Farma zvířat
George Orwell (p)
Ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického pragmatismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka. Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „rizikové“, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii... Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo... Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „demaskovat sovětský mýtus“, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „… A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socialistického hnutí zcela zásadní.“ Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Rybka PublishersOriginální název:
Rebelión en la granja, 1945
více info...
Přidat komentář
Neuvěřitelně nadčasová věc. Byť napsaná už před více jak sedmdesáti lety, má neuvěřitelný přesah do současnosti a věřím, že bude mít ještě daleko do budoucnosti. Na obrazu zvířecího společenství na jedné farmě je krásně ukázáno, jak snadné je dostat se k moci, jak snadné je ovlivnit ostatní a stát se "vůdcem"... Ačkoliv se kniha zabývá vážným tématem, je napsaná naprosto lehce a není problém ji pochopit ani pro mladší čtenáře. Orwell tohle prostě uměl a škoda, že zemřel tak mlád neboť by jistě vyprodukoval více takovýchto skvostů :)
Myslím si, že v hlavně v dnešní době, kdy mladá generace již nezažila, co je to totalita, měla by se s její podstatou, projevy a důsledky důkladně seznámit. Geniální Orwellova kniha psaná alegorickou formou nabízí přímo esenci totalitních praktik.
Ačkoli je Orwell bezesporu skvělý, tahle knížka mě nějak nebavila, čekala jsem od ní asi víc. 1984 jsem četla se zatajeným dechem a neodvažovala se předvídat následující děj či dokonce konec, oproti tomu Farma zvířat mi přišla dost předvídatelná, průhledná a nezačetla jsem se, což mě mrzí. Ani jsem si nijak zvlášť neoblíbila žádnou postavu, i když Boxera mi bylo líto a fajn byli Benjamin a Lupina. V četbě Orwella ale budu pokračovat, mám od něj vyhlédnutou další knihu.
Po této geniální knize jsem sáhla zcela dobrovolně, žádná povinná četba. A musím říct, že jsem nešlápla vedle. Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem se do příběhu vžila, ale po pár stranách mě kniha pohltila.
Ještě teď ve mně doznívají všechna přikázání napsaná na stěně farmy...
Som rada, že som si dopriala čas a knihu nečítala na strednej ako povinné čítanie. Určite by som jej neporozumela a neocenila ju tak ako teraz.
Farma zvířat je unikátem ve svém žánru a pevně věřím, že jen tak nedostane nějakou silnou konkurenci. Nemohu konstatovat, že je ke svému útlému obsahu zrovna lehká na pochopení, což si většina lidí před přečtením myslí. Není ovšem nikterak komplikovaným filozofickým dílem, nad kterým byste museli bloumat celé hodiny. Svižně uteče a hůře se od ní odvrací. A to je nejpodstatnější známka dobrého knižního titulu.
Alegorie na komunismus v jeho nejhorší podobě je umně skryta pod vrstvou skoro milých zvířátek. Postav vám bude upřímně líto až do chvíle, než vám dojde, že situace u nás o moc jiná není...
Přečíst se to dá za chvíli, ale z paměti jen tak nevymizí. Tak vypadá opravdu geniální kniha. Téma neustále aktuální, těch prasat se kolem motá tolik...
Knihu mi doporučil táta ještě když jsem byla na základce. Abych pravdu řekla, moc se mi do ní nechtělo. Tohle byla vážná knížka a já tehdy četla úplně něco jiného. Nakonec jsem knihu otevřela a zhltla jsem ji za jeden večer. Bylo to sice úplně něco jiného než na co jsem byla zvyklá, ale bylo to úžasný.
Myslím, že to byl takový zlom v tom, co jsem tehdy četla. Od té doby jsem přečetla spoustu skvělých knížek, ale tato patří zaručeně mezi mé favority a určitě doporučuji.
Kraťas za chvilku přečtený. Přišlo mi to jako kratší/zjednodušená personifikovaná verze 1984. A ani jedna z těchto knih nejsou tedy nic pěkného... Ale je dobře, že jsou a že jsou právě takové.
Poprvé jsem ji četla ještě na základce a nadchla mě. Pak jsem z ní maturovala. A pak jsem si ještě poslechla audio verzi během bezesných nocí za vysokoškolského studia. Pořád ji hodnotím stejně vysoko, mnohem výš než „1984“.
Jasná, příjemně čitelná, melodická stavba vět - velmi jednoduchá a prostá. (A to jsem jako ubohý maturant byla donucena hledat v Orwellově textu básnické prostředky, které tam samozřejmě nejsou.)
Průzračně vystihuje podstatu jevů, které popisuje. Je dostatečně konkrétní, aby se daný fenomén dal ztotožnit se svojí konkrétní historickou předlohou („Internacionála“, Trockij), ale zároveň dostatečně všeobecná a esenciální, aby bylo možné vztáhnout popis na jevy všech myslitelných totalit (konstrukce společného nepřítele, tendence zvrhnout se z ideálu v teror). Až aforistická jadrnost.
Zamilovala jsem si skeptického intelektuála Benjamína, to je podle mě nejlepší postava vůbec.
