Na dvore zo strieborných plameňov
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477373/bmid_na-dvore-zo-striebornych-plamenov-0E2-477373.png
4
1637
1637
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 4. díl
Pokračovanie celosvetového hitu Na dvore z tŕňov a ruží! Hrdá Nesta Archeronová sa vždy ľahko nahnevala a ťažko odpúšťala. Po tom, čo ju násilím ponorili do Kotla a proti jej vôli premenili na férku, si len s námahou hľadá svoje miesto v tom cudzom, pre ňu novom svete, plnom nebezpečenstiev. A čo je horšie, stále nedokáže zabudnúť na útrapy vojny s Hybernom a vyrovnať sa so stratami. Viac než ktokoľvek iný ju dokáže rozzúriť Cassian, skúsený bojovník, ktorého pozícia na Nočnom dvore ho stále drží v Nestinej blízkosti. Hnev však nie je to jediné, čo v jeho spoločnosti cíti. Iskrenie medzi nimi je nepopierateľné a plamene sa naplno rozhoria, keď ich okolnosti donútia tráviť spolu čoraz viac času. Na kontinente zatiaľ zradné kráľovné ľudí uzavreli nové, nebezpečné spojenectvo, ktorým ohrozili krehký mier vo všetkých ríšach. Aby ich Nesta a Cassian dokázali zastaviť, budú musieť čeliť hrôzam zo svojej minulosti. A tak vo svete, ktorý sa ešte nespamätal z vojny a už ním znovu zmieta neistota, obaja zvádzajú boj so svojimi vnútornými démonmi aj s nepriateľmi zvonku a súčasne hľadajú prijatie - a záchranu - v náručí toho druhého. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Silver Flames, 2021
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Na tuhle knížku jsem se moc těšila, protože Dvory miluju. Když už jsem ji měla koupenou, ještě jsem si znovu přečetla předcházející díly včetně novely, abych si osvěžila všechny linky tohoto spletitého děje. Pak jsem se pustila do Stříbrných plamenů, přečetla jsem je i s poděkováním a můj pocit je... zklamání. Obrovské zklamání snad ve všech směrech.
Zklamal mě děj, kniha je opět tlustá bichle, ale devadesát pět procent se věnuje Nestě, vývoj a hrozby okolního světa jsou odbyté pár slovy. Něco významného se odehraje bleskově na konci a tím to hasne. Naznačená zápletka s Ilyrijci, kteří se bouří? Nic, vyřízeno. Zápletka s královnami? Nic – pokud na konci knížky mrknete, tak tu část, kdy bude o jednu míň, minete.
Zklamala mě Nesta. Celé tři čtvrtiny knihy se chová jako malicherná vztahovačná slepice, co neumí nic než klovat do všech kolem sebe.
Zklamal mě důvod, proč se tak chová, pořád jsem na něj čekala a do poslední chvíle se mi nechtělo věřit, že prostě NENÍ! Stalo se jí asi jedno promile toho, co přežila Feyre a dejme tomu pětina v porovnání s Elain. I všichni ostatní mají svá traumata, skutečné hrůzy, se kterými se vypořádali – Nesta o útrapách ostatních nechce ani slyšet, zato se nekonečně rochní v představě, že všechno na světě je její vina a tudíž tím musí týrat sebe i všechny okolo. V jedné pasáži Nesta popisuje, že kdyby Feyre nezačala lovit, nechala by rodinu pomřít hlady, aby otci dokázala, jak je k ničemu. A s takovým člověkem mám soucítit? Ne, děkuji! Nejdřív zuby nehty ochraňuje Elain, aby ji následně obvinila ze zrady, když se konečně vzpamatovala a začala se zapojovat do života. K tomu poznámky, že rodinu si člověk tvoří, nemusí se do ní narodit... jako by jí sestry nějak škodily, něco dlužily... a na to plynule navazuje další zklamání – dvě přítelkyně, které si Nesta našla, zařadila do svého života, uznala je za hodné své pozornosti, protože si prožily těžké časy, zatímco vlastní rodinu mučí vesele dál.
Zklamalo mě, že tu ostatní postavy téměř vůbec nejsou, nepohly se za celou dobu z místa. Dějem se mihnou jen aby Nesta nežila ve vzduchoprázdnu a měla koho urážet. Nijak se neposunula Elain a Lucien, Mor, která na konci třetího dílu cítila nějakou hrozbu, Azriel jen stojí a kouká, sem tam něco řekne Eris, jednou zavrčí Tamlin. Něco se děje kolem Rhyse a Feyre, ale text se tomu věnuje opravdu maličko.
