Na dvore zo strieborných plameňov

05.12.2021

(SPOILER) Tahle kniha mi dala zabrat a nebylo to angličtinou.
SJM se posunula od všemi milovaného pana feministy, co vás ovšem vesele a zcela bez výčitek zdroguje, k ženský, kterou přibližně 90 % čtenářů během čtení předešlých dílů nesnášelo. Ať už proto, že se chovala spoustu času jako sobecká kráva, hodila vánoční dárek do řeky nebo nechala svoji mladší ségru, aby se o ni starala. (Pořád nechápu, proč jsou všichni tak překvapení. Každý mladší sourozenec přece vždycky obskakuje toho staršího. Úděl nás, mladších.) Náročný úkol zavděčit se každému, pokud si tuhle ženu zvolíte jako hlavní postavu nového příběhu.

A víte co? Já si myslím, že Nesta byla nejreálnější a nejuvěřitelnější postava, jakou SJM kdy napsala. Mrzutá, nedokonalá, naštvaná na celý svět, protivná, zlomená mladá žena, co se neumí postavit ke svým problémům čelem, proto je řeší alkoholem, nezávazným sexem, špatným stravováním a přehnaným utrácením peněz. Upírá si lásku a přátelství ostatních, jelikož je přesvědčená, že si to nezaslouží a na všechny okolo je chladná a nepříjemná, jelikož je to její obranný mechanismus. (Každý nějaký máme.) Asi jsem divná, ale vždycky mi byla svým způsobem sympatická, jelikož se mi líbilo, že si před nikým nesedla na zadek a líbilo se mi to dusno mezi ní a Cassianem. U Nestiny postavy a vnímání jejího traumatu je potřeba znát něco málo z psychologie (A ne, Freud vám stačit nebude.), jinak její chování může člověk brát jako čirou sobeckost a aroganci. Projev a chování všech lidí na světě má totiž svůj důvod (nikdo se nechová jako idiot bezdůvodně). Jenom ho ne každý zvládne odhalit. Fyzické násilí, traumata z dětství, znásilnění nebo smrt někoho blízkého nejsou témata, která rozebírate s kámošem u piva.
Ani já nejsem žádný odborník, ale podle mě byl proces a způsob, který si autorka vybrala pro Nestino "uzdravení se", naprosto adekvátní a dostačující. Každý přece rád chodí po schodech, povídá si s barákem, čte červenou knihovnu nebo se toulá se sexy týpkama po horách. A kdo ne, tak buď kecá nebo nemá nohy.

Co se sexuálních scén týče. SJM opakovaně upozorňovala, že kniha není YA. Dokonce ji nedala přečíst ani své rodině. (Což chápu. Ne každá máma potřebuje vědět, co za dceru to vlastně vychovala.) Kvůli téhle žánrové změně byla změněna i obálka. Víte co. Podíváte se na tu šedou a oranžovou masku a v hlavě vám blikne - kam zmizela ta roztomilá víla? Jo aha, oni tím chtějí tu knihu odlišit od těch předešlých. Hustý. (Samozřejmě je k téhle dedukci zapotřebí minimálně 70 IQ, které v redakci českého CooBoo dlouhodobě ve spojení s SJM chybí.)

Co se mi na knize nelíbilo byl Rhysand. Já ho nikdy nějak zvlášť nezbožňovala, takže pro mě nebyla zas taková rána, když z něj Sára udělala přehnaně agresivního debílka, co není schopný své vlastní ženě říct, že může umřít při porodu. Místo toho před ní tento očividně naprosto nedůležitý fakt zatajuje, protože proč říkat někomu, koho milujete (prý teda), že jí může její okřídlený dítě rozervat na kusy žejo. Ještě by pak chtěla nedej bože potratit, protože by ráda žila alespoň do svých 22. narozenin a co pak s ní. Podle mě by bylo ideální poslat ji do Polska. Rhysand chce dokonce i zabít Feyřinu sestru, která jí to řekla (Ano, bylo to v naštvanosti a z naprosto sobeckých důvodů, ale byla jediná, kdo jí to řekl. Za což si vysloužila velmi milé reakce.), protože to je přece adekvátní reakce, když někdo někomu nelže, ale řekne bolestivou pravdu. Rhysand mi vadil celou knihu a ani scéna po narození Nyxe tomu nepomohla. Pokud jsem někoho v téhle knize nenáviděla, tak to byl on. Každopádně jsem se utvrdila v tom, že nemám ráda hlavní mužské postavy ze sérií SJM (ano i Rowana), ale jsem věrný fanoušek těch vedlejší (Dorianovi bych bez přemýšlení obětovala svého prvorozeného a Azrielovi bych klidně každý večer přeleštila dýku).

Taky mi vadilo, že ačkoliv měl být příběh Nestin, tak se opět v závěru točil hlavně kolem Feyre a Rhysanda, což je prostě nuda. Z mrtvých vstálý Rhysand a akademická malířka Feyre už svoji trilogii dostali, tak co je strčit do pozadí stejně jako Morrigan, která byla celou knihu kdo ví kde, a nechat hlavní zápletku co já vím... Třeba hlavním postavám. To by bylo fajn.

Další věc, co mi vadila. Proč přišla Nesta o svoji moc. Ne vážně. Proč? Nejdřív Aelin, pak přišla o část moci Feyra a teď i Nesta. To jako když si najdete o metr vyššího a o minimálně 300 let staršího mužskýho, tak už žádnou sílu nepotřebujete, pač tahle maskuliní korba vás bude hrdě bránit před veškerým nebezpečím světa? Pokud jo, tak je to super. Pokud ne, tak mi to prosím někdo vysvětlete, protože já to potřebuju vědět.

