Farma zvířat
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484405/bmid_farma-zvirat-biF-484405.jpg
5
10408
10408
Ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického pragmatismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka. Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „rizikové“, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii... Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo... Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „demaskovat sovětský mýtus“, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „… A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socialistického hnutí zcela zásadní.“ Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Rybka PublishersOriginální název:
Rebelión en la granja, 1945
více info...
Přidat komentář
Popravdě řečeno, vlastně ani nevím, co jsem čekala. Kniha mi přišla náhodou pod ruku a tak jsem si jí přečetla. Překvapilo mě, že je tak útlá a přečetla jí během odpoledne. Líbila se mi, ale nijak se mě nedotkla.
Vše, co se stane, čekáte a jen si říkáte, zda se ostatní vzbouří, anebo ne, ale i to je vlastně jasné, ale čekáte, zda třeba náhodou.
Když to řeknu blbě, tak si můžu udělat "fajfku" u přečteno. Příběh jsem pochopila, souvislosti viděla, narážky vnímala, ale po dočtení mám prostě pocit jen té "fajfky" u přečteno a ještě takové myšlenky, že mi přeci kniha měla dát víc. Adorovaná alegorie, kniha, kterou by si všichni měli přečíst, dokonalost..., ale u mě prostě nic. Maximálně mě napadá otázka, jak bych se zachovala já.
Je něco špatně se mnou nebo s knihou...
Skvělá kniha. Poprvé jsem se s ní setkala na střední a teď po více než 10 letech jsem po ní sáhla znovu. Pořád je aktuální, pořád je čtivá a pořád je tak děsivě trefná, že člověku běhá mráz po zádech. Určitě doporučuji!
"Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější!"
Jedno z nejznámějších děl 20. století se dočkalo nového kabátku v edici Cooboo Classics. A já se na něj nemůžu vynadívat. Je to nádherné vydání (jako jsou v této řadě všechny) a i ten překlad Viktora Janiše se mi četl skvěle.
Věřím, že děj této klasiky nemusím dopodrobna představovat. Skupina zvířat na statku se jednoho dne vzbouří, vyžene lidi a ujme se hospodaření. Později se ale jejich vláda zvrhne v brutální tyranii.
Jsem moc ráda, že jsem se k tomuto nadčasovému dílu dostala. Sice až teď, ale lepší pozdě než nikdy. Tuhle tenoučkou bajku doporučuji každému. Je to krátká klasika na jeden večer, takže se nemusíte trápit s nějakou bichlí.
Přestože má Zvířecí statek (někdy Farma zvířat) jen 136 stran, uvnitř se ukrývá spoustu věcí k zamyšlení.
Asi bych to nenapsala lépe než @zedir, přešně to vystihuje moje pocity. Krátká bajka, která má v sobě mnoho.
"Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější".
(SPOILER)
Čte se to skoro jako legrační pohádka, až na to, že není legrační, a ani pohádka. Jakmile si za jednotlivá zvířata dosadíte reálné postavy a uvědomíte si alegorie, které Orwell užil, bude vám běhat mráz po zádech, nejen kvůli historickému výkladu, ale i kvůli nadčasovosti příběhu, protože historie mívá tendenci se opakovat (jak i dnes vidíme) a zároveň kniha slouží jako varování před manipulovatelností mas, diktátory, populisty, co vždy mají na všechno nereálné a jednoduché řešení, touhou po moci, před vykořisťováním, před tyranií, fanatismem. A proti propagandou zpracovaným masám nemá ani žádný osel, který má dobrou paměť, nejmenší šanci. Málokterá kniha končí tak výstižným a do morku kostí pronikajícím citátem jako zde.
"S tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasete na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti."
Knihu jsem měla delší dobu v knihovničce a stale ji odkladala.
Teď lituji ze jsem ji nepřečetla driv.
Kniha je skvěle napsaná a k zamyšlení.
Myslim že toto se deje stale znovu a znovu.
Kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Mé dojmy bezprostředně po přečtení (aniž bych předem četl nějaké předmluvy, doslovy, komentáře) jsou následující. Vyznění depresivní ve smyslu: i když je na začátku snaha vyřešit skutečