Na dvore zo strieborných plameňov
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477373/bmid_na-dvore-zo-striebornych-plamenov-0E2-477373.png
4
1631
1631
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 4. díl
Pokračovanie celosvetového hitu Na dvore z tŕňov a ruží! Hrdá Nesta Archeronová sa vždy ľahko nahnevala a ťažko odpúšťala. Po tom, čo ju násilím ponorili do Kotla a proti jej vôli premenili na férku, si len s námahou hľadá svoje miesto v tom cudzom, pre ňu novom svete, plnom nebezpečenstiev. A čo je horšie, stále nedokáže zabudnúť na útrapy vojny s Hybernom a vyrovnať sa so stratami. Viac než ktokoľvek iný ju dokáže rozzúriť Cassian, skúsený bojovník, ktorého pozícia na Nočnom dvore ho stále drží v Nestinej blízkosti. Hnev však nie je to jediné, čo v jeho spoločnosti cíti. Iskrenie medzi nimi je nepopierateľné a plamene sa naplno rozhoria, keď ich okolnosti donútia tráviť spolu čoraz viac času. Na kontinente zatiaľ zradné kráľovné ľudí uzavreli nové, nebezpečné spojenectvo, ktorým ohrozili krehký mier vo všetkých ríšach. Aby ich Nesta a Cassian dokázali zastaviť, budú musieť čeliť hrôzam zo svojej minulosti. A tak vo svete, ktorý sa ešte nespamätal z vojny a už ním znovu zmieta neistota, obaja zvádzajú boj so svojimi vnútornými démonmi aj s nepriateľmi zvonku a súčasne hľadajú prijatie - a záchranu - v náručí toho druhého. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Silver Flames, 2021
více info...
Přidat komentář
Maas umí! Smála jsem se, culila se, červenala se, brečela jak želva. Na tenhle příběh jsem se těšila dlouho. Na to, až se vrátím zpátky ke dvoru. Až se dozvím, co bude mezi Nestou a Cassianem. Až se potkám se všemi známými. Až potkám někoho nového. A to všechno mi kniha dala. Jsem nadšená a těším se, až se ke knize zase vrátím a co nového nám autorka v příštích příbězích nabídne:3
Strašně se mi líbila Nesta coby knihomolka "košilatých" románů a ten její vztah z domem! To byla prostě pecka :-)
Trochu jsem se bála, že když autorka udělá právě z Nesty hlavní hrdinku, že změní charaktery jiným mým oblíbencům, naštěstí se to nestalo.
Bylo tam pár skvělých zvratů, ale i tak bohužel musím říct, že místy byla kniha vyloženě rozvleklá.
Každopádně už se nemůžu dočkat, co si vymyslela pro Luciena, Azriela a Erise :D
Ou jé :-) jen tak dál Maasová, fandím ti! Jen teda těch hambatých scén by mohlo být méně a stránek klidně více ;-)
Pro všechny Nesty tam venku - zdolejte svou horu.
(SPOILER)
Líbilo se mi to!
Kniha sice měla trochu delší rozjezd, ale mě se moc líbilo, jak se Nesta zlepšovala a cvičila. Sice jsem pořád čekala, že se nějak dostane k vínu a vysype ze sebe vše, že bude zase hnusá... ale to se úplně nestalo. Nesta není typická kladná postava a o to mi byla sympatičtější.
Autorka se mohla trochu víc zaměřit na hledání kouzelných předmětů, stejně tak jsem čekala víc prostoru s ukovanými zbraněmi. Také Nesta mohla déle odolávat Cassianovi... Což mě přivádí ke slovíčku "druh". Nechápu, proč už podruhé nesmrtelná víla najde svého druha ve smrtelnici, jak by ten vztah vypadal nebýt toho, že obě sestry byly přetvořeny? Rhys a Feyre mi jako druhové stačili, u Nesty a Cassiana si to mohla autorka odpustit, nebo s tím přijít v některé další knize a ne, že Cassian hned věděl, že je to jeho družka, sotva se zahlédli...
Ale co mi opravdu vadilo, byl přístup Rhysanda a jeho blízkých k Feyre. V podstatě se choval jako Tamlin a byl přehnaně ochranitelský. Jakto, že to najednou Feyre nevadilo? Vždyť z toho důvodu Tamlina opustila. Vůbec nedala najevo, že by ji zasáhlo, že jí všichni lhali.