A poslední věc, co mi vadila. Vážně? Vážně nechala SJM Emerie, Gwyn a Nestu vyhrát blood rite? To byl vtip, ne? Elitní Ilyrijci na to trénují celý život a pak přijdou tři teenagerky (v porovnání s věkem ostatních), co to vyhrají za pár hodin. Ty holky trénovaly přibližně tři měsíce. Nesta tam většinu času jenom stála a přemýšlela, jestli chce víc Azriela nebo Cassiana (spoiler: Chtěla oba.), a pak je z ní hrdinka, co poráží jednoho vycvičeného bojovníka za druhým. Tahle scéna byla k smíchu, ale přesto tu snahu o rádoby feminismus oceňuju. Byla totiž lepší než feminismus ala Rhysand. „Můžeš si dělat, co chceš, ale prosím, udělej mě."

Může se zdát, že jsem teď knihu dost pohanila, ale v závěru to jako celek zas tak příšerný nebylo. Jasně, mělo to slabý stránky a to hodně, ale Cassian, Nesta, Azriel (-ehm, ehm- Eris), nově i Gwyn a Emerie jsou prostě postavy, co zbožňuju. (Jsem hrdý shipper Gwyn a Azriela, protože pokud je nějaká sestra Archeonovic blbka, tak je to zahrádkářka Elain, co místo zeleniny radši pěstuje kytky, a která navíc svou životní lásku má.) Přiznávám ale, že jsem zcela úmyslně zvedla hodnocení jenom proto, že mám ráda ty postavy a je to SJM (ToG je série mých teenlet, kdy jsem dlouhé měsíce čekala na každý jeden díl.). Takže ačkoliv bych jinak dala 3*, tak tady vidíte zcela veřejný projev mé povrchnosti a dávám hvězdičky 4.

25.11.2021

(SPOILER) Jsou knižní postavy, které nemáte rádi a pak je tady Nesta - ztělesnění nejhorších a nejvíc iritujících vlastností, které může hlavní hrdina knihy mít. Nesta byla příšerná od prvního dílu série a rozhodnutí Sarah J. Maas věnovat jí celou knihu stále nechápu. Celou dobu jsem doufala, že ji Cassian (případně Rhysand) probodne mečem nebo shodí z útesu, protože to by byl dle mého názoru jediný adekvátní konec této knihy. I přes veškerou snahu spisovatelky vysvětlit důvody Nestina chování s ní zkrátka nedokážu soucítit.

Nesta je traumatizována vším, co se jí v průběhu série stalo a své problémy řeší alkoholem, nevázaným sexem a utrácením peněz své sestry Feyry. Ta toho má (zcela pochopitelně) po několika měsících konečně dost a Nesta se musí rozhodnout - buď s tímto sebedestruktivním chováním skončí a nechá si pomoct, nebo si může sbalit kufry a jít. Vzhledem k tomu, že je Nesta sobecká, sebestředná mrcha bez kapky sebereflexe a není schopná se sama o sebe ani v nejmenším postarat, souhlasí, že si nechá pomoct. Přitom se však dál chová jako protivná megera a svůj vztek si vylívá především na chudáku Cassianovi, který dostal za úkol ji hlídat. Střídavě ho uráží, ponižuje a svádí, a to se opakuje do konce knihy.

V knize jsou určitě momenty, které se mi líbily a dostalo se na velmi zajímavá témata jako například illyrianské ženy a jejich postavení, valkýry jejich tréning a scéna Nesta vs příšera z močálu byla naprosto skvělá. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že kdyby byl hlavní postavou někdo jiný, mohlo to být lepší. Kdybychom navíc snížili počet explicitních sexuálních scén alespoň o trošku, mohla být kniha o polovinu kratší. Z young adult fantasy, kterou byl ACOTAR v první knize, jsme se dostali na hranici erotického románu a samotný děj je odsunut na druhou kolej, a to je v tomto případě trochu škoda.

Ač to tak nevypadá, nemohu říct, že by se mi kniha vůbec nelíbila, protože má své dobré momenty a díky tomu, že jsem si celou sérii oblíbila, nemohu ani tento díl hodnotit zcela špatně. Jen poprosím příště bez Nesty. Děkuji.

Pozn. Nedoporučuji poslouchat jako audioknihu. Vypravěčka se do určitých scén pouští s opravdovou vervou. Až tak, že jsem v kapitole 51 vyprskla rozkousanou papriku přes půl kuchyně.

24.11.2021

(SPOILER) !!!POZOR SPOILER!!!
Knihu jsem četla v originále a musím říct, že se mi nelíbila tolik jako původní trilogie, ale přesto to byla typická Maas. Četlo se to rychle, ale bylo tam velmi málo uvěřitelných zvratů.
Oblíbila jsem si tu Nestu i všechny nové postavy. Jenom mi strašně vadilo, jak se k Nestě, mé oblíbené postavy chovali.
Když Feyre v druhém dílu se vyrovnávala se svými problémy, tak všichni "Jsme tu pro tebe. Nikam nespěchej. Nenecháme tě spadnout do problémů."
Ale tady "za všechno si můžeš sama. Jsi monstrum, které musí zůstat samo. atd. atd."
Docela mě to štvalo.
A pak druhá věc, která mi v knize vadila, bylo Feyreino těhotenství. Jediný důvod, proč to tam bylo mi přišlo, že potřebovali ještě něco, kvůli čemu budou Nestu ještě víc nenávidět a nakonec milovat.
Já vím, že to teď vypadá, že si jenom stěžuji, ale kniha se mi jinak četla dobře, ale už to hold nebylo ono. Rozhodně nechci někoho od knihy odrazovat.
Celkově knihu hodnotím pozitivně na takových 3,5 hvězdy.