Zklamal mě Cassian, který někde poztrácel vyšší nervové fukce a zbyly z něj jen kalhoty, v podstatě neustále se vzdouvající.
Zklamala mě i erotika, v předchozích dílech byla jemnější, postupně narůstala, lákala, sváděla, jiskřila. Tady máme tupé porno, stereotypně a nenápaditě popsané a pořád dokola. Už jsem to pak jen přelétala pohledem, zda už jsou hotoví a vrátí se aspoň nějaký děj.
A když už se konec rozjede a něco se začne dít, zase je to zklamání. Tři buchty cvičící půl roku na terase porazí bandu Ilyrijců, kteří jsou zrozeni k boji a ničemu jinému se od mala nevěnují. A i kdybych nad "obyčejnými" Ilyrijci přimhouřila oči, tak prostě NE a NE a NE – poslední kdo dokázal to samé byli Rhys a Azriel a Cassian, kteří prošli nejdrsnějším výcvikem na světě a zabili nepočítaně nepřátel. Takže se jim ty holky jako vyrovnají? To snad ne!
V poděkování SJM píše, že si touto knihou vyřídila nějaké vlastní rokle a hory duševního zdraví. To je jistě fajn, ale já se těšila na Dvory, na celý ten pestrý komplexní svět. Kdybych chtěla psychologický rozbor sebestředné fňukny, koupím si jinou knihu. Až za nějaký ten roček vyjde další díl, Stříbrné plameny si znovu pro osvěžení paměti nepřečtu – nebo maximálně poslední desetinu – a budu doufat, že už se SJM navrátí i ke zbytku Prythianu.
Musím říct, že mě tento díl rozhodně nezklamal. Líbil se mi moc, to jak Nesta bojovala se svými démony, že ji Cassian nenechal na holičkách. Prostě za mě stálo si to přečíst. Několikrát jsem se rozbrečela a chápala jsem proč dělá, co dělá. Takže opět super díl.
Tenhle díl má v sobě mnohem víc, než se na první pohled zdá.
Charakter Nesty se tu projevil, hodně. A já jsem si ji zamilovala víc než Feyre. Je to nejspíš trochu neuvěřitelné, ale Cassian a Nesta jsou mnohem víc propracované postavy především s velkými emocemi.
Je třeba se připravit na větší množství vášnivých scén, ale mně to čtení osobně nenarušovalo. Myslím si, že jistým způsobem to patří k hlavním postavám.
Za mě top kniha tohoto roku zatím :))
(SPOILER)
Jako popsat 720 stran ničím extra s občasnou dávkou sexu..to umí opravdu asi jen Maasová. V nejlepším se mělo přestat a to byl v tomto případě třetí díl. Nesta byla krutě na pěst.
Spoiler: Aneb jak si vymyslet kouzelné artefakty, které v prvních třech dílech během války nebyly použity? Autorka: Klenoty nechtěly, aby si na ně někdo vzpomněl. Hotovo, vyřešeno. Famózní výkon.
(SPOILER)
Konečně jsme se dočkali dalšího dílu.
Knížky jsem se vůbec nebála, protože vím, že měla dobré ohlasy v zahraničí.
Bylo to něco lehce odlišného od předchozí trilogie, ale možná to je dobře. Feyre a Rhysand si své slávy už užili až až.
Nesta byla velice zajímavá postava a rozhodně jsem jen uvítala popisování jejích myšlenek.
Pokud jste předtím Cassiana nemilovali, tak teď určitě budete. Jak mu všichni řekli, tak udělal, dal jí šanci.
Celková romantická linka je dost okatá, ale i tak jsem četla se zatajeným dechem. Děj byl lehce ke konci zrychlený, ovšem je mi jasné, že už můžeme přemýšlet nad tím, jak to bude pokračovat, protože ten konec není úplně uzavřený. Při poslední části jsem vyloženě nedýchala.
No prostě, bylo to boží.
Hodně lidí si stěžuje na zvýšenou sexualitu v tomto díle, ale mně nepřišlo, že by jí tam bylo oproti minulým dílům víc. Spíš tyto scény byly více popsané.