Na konci mě zamrzelo, že se Nesta vzdala své moci, ale jestli jí něco málo zbylo, tak jsem zvědavá, co ještě dokáže.
Ještě bych brala knihu, kde bude ústřední postavou Azriel... Kterou z děvčat nakonec získá...
(SPOILER) Jedním slovem skvělý Dvory jsem objevila až nedávno a říkám si jak sem mohla žít bez nich? Bichlička to byla slušná a i přes to že v průběhu celé knížky se nedělo nic moc významného nebo zvratového, četla sem jí stále s chutí co bude dál... Nestu sem moc neměla ráda, možná asi jako každý ale v průběhu knížky věřím že si jí každý naopak oblíbí. V průběhu celé knížky se vyvíjí jak ona sama, tak i vztahy s ostatními. Nemám moc ráda, když je člověk všemohoucí a nebo naopak přijde o svojí sílu... Tady se v podstatě stalo obojí, ale bylo to podaný tak dobře, že mi to ani nevadilo. I přes to, že knížka už nevypráví o Rhysovy a Frey, je tam z jejich života i myšlenek fakt hodně a to je za mě velký plus.
Nesta klesla až na úplné dno. Bojuje se svými démony a svou temnou stránkou. Tíží ji pocity viny, a proto sama sebe trestá. Nechce si nikoho pustit k tělu, protože má pocit, že si nezaslouží, aby ji měl někdo rád. Zároveň se snaží najít své místo v novém světě.
*****
Upřímně, já mám Nestu hodně ráda. Netvrdím, že to byla láska na první pohled. Musela jsem si k ní najít cestu, protože při prvním setkání s ní, ji autorka nelíčila zrovna líbivě.
Chtěla jsem číst knížku, kdy by byla Nesta hlavní hrdinkou a dočkala jsem se! Rozhodně to pro mě nebylo žádné zklamání. Já jsem si četbu náramně užila a spíš mi bylo líto, že to nebylo delší.
Příběh Casse a Nesty byl hodně bouřlivý. Nabitý vášní, vztekem a láskou. Ti dva jsou spolu skvělí a baví mě.
Azriel má v mém srdci své speciální místo a tajně doufám, že další kniha bude o něm. V této knize neměl tolik prostoru a rozhodně by si ho zasloužil. On a Gwyn měli mezi sebou zajímavý vztah.... Bohužel autorka mi dala jen lehce nahlédnout do jejich příběhu, čímž jen prohlubila můj zájem o pokračování Dvorů.
Závěrem se musím přiznat, že jsem u některých částí v knize bulela, jak želva.
To zas byla jízda, od Sarah už nečekám ani nic jiného. Vše už tu snad bylo řečeno v komentářích, Dvory miluju a budu milovat dál.
Jako vždy je Maasová nepřekonatelná a ani teď to není jinak. Příběh o Nestě a Cassianovi byl naprosto dokonalý. Plný zloby, nenávisti, odpuštění, přátelství, oddanosti a především lásky. Prostě něco takového může napsat jen Bůh, a Sarah Maasová se za mě, řadí mezi ty největší spisovatelské Bohy, co svět spatřil.
Po dlouhém vyčkávání na překlad do češtiny, jsem se konečně dočkala, jakmile mi kniha přišla, vrhla jsem se na ní plná očekávání. Kniha má dobrých 728 stránek, z toho polovina je zbytečné okecávání a opakované seznamování s tím, co už víme z předchozích dílu. Nesta svádí vnitřní boj, do toho se snaží vytočit každého, kdo ji zrovna přijde na oči. K její smůle, je donucena, začít s výcvikem s Cassianem, který ji ohromně přitahuje, ale než aby si to přiznala, to by raději skočila z okna Větrného domu. Ráda bych dodala, že jsem s Nestou od začátku dvorů nesympatizovala a to, že z ní Maasová udělala postavu, která by se silou mohla rovnat Rhysovi, mě dost nakrklo. Druhá polovina knihy se díky bohu za to víc rozjela, ale i tak se to nedá porovnat s předchozími díly, které byly podstatně lepší.
