Na dvore zo strieborných plameňov
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477373/bmid_na-dvore-zo-striebornych-plamenov-0E2-477373.png
4
1631
1631
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 4. díl
Pokračovanie celosvetového hitu Na dvore z tŕňov a ruží! Hrdá Nesta Archeronová sa vždy ľahko nahnevala a ťažko odpúšťala. Po tom, čo ju násilím ponorili do Kotla a proti jej vôli premenili na férku, si len s námahou hľadá svoje miesto v tom cudzom, pre ňu novom svete, plnom nebezpečenstiev. A čo je horšie, stále nedokáže zabudnúť na útrapy vojny s Hybernom a vyrovnať sa so stratami. Viac než ktokoľvek iný ju dokáže rozzúriť Cassian, skúsený bojovník, ktorého pozícia na Nočnom dvore ho stále drží v Nestinej blízkosti. Hnev však nie je to jediné, čo v jeho spoločnosti cíti. Iskrenie medzi nimi je nepopierateľné a plamene sa naplno rozhoria, keď ich okolnosti donútia tráviť spolu čoraz viac času. Na kontinente zatiaľ zradné kráľovné ľudí uzavreli nové, nebezpečné spojenectvo, ktorým ohrozili krehký mier vo všetkých ríšach. Aby ich Nesta a Cassian dokázali zastaviť, budú musieť čeliť hrôzam zo svojej minulosti. A tak vo svete, ktorý sa ešte nespamätal z vojny a už ním znovu zmieta neistota, obaja zvádzajú boj so svojimi vnútornými démonmi aj s nepriateľmi zvonku a súčasne hľadajú prijatie - a záchranu - v náručí toho druhého. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Silver Flames, 2021
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Zprvu jsem se knížky trochu bála, protože jsem nevěřila, že si Nestu oblíbím. Ale Maasová tohle prostě umí, když chce abyste měli postavu rádi, tak ji rádi mít budete. Knížka se spíš zaměřuje na Nestin život, než na nějaký složitější děj ( na Klenoty), ale mně to vůbec nevadilo, protože jsem mohla takhle Nestě více porozumět. Knížka je plná zvratů a je to docela emocionální bomba. Taky je nadupaná erotikou, která mi už občas do děje nesedla, ale to nevadí. Z Nesty a Cassiana se stal asi můj nejoblíbenější pár ( i když jsem pochopitelně nadšená z Rhysova a Feyřina dítěte), ale uvidíme, co nám další díl přinese :) (už aby byl napsaný!)
Já ... Uf....
Tenhle komentář píšu asi pět minut po tom, co jsem knížku dočetla....
Musím říct, že tohle za mě byla největší emocionální horská dráha ze všech dílů, ne-li největší jakou jsem kdy zažila. Cassiana ani Nestu jsem na konci Dvorů, moc ráda neměla. Ale tady? Zamilovala jsem si je oba. Cassianova oddanost a odhodlanost chránit Nestu za každou cenu, bylo něco neskutečného... Díl mě překvapil daleko daleko daleko víc než jsem čekala. Dokonalost sama...
DOPOROČUJU PŘEČÍST BONUSVÉ KAPITOLY. JDOU NAJÍT NA GOOGLE V ANGLIČTINĚ, K ACOSAF JSOU DVĚ A OPRAVDU STOJÍ ZA TO!!!
Posledních asi 60stran bylo tak nadopovaných zvraty, že jsem se nestihla nadechnout po řvaní/brečení a už nastal další... Neskutečná horská dráha emocí...
Tohle byla přesně ta kniha, kterou nechcete dočíst, protože se bojíte toho co se stane a nechcete se s postavami ani za nic rozloučit. Ale je to kniha, kterou potřebujete nutně okamžitě dočíst, protože se na konci děje tolik věcí, že ani nestíháte zatajovat dech....
SPOILER!!!!
Takže...
Nestu jsem, dalo by se říct, nesnášela. Tady jsem si ji zamilovala a čím blíže byl konec knížky, tím jsem si ji zamlouvala víc. Stejně jako Cassiana. (Tady ale přiznávám, že jsem stále věrně v týmu Azriela)
Gwyn a Emerie jsem si okamžitě zamilovala a jejich trojici hltala s každým řádkem.