Jediná věc, která mi vyloženě vadila byly časté chyby v překladu. Za to Maasová nemůže, ovšem když už na tu knihu čekáme rok a její vydání se přesouvá, tak bych čekala, že tam nenajdu tolik chyb.
Teď nás čeká druhý díl Půlměsíčního města, které u nás snad vyjde ještě letos. No a na další příběhy z Velarisu si budeme muset ještě nějaký čas počkat.
Muj problem je, ze autorka proste nema absolutne zadny hranice, nebo alespon korektor by stacil, co by ji usmernil. 3/4 knihy je absolutni zbytecnost - vyzivovy poradenstvi, uceni se planku, nijak zajimave napsane porno.
Neverim, ze by tuhle knihu cetl kdokoli, kdo nezna predchozi. Proc z nas tedy musi Maas delat lidi s alzheimerovou chorobou a vsechnio polopaticky vysvetlovat, idealne i stejnymi vetami jako v minulych knihach? A vubec, v originale je jeste patrnejsi jak moc se neustale opakuje (čteno AJ, je to velmi jednoduchý styl psaní).
Byt cela kniha jako posledni cca čtvrtina, tak je prumerna fantasy/nadprumerna paranormalni romance. Jenze je tu ta nudna prvni polovina.
A pak je tu samozrejme absolutne zbytecna “freye, darling” linka, u ktere vsichni vime, jak to dopadne, protoze uz autorku zname a vime, ze ona se postav nezbavuje v zadnem pripade
P.S. Nestu meli shodit z utesu hned na zacatku. I tak ji mam radsi nez vsemocnou Freye.
P.P.S. Gwyn nejlepsi postava.
P.P.P.S. Kniha o Elain? Kdo o to stoji? Nejzbytecnejsi postava.
Maasová... Maasová umí. Alespoň pro mě, čtení je záživné, bez hluchých míst, navozuje emoce, nutí k dočtení. Všichni jsou dokonalí a krásní :-) to je také Maasová. Uvnitř tak dokonalí nejsou, ale k překročení sama sebe i svých stínů se dostanou. Maasová je i to, že se dost často musím podívat na obálku knížky, jestli stále čtu to, co jsem číst začala a nepřenesla jsem se do nějakého košilatého románu, které tak zbožňuje Nesta. Ale u Maas to člověk tak nějak čeká.
Co se týče této knihy, nezklamala. Rozpracování osudů ostatních postav, katapultuje tuto sérii do úplně jiných rozměrů. Nesta není nejoblíbenější postava ze série. Asi právě proto byl výběr její postavy o velkém očekávání. V jejím příběhu vidím snahu o vnitřní poslání. O lásce, vnitřních démonech, nedostatku sebeúcty, přátelství. O rodině, kterou si vytvoříte, ne té, do které se narodíte. Co se příběhu týče, přišel mi lehce upozadněn právě popsáním a předáním vnitřního poselství. Za mě je kniha velice silná a možná jsem člověk, který také chtěl slyšet, že ne všechny dny jsou krásné a šťastné. Ale ty je chceš prožít, aby mohly přijít ty šťastné protkané láskou.
KONEČNĚ :-)
Na knihy Maasové se vždycky moc těším :-)
Dlouho jsem na ni čekala a pak jsem ji přečetla za dva dny :-)
V první polovině knihy jde o bojový výcvik Nesty, který jí byl nabídnut jako jedna z možností jejího řekněme usměrnění :-).
Tímto úkolem je pověřen Cassian a rozhodně není nouze (mírně řečeno) o erotické jiskření.
Vlastně bych už klidně tento díl označila za erotický román.
Druhá polovina knihy se krásně rozjela a konečně se začalo něco dít :-)
Hrozbou pro Rhysandův dvůr se stává královna Briallyn.
Do hry se dostávají Klenoty děsů a moc Nesty.
Trénovat boj začínají s Nestou i kněžky obývající knihovnu a společně se stávají Valkýrami a přítelkyněmi :-)
Napětí, akce, sex, láska, přátelství, spojenectví, intriky, obřad krve, těhotná Feyre v ohrožení života...
Miluju to propletení příběhů, všechno má svůj důvod.