Příběh začíná tam, kde poslední kniha ze série skončila. Jediným rozdílem je, že se celý děj tentokrát točí kolem Nesty a Cassiana. K Nestě jsem měla celkem neutrální vztah, takže jsem se těšila na to, až konečně pochopím motivy jejího jednání, což se stalo. Děj se hodně věnoval její osobnosti, Cassianovi a samotnému výcviku, kterým Nesta v průběhu prochází. Tyto elementy mě bavily, ale méně se mi už líbily některé pasáže, které působily spíše výplňkově. Také si myslím, že by knize neuškodilo, kdyby byla o pár stránek kratší. Pořádná akce se totiž začala dít až v polovině knihy a já prostě chtěla víc.
Nesmím nakonec zapomenout zmínit samotný překlad. Nerada to přiznávám, ale trochu mi to čtení kazily překlepy a chyby. Čekala jsem, že si v redakci u takto populárního titulu dají trochu více záležet a doufám, že se tedy do budoucna poučí.
Knížka,stejně jako předchozí díly série,mě bavila.Věřila jsem Nestě její zoufalství,zlost,smutek,všechny ty negativní emoce,kterých byla plná.Věřila jsem Cassianovi jeho touhu, věřila jsem Nestě její touhu...Co mi,ale nešlo,bylo věřit jim jejich vztah....Scény mezi nimi byly dobře napsané, někdy až příliš detailně ,ale dobře...Jenže já tam tu chemii necítila,bylo to jaksi strojené....Ostatní postavy byly skvělé, přišlo mi,že jsem na návštěvě u starých známých.... Sdílím přání,aby byl další díl o Elain a Azovi,ti dva podle mě patří k sobě,pouto nebo ne....
(SPOILER)
No čtivé to je jako vždy. Ale... mám pocit, že celou dobu čtení mě neustále napadalo- proč jako a jako vážně?
Spoiler......Spoiler
Nesta nikdy nebyla typická sympatická hrdinka, ale to co se z ní nakonec stane, mě nijak nenadchlo. Hodná Nesta je pro mě trochu takový oxymoron. To vážně nemohla zůstat trochou potvora?
Upřímně arogantní Nesta, která v podstatě nemusí hnout prstem a kouzelné relikvie k ní prostě doletí a poslouchají na slovo. Její neomezená moc, kterou se nijak neučí ovládat jí prostě poslouchá a bez sebemenšího výcviku jí nakonec použije jak má aniž by jí to vyčerpalo. Sakra proč to už nepoužila za války? Z trosky za půl roku Valkýrou, co sundá všechny vycvičené Ilyrijce, jako vážně. Hrozba královny, která je prakticky hned vyřešena. A jak to, že si jen tak upraví tělo? Moc paní smrti má jako něco společného s přeměnou? A to nekonečné fňukaní Nesty, jak si nic nezaslouží a jak všechny nenávidí, aby to pak přešlo vlastně všechny miluju. No nenadchlo mě to.
Možná to mělo být jen o jejím vztahu s Cassianem, bez záhadných Klenotů. Trošku mám pocit, že teď všichni ostatní působí jak trubky, bez moci. Protože na co Nesta sáhla to hned vyšlo.
A upřímně, mě tedy Gwyn, jako možná budoucí partnerka Aze nenadchla, nevím proč si to všichni přeji. Ti dva tam spolu měli na 700 strankach dvě věty. A ty mě vážně nepřesvědčily. Jako kamarádka klidně.
Upřímně bych byla ráda, kdyby byl s Elain. Konečně by mohl být vztah, který si vyberou oni a né že jím to určí nějaká magie druha a družky. Konec konců víme, že to nemusí být zárukou šťastně až navěky.
Massovou mám ráda, vždy si ji přečtu s chutí, na pobavení i odreagování. Ale narovinu, Nesta nikdy nebyla moje oblíbenkyně. Vlastně mi dost lezla na nervy, i když to asi někdy měl být účel. Ale aby vám lezla skoro celou dobu na nervy hlavní postava, to už tak dobrý není. Většina děje se točí okolo její nabručenosti, nafoukanosti, arogantnosti a dětské vzpurnosti.