Co se ostatních postav týče, musí říct, že Rhys mi v některých případech vadil. Což mě celkem překvapilo... Ano chápu, chránil Feyre, nehynoucí láska, to pouto, které vytvořili, aby odešli najednou... Všechno to chápu, ale proč se v některých chvílích musel chovat jako arogantní blbec? Proč, a to ne jen on, se k Nestě chovali tak hnusně a přehnaně? Třeba v tu chvíli, kdy řekla Feyre o tom těhotenství pravdu... Jako ano, bylo to v afektu, ale byla jediná, kdo měl odvah, jí to říct a oni se k ní chovali jako ke kusu hadru...
Mrzí mě, opravdu strašně moc, že Azriel je pořád takové páté kolo u vozu, je sám a není mu věnována taková pozornost. MOC MOC MOC doufám, že se objeví další díl, tentokrát o něm....
Když byly uneseny na obřad krve, nadávala jsem a vztekala se. Když Cassiana ovládla královna korunou, řvala jsem. Když si bod dýku do srdce, řvala jsem a brečela jako malé dítě. Když se Gwyn a Emerie svěřili se svou minulostí, brečela jsem ještě dlouho potom.
Nejhezčí moment knihy za mě byl, když Nesta zachránila Feyre a pak před ní Rhys klekl a děkoval jí. Taky jsem prolila nemálo slz.
Že je Cassian druh Nesty jsem tušila už ke konci války s Hybernem. Když tady konečně tohle všechno Nestě řekl, pištěla jsem jako malé dítě a měla z toho neskutečnou radost. Konec jako takový v jejich případě nemohl být lepší...
Otázkou ale zůstává... Objeví se další kniha o Elein a Lucienovi? Nebo o Elein a Azriolovi? Popřípadě páry autorka zatočí ještě jinak? Bude vůbec nějaký další díl? Děsí mě to, ale zároveň se nemůžu dočkat!!!
Dvory prostě miluju a tenhle díl mě taky nezklamal . Mě osobně se jako pár víc líbí Rhys a Feyre ale romantika mezi Cassianem a Nestou je též velmi slibná. Moc mě to bavilo, Sarah J. Maas píše čtivě a kniha mi odsýpala .Nečekejte extra děj ale určitě knihu zkuste !
Ach... ta romantika, to jiskření, Cass a Nesta.
Dokonalé! Všechno co jsem si mohla přát jsem dostala.
Ano, příběh je trochu v pozadí a jde tu spíš o vztah a psychiku hlavních hrdinů, ale vůbec mi to nevadilo. Ani trošičku.
Jediné co mi vadí je že taky nemám takového svého Casse. Ale Az je ještě volnej, jenomže na jak dlouho, že ano :)
Dívám se na Gwyn, ne na tu jejíž jméno odmítám vyslovit.
Tohle byla neskutečná jízda. Před tímto dílem jsem si rereadingovala všechny předešlé knihy, takže jsem byla celou dobu v tom nadšeném stavu, kdy jsem několik týdnů žila jen ve vílím světě. od této knihy jsem měla tak velká očekávání, která se vyplnila a ještě jsem dostala něco víc. Bylo velmi osvěžující, že jsme se dočkali pohledu jiné osoby, než jen Rhyse a Feyre (i když je oba neskutečně miluju). Jako většina lidí, jsem na začátku neměla o Nestě valné mínění a hrozně mě vytáčela (to i v průběhu této knihy :D), ale vzhledem k tomu, že Maas je pro mě Bohyně spisovatelka, tak dokázala napsat skvělou linku, že i na Nestu jsem změnila pohled. Cassian je miláček už od začátku, takže jeho kapitoly jsem si naprosto užívala. Moc se mi líbilo, že zde bylo hodně rozvinuto přátelství a nejen romantická linka, která ale byla taky super. Kniha se čte skvěle, musela jsem se krotit, abych ji nepřečetla najednou. A jak už je tradicí, i pár slz jsem uronila. Je to opravdu dobrý příběh, s úžasným světem, určitě celou sérii doporučuji všem milovníkům fantasy.
Tohle byla jedním slovem dokonalost. Naprosto očekávaně se Dvůr stříbrných plamenů už teď řadí na seznam toho nejlepšího, co jsem za tenhle rok přečetla a ještě přečtu. Autorčin styl psaní je jednoduše fantastický, a přestože občas i více popisuje, jejím knihám to nijak neubírá a spíš je pro každé slovo milujete ještě víc. Do každého z jejích příběhů se ponoříte jako do těch nejhorších bažin a tekutých písků, z kterých prostě není úniku. Svět je naprosto perfektně vykreslený, obdivuju v něm úplně všechno – nadpřirozené tvory, minulost postav, legendy,… Když už jsem to nakousla, budu v tom pokračovat… POSTAVY aneb to, co Dvory opravdu vyšvihuje do nebeských výšin, protože stopy, které po sobě ve vašem srdci zanechávají, až fyzicky bolí. Nesta je dle mého velice inspirativní hrdinka, které příběh je důležitější vyprávět než Feyřin, mně se dostala pod kůži hodně. Na Cassiana ani moc nemám slov, snad jen to, že bych si s Nestou hned vyměnila místo (což mluví za vše). Ovšem je tu mnohem víc zajímavých postav a já teď ze všeho nejvíc prahnu po tom zjistit toho víc o Erisovi, na kterého S. J. Maas udělala slušnou lákačku, tak se snad dočkáme části o něm! Romantická linka je ztělesněním luxusu, chemie tu pracovala a jiskry létaly do té míry, že jsem se bála, ať mi nechytnou stránky. Autorka si tu pro nás nachystala také opět hodně překvapivých chvílí a zvratů, z kterých člověk někdy nevěděl, kde mu hlava stojí. Ve mně se zase probudila i velká řada emocí – soptila jsem, strachovala se, brečela a smála se. Konec, i přes cestu, která k němu vedla, byl geniální. Tohle je zkrátka kniha, která vám vyrve srdce z hrudi, zničí ho a vrátí vám ho v podobě poztráceného puzzle, které sice složíte, ale už nic nebude jako dřív – přesto je to ale nádherný zážitek. Já, když jsem v Prythianu, v srdci cítím domov.
Mohla bych vytknout dost věcí, ale jako celek mě to zkrátka bavilo :)) takže i negativa ráda odpouštím.
Knihy od Sarah přímo zbožňuju a Dvory jsou moje opravdu velice oblíbená série. Musím ale říct, že tento díl se nese úplně v jiném duchu, než předchozí tři díly. Já osobně se na příběh Nesty těšila, protože i když se vždycky chovala jako totální pipka, tak mě byla docela sympatická. :-D A hlavně jsem byla zvědavá, jak se bude vyvíjet její vztah s Cassianem. Docela mě ale překvapilo, jaký z toho autorka udělala erotický román. Jako vím, že se nebojí napsat cokoliv, ale tady to někdy bylo pěkně žhavé, až jsem koukala, ale rozhodně nemohu říct, že bych si stěžovala. Celkově byl tento díl spíš o nějakém osobním vývoji, růstu, přijetí sama sebe - bylo to spíš víc psychologické, a další děj byl spíše okrajový. Na konci mi tedy i slzička ukápla. No, každopádně, řekla bych, že předchozí tři díly mě bavily více (a možná je to i Rhysandem, kterého chci prostě pořád domů), ale i tady musím dát nejvyšší možné hodnocení, protože pořád je to kniha na vysoké úrovni, takže si rozhodně nezaslouží míň. Věřím ale tomu, že některé čtenáře to může krapet zklamat. Já se mezi ně neřadím a knihu si určitě někdy přečtu zase znovu, stejně jako ostatní knihy od Sarah. Jsem zvědavá, co si pro nás autorka připraví v dalším díle/dalších dílech.
(SPOILER)
Opravdu netusíš, zda je to tím, že jsem tak dlouho čekala na pokračování Dvůrů a třeba jsem za ty roky nějak změnila (co se týče mého vkusu a očekávání). Ale...
Jsem zklamaná. Dlouho jsem prohlašovala, že právě Dvůry je má nejoblíbenější série. Maasovka je skvělá autorka a má cit pro detaily a sem tam až poetické popisy. Jenomže. U této knihy je pro mě strašný problém to, že postrádá takové to napětí a tu akci, jako třeba u druhého dílu dvorů nebo po celou sérii Trůnu.
