Farma zvířat
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484405/bmid_farma-zvirat-biF-484405.jpg
5
10424
10424
Ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického pragmatismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka. Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „rizikové“, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii... Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo... Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „demaskovat sovětský mýtus“, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „… A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socialistického hnutí zcela zásadní.“ Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Rybka PublishersOriginální název:
Rebelión en la granja, 1945
více info...
Přidat komentář
Farma zvířat je klasika, stále aktuální. Kdo je nahoře, chce ještě výš. Kdo má hodně, chce ještě víc! Přirovnání ke stádu je také velmi trefné. Všechno je to v lidech (a ve zvířatech).
V této útlé knížečce je formou alegorie vysvětleno, proč komunismus nikdy nebude fungovat. Ono se vždycky najde nějaké to prase Napoleon, které tvrdí, že všechna zvířatka jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
Wow.. aneb jak do 60 stran shrnout cely zvraceny system a vsechny povahove vlastnosti lidi (pardon, zvirat). Bohuzel, jinak to asi neumime.. bylo mi neskutecne lito Boxera a skoro celou dobu cteni jsem mela husi kuzi..
Kniha přečtena jedním dechem a určitě bych si jí přečetla i kdybych jí neměla v maturitní četbě. Určitě by si jí měl každý přečíst a nebo se aspoň podívat na animované zpracování. Pro mě poučná kniha, nad kterou se člověk určitě zamyslí.
3,5*
Fakt se mi to nelíbilo tolik, jak jsem chtěla, ale ta poslední slova za moc. Orwell přesně věděl, kam udeřit.
All animals are equal, but some animals are more equal than others.
-čteno v originále-
To, ako si kto užije dve najslávnejšie Orwellove diela závisí od toho, ktoré si prečíta skôr. Obe sú tématicky veľmi podobné a opakuje sa v nich niekoľko takmer identických scénárov. Neznamená to doslova, že Orwell sa opakoval. Obe diela majú svoje jedinečné nápady a nezabudnuteľné momenty. No ak máte už jedno dielo zasebou, nevyhnutne budete pri tom ďalšom vidieť podobnosti. Ja som čítal Zvieraciu farmu ako druhú. Nebudem samozrejme hodnotenie znižovať, túto modernú bájku som si fakt užil. Nemôžem sa však zbaviť myšlienky, aký asi dopad by na mňa toto dielko malo, ak by som ho čítal pred 1984. Narozdiel od 1984 je totižto Zvieracia farma tým viac originálnym počinom. Zamjatin, Huxley či Boye veru totalitnú bájku nenapísali.
Jedna z těch povinných knih, které opravdu stojí za to, si přečíst. Obsahuje myšlenku, ne jen prázdná slova. Navíc má pouze pár stránek, které rychle ubíhají.
Četlo se to jedním dechem. Klidně bych si to za čas zopakovala a určitě to bude stále pravdivé a aktuální. Hláška "Nechovej se jako prase!" vznikla určitě díky podnětu knihy Farma zvířat.
Knihu jsem četla kvůli povinné četbě, ale zaujala mě, vtáhla do děje a donutila přemýšlet nad základní myšlenkou celého díla, a to je asi to hlavní.
K tejto knihe som sa dostal takto: prečítal som si knihu 1984 od rovnakého spisovateľa a nesmierne ma zaujala. Vyhľadal som si viac kníh od tohto spisovateľa a jednou z nich je aj Zvieracia farma. Ide v nej o to, že zvieratá sa zmocnia farmy a pretvoria ju podľa svojich predstáv. Niektoré zvieratá na farme ale túžia po moci a preto zavedú kasty a verejné popravy. Verejne hanobia prasa Snehuliak, ktoré ušlo z farmy kvôli poštvaným psom a vyhlasujú ho za verejného nepriateľa číslo jeden. Stratí sa úroda? On to urobil! Spadne mlyn? Je to jeho práca! Niekto ukradne mlieko a vajcia? On je páchateľ! Autor sa v nej drží svojho štýlu a prakticky ide o rovnakú tému ako v knihe 1984. Opisuje spoločnosť, ktorá je pod krutou nadvládou. Vláda (v tejto knihe je to prasa Napoleon) drží svojich občanov
v štichu vyhláseniami o veľkom blahu a o tom, koľko obilia vypestovali tento rok. Spomienky na starý život sú potláčané a spolu s ním aj akékoľvek prejavy vernosti starému systému a starej vláde. Mláďatá sa musia už od malička podriaďovať tyranskému režimu, pravidlá,
ktoré pred rokmi slávnostne spísalo prasa s menom Major, sa upravujú podľa prasacích potrieb.
Celkovo na mňa kniha urobila dobrý dojem, jediné, čo by som jej vytkol, je to, že je až priveľmi podobná knihe 1984.
Geniální kniha, která ukazuje, že původně dobrá myšlenka se může zle zvrtnout a jak málo stačí a nastolí se totalita. Nechápu, že vyšla už v roce 1943. Je tak nadčasová, až z toho mrazí. Rozhodně doporučuji k přečtení!
Jde o, bohužel, dobrý popis toho, jak je i dobrá myšlenka a snaha o zlepšení života shadno zneužitelná pro získání vlastní moci a majetku. V různých recenzích jsem četl, že jde o kritický popis socializmu. Je to do jisté míry pravda. Já tam však vidím i popis toho druhého typu totality. Kniha vznikla v době druhé světové války, tedy v době velkého konfliktu dvou totalitních ideologií. Myslím, že se to promítlo i v tomto díle.
Super, myslím si, že by si tohle měl přečíst každý. Zvláštně v dnešní době...
Štítky knihy
totalitní stát bajky satira zfilmováno alegorie podobenství komunismus rozhlasové zpracování totalitní režimy komunistický režim
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Povinná četba, kterou jsem četla nepovinně až v pozdějším věku. Vtipné a smutné zároveň, myslím, že se nic nezměnilo, jen mě to utvrzuje v tom, že se lidé opravdu chovají jako hloupé stádo, což je smutné..a ponaučení, když se dívám kolem..zatím nepřichází..