Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre překonala překážky, které jí bránily k návratu na Jarní dvůr. Ovšem za příliš vysokou cenu. Dle dohody musí trávit vždy část roku u Rhysanda, knížete Půlnočního dvora. A ač je nyní nesmrtelnou vílou, její srdce je stále lidské, a ona se tak musí rozhodnout, komu vlastně patří její oddanost.
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Jako romantasy dobrý. Jestli hledáte romantiku, ano. Jestli se těšíte na super fantasy s promyšlenou zápletkou, ne.
Hlavní hrdinka je zde o něco méně otravná než v předchozím díle, ale jinak se děj hrozně táhne. Stačilo by knihu zkrátit na polovinu, možná i méně. Osobně si myslím, že ne všechno načasování bylo úplně šťastné. Byla tam místa, kdy už prostě čekáte, že se něco stane (čekáte na to podělaných milion stran) a autorka tam dá další zdlouhavý monolog ve kterém si hlavní hrdina vylévá city. To nikoho ale už v tenhle moment nezajímá! Navíc mi to připadalo dost přitažené za vlasy. Ne všechno potřebuje zpětně odůvodnit a hledat smysl ve věcech, které nepotřebují vysvětlení.
Co Maasová ovšem umí, jsou charaktery vedlejších postav. Teda hezky vás navnadí, ovšem o jejich back story se stejně nic moc nedovíte, protože skejsnete v hlavě puberťačky, která se zajímá o to jakého víláka má zrovna radši a jestli to nebude blbý, když přesedlá z jednoho na druhého.
Hodnotím tedy v rámci žánru. Neberu tu fantasy linku příliš vážně (to se fakt nedá) a beru tedy spíše jako romantický příběh zasazený do fantasy prostředí. Rhysand je super. Škoda, že z Luciena zase udělala idiota a k Tamlinovi se ani nebudu vyjadřovat. Ani autorce to za to nestálo, tak proč bych se jeho chováním zabývala já.
V prvním díle jsem měla problém s tím, že jsem se jednoduše nedokázala rozhodnout, zda mě kniha bavila nebo ne. Prvních několik set stran jsem měla pocit, že si čtu poměrně pěkný fantazy příběh, ale tu šílenou bombu, o které všichni na sociálních sítích mluvili, jsem jednoduše neviděla. Ten zvrat na konci prvního dílu byl ale tak šokující, že mě to okamžitě přesvědčilo k přečtení pokračování.
Ten druhý mě ale bavil téměř od začátku (což byl oproti jedničce pokrok) a ke konci jsem nemohla knihu odložit. Člověk se čtením tak nějak prokousává do jejich světa, začíná chápat různé spojitosti a hledá si tam ty svoje postavy. Já konečně pochopila, proč tolik žen propadlo kouzlu Rhysanda (nejsem, sakra, vůbec jiná…). Celá kniha byla plná akce, zvratů a napětí a nebyla chvíle, kdy bych se u knihy nudila, kdy by mi přišly scény zbytečně dlouhé. Feyre a to, jak objevovala svou magickou moc a učila se s ní pracovat byla skvělá. A ten konec mě opět opravdu šokoval, vystřídaly se u mě během těch pár stránek snad všechny emoce
Sérii ACOTAR snad ani nemusím doporučovat, je to nejznámější fantasy série a tu oblíbenost naprosto chápu.
Další recenze:
www.instagram.com/kerr.cani
(SPOILER)
What can I say.. prostě Maas. Kniha má spád, děj ubíhá rychle a ten konec? Jakoze cože?
PS: Nesnáším Tamlina!
(SPOILER)
Kdyby šlo dát milion hvězdiček, tahle kniha je dostane. Protože je v ní všechno - akce a napětí od první do poslední stránky, psychologicky zajímavé postavy, spousta nových, úchvatných míst, dobrodružství, že zapomínáte dýchat - a úžasná lovestory plus chlápek, u kterého si asi tak tisíckrát řeknete, proč sakra nemůže být skutečný???
To, že jsem ten špalek i při dvou malých dětech přečetla za pět dní myslím hovoří za vše.
A jo, má to mouchy, díry v zápletce i v logice světa... ale jsou mi buřt. Ta kniha je poklad.
Teď k ději aneb bacha spoilery:
Feyre v minulém díle osvobodila toho svého prince a bude slavná svatba a... a ne. Ono už na konci jedničky bylo jasné, že tu něco nesedí. Princ totiž při tom osvobozování seděl na zadku a div nechroupal popcorn, zatímco jeho milá cedila krev. Zatímco údajný pan padouch dotyčné třikrát zachránil život. Lehce podezřelý, ne?