Nesta ušla velký kus cesty a velkým vývojem :-)
Konec už jsem hltala stranu za stranou :-)
TĚŠÍM SE NA DALŠÍ KNIHY :-)
(SPOILER)
Dvory patří mezi mé oblíbené série a četla jsem je několikrát. I před čtením tohoto dílu jsem si znovu všechny díly přečetla. Tento díl jsem četla 2x. Nevydržela jsem čekat na české vydání, tak jsem četla nejprve slovenské a nyní česká. Hodnocení tedy píšu až po druhém přečtení.
Celkově hodnotím 4*.
Klady:
+ Milostný příběh Nesty a Cassiana - tahle dvojice už začátku druhého dílu má skvělou chemii. Je to dvojice, ke které sedí vášnivější a živočišnější stránka vztahu, a to díky jejich povahám. Takže očekávejte v knize hodně erotických scén, možná že někteří by tuto knihu mohli označit i jako eroticko-fantasty knihu.
+ Cassian je asi můj nejoblíbenější hrdina této série. A tady byl opět neodolatelný.
+ Skvělá nová postava Gwyn - Gwyn je jednou z kněžek v knihovně, kde je Nesta nucena vypomáhat. Dívka, která zažila krutost hybernského vojska. Přesto má stále v sobě odvahu, světlo a naději. Pro mě byla jedna z nejemotivnějších scén knihy, když vyprávěla svoji minulost Nestě a Emerie při Obřadu krve.
Myslím, že s touto postavou má autorka ještě zajímavé záměry. Zaprvé její původ je zde zmíněný a není jasné, kdo je jejím otcem (takže to bude někdo důležitý nebo koho už známe). Za druhé zde podle mě najdeme prví náznaky budoucího vztahu s Azrielem, bude to milostný nebo jen přátelský?
+ Obřad krve - dobře napsané, napínavé
+ Eris - že by další postava, která není tak jednoznačně zlá, jak se dělá? Maasova si v tom libuje, takže asi tomu tak bude.
Zápory:
- děj by možná bylo možné zkrátit, na jednu knihu se zde řeší hodně (vztah Nesty a Cassiana, nová hrozba od královny Briallyn, Obřad krve a valkýry, těhotenství Feyre)
- kniha mi přišla hodně nevyrovnaná, některé části byly až moc pomalé a zdlouhavé, jiné velmi krátké a akční
- obešla bych se bez dramatu okolo těhotenství Feyre
- chování Rhyse bylo někdy za čárou, kde je ten muž, který tolik respektoval svou družku v druhém díle a nechal ji rozhodovat samu za sebe
Doporučuji si po přečtení knihy dohledat na internetu bonusovou kapitoly, které vyšly v zahraničí ve speciálním anglickém vydání. Hlavními postavami jsou v první bonusové kapitole Azriel a v druhé Rhys/Feyr.
Snad se brzy dočkáme seriálu od streamové TV Hulu, který nyní s Massovou připravují. Zatím je vše ve fázi vývoje, tak snad se to povede a seriál se opravdu natočí.
(SPOILER)
Kniha se mi moc líbila. Ze začátku jsem byla trochu skeptická ohledně toho, že příběh už nesměřuje na Feyre a její život, na druhou stranu, v této oblasti už nebylo co dodat. Nepotřebovala bych číst 700 stran o tom, jak je Feyre s Rhysem šťastná. Nesta mě zpočátku neuvěřitelně štvala, byla to hrozná postava, jsem ráda, že se pak její povaha a chování spravilo výcvikem a sebereflexí. Zároveň jsem ale trochu rozčarovaná z toho, jak se v první knize zmiňovalo, že pouto druha a družky je velice vzácné, ale všechny 3 sestry mají své druhy. To, že Nesta s Cassianem sou druhy dává smysl, ale odporuje to trochu té "vzácnosti" zmíněné v první knize. Trochu mě mrzí to, že autorka nijak nerozvíjela vztah mezi Elain a Lucienem, ale zase možná si na to šetří další knihu, i když si myslím, že to, jak skončila tato bylo skvělým ukončením knihy i série.
Ale jelikož je tam pořád hodně věcí nezodpovězených a otevřených, předpokládám, že další kniha bude.
Celkově se mi kniha velice líbila a rozhodně ji doporučuji.
Taaaaak a zpět na Dvůr "rozluč se se spánkem a všepřítomností"
Dvory jsem četla uz před nějakou dobou takže jsem si zpětně připomínela kdo byl kdo.
