběhem tak i způsobem psaní! Jdu hned na 3. díl
Pro mě ohromné překvapení...první díl jsem dala, ale nijak jsem z něj na zadek nepadla, ovšem druhý díl...jako kdo si dovolí ve druhém díle ten první a celou jeho osudovou linku postavit úplně na hlavu??? Už jen za to by si autorka zasloužila uctivou poklonu. Chvílemi mi to přišlo malilinko epizodické...jedeme tam, zařídíme tohle, Tkadlena, Tarquin..a pak zase domů...ale ono to ve výsledku perfektně funguje a přiznávám bez mučení, knížku mám půjčenou z knihovny a nedokážu jí vrátit...a to už jsem teď v půlce třetího dílu. Ve výsledku druhý (klasicky vycpávkový) díl pro mě bomba.
(SPOILER)
Moc se mi líbí, jak je kniha obsáhlá, kolik linek, děje, zvratů, situací... do ní dokáže SJM dostat. A nepůsobí to nijak uměle ani násilně, prostě to vyplývá ze situace.
Na začátku by se Feyre měla radovat, že všechno dobře dopadlo a může být šťastná se svým princem. Ale ona šťastná není, trápí jí výčitky svědomí, co udělala i co se jí stalo a Tamlin jí to nijak nezjednodušuje, šťastný jak blecha si jí zavře do zlaté klece a nepustí na krok. Nakonec jí život, nebo alespoň zdravý rozum, zachrání dohoda s Rhysem, který se jí snaží podpořit.
A protože Tamlin nedokáže překročit vlastní stín, Feyre od něj odejde a najde svůj život jinde. Postupně se dokáže vypořádat se svými nočními můrami a zjistit, co všechno se svým oživením získala. Seznámí se s Nočním dvorem, získá přátele, sebevědomí, lásku i štěstí – aby se všechno nakonec zvrtlo.
Na scénu vstoupí nová hrozba, proti které se všichni snaží spojit, prověří se vazby mezi vílami a lidmi a ani Tamlin neřekl poslední slovo.
Co mi na knize trochu skřípe je jakási komunikační nereálnost. Nemyslím tím víly, kouzla a podobně, ale to, že někdo něco řekne a všichni to berou jako fakt, každý si pamatuje pětset let, co kdy kým bylo řečeno, nikdo nic nepopírá, nevyvrací, nehádá se... k tomu zde chlapi (ti kladní) ženy v podstatě zbožšťují, nechají si všechno líbit, jsou neotřesitelně vstřícní, chápající, podporující... já osobně bych byla pro větší ROVNOST, nebo aspoň v tomhle směru, i když je to fantasy, REÁLNOST.
(SPOILER)
Dvůr mlhy a hněvu jsem přečetla o dost rychleji než předešlý díl, ale po dočtení jsem se stejně vracela k jedničce, jestli jsem si vůbec všimla nějakých nenápadných náznaků, které se týkají například Rhysanda. Pochopitelně, některé věci člověku došly, některé ne...
Co se musí Sarah J. Maas uznat, že vás opravdu udrží v napětí do poslední chvíle. Předpokládám, že nejsem jediná, kdo napjatě čekal, kdy se z nekonečného pošťuchovaní, které mě mimochodem hodně bavilo, vyvrbí mezi Rhysem a Feyre něco víc. Člověk se konečně dočká a ještě k tomu máte příjemný flashback a uvědomíte si, jak to vlastně všechno od začátku bylo.. a o to víc vás to těší, že je za tím vlastně mnohem víc...
Celkově mě série chytla za srdce, stejně jako většina postav (některé mě naopak pěkně vytočily). A teď hurá na třetí díl! Uvidíme zda mě to překvapí stejně jako konec dvojky.
Mimochodem, kdyby někdo věděl, jak se dostat do Velarisu, dejte vědět, ráda se přidám na Noční dvůr.. :D
Tenhle díl byl fajn, i když místy předvídatelný.
Rozhodně velké plus je přítomnost Rhysanda, který mi byl sympatický hned, co se v příběhu objevil.
Děj má spád, je vtipná, sem tam náznaky romantiky... Za mě rozhodně lepší jak první díl.
Drahouškové,
jak jsem slibovala v komentáři pod Dvorem trnů a růží, je tato kniha plná zvratů a odhalení. Rozhodně jsem takový vývoj událostí většinou nečekala. Je skvělé sledovat růst postav a jejich sbližování. Zkrátka se od ní neodrhnete (snad).