Feyre si z toho všeho odnesla solidní posttraumatickou stresovou poruchu, je na tom bídně - a její "milý" to okázale ignoruje. Tohle mě pěkně štvalo. Protože s příznaky PTSD se potýkám taky a vím, co to je být sama ve tmě. Málem se za toho blba i vdá, naštěstí dorazí pan padouch a začnou se dít věci. Mimo jiné se dozvíme, že s tím, kdo je vlastně padouch a kdo hrdina se to má ehm... trošičku jinak.
V tomhle díle jsem si - narozdíl od minulého - hlavní hrdinku oblíbila, asi hlavně kvůli podobných potížím. Ale Rhyse jí stejně závidím, ne že ne.
Trojku se pokusím nechat na zítra. Chci se alespoň jednou vyspat.
Víte, co miluju? Tuhle sérii. Tenhle díl byl ještě lepší jak první.
Na začátku knihy mi Feyre vadila. Její sebelítost a neustálý pocit viny byl po nějaké době dost otravný. Jak jsem ale četla dál, zase mi přirostla k srdci, i když někdy mně fakt šíleně vytáčela.
Hrozně se mi líbí, jak se postavy v průběhu knihy charakterově mění a vyvíjí.
Jsem ráda, že domněnky, které jsem měla z konce prvního dílu, se mi potvrdily. Tamlin je těžkej pitomec a je mi líto Luciena protože autorka z něj udělala pejska bez názoru.
Rhys je na celé knize to nejlepší. Zrovna jeho odhalení charakteru mě překvapilo asi nejvíce, i když jsem něco podobného, čekala, ale ne až v takové míře.
Miluju ho, i když jako padoucha jsem ho milovala krapet víc.
Všechny postavy z Nočního dvora mi přirostli okamžitě k srdci. Ty lidi tam mají tak dobrou energii.
Kniha je plná zvratů a napětí. Nevyhneme se ani romantice, ale vůbec mi to nevadilo. Protože slova romantika, Rhys, Noční dvůr a Velaris jdou tak krásně dohromady a budete z toho hotoví ještě hodně dlouho.
Velaris je něco tak úžasného. Obdivuji autorčinu fantazii, a jak krásně umí popsat všechny světy.
Tenhle díl doporučuji ještě víc než ten první. Tak kdo váháte, tak se do toho pusťte, nebudete litovat.
Druhý díl za mě mnohem lepší než první. Jsem ráda, že jsem tomu dala šanci. Romantická linka TOP. Z Feyre se stala opravdová hrdinka. A Rhys? Nemám slov…Šokující konec. Jdu číst další díl.
Tohle je taková must have série pro všechny co mají rádi fantasy (nejen pro YA!) a já osobně jsem schopná tyhle knihy číst opakovaně, protože nikdy neomrzí ;)
Četla jsem před pár lety porvé a teď čtu pokaždé abych se zabavila, když dlouho nemůžu najít něco nového ke čtení.
Doporučuji!
Áno. Tento díl naprosto splnil mé očekávání. Moc jsem si užila pobyt na Nočním dvoře a strašně se mi líbil vývoj vztahu Freye s Rhysem. Hltala jsem každou stránku a už se těším, až se pustím do dalšího dílu.
Toto je přesně moje kniha a za mě z celé série nejlepší. Užívala jsem si vztah Feyre a Rhysanda a ráda jsem poznala nové postavy z Nočního dvora, bez kterých by to prostě nešlo a jsou pro mě srdeční záležitostí.
Tak jsem po 4 dnech dočetla druhý díl. Myslela jsem si, že první díl byl super, ale tohle!!! Tenhle díl byl pecka. Od začátku až do konce jsem se nemohla odtrhnout a prožívala jsem každou kapitolu. A Rhys, o můj bože, kapitola 54, četla jsem ji několikrát. Tolik věcí najednou dávalo smysl a kapitola 55 jen tomu dodala tu pořádnou šťávu :-D cítím se jako puberťáčka, která našla svého nového idola. Každopádně posledních 100 stran byl jeden zvrat za druhým a otevřeným koncem mě volá 3. díl :)
Druhý díl směle pokračuje v krasojízdě Prythianem. Skvělý příběh, tuto sérii jsem si prostě zamilovala. Posledních cca 100 stran opět otočí příběh o 360 stupňů.