Začnu postavami které byli jako vždy skvělé. Libi se mi že autorka dává postavám přirozený vývoj. Nic se nestane nebo nezmění bez příčiny.
Nesta byla z počátku jako želva zavřená ve svém vlastním krunýři strachu. Na to jak byla na začátku protivná a štvala mě bylo její uvědomění a otevření se vítanou změnou. Co se Cassiana týče tak toho jsem moc ráda poznala jelikož byl najednou necim víc než kašpárkem party. Autorka mu dala rys a charakter ale hlavně jeho příběhy obohatila děje v minulých dílech.
Co se samotného děje týče tak v podstatě do půlky se neděje nic ale vlastně i ano a to jiskření jako hrom mezi hlavními postavami. A ačkoliv vývoj jejich vztahu připomíná něco z druhořadých romantických knih, autorka tomu dodala šmrnc a velkou dávku humoru takže mi to ani tak nevadilo. :D
Zároveň se v knize opět setkáváme s Feyre a Rhysem a dozvíme se co bylo dál :)
Osobně doporučuji přečíst si poděkování jelikož zjistíte kolik Maasova vložila sebe do této knihy. Myslím že by to tak měl dělat každý autor a krom hromady jmen v poděkování i připsat jak ho to napadlo a co ho inspirovalo.
S lehkým srdcem na závěr musím dodat že S.J.Maasova opět nezklamala
A že by příště příběh Elaine? :)
(SPOILER) Super, úžasný příběh. Skoro nemám slov. Opět výborný příběh od Sarah, který jsem četla jedním dechem. Obdivuji, že příběh je sice dílem o jiných hlavních postavách, které byly úžasně provázané na základní díly série. Trošku mně zklamalo, že v úplném finále Nesta přišla o svoji moc. Očekávala jsem trošku jiný konec. Cassian byl úžasný. Nad tím asi zaplesá srdce každé ženy. Prostě Sarah J. Maas opět dokázala, že dokáže napsat neskutečně dlouhou knížku, ale v žádném okamžiku se nebudete nudit. Dokáže udržet napětí a akci v každém okamžiku. Zbožňuji její knížky.
Opět kniha od které se špatně odchází. Doporučuji k přečtení, všechny díly této autorky - jedna krása. Těším se na další díly, už aby byly.
Konečně jsem se po letech znovu podívala do Prythianu na Noční dvůr. A byla to strašně krátká chvíle, i když má kniha 728 stran, mně to nestačilo. Příliš rychle to uteklo a na konci jsem se rozbrečela, že se s těmi postavami musím zase na tak dlouho loučit.
Nemá cenu psát o tom, jak čtivé to bylo. Pokud se někdo chystá na 4. díl Dvorů, tak se mu předchozí knihy líbily a ani teď nebude žádný čtenář Maasové zklamaný.
Přestože už nejsou hlavními hrdiny Feyre s Rhysandem, mají tu stále dost prostoru a jako fanoušek Feysand jsem byla spokojená. Cassian a Nesta jsou též skvělá dvojice a ostatní postavy… Bože! Jak já to miluju!
Jo a další díl chci s Azrielem a Gwyn.
Jop, já dávám Maasové prostě vždycky tak nějak automaticky čtyři až pět hvězd, protože i když je to úplně o ničem, tak mě to ba. Klasika vílí smut s malilinkatou zápletkou (jakože ještě menší než v předchozích Dvorech, tak varuju). Nesta je top, je naštvaná a zlá a strašně mě baví. Cassian je trochu štěně, ale whatever, Feyre a Rhysand už dost trapáci. Škoda, že se musí všichni vždycky napravit a musí jim dojít jejich chyby a musí se omluvit a se všema kámošit, já bych ráda měla Nestu jako potvoru na forever. Jo a jestli jste v napětí, zda se konala ta Nestina vysněná trojka, tak ne. A ukončím to nějakým přáním do budoucna. Doufám, že nebude Elaine, nejvíc zbytečná nuda postava ze všech, dejme mi Aze!
