Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540563/bmid_dvur-trnu-a-ruzi.jpg
4
5031
5031
Dvůr trnů a růží série
< 1. díl >
Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, zaútočí na ni podivný tvor. Odvleče ji do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že tajemným únoscem je jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku. Feyre čeká těžký úkol - musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
10000% Spoiler...
Já tuhle sérii už jednou četla. Ale zjistila jsem, že jsem nezanechala žádné hodnocení ani komentář.
To je totiž zatracená škoda. Tahle série je LÁSKA. Je to absolutní topovka mezi fantasy knihami. Ani trůny této sérii nedosáhnou po kotníky.
MILUJU TO.
Vždycky jsem říkala, že první díl je nejslabší z celé série... a pořád si to myslím, přesto jsem se při druhém přečtení této knihy nedokázala zbavit mrazení v zádech, pocitu napětí v žaludku a bezesné noci. Nu, ano, tuhle knihu jsem přečetla opět za méně než 24 hodin.
Tato kniha je MUST HAVE na každém seznamu lidí, kteří milují romantické fantasy.
Musím protáčet oči nad tím, jak je Feyre docela naivní, zaslepená láskou k Tamlinovi. Musím se však přiznat, že jsem Tamlina měla opravdu ráda v prvním díle. Skoro jsem ho začala i litovat, a to jsem ještě ani nezačala číst další knihu, protože moc dobře vím, jak to s ním dopadne. A moc dobře vím, že si za to pak bude moct sám.
Nicméně ano, první polovina knihy je taková nezáživná, přiznávám. Květnaté popisy všeho, s čím přijde Feyre do styku je občas k vzteku. Mě ty popisy prostě nebaví. Jenže... to prostě patří k příběhu.
Rhysanda budete nesnášet, ale to je dobře. Jen si při prvním čtení ponechte tu jiskru nenávisti. Věřte mi, že budete postupně měnit názor.
To, co Feyre během událostí pod Horou dokázala... se takřka blíží k zázraku. A to napětí, které nás provází každou stránkou, kterou otáčíme... to je fakt k nezaplacení. Zjišťujeme, že není vše tak černobílé, jak se na první pohled zdá.
Pokud se někomu nelíbil první díl, nebo snad ho tak nenadchl... prosím vás, vydržte to a přečtěte si další díl. Přečtěte si ho, protože... ten patří k absolutní topovce všeho.
První dvě třetiny knížky byly takové vlažné. Ne že by mě to vyloženě nebavilo, ale říkala jsem si, co na tom všichni mají, že to není žádná bomba. Poslední třetina mi to ale dostatečně vynahradila, přečetla jsem jedním dechem. Určitě se časem vrhnu na další díl.
Bohuzel se clovek neubrani spoilerovym videim apod. Takze jsem uz pred ctenim vedela, ze s Tamlinem to pak nebude az takove lazo plazo. Nicmene ani tenhle mensi nahled do budoucna pribehu mi nebranil si to uzit.
Libil se mi svet a jeho rozdeleni mezi dvory. Co me teda trochu vadilo, ze Feyre skoro az "vyzadovala", aby si vsichni uvedomili, jak je naprosto nepostradatelna - otec, sestry a pak uz i Tamlin a jeho dvur- a pritom se vztekala, ze se tak nedeje.
Calanmai byl takovy predel, kdy bylo prvni setkani s Rhysem a soucasne se to i nejak rozhybalo s Tamlinem.
Cekala jsem i nejaky techtle mechtle s Lucienem, ale nakonec bylo dobre, ze to byl jen "pritel".
Cast pod Horou byla silena. Tam uz to bylo o dost zajimavejsi. Hlavne bylo zajimave sledovat jak rozdilny pristup byl zvolen k Amaranth. A co se tyce Rhyse, asi to nebude nijak cernobile, co?
Kazdopadne jsem zvedava jak to bude pokracovat a co se stane s Tamlinem, kdyz by to ve finale nemela byt az tak ukazkova postava.