Já patřím ke čtenářům, kteří si vždy rádi přečtou, co měl kdo na sobě, jak vypadá váza na poličce, a chápame se...Tu se ale dlouho nic nedělo. Teda alespon pro mě. Vážně mě nezajímalo a fakt už jsem koulela očima, když se šmudlichovali, kde se dalo a jak konkrétně...Museli jsme totiž vědět každou podrobnost a i když se to třeba odehrávalo včera, autorka nám alespon na jedné stránce detailně samozřejmě nezapomněla napsat, jak to probíhalo. Nedávala jsem to. Knihu jsem průběžně odkládala. A jak jsem se na to těšila :/
Přistihla jsem se, jak začínám být alergická a už jsem to zminovala i u Crescent city, jak je každý po vzhledové stránce snad dokonale krásný. Což mě nejen, že irituje, ale dělá to ještě všechno více tak nereálné. Já vím, že je to fantasy, ale cožpak tam nemůžeme mít chvíli pocit, že je tam alespon něco věrohodného, realistického, že ty postavy sem tam nebudou vypadat jak z obálky na časopis, ale budou mít třeba i nějaké atypické známenko, nevím, křivé obočí nebo odstáté vílí uši? Nehledě na to, že každý chlap, má v kalhotech snad Thorovo kladivo...To, že je pokaždý mohutný, velký, že vyleze pomalu až ušima nebudu zminovat, to nemá cenu.
U tohodle dílu bylo vidět, že tu došla krapet štáva, soustředilo se to spíše na postavy a jejich vztah a vniklo tak zbytečně hodně stránek, bez niž bychom se mohli i obejít.
Abych tu jen zase nepsala esej o tom, co se mi kde nelíbilo, musím uznat, že sem ocenila zapojení Erise. Je to jedna z postav, kvůli které si chci i přesto přečíst pokračování. Bylo mi líto, že se tam až na jednu krátkou pasáž mihl Tamlin, u něhož stále čekám na vysvětlení. At si říká každý, co chce, ale tato postava si zaslouží nějakou pozornost a ráda bych se o ní více dozvěděla, ne jen, že je to grázl apod. Rovněž tam byla absence stínových dvojčat, což taky zamrzelo...:/
Asi nejzajímavějším na tom celé byl konec. Měla jsem z toho chvíli takový vibe a lá Hunger games, což já ráda. Valkýry a jejich výcvik - super. Gwyn a Nemerie se mi zamlouvaly už od začátku a zapojení kněžek a jejich trénink taky. Hodně sympatický mi přišel dům. Nečekala bych něco takového a bylo fajn, že přišla s něčím novým.
Uvidíme, co nás čeká v pokračování. Každopádně mám rozporuplné pocity, proto j to u mě tak půl na půl.
Knížku jsem četla hned, jak vyšla v originále, protože jsem se absolutně nemohla dočkat.
Autorka už několikrát dokázala, že umí skvěle psát, a bylo to zřejmé i tady. Příběh se četl velmi dobře a rychle, ač mi to místy přišlo trochu zbytečně natahované. Na téhle sérii mě moc baví Rhysovo politikaření, a to nezklamalo ani tady - jsem upřímně dost zvědavá, jak všechno bude pokračovat.
Už od začátku série nemám ráda Nestu, a to se bohužel nezměnilo ani tady. Všude vidím, jak čtenáři propadli jejímu kouzlu, mnohokrát se dokonce stala jejich oblíbenou postavou, ale já ji i po přečtení jejího příběhu prostě nemůžu vystát. To mi místy trošku kazilo požitek.
Celkově si ale myslím, že se jedná o povedené pokračování série, a na další díly se rozhodně chystám.
Mimochodem rozhodně doporučuji přečíst si bonusové kapitoly, protože minimálně jedna z nich obsahuje celkem zajímavé informace.
Přiznám se: i já jsem se těšila na to, až budu mít v ruce další díl této série. Myslím, že žádný z fanoušků nebude zklamaný. Sarah J. Maas umí psát. Mám ráda ty chvíle, kdy mě unáší svým příběhem a já s napětím čekám, co se stane dál. Proto se pouštím do dalších pokračování. Erotiky bylo sice místy docela dost, ocenila bych raději nějakou tu akci, ale asi to autorce odpustím. Čtivé, promyšlené, jsem zvědavá na další díl.