Opět to byla neuvěřitelná jízda! Knihu zkrátka čtete a čtete a nejde to ji odložit! Je zde všechno na co jsme u Maasové zvyklí - čtivost, akce, napětí, romantická linka a samozřejmě ani tentokrát nechyběl časový zámek, který neskutečně poháněl děj dál. Zpočátku jsem se obávala, jak se to bude číst, především podle komentářů, jak je Nesta nesnesitelná... ale bylo to celkem v pohodě. Nesta sice byla na pár facek, ale naštěstí celkem brzy se snažila napravit, ale zkrátka šlo to postupně, ani jsem nic jiného neočekávala a navíc (ač se to někomu možná zdálo nedostačující), tak měla své důvody, proč být taková. Co se týče dvojice Cassian a Nesta, tak za mě pecka, šlapalo to vždycky, ale tady to mezi nimi opravdu jiskřilo a už od začátku bylo jasné, že k sobě pasují - on generál, ona valkýra. Akorát mohli by už Feyre a Rhys přestat v každém díle umírat? Opravdu jsem trnula, jak to s nimi dopadne, jako opravdu! Závěr byl hodně emotivní a za mě i vydařený, rozhodně doporučuji! Jako vše od této autorky! Ale... přeci jen bych ráda měla alespoň ještě jednu knížku, která bude z pohledu Feyre a Rhysanda... vím, že se nejspíš nedočkám, ale přijde mi, že bych o nich dvou mohla číst donekonečna, jsou úžasná charismatická dvojice, která mě nikdy neomrzí :)
(SPOILER)
Vážne som sa tešila ! Strašne som rada, že autorka napísala samostatnú knihu o Neste a Cassianovi. Od začiatku príbehu ma Nesta zaujala a chcela som vedieť čo ju vedie k jej rozhodnutiam. Čo stoji za jej naladami a postojmi. Konečne som sa to dozvedela. Jej cesta k prijatiu samej seba a odpusteniu si nebola ľahká, ale nakoniec s pomocou Cassiana, jej nových priateliek, rodiny sa jej to podarilo. Aj ona sa vysporiadala so svojimi problémami a našľa šťastie, nový začiatok.
Samozrejme som si tu našľa aj veci, ktoré mi vyslovene vadili. Od začiatku som bola na Rhysanda naštvatá. Ako áno chcel chrániť svoju rodinu, ale pred čím vlastne ? Nestou ? Cha, však tá mu nedala dôvod, aby sa k nej tak hrozne správal. Možno si povahovo nesadli, ale to mu nedávalo právo sa jej pliecť do života a rozhodovať za jej chrbtom čo môže a čo nie. A to že povedala pravdu Feyre o jej tehotenstve. Poviem na rovinu, že mňa jej reakcia neprekvapila. Práve som sa čudovala, že jej to už skorej nepovedala.
Elain s jej nestabilnými citmy ma ničím neprekvapila stále pred všetkým uteká a ničomu sa nevie postaviť čelom. Amren ma sklamala. Ona na mňa pôsobila ako jediná, ktorá Nestu aspoň chápe a je jej priateľkou. Avšak zdubkala pri prvom probléme a otočila sa jej chrbtom.
Inak ma vývoj postáv nesmierne teší. Toľko pestrých príbehou plných zvratov. Nemám sa na čo sťažovať.
Za mna sa autorke kniha podarila a určite sa k nej budem vracat.
Kniha je volným pokračováním série Dvorů a popisuje příběh dvou vedlejších postav. Měla jsem od příběhu přílišná očekávání, myslela jsem, že se v něm vyřeší a vysvětlí spousta věcí, které se rozhodně k pokračování nabízely už ve třetím dílu série. Bohužel mne zklamalo, že tam tyto původní linky dořešeny nebyly a vlastně jsem se nedozvěděla nic moc jiného ze světa Dvorů. To na tom bylo nejsmutnější. Zbyl totiž potom jen samostatný příběh Nesty a Cassiana, který tak zajímavý není. Rozhodně bledne ve světle celé série Dvorů. Cesta změny Nesty z úplného dna až znovu nahoru by sama o sobě nemusela být špatná, ale rozhodně nedokáže oslovit všechny čtenáře a je prostě spíš okrajovou záležitostí. Chybí tam větší výzvy, hloubka, i tomu vztahu a jiskření mezi těma dvěma chybí určité kouzlo. K hlavním třem dílům série dvorů se rozhodně budu vracet, k tomuto však ne.
(SPOILER)
Tahle kniha mi dala zabrat a nebylo to angličtinou.
