Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/340643/mid_dvur-mlhy-a-hnevu-ML1-340643.png
5
4139
4139
Dvůr trnů a růží série
< 2. díl >
Feyre překonala překážky, které jí bránily k návratu na Jarní dvůr. Ovšem za příliš vysokou cenu. Dle dohody musí trávit vždy část roku u Rhysanda, knížete Půlnočního dvora. A ač je nyní nesmrtelnou vílou, její srdce je stále lidské, a ona se tak musí rozhodnout, komu vlastně patří její oddanost.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2017
,
CooBoo
Originální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Toto čo bolo. Originálne, drzé, vtipné a nápadité. Odvážne, dráždivé, napínavé a podmanivé. Dychberúce opisy miest, mágie a bojov.
...a teraz mi povedzte, čím zabaviť dieťa na ďalších 600 strán:)
Jsem ráda, že jsem přestála první díl, který jsem kolikrát chtěla odložit, zatímco ten druhý jsem málem nepustila z ruky, rozhodně ne posledních 250 stránek. Rhysand a spol. byli fakt hodně příjemná společnost.
Bezkonkurenční díl i kniha.. je jedno kolikrát už jsem ho četla, prostě vždycky mě to dostane a budu se k němu vracet.. má to takovou chemii a magii, z které mám vždy husinu, že jsem vážně na lepší knížku nenarazila..
Perfektní, jediné co mě mrzí, že nejvíce děje je nadupáno až v posledních 200 stranách. Romantická linka je skvělá. 5* a to rozhodně nejsem věkovka, na kterou je kniha cílená
Skvělé pokračování našlapaného prvního dílu. Když přežijete pomalý začátek, tak jak to u této autorky bývá, čeká vás smršť druhé části knihy a ta za to stojí.
I druhý díl této série vás jednoznačně udrží v napětí. Úžasná fantasy jak má být. Skvělé hlavní i vedlejší postavy, prostředí, děj a i romantické lince se nedá nic vytknout. Maasová je pro mě top autorka fantasy příběhů. A i když Dvory čtu už po druhé, stále mě to neuvěřitelně baví a nemůžu se odtrhnout.
Jako romantasy dobrý. Jestli hledáte romantiku, ano. Jestli se těšíte na super fantasy s promyšlenou zápletkou, ne.
Hlavní hrdinka je zde o něco méně otravná než v předchozím díle, ale jinak se děj hrozně táhne. Stačilo by knihu zkrátit na polovinu, možná i méně. Osobně si myslím, že ne všechno načasování bylo úplně šťastné. Byla tam místa, kdy už prostě čekáte, že se něco stane (čekáte na to podělaných milion stran) a autorka tam dá další zdlouhavý monolog ve kterém si hlavní hrdina vylévá city. To nikoho ale už v tenhle moment nezajímá! Navíc mi to připadalo dost přitažené za vlasy. Ne všechno potřebuje zpětně odůvodnit a hledat smysl ve věcech, které nepotřebují vysvětlení.
Co Maasová ovšem umí, jsou charaktery vedlejších postav. Teda hezky vás navnadí, ovšem o jejich back story se stejně nic moc nedovíte, protože skejsnete v hlavě puberťačky, která se zajímá o to jakého víláka má zrovna radši a jestli to nebude blbý, když přesedlá z jednoho na druhého.
Hodnotím tedy v rámci žánru. Neberu tu fantasy linku příliš vážně (to se fakt nedá) a beru tedy spíše jako romantický příběh zasazený do fantasy prostředí. Rhysand je super. Škoda, že z Luciena zase udělala idiota a k Tamlinovi se ani nebudu vyjadřovat. Ani autorce to za to nestálo, tak proč bych se jeho chováním zabývala já.
V prvním díle jsem měla problém s tím, že jsem se jednoduše nedokázala rozhodnout, zda mě kniha bavila nebo ne. Prvních několik set stran jsem měla pocit, že si čtu poměrně pěkný fantazy příběh, ale tu šílenou bombu, o které všichni na sociálních sítích mluvili, jsem jednoduše neviděla. Ten zvrat na konci prvního dílu byl ale tak šokující, že mě to okamžitě přesvědčilo k přečtení pokračování.