Kdyby toho prožila alespoň polovinu, co její sestra v předchozích dílech, měla bych možná pro její chování trošku pochopení, ale takhle mi to moc nešlo. Ano, jistě měla nějaký důvod být naštvaná, ale vážně bylo nutné to dávat najevo každým getsem, slovem a naprosto každému, s kým přišla do styku? Akorát mi tím lezla na nervy víc, než v předchozích dílech. Situace zachraňoval a odlehčoval Cassian, ostatní postavy tam byly spíš do počtu, aby se to celé jen netočilo kolem melancholie hlavní postavy. Jako vždy to bylo čtivé, ale chyběl mi tam víc nějaký děj. Měla to udělat jako povídku mimo linku třeba ve formě jejího deníčku, který by byl tak o polovinu kratší a bylo by to. Osobně jsem si už na začátku říkala, proč je vůbec nutné psát knihu jen o ní...Prostě mě to trošku zklamalo.
Kdo zná Dvory, ten zná asi i svůj názor na tuhle knížku (ano, i pokud to ještě nečetl).
Dvory jsou pro mě série, kde je sice spousta věcí, který mě štvou, spousta postav, na který velmi často nadávám, spousta nelogických zápletek a ještě hloupějších řešení. A přesto si každou knížku téhle série vždycky užiju.
Nestu jsem měla vždycky celkem ráda, a to i přesto, že jsem ji často nemohla vystát. Tak nějak mi přišla víc reálná, než ostatní postavy z těchhle knížek. A ani tady mě nezklamala. Naopak bylo zajímavý vidět svět z jejího pohledu. Vidět ji z jejího vlastního pohledu. Vidět tu šílenou nenávist, kterou k sobě cítí, vidět to obrovský pohrdání sama sebou.
Cassian byl vždycky ten dokonalej, že? Ale mě se líbí vidět, že dokonalej není. Líbí se mi, že jsem si i na něj mohla zanadávat.
Vedlejší postavy tu nebyly nijak výrazný, ale opět, byly tu takový na který jsem v jednom kuse nadávala (neeee, vůbec tímhle nemyslím Rhysanda, vůbec mě nevytáčí už samotná jeho existence…), ale i takový který jsem měla snad dokonce celou dobu ráda (Gwyn a Emerie).
Přiznejme si, tady nejde o žádnej děj, nebo tu prej že hrozící válku. Tady jde jen a pouze o vývoj Nesty a jejího vztahu s Cassianem. A já se ptám, muselo to tam zatraceně být? Jakože fakt. Asi nikoho nepřekvapí fakt, že jsou druh a družka, ale prostě proč? To to nejde bez toho? A proč na to zareagovala téměř stejně jako Feyre! Jo, já říkala, že si občas ráda zanadávám na fiktivní postavy. Aspoň se nemůžou urazit, že jo.
Zajímal by mě Eris. Jakože fakt tohle je asi jediná postava, která mi nikdy ani trochu nevadila. Chci o něm vědět víc. Chci o něm celou knihu. A ten fakt u konce? To jak se k němu chová jeho otec? Já chci opravdu další díl o něm.
Jo a bylo tam pár dalších šílených klišé a předvídatelností, ale o tom se nehodlám nijak rozepisovat.
Málem bych zapomněla zmínit prostředí! Což by asi nevadilo u Velarisu nebo Ilyrijským táboře, ale Dům větru… Dům větru tu má vlastní vědomí! A je zatraceně vtipnej a hodnej a chápavej… A prostě lidi, já chci taky takovej dům!
Komu se líbily předchozí díly Dvorů, pro toho je asi nutnost i tenhle (ale bacha na vícero detailně popsaných echm echm scének), ale ten komu se nelíbily předchozí díly, ten se může vykašlat i na tenhle.