Orwell byl mistr.
Čtení Farmy zvířat mi způsobovalo až fyzickou bolest. Lehký nástřel základních znaků zrůdných totalitních režimů je podrobněji rozpracován v 1984, ale možná právě tím, že jde jen o "nástřel", na mě Farma zvířat dolehla tak silně. Historických paralel je totiž příliš mnoho na to, aby si bylo možné s každým novým nařízením prasat vzpomenout na zákazy či příkazy totalitních vládců.
Postupné a plíživé ovládnutí farmy prasaty je v Orwellově podání vítězstvím sofokracie. Vede ale k závěru, že je dohromady celkem jedno, kdo je vládcem, resp. vládnoucí třídou, záleží na tom, jak byl aktuální řád nastolen - došlo-li se k němu násilím, bude plodit opět násilí.
Orwell byl přesvědčený socialista, jeho socialismus měl ovšem předaleko k reálnému socialismu Československa a ještě mnohem, mnohem dál ke komunismu Sovětského svazu. Ačkoli měl být socialismus jen vývojovým stádiem nové a lepší komunistické společnosti, v praxi se ukázalo, že to tak úplně nefunguje. Je pak paradoxem, že i když Orwell varoval jak před Hitlerem, tak před Stalinem, byla to právě jedna z proklamovaných vývojových fází pokřiveného socialismu, která v sobě nesla snad všechny znaky totalitarismu popsané jak ve Farmě zvířat, tak v 1984. Za všechny neustálé hledání vnějšího nepřítele, přepisování minulosti, vytváření paramilitantních skupin chránících vládnoucí vrstvu, zneužití bečícího davu k přehlušení kritických otázek, krutost a veřejné zúčtování se zrádci, kteří nikdy zrádci nebyli a mnohé další.
Kousek Farmy zvířat jsem poslouchal i jako audioknihu a z písně Zvířat Anglie při jejím poslechu opravdu mrazí.
"(...) Napoleon ohlásil, že se navíc bude pracovat také v neděli odpoledne. Tato práce byla přísně dobrovolná, ale každé zvíře, které by se jí snad nezúčastnilo, čekalo zkrácení přídělů žrádla na polovinu."
"Napoleonovi se běžně začaly připisovat zásluhy za každý úspěch či šťastný krok. Často bylo možné zaslechnout 'Pod vedením našeho drahého Vůdce, soudruha Napoleona, jsem snesla pět vajec za šest dní.'"
V doslovu mého vydání se mimo jiné píše: "Orwellův výklad není jen vtipně beletrizovaným výčtem dobových a budoucích rysů realismu." Upřímně, na Farmě zvířat mi nepřišlo vtipné vůbec nic. Z pohledu dneška je pro mě naopak velmi děsivá. I proto rozhodně stojí za přečtení.
Kniha mě neskutečně rozčilovala, ale bohužel měl pan Orwell pravdu. Vždycky jsou lidé,kteří dřou, aby se všichni měli líp a na druhé straně jsou lidé, kteří toho zneužívají, aby se měli líp jen oni. Platilo to tenkrát a platí to i dnes.
Zajímavé alegorické zpracování, pro mě ovšem poměrně nudné čtení. Chybí napínavost. Nicméně jedná se o knihu, kterou by měl každý přečíst.
Alegorie:
Kuliš - Trockij
Napoleon - Stalin
Major - Lenin
Lidé - kapitalisté
Boxer - pracující lid
Ovce - tupý dav bez vlastního názoru
Krátká ale silná kniha, kterou si člověk opravdu zapamatuje.
Pěkně popsané jak se dobré úmysly dají snadno přetavit na diktaturu.
Vůbec nevím, proč tato kniha nebyla v povinné četbě, myslím že je to dokonalá kniha i pro nečtenáře, měl by si ji přečíst každý.
Skvělá knížka!!! Poslouchal jsem v audioverzi namluvenou panem Vinklářem a teď už ji mám objednanou i v klasické papírové formě, protože tohle prostě chci mít v knihovničce.
Stejně jako Lucissia si myslím, že se v ní dá poznat každý režim.
Jako příklad uvedu Českou televizi... Při posledním zvyšováni konc. poplatků nám vysvětlovali, že ČT musí zůstat nezávislá a proto v ní nemohou být a nebudou reklamy... Chvilku to tak bylo..ale dnes? Jasně, není to reklama, jsou to teď sponzoři programu, byť s totožnými spoty... Jako by na zdi bylo napsané: V ČT nebudou nikdy reklamy.. a později by tam bylo: V ČT nebudou nikdy reklamy, jen sponzoři...
Ovečky by zpívaly: Reklamy jsou špatnéééé, sponzoři dobřííí…
Kdo knížku četl, tak chápe, kdo ne, Pištík mu to vysvětlí...
Štítky knihy
totalitní stát bajky satira zfilmováno alegorie podobenství komunismus rozhlasové zpracování totalitní režimy komunistický režim
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Farma zvířat, klasika, která rozhodně nezklamala. Jedna z těch zábavnějších, záživnějších knih k maturitě :)