SJM se posunula od všemi milovaného pana feministy, co vás ovšem vesele a zcela bez výčitek zdroguje, k ženský, kterou přibližně 90 % čtenářů během čtení předešlých dílů nesnášelo. Ať už proto, že se chovala spoustu času jako sobecká kráva, hodila vánoční dárek do řeky nebo nechala svoji mladší ségru, aby se o ni starala. (Pořád nechápu, proč jsou všichni tak překvapení. Každý mladší sourozenec přece vždycky obskakuje toho staršího. Úděl nás, mladších.) Náročný úkol zavděčit se každému, pokud si tuhle ženu zvolíte jako hlavní postavu nového příběhu.
A víte co? Já si myslím, že Nesta byla nejreálnější a nejuvěřitelnější postava, jakou SJM kdy napsala. Mrzutá, nedokonalá, naštvaná na celý svět, protivná, zlomená mladá žena, co se neumí postavit ke svým problémům čelem, proto je řeší alkoholem, nezávazným sexem, špatným stravováním a přehnaným utrácením peněz. Upírá si lásku a přátelství ostatních, jelikož je přesvědčená, že si to nezaslouží a na všechny okolo je chladná a nepříjemná, jelikož je to její obranný mechanismus. (Každý nějaký máme.) Asi jsem divná, ale vždycky mi byla svým způsobem sympatická, jelikož se mi líbilo, že si před nikým nesedla na zadek a líbilo se mi to dusno mezi ní a Cassianem. U Nestiny postavy a vnímání jejího traumatu je potřeba znát něco málo z psychologie (A ne, Freud vám stačit nebude.), jinak její chování může člověk brát jako čirou sobeckost a aroganci. Projev a chování všech lidí na světě má totiž svůj důvod (nikdo se nechová jako idiot bezdůvodně). Jenom ho ne každý zvládne odhalit. Fyzické násilí, traumata z dětství, znásilnění nebo smrt někoho blízkého nejsou témata, která rozebírate s kámošem u piva.
Ani já nejsem žádný odborník, ale podle mě byl proces a způsob, který si autorka vybrala pro Nestino "uzdravení se", naprosto adekvátní a dostačující. Každý přece rád chodí po schodech, povídá si s barákem, čte červenou knihovnu nebo se toulá se sexy týpkama po horách. A kdo ne, tak buď kecá nebo nemá nohy.
Co se sexuálních scén týče. SJM opakovaně upozorňovala, že kniha není YA. Dokonce ji nedala přečíst ani své rodině. (Což chápu. Ne každá máma potřebuje vědět, co za dceru to vlastně vychovala.) Kvůli téhle žánrové změně byla změněna i obálka. Víte co. Podíváte se na tu šedou a oranžovou masku a v hlavě vám blikne - kam zmizela ta roztomilá víla? Jo aha, oni tím chtějí tu knihu odlišit od těch předešlých. Hustý. (Samozřejmě je k téhle dedukci zapotřebí minimálně 70 IQ, které v redakci českého CooBoo dlouhodobě ve spojení s SJM chybí.)
Co se mi na knize nelíbilo byl Rhysand. Já ho nikdy nějak zvlášť nezbožňovala, takže pro mě nebyla zas taková rána, když z něj Sára udělala přehnaně agresivního debílka, co není schopný své vlastní ženě říct, že může umřít při porodu. Místo toho před ní tento očividně naprosto nedůležitý fakt zatajuje, protože proč říkat někomu, koho milujete (prý teda), že jí může její okřídlený dítě rozervat na kusy žejo. Ještě by pak chtěla nedej bože potratit, protože by ráda žila alespoň do svých 22. narozenin a co pak s ní. Podle mě by bylo ideální poslat ji do Polska. Rhysand chce dokonce i zabít Feyřinu sestru, která jí to řekla (Ano, bylo to v naštvanosti a z naprosto sobeckých důvodů, ale byla jediná, kdo jí to řekl. Za což si vysloužila velmi milé reakce.), protože to je přece adekvátní reakce, když někdo někomu nelže, ale řekne bolestivou pravdu. Rhysand mi vadil celou knihu a ani scéna po narození Nyxe tomu nepomohla. Pokud jsem někoho v téhle knize nenáviděla, tak to byl on. Každopádně jsem se utvrdila v tom, že nemám ráda hlavní mužské postavy ze sérií SJM (ano i Rowana), ale jsem věrný fanoušek těch vedlejší (Dorianovi bych bez přemýšlení obětovala svého prvorozeného a Azrielovi bych klidně každý večer přeleštila dýku).