První díl byl slibná ochutnávka, a s tímto dílem jsem se do postav a do celého světa Prythianu zamilovala, a bylo mi úplně jasné, že musím celou sérii přečíst, ideálně co nejdříve, protože jsem potřebovala vědět víc a víc. Moc se mi líbí, jak měla autorka celý tento svět vymyšlený od samého začátku do nejmenšího detailu, jak do sebe vše (dříve, či později) zapadalo a dávalo to větší a větší smysl. Rhysand je odteď má nejoblíbenější mužská postava, byl dokonalý (skoro až moc.. ale koho to trápí?) Knihy si určitě přečtu znovu a moc všem doporučuji!
Po prvním dílu, který je pohádkovým retellingem na Krásku a zvíře, dostává příběh úplně jiný směr. První díl končí zdánlivým "a žili šťastně až do smrti", ale v této knize zjistíme, že to tak vůbec není.
Líbí se mi, že autorka poukazuje na problematiku toxických vztahů, manipulace nebo traumat. Zároveň se mezi řečí zmiňuje o bisexualitě a homosexualitě a nikdo z toho nedělá vědu a (skoro) všem je to fuk, protože jsou běžnou součástí společnosti.
Co se týče kouzelného světa, mrzí mě, že docela dost věcí okolo magie nejsou nikdy vysvětlené, a to ani v následujících dílech. Nikdy se nedozvíme jak vlastně magie funguje, co vyžaduje, jak se dá zdokonalit a další podrobnosti. Taky nevíme, jakou mocí vládne Amren nebo Morrigan. Taky je zvláštní, jak jsou všichni strachy bez sebe z různých kouzelných stvoření (Suriel, Attor, Tkadlena), a přitom nevíme proč. Dost často jdou i s trochou úsilí zabít.
Až na nějaké ty drobnosti je série hodně dobrá. Nepatří mezi mé oblíbené, ale doporučuju.
První díl se mi líbil, ale než jsem se odhodlal k druhému dílu, tak jsem si schválně dal větší pauzu, protože zas tak úchvátný ten první díl nebyl a já se bál, aby se druhý díl nenesl v podobném duchu. Mé obavy byly celkem zbytečné. Sice i v druhém díle: Dvoře mlhy a hněvu bylo pár slabších částí, ale druhý díl byl oproti prvnímu daleko akčnější, poutavější, napínavější, prostě výborný. Konec ten mi opět vyrazil dech a já jsem velmi zvědavý na třetí díl, ale zase si možná dám pauzu. Dvůr mlhy a hněvu: Feyre lovkyně a člověk v prvním díle zachrání Tamlina, ale jeho záchrana byla za velmi vysokou cenu. Feyre i Tamlin střet s Amaranthou sice přežili, ale oba si z tohoto střetu nesou svá traumata. Feyre sice Tamlina zachránila, ale zároveň uzavřela smlouvu s Rhysandem, že každý týden z měsíce stráví u Rhysanda na Nočním dvoře. Tato úmluva se nakonec ukáže být i přínosem pro Feyre a pro ostatní víly i smrtelníky. Feyre se chce zotavit se střetu s Amaranthou, ale zjišťuje, že Amaranthou veškeré nebezpečí nepominulo. Naopak, hrozí ještě větší zkáza a Feyre opět může tuto zkázu pomoci odvrátit, pokud... a to už si přečtěte sami. :-) Nejdříve ale začněte prvním dílem, protože ten hraje prim pro pochopení všeho následujícího. Vynechat ho, by byla kardinální chyba. V knize: Dvůr Mlhy a hněvu se na začátku seznamujeme s Rhysem, poznáváme ho více a taky jeho Noční dvůr a jeho přátele, ale i to seznamování Rhyse a Feyre nese prvky romantiky a úsměvného pošťuchování z obou stran. Hlavně se ale rozvíjí schopnosti Feyre, kterých nabyla, stejně jako její náhled na okolí se mění. Erotično je zde také, ale hlavně je zde akce a zvraty, nechybí dobré přátelství, humor, láska, ale také nebezpečí, střety, tajemno, magie, lest a i nenávist. Jsem rád, že jsem se odhodlal po prvním díle po měsíci se pustit do dílu druhého, který je z celé série nejlépe hodnocen a který je oproti prvnímu dílu dvakrát tam akční a poutavější. Konec je samozřejmě otevřený pro třetí díl a já možná začínám malinko tušit, v jakém duchu se třetí díl ponese, ale nechám se překvapit. Takže hlavně pro čtenáře Dvorů, kteří mají za sebou první díl a váhají, jako já jsem váhal, zda načínat druhý díl. Určitě ano! Autorka má pro vás velké překvapení. Pět hvězd a doporučení. :-) Ten konec se moc povedl a já se těším na další díl. :-) Vzkaz pro moji oblíbenou kamarádku ydnac, "Martinko, děkuji Ti" :-)
Myslela jsem si, že první díl série byl pecka, ale Dvůr mlhy a hněvu to posunul na úplně jinou úroveň. Druhý díl je od začátku do konce nabitý dějem, akcí, napětím, emocemi a celá kniha vás ani na chvilku nenechá vydechnout.