Za mě asi zatím nejlepší díl série (Dvůr stříbrných plamenů jsem ještě nečetla), i když následující jsou také opravdu povedené.
P. S. Navíc se zde nachází legendární 55. kapitola takže si jí užijte - jen je napsaná velmi upřímně a pro puritány to úplně není... : )
(!!!HLAVNĚ AŤ NIKOHO NENAPADNE JI ČÍST DŘÍV!!!)
Po přečtení Dvoru trnů a růží jsem dlouho neváhala a sáhla po dalším díle. Byla jsem hodně zvědavá, co autorka ještě vymyslí, a moje očekávání se splnila. Kniha mě hned na začátku vtrhla do děje a já se od ní nemohla odtrhnout. Popis Nočního dvoru se mi moc líbil. Feyre jsem si oblíbila o něco víc, a přesně jak jsem očekávala, Rhysanda jsem zamilovala. Zatímco Tamlina, který mi byl sympatický v prvním díle, jsem tu nesnášela. Oblíbila jsem si i další postavy - Cassiana, Mor, Amren, Azriela, dokonce i Nestu a Elain. Konec skončil otevřeně a po dočtení knih do knihovny a všech štafet, co u sebe mám, se určitě vrhnu na třetí díl.
(SPOILER) Kniha byla opravdu skvělá, nevěděla jsem se od ní odtrhnout. Nemohla jsem ani myslet na nic jiného, když jsem to četla. Hrozbě se mi líbí, jak autorka vlastně řekla, že ani v "pohádce" nemusí žena skončit s prvím mužem, do kterého se zamiluje. Romantická linka s Rhysandem vznikala pomalu a to bylo mnohem lepší než vztah s Tamlinem. I když mě konec překvapil a vůbec bych nic z toho co se udělo v posledních 3 kapitolách nečekala. Hned se pustím do další knihy.
Pro mě „Láska na první stránce! "Kniha má perfektní děj a moc se mi líbí romantická linka mezi Feyre a Rysandem.
Druhý diel Dvorov sa mi páči oveľa viac ako prvý. Je to preto, že do deja vstupuje viacero zaujímavých a sympatických postáv a dej sa už netočí iba okolo Feyre, ktorá, povedzme si pravdu, v prvom diely rozhodne nepatrila medzi najbystrejšie. Z nových postáv ma najviac zaujala Amren, dúfam, že sa k nej ešte autorka vráti aj v ďalších dieloch. Samotná Feyre sa stáva pre mňa znesiteľnejšou, pretože hoci dobrovoľne – nasilu, konečne začala na sebe pracovať. Na čo si ja vo fantasy potrpím, je svet a mágia. Je pravda, že autorka ich tu stavia dosť flexibilne aby ich mohla ohýbať, ako sa jej to zrovna hodí. To, ale nič nemení na tom, že Prythian je svet, ktorý čitateľa dokáže nadchnúť. Myslím, že je zbytočné sa tu nejak extra ďalej rozpisovať, Maas je autorka, ktorá je známa, páči sa mnohým a viem, že jej knihy nie jedného čitateľa vytrhli z čitateľskej krízy. Ak nad touto knihou váhate, pretože ste rozpačití z prvého dielu, odporúčam dať tejto knihe šancu. Je to výrazné zlepšenie. Nenechajte sa odradiť vyšším počtom strán, číta sa rýchlo. Som veľmi zvedavý na tretí diel.
Já pořád nevím, co si o této knize myslet. Ano, je čtivá i promyšlená, autorka dokáže překvapit a Noční dvůr mě okouzlil, ale... Po dvou třetinách čtení jsem se začala celkem nudit. U Maasové musí člověk počítat s téměř 700 stránky, přestože to nemusí být vždycky k užitku, což se podle mě u Mlhy a hněvu projevilo.
A ačkoliv nejsem puritánka, kapitola 55 mi poměrně zkazila zážitek ze čtení, obzvlášť, když se mi hrozně líbily předchozí láskyplné stránky. Tuhle kapitolu bych asi tak trochu přirovnala k pubertálnímu chování Nejužšího kruhu – ze začátku fajn, ale když to trvá moc dlouho, začne to spíš vadit.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Ačkoliv jsem byla v rozpacích z prvního, pomalejšího dílu, můžu říct, že druhý díl mě velice mile překvapil. Akce od začátku do konce, rozhodně jsem se nestíhala nudit a hltala stránku za stránkou. V prvním díle jsem měla problém si postavy oblíbit, ale zde jsem tento problém rozhodně neměla.