(SPOILER)
SPOILERY*SPOILERY*SPOILERY*
Tak tohle bylo ve srovnání s předchozími díly dost velké zklamání. Mezi Nestou a Cassianem to vypadalo podle vývoje v třetím dílu na pořádnou dramatickou romanťárnu, ale ta nepřišla. Chápu, že byla Nesta traumatizovaná, ale půl knihy se chovala jako nepříjemná puberťačka. Scény s Cassianem zachraňoval hlavně on, ale taky jenom jak kdy. Bylo to mezi nimi takové naivní, erotické scény mi přišly až zbytečně přehypované. Příběh samotný mohl být zajímavý, kdyby byl na prvním místě, ale tady fungoval jenom jako takové slabé pozadí. Když se na scéně objevily Klenoty smrti, neubránila jsem se vzpomínce na Relikvie smrti z HP. Poslední třetina knihy byla velmi předvídatelná. Jako jsem ráda za to, jak to nakonec na Nočním dvoře dopadlo, ale cesta k tomu mě tentokrát nebavila. A ty Valkýry, ty tam byly opravdu jako pěst na oko :-D
Maas nezklamala a vtáhla mě do děje tak, že jsem knihu nepustila ani při čištění zubů
Mě se líbila, četla se sama, příběh zaujal, spád to mělo až v poslední části jak jsme zvyklí. Nestu jsem měla za takovou neutrální osobu, tvrďačku, ale teď mi přirostla k srdci. No a Cassian? Tak toho zbožňuju od první stránky co se objevil, takže já jsem spokojená :-)
Nemám slov, ta kniha mne vysloveně pohltila. Sarah J. Maas je jednou z mých oblíbených autorek a rozhodně mě touto knihou nezklamala.
Nestu jsem v předchozích knihách moc nemusela, řekla bych, že jsem ji i neměla ráda, ale to se s každým následujícím dílem měnilo. Teď jsem si ji zamilovala. Ten vývoj Nesty je v mnoha ohledech inspirující a krásně popsaný.
Neříkám, že se nenajdou chybky, které by se daly vytknout, ale na nich nezáleží. Podle mě autorka umí skvěle psát, děj je napínavý a knihu jde jen stěží odložit. A co se týká postelových scén, jejich tam sice dost, ale rozhodně mi nevadly.
Nemůžu se dočkat až si zase někdy přečtu Dvory a taky na další knihy od této autorky.
Neskutečně čtivá kniha. Sarah J. Maas je prostě královna fantasy a tady to jenom potvrdila.
Ne že bych Nestu v předchozích knihách nenáviděla, prostě byla ze tří sester ta nejtvrdší. V této knize jsem ale pochopila, jak vlastně přemýšlí a oblíbila si tu její houževnatost.
Chtěla bych hlavně pochválit vývoj hlavní hrdinky Nesty. Od autorky jsem zatím nečetla lépe popsanou psychiku než zde u Nesty.
Romantická linka se mi taky moc líbila, ale možná tam bylo už trochu moc sexu...
Moc moc doporučuji a nutně potřebuju další knihy od autorky!
Sarah J. Maas je bez debat jedna z mých nejmilejších a nejoblíbenějších autorek, předpokládám, že bych četla vše, co by vydala, i kdyby to měl být nákupní seznam. Miluji autorčin styl psaní, pokaždé mě okamžitě vtáhne do děje a v jejím případě pro mě platí, že čím delší kniha, tím lepší. Na pokračování Dvorů jsem čekala poměrně dlouho a byla jsem štěstím bez sebe, když mi kniha dorazila domů. Byla jsem na příběh Cassiana a Nesty strašně moc zvědavá, Cassian pro mě byl oblíbenou postavou už předtím a byla jsem ráda, že se autorka zaměřila na tuto dvojici. Nutno podotknout, že v knize se toho zas až tolik moc napínavého neděje, když nebudu počítat konec. Za sebe musím říct, že mi to ale nevadilo. Zajímalo mě, jak se bude charakter Nesty vyvíjet, bavilo mě číst o jejích myšlenkových pochodech, bavilo mě číst o výcviku, nových postavách a vztahů mezi nimi. Vím, že hodně lidem vadily lechtivé scény, kterých je v knize požehnaně, já jsem si na to u autorky zvykla a upřímně proti nim nic nemám, k jejímu stylu vyprávění to prostě patří a navíc to umí pojmout dobře. Je jasné, že příběh má pár mezer, které bych mohla autorce vytknout, ale nemůžu to udělat, protože jsem se zkrátka dobře bavila celou dobu. Moc ráda jsem strávila na Dvorech opět nějaký ten čas, snad brzy na viděnou!
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Za mě super jen těch lechtivých scén až příliš...mohla se více zaměřit na získávání klenotů....