Musím teda říct, že první třetinou jsem se prokousávala hůř, ale potom jsem si každou stránku neskutečně moc užívala, a opravdu jsem si přála, aby ta knížka nikdy neskončila. Druhou polovinu knihy jsem mohla rovnou celou polejt zvýrazňovačem, protože jsem si podtrhávala skoro každou větu, jak dokonale je celý příběh napsaný.
A ten děj je prostě epickej! Plný zvratů, nečekaných událostí a bitev, které vás donutí sedět na kraji židle a hltat stránku za stránkou.
Tohle byla fakt asi ta nejhezčí knížka, kterou jsem kdy četla a vím, že VELARIS bude vždycky mým domovem a Rhysand můj book husband a ráda se budu k celé sérii vracet.
K ději vám nic víc neřeknu, protože si myslím, že je lepší do téhle série jít úplně na blind a nic nevědět, a o to víc si to užijete.
Autorka vymyslela úplně dokonalej, propracovanej svět a každou postavu z Nočního dvora si naprosto zamilujete. Nechápu, jak to autorka dělá, ale vím, že si od ní přečtu každou další knížku.
Závěr? Dvůr mlhy a hněvu je MUST READ pro všechny fanoušky fantasy a romantiky. Je to kniha, která vás pohltí a nepustí, dokud ji nedočtete. A já se už nemůžu dočkat dalšího dílu!
Tenhle díl je ještě mnohem lepší, než předchozí a bude asi můj neoblíbenější. Po dlouhé době jsem při nějaké kapitole bulela jak želva... V kapitole 54 mám totiž doživotní záložku! :-) Líbí se mi proměna hlavní hrdinky od prvního dílu. Autorka pracuje nejen s její psychikou, ale čím dál více nás seznamuje i s okolními postavami, které se stávají čtenářovou rodinou. Kniha je velmi pěkně napsaná. Pořád se něco děleje, pořád je tu nějaké očekávání, momenty překvapení a těšení se. určitě si knihu přečtu ještě někdy znovu jen pro ten pocit absolutního štěstí v lásce, který mě zahrnuje pokaždé, když se připlíží tma a rozsvítí se hvězdy. :-)
(SPOILER) O lalaaaa... takže, můj dojem je prostě takový, že Sarah fakt neumí ty začátky sérií, ale od druhého dílu je to prostě radost číst. Líbilo se mi jak se Feyre vyvíjí, jak jsem opravdu cítila jak se jí uzdravuje duše - vsadím se, že měla posttraumatickou stresovou poruchu. A už vlastně chápu proč mi spojení Feyre a Tamlina nedávalo smysl. On je divná figurka už od začátku a neskutečný blbeček. Jak mi v prvním díle přišla Feyre jako takový trošku blázínek, tady se z ní stává opravdu silná ženská postava. Takhle si to prostě představuji, ať se hlavní hrdinky zamilují, ale ať u toho nejsou hlupačky.
Druhy dil se nam napoji na prvni. Nejdriv me Feyre stvala, kvuli tomu, jak se chovala. Ale pak se kniha rozjela a to fakt ve velikym stylu. Tamlina bych nejradsi uskrtila, zato Rhys a jeho uzkej kruh... no to je jina. Jsem velice zvedava, jak to bude pokracovat, ale tohle radim mezi nejlepsi fantasy serie, co jsem cetla.
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
I druhý díl této série vás jednoznačně udrží v napětí. Úžasná fantasy jak má být. Skvělé hlavní i vedlejší postavy, prostředí, děj a i romantické lince se nedá nic vytknout. Maasová je pro mě top autorka fantasy příběhů. A i když Dvory čtu už po druhé, stále mě to neuvěřitelně baví a nemůžu se odtrhnout.