Samozřejmě úžasné jako vše od autorky... Jen za mě předchozí díly byly napinavejší a děj byl víc nabitý akci a překvapením.. Tady bylo hodně o psychice a boji sama se sebou jak u Nesty tak u jejich přítelkyň.
Po dočtení trilogie Dvorů jsem se zařekla, že tuhle sérii už fakt nikdy, stačilo. Ale nějak se stalo, že mi zrovna anotace příběhu "naštvané" Nesty přišla vhod a byla jsem zvědavá, jak se dá na tak nesympatické a protivné postavě postavit děj.
A nakonec to byl za mě asi nejlepší díl Dvorů. Sice to trpí klasickými neduhy jako předchozí díly: Přemrštěná délka, přičemž v půlce knihy se skoro nic neděje. Hybatelem děje jsou magické artefakty, které prostě jen jsou. Záporáci jsou samoúčelní, bez psychologie. Autorka už odhodila v erotických (či porno?) scénách všechny zábrany a vyžívá se v detailním popisu různých prostocviků a intimních partií hlavních hrdinů. Na to, že původní série byla v kolonce Pro děti a mládež, je to trochu na pováženou.
Naštěstí příběh Feyre a Rhyse je jen vedlejší linkou, jinak by se čtenář musel ptát, proč se z původně vtipného a rafinovaného Rhyse stal Tamlin č. 2 - tedy arogantní, přehnaně ochranitelský manipulátor.
Ale! Psychologii Nesty (i Cassiana) je věnován opravdu velký prostor a světe div se, Nesta začne být sympatická postava. Cassian byl miláček už v původní sérii a tady se to jen prohloubilo. Co se mi opravdu líbilo je, že příběh má i druhou vážnou rovinu týkající se procesu léčby traumatu (což se tady týká v podstatě čtyř postav), u Nesty těch zlomových okamžiků bylo víc a časem se to trochu rozplizlo, ale vlastně to bylo super, že fantasy příběh má takové dospělé téma na pozadí.
Celkově 4 hvězdičky - snad se příště nedočkáme i příběhu unylé Elaine.
Celých skoro 800 stran je příběh čistě o tom, jak Nesta hledá sama sebe a najde nejen to, ale i lásku a přátelství. Celý "děj" kolem klenotů je jen výplň, aby se v knize kromě sexu taky řešilo něco jiného. Ani ostatní známé postavy nedostanou moc prostoru, snad kromě Erise, se kterým má nejspíš autorka jestě nějaké plány. Kazdopádně četlo se to skoro samo, Cassian je úžasný, stejně jako v předchozích dílech, a nejsem zklamaná. Líbilo se mi to.
Dvory... Kdo je nemiluje ten je nenávidí. :D Já jsem ta z těch milovníků. I když byl pro mě trochu problém, že takhle kráska je především o Nestě. O NESTĚ kterou prostě nikdo nemá rád. Je to arogantní ženská, která myslí jen na sebe a na sex (jak je vidno v celé téhle cihličce). A že ho bylo asi až příliš. No, nevadí.
Sarah J. Mass prostě umí psát, a přesto že v celé knize se kromě pár míst nic extra neděje, baví vás to (nebo aspoň mě) a to i přes to že tu postavu strašně nesnášíte. Všichni tvrdí, že po přečtení na ní každý změní názor, že se vylíže ze všeho co provedla. A musím říct, že jsem tomu do poslední chvíle nevěřila. Pokud by se nestalo to co se stalo na konci (mimochodem kdo u toho nebrečel nemá duši) tak bych na Nestu názor nezměnila. A upřímně asi pořád pro mě bude mít jistý vroubek. Nebýt Emerie a Gwyn, je to pořád stejná Nesta. No, takže tak... :D :D
Každopádně bych asi přivítala trošku víc stránek k hlavnějšímu problému s Bryllian a Kostějem. Nebo víc informací od Mor ohledně jejího vyjednávání na kontinentu. Plus třeba i víc o nenáviděném Erisovi, protože co si budeme, konečná promluva mezi ním a Cassianem. Tam něco prostě bude.
Takže jsem zvědavá čím nás Paní autorka v příští knize překvapí.