Ten druhý mě ale bavil téměř od začátku (což byl oproti jedničce pokrok) a ke konci jsem nemohla knihu odložit. Člověk se čtením tak nějak prokousává do jejich světa, začíná chápat různé spojitosti a hledá si tam ty svoje postavy. Já konečně pochopila, proč tolik žen propadlo kouzlu Rhysanda (nejsem, sakra, vůbec jiná…). Celá kniha byla plná akce, zvratů a napětí a nebyla chvíle, kdy bych se u knihy nudila, kdy by mi přišly scény zbytečně dlouhé. Feyre a to, jak objevovala svou magickou moc a učila se s ní pracovat byla skvělá. A ten konec mě opět opravdu šokoval, vystřídaly se u mě během těch pár stránek snad všechny emoce
Sérii ACOTAR snad ani nemusím doporučovat, je to nejznámější fantasy série a tu oblíbenost naprosto chápu.
Další recenze:
www.instagram.com/kerr.cani
(SPOILER)
What can I say.. prostě Maas. Kniha má spád, děj ubíhá rychle a ten konec? Jakoze cože?
PS: Nesnáším Tamlina!
(SPOILER)
Kdyby šlo dát milion hvězdiček, tahle kniha je dostane. Protože je v ní všechno - akce a napětí od první do poslední stránky, psychologicky zajímavé postavy, spousta nových, úchvatných míst, dobrodružství, že zapomínáte dýchat - a úžasná lovestory plus chlápek, u kterého si asi tak tisíckrát řeknete, proč sakra nemůže být skutečný???
To, že jsem ten špalek i při dvou malých dětech přečetla za pět dní myslím hovoří za vše.
A jo, má to mouchy, díry v zápletce i v logice světa... ale jsou mi buřt. Ta kniha je poklad.
Teď k ději aneb bacha spoilery:
Feyre v minulém díle osvobodila toho svého prince a bude slavná svatba a... a ne. Ono už na konci jedničky bylo jasné, že tu něco nesedí. Princ totiž při tom osvobozování seděl na zadku a div nechroupal popcorn, zatímco jeho milá cedila krev. Zatímco údajný pan padouch dotyčné třikrát zachránil život. Lehce podezřelý, ne?
Feyre si z toho všeho odnesla solidní posttraumatickou stresovou poruchu, je na tom bídně - a její "milý" to okázale ignoruje. Tohle mě pěkně štvalo. Protože s příznaky PTSD se potýkám taky a vím, co to je být sama ve tmě. Málem se za toho blba i vdá, naštěstí dorazí pan padouch a začnou se dít věci. Mimo jiné se dozvíme, že s tím, kdo je vlastně padouch a kdo hrdina se to má ehm... trošičku jinak.
V tomhle díle jsem si - narozdíl od minulého - hlavní hrdinku oblíbila, asi hlavně kvůli podobných potížím. Ale Rhyse jí stejně závidím, ne že ne.
Trojku se pokusím nechat na zítra. Chci se alespoň jednou vyspat.
Víte, co miluju? Tuhle sérii. Tenhle díl byl ještě lepší jak první.
Na začátku knihy mi Feyre vadila. Její sebelítost a neustálý pocit viny byl po nějaké době dost otravný. Jak jsem ale četla dál, zase mi přirostla k srdci, i když někdy mně fakt šíleně vytáčela.
Hrozně se mi líbí, jak se postavy v průběhu knihy charakterově mění a vyvíjí.
Jsem ráda, že domněnky, které jsem měla z konce prvního dílu, se mi potvrdily. Tamlin je těžkej pitomec a je mi líto Luciena protože autorka z něj udělala pejska bez názoru.
Rhys je na celé knize to nejlepší. Zrovna jeho odhalení charakteru mě překvapilo asi nejvíce, i když jsem něco podobného, čekala, ale ne až v takové míře.
Miluju ho, i když jako padoucha jsem ho milovala krapet víc.
Všechny postavy z Nočního dvora mi přirostli okamžitě k srdci. Ty lidi tam mají tak dobrou energii.
Kniha je plná zvratů a napětí. Nevyhneme se ani romantice, ale vůbec mi to nevadilo. Protože slova romantika, Rhys, Noční dvůr a Velaris jdou tak krásně dohromady a budete z toho hotoví ještě hodně dlouho.