Jo a vsimli jste si, ze Tamlin vzdycky jen prosil a zadonil? Nikdy neriskoval, nebojoval. Jo, to mi bude vrtat hlavou. Hmmm jako by se Amatantha nechala ukonejsit prosbami.
Hodnotím po druhém přečtení, kdy první bylo v českém překladu před zhruba dvěma lety a nyní v originále. Nevím, jestli je to vinou překladu, nebo tím, že jsem znala příběh a všímala jsem si víc detailů a různých náznaků, ale teď to na mě působilo mnohem líp. Stejně jako hlavní hrdinka, kterou bych po prvním přečtení označila jen za o něco lepší postavu, než Bella Swan, což není lichotka. Během mého prvního čtení mě vyloženě vytáčela, připadala mi celkem hloupá, pokrytecká, nechápala jsem její volby a rozhodnutí a také díky tomu mě první díl moc neuchvátil a po přečtení ostatních jsem ho brala jako nutné zlo, kterým se člověk musí prokousat, aby se dostal k mnohem lepšímu druhému, potažmo i třetímu dílu. Teď mi to tak ale nepřišlo. Pořád si myslím, že první díl je nejslabší, ale tentokrát už u mě obstál.
Jednotlivé postavy se mi obtížně hodnotí, protože znám jejich vývoj v dalších dílech a už si moc nepamatuju, jak na mě přesně působily po prvním přečtení. Snad jen, že romantická linka se mi nezdála nijak výjimečná, chvíli jsem si říkala, jestli nevznikne nějaký milostný trojúhelník ještě s Lucienem, kterého jsem si oblíbila víc, než Tamlina a Rhysand byl taky mnohem zajímavější postava, hlavně jakmile se děj přesunul pod horu. V dalších dílech vedlejších postav výrazně přibyde, což bude ku prospěchu, protože samotná Feyre s Tamlinem (a Lucienem) nejsou natolik zajímaví.
Na tuhle knihu jsem se chystala hodně dlouho, ale asi tak úplně nejsem cílovka.
Při čtení to bylo jak na houpačce, začátek mě vůbec nebavil, pak jsem chvíli žrala každou stránku, pak zas útlum. Ale poslední třetina mi to vynahradila.
Moc jsem se nedokázala ztotožnit s hlavními postavami. Feyre byla chvílemi naivní a zabedněná, až to bolelo a Tamlin...ani teď nevím, co si o něm myslet.
Naopak vedlejší postavy jsem si oblíbila fakt hodně - Luciana a Rhysanda, ale i méně výrazné postavy jako Alis nebo Nesta byly úžasné.
Do dalších dílů, se zatím pouštět asi nebudu, možná někdy v budoucnu. Ale kniha byla rozhodně zpestřením a dávám 4*.
Tak asi úplně nejsem věková skupina, pro kterou toto bylo napsané, ale i tak jsem si čtení docela užila (svědomí utěšuji tím, že to čtu v originále :D) a jsem zvědavá na další díl. Jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne s milostným trojúhelníkem, který se bych řekla začal tvořit na konci. A dost mě potěšilo, jak rychle jsem vyluštila Amaranthinu hádanku. Jdu číst dál
Fantasy zbožňuji, ale tohle mě moc nesedlo. Určitě i proto, že mám tušení, jak to bude pokračovat. Přijde mi, jakoby ze začátku měla spisovatelka v plánu jen jeden díl a na konci se rozhodla, že bude pokračování.
Ano, prý je jednička nejslabší a mám si přečíst další díly, ale zatím mě to neláká.
Teda to jsem nečekala. Fantasy není úplně moje parketa, ale toto byl teda neskutečný zážitek. Už se těším na pokračování.
Zamilovala jsem si tuhle sérii a díky ní jsem začala více číst. Tento díl mě nejprve nebavil, ale tak od půlky jsem se nemohla odtrhnout. Jediný blbý je, že nesnáším Tamlina, ale to nejsem sama.