Taky mi vadilo, že ačkoliv měl být příběh Nestin, tak se opět v závěru točil hlavně kolem Feyre a Rhysanda, což je prostě nuda. Z mrtvých vstálý Rhysand a akademická malířka Feyre už svoji trilogii dostali, tak co je strčit do pozadí stejně jako Morrigan, která byla celou knihu kdo ví kde, a nechat hlavní zápletku co já vím... Třeba hlavním postavám. To by bylo fajn.
Další věc, co mi vadila. Proč přišla Nesta o svoji moc. Ne vážně. Proč? Nejdřív Aelin, pak přišla o část moci Feyra a teď i Nesta. To jako když si najdete o metr vyššího a o minimálně 300 let staršího mužskýho, tak už žádnou sílu nepotřebujete, pač tahle maskuliní korba vás bude hrdě bránit před veškerým nebezpečím světa? Pokud jo, tak je to super. Pokud ne, tak mi to prosím někdo vysvětlete, protože já to potřebuju vědět.
A poslední věc, co mi vadila. Vážně? Vážně nechala SJM Emerie, Gwyn a Nestu vyhrát blood rite? To byl vtip, ne? Elitní Ilyrijci na to trénují celý život a pak přijdou tři teenagerky (v porovnání s věkem ostatních), co to vyhrají za pár hodin. Ty holky trénovaly přibližně tři měsíce. Nesta tam většinu času jenom stála a přemýšlela, jestli chce víc Azriela nebo Cassiana (spoiler: Chtěla oba.), a pak je z ní hrdinka, co poráží jednoho vycvičeného bojovníka za druhým. Tahle scéna byla k smíchu, ale přesto tu snahu o rádoby feminismus oceňuju. Byla totiž lepší než feminismus ala Rhysand. „Můžeš si dělat, co chceš, ale prosím, udělej mě."
Může se zdát, že jsem teď knihu dost pohanila, ale v závěru to jako celek zas tak příšerný nebylo. Jasně, mělo to slabý stránky a to hodně, ale Cassian, Nesta, Azriel (-ehm, ehm- Eris), nově i Gwyn a Emerie jsou prostě postavy, co zbožňuju. (Jsem hrdý shipper Gwyn a Azriela, protože pokud je nějaká sestra Archeonovic blbka, tak je to zahrádkářka Elain, co místo zeleniny radši pěstuje kytky, a která navíc svou životní lásku má.) Přiznávám ale, že jsem zcela úmyslně zvedla hodnocení jenom proto, že mám ráda ty postavy a je to SJM (ToG je série mých teenlet, kdy jsem dlouhé měsíce čekala na každý jeden díl.). Takže ačkoliv bych jinak dala 3*, tak tady vidíte zcela veřejný projev mé povrchnosti a dávám hvězdičky 4.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Sarah J. Maas je bez debat jedna z mých nejmilejších a nejoblíbenějších autorek, předpokládám, že bych četla vše, co by vydala, i kdyby to měl být nákupní seznam. Miluji autorčin styl psaní, pokaždé mě okamžitě vtáhne do děje a v jejím případě pro mě platí, že čím delší kniha, tím lepší. Na pokračování Dvorů jsem čekala poměrně dlouho a byla jsem štěstím bez sebe, když mi kniha dorazila domů. Byla jsem na příběh Cassiana a Nesty strašně moc zvědavá, Cassian pro mě byl oblíbenou postavou už předtím a byla jsem ráda, že se autorka zaměřila na tuto dvojici. Nutno podotknout, že v knize se toho zas až tolik moc napínavého neděje, když nebudu počítat konec. Za sebe musím říct, že mi to ale nevadilo. Zajímalo mě, jak se bude charakter Nesty vyvíjet, bavilo mě číst o jejích myšlenkových pochodech, bavilo mě číst o výcviku, nových postavách a vztahů mezi nimi. Vím, že hodně lidem vadily lechtivé scény, kterých je v knize požehnaně, já jsem si na to u autorky zvykla a upřímně proti nim nic nemám, k jejímu stylu vyprávění to prostě patří a navíc to umí pojmout dobře. Je jasné, že příběh má pár mezer, které bych mohla autorce vytknout, ale nemůžu to udělat, protože jsem se zkrátka dobře bavila celou dobu. Moc ráda jsem strávila na Dvorech opět nějaký ten čas, snad brzy na viděnou!