Velaris je něco tak úžasného. Obdivuji autorčinu fantazii, a jak krásně umí popsat všechny světy.
Tenhle díl doporučuji ještě víc než ten první. Tak kdo váháte, tak se do toho pusťte, nebudete litovat.
Druhý díl za mě mnohem lepší než první. Jsem ráda, že jsem tomu dala šanci. Romantická linka TOP. Z Feyre se stala opravdová hrdinka. A Rhys? Nemám slov…Šokující konec. Jdu číst další díl.
Tohle je taková must have série pro všechny co mají rádi fantasy (nejen pro YA!) a já osobně jsem schopná tyhle knihy číst opakovaně, protože nikdy neomrzí ;)
Četla jsem před pár lety porvé a teď čtu pokaždé abych se zabavila, když dlouho nemůžu najít něco nového ke čtení.
Doporučuji!
Áno. Tento díl naprosto splnil mé očekávání. Moc jsem si užila pobyt na Nočním dvoře a strašně se mi líbil vývoj vztahu Freye s Rhysem. Hltala jsem každou stránku a už se těším, až se pustím do dalšího dílu.
Toto je přesně moje kniha a za mě z celé série nejlepší. Užívala jsem si vztah Feyre a Rhysanda a ráda jsem poznala nové postavy z Nočního dvora, bez kterých by to prostě nešlo a jsou pro mě srdeční záležitostí.
Tak jsem po 4 dnech dočetla druhý díl. Myslela jsem si, že první díl byl super, ale tohle!!! Tenhle díl byl pecka. Od začátku až do konce jsem se nemohla odtrhnout a prožívala jsem každou kapitolu. A Rhys, o můj bože, kapitola 54, četla jsem ji několikrát. Tolik věcí najednou dávalo smysl a kapitola 55 jen tomu dodala tu pořádnou šťávu :-D cítím se jako puberťáčka, která našla svého nového idola. Každopádně posledních 100 stran byl jeden zvrat za druhým a otevřeným koncem mě volá 3. díl :)
Druhý díl směle pokračuje v krasojízdě Prythianem. Skvělý příběh, tuto sérii jsem si prostě zamilovala. Posledních cca 100 stran opět otočí příběh o 360 stupňů.
První díl byl slibná ochutnávka, a s tímto dílem jsem se do postav a do celého světa Prythianu zamilovala, a bylo mi úplně jasné, že musím celou sérii přečíst, ideálně co nejdříve, protože jsem potřebovala vědět víc a víc. Moc se mi líbí, jak měla autorka celý tento svět vymyšlený od samého začátku do nejmenšího detailu, jak do sebe vše (dříve, či později) zapadalo a dávalo to větší a větší smysl. Rhysand je odteď má nejoblíbenější mužská postava, byl dokonalý (skoro až moc.. ale koho to trápí?) Knihy si určitě přečtu znovu a moc všem doporučuji!
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Nechápala jsem to. Opravdu jsem nechápala, proč jsou Dvory tak strašně opěvované. A proč panuje takový souboj mezi oblíbeností Rowana a Rhysanda.
No, teď už to chápu. Nemohla jsem se odtrhnout. Ale fakt jakože nemohla. Knihu mám olepíkovanou jako žádnou jinou. Na některých stránkách dokonce 4 lepíky, jen aby mi neunikla žádná myšlenka.
Neskutečně mě bavilo, jak spolu Feyre a Rhys komunikovali. To, jak jí pomáhal a jak se jí nakonec vyznal. Četla jsem to několikrát a určitě se k tomu ještě mnohokrát vrátím.
Když se dostali na Hybern, cítila jsem na sobě, jak některé věty přeskakuju, chtěla jsem vědět, jak to dopadne, bohužel ne úplně z nadšení, ale chápu, že byla potřeba rozehrát hru pro další díly. Trochu mě ale překvapilo, že ten přemýšlivý Rhys nezvážil možnost, co by se stalo, kdyby se něco pokazilo.
Tamlinovy pohnutky pořád nechápu a asi ani nepochopím. Čím dál víc se mi protiví, ale chápu, že je potřeba víc než jeden záporák.
Lucienovi do dalších dílů přeji, aby konečně přestal být podpantoflák.
#TeamRhys#: Tady jsi, hledal jsem tě. 5*****