(SPOILER)
K sérii jsem se dostala především na doporučení mé tělocvikářky a jsem naprosto nadšená! Měla jsem vysoké očekávání kvůli velmi kladnému hodnocení a ta se do jisté míry vyplnila.
Feyre jsem si zamilovala hned od první kapitoly, protože to není žádná princeznička, nýbrž mladá žena, která udělá vše pro to, aby její rodina přežila dalších pár dní. Tamlina už jsem tolik v oblibě neměla. Byl odtažitý načež až moc upnutý k Feyre. Naopak Lucien se mi zamlouval. Tak trochu jsem doufala, že nakonec právě on skončí s Feyre.
Kniha celkově byla pěkná a čtivá. Možná lehce předvídatelná, ale to knize nijak neubírá. Za mě skvělá fantasy pro začátečníky.
Člověk by řekl že každý z nás ten příběh známe a víme co a jak bude. Tak proč u toho sedím místo spánku a hltám jednu kapitolu za druhou? Živé, čtivé, hlavní postava má vývoj (jo občas pomalí a to mě štve ale to je můz problém :D ). Je vůbec možné této sérii nepropadnout?
Proboha, proč jste mne nikdo nevaroval před tím, že jakmile to začnu číst, nebudu chtít dělat nic jiného. Jasně ze začátku si to čtete a říkáte si, jo tak to dopadne takhle a takhle ... no tak to vůbec. Jenže jakmile dočtete jednu kapitolu, nutí vás to jít číst další. A tak jdete bez problémů spát ve 2 ráno, protože máte problém odložit tu knihu.
Teda nemůžu říct, že bych našla úplné sympatie k hlavní hrdince… A vlastně moje největší sympatie patřily Surielovi, Rhysanovi a Lucienovi… A když ještě přehlídnu fakt, že jsem nevěděla, jestli jsem se nepřehmátla a nezačetla se do “Krásky a zvíře, tak se to celkem pěkně a svižně četlo.
Co k tomu říct... SJM je prostě královna romantasy. Po Skleněným trůnu jsem nečekala ani nic jiného. První kniha se trošku do půlky táhne a nic se tam vlastně neděje, ale to přisuzuji prostě tomu, že se seznamujeme s novým světem. Posledních 30% knihy to jede jako po másle a seznámíte se s dalším shadow daddym, kterého rovnou zapisuji na můj seznam knižních boyfriendů. Druhou knihu začínám okamžitě :)
Knihu jsem sice z nějakého důvodu dočetla, ale nadšená jsem úplně nebyla. To málo, čemu by se s trochou dobré vůle dalo říkat děj, se šíleně táhlo. Celou dobu jsem měla pocit, že sleduji myšlenky nepříliš chytré puberťačky.
Svět lidí žijících v bídě a za zdí tajuplný svět víl žijících v bohatství a nadbytku. Jak to vypadá, když lidská dívka Feyere je zvláštní bytostí odvlečena z říše smrtelníků do říše tajemna. Příběh měl spád, je čtivý, i když zrovna nejsem milovníkem fantasy. Nechybí nenávist, láska a odvaha, jak zachránit pohádkový svět tajemna.
Čteno v anglickém originálu. Už dlouho jsem se chystala na nějakou fantasy a Instagram mě nakonec ukecal na ACOTAR. Musím říct že zápletka je o něco jednodušší než u nějakého propracovaného thrilleru a konec je trošku uspěchaný (tam se toho dalo vyždímat víc), ale všechno, co přečtu jedním dechem si zaslouží respekt Rozhodně doporučuju koupit 2. díl předem, ne jak někdo 150 stránek před koncem a teď nemít co číst o víkendu
Kniha je poměrně čtivá, ale zřejmě určena pro hodně nenáročné čtenáře. Zápletka není nijak zajímavá, dialogy jsou primitivní, hlavní postava poněkud hloupoučká :)))
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Já přísahám, že tohle by měla být povinnost si přečíst!! Tahle serie je moje modla T-T