Fuuu. To byla jízda!! Po tolika letech čekání a nějakého očekávání jsem naprosto spokojená. Ze začátku příjemné pozvolné tempo, které mi pomáhalo se dostat do děje, se měnilo ve zběsilý sled událostí. Kniha se mi četla jedním dechem. Co bych vypíchla je boží boží Dům s vědomím, budování přátelství mezi Nestou a holkama. A především Cassian. Totální božan! Asi nemám nic, co by mi tam chybělo. Možná jen více Azriela, ten je tam opravdu zřídka. Dokonce bylo i pochopitelné, že s Nestou ztratili nervy i jejich chování, ale především to vidíme z pohledu Nesty, tudíž nám to vkrádá její pocity z nich, které nejsou moc hezké. Krásně to do sebe zapadlo.
Ať už je, prosím, další díl!! :)
Konečně jsem se po letech dočkala! Nesta Archeronová, za mě jedna z nejzajímavějších postav ze série, konečně dostala svůj vlastní příběh. A to si piště, že ji s Cassianem shipuju už od původní trilogie, takže tento díl byl pro mě nejočekávanější knihou vůbec. Naštěstí můžu říct, že mě ani trochu nezklamala.
Úplný začátek je sice velkým opakováním všeho, co se v minulých dílech událo, což mě osobně nudilo, ale bylo jasné, že někde na těch 720 stranách autorka strčí zase nějakou vycpávku.
Nesta je prostě osobnost, kterou není snadné zlomit, ať už v dobrém, nebo ve špatném. Ale to se mi na ní vlastně líbí, takže i přesto, že ze začátku odmítá veškerou pomoc a působí jako osina v zadku, ve skutečnosti pro její důvody mám pochopení. Nakonec si během příběhu projde přesně takovým vývojem, který jsem si pro ni přála, a nejen ona. O inspirativní ženské hrdinky v knize rozhodně není nouze.
Romantická linka je jedna velká DOKONALOST. A pokud jste zvyklí na umírněnější verzi erotiky, tady ji nečekejte, tady to bude pořádně vřít, a mně se to se vším všudy líbilo.
Co se mi nelíbilo vůbec, bylo chování nejužšího kruhu k Nestě. Obzvlášť z Rhysanda se stal pěkně neempatický zmetek, a ty kraviny, které s Feyre dělali… Já už vlastně po přečtení novely nejsem až v takovém šoku, ale stejně. Ještě že se v této knize dostávají do vedlejších rolí.
Nakonec jsem si ze všeho nejvíc zamilovala celou zápletku s valkýrami a jejich příběh přátelství, dále Dům a Nestin vztah k němu, a v neposlední řadě romantickou linku mezi Nestou a Cassianem, to je jasné.
Tuto dokonalost hodnotím 5*/5*!
Moc se mi líbilo, že se jednalo o pokračování příběhu a ne jenom o přepis těch předchozích z pohledu Nesty. Vývoj její postavy byl propracovaný, někdy byla na můj vkus až moc dlouho zabedněná, ale i tak jako fanouška Dvorů kniha určitě nezklamala.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Měla jsem fakt vysoká očekávání. Jakože fakt. A můžu s klidným srdcem říct, že byla naplněna.
Bavilo mě sledovat Nestinu změnu (fyzicky i psychicky) a to jak nakopává nepřátelům… ehm… pozadí. :D
Ale stejně tak mě bavil Cassian, což se mi u knih s více pohledy mnohokrát nestává. Většinou mám něčí pohled radši, ale tady to bylo opravdu vyrovnané.
Užívala jsem si Nestino sbližování s Emerie a Gwyn. Všechny tři za sebou mají nehezkou minulost, a já byla fakt ráda, že se našly. Je to jako kdyby pro sebe byly stvořené.
No, a posledních 200 stran bylo jak na horské dráze. Jak pyšná jsem na holky byla, že zvládly obřad krve a utvrdili „zpátečnické Illyrijce”, že ten jejich způsob se opravdu nehodí. Bála jsem se o Feyre a byla jsem zvědavá, jak to autorka vyřeší, aby přežila. Protože vladařka a vladař zemřít nemůžou, prostě ne. :D
Abych to shrnula, byl to úžasný zážitek a upřímně doufám, že dostaneme i Azův příběh. A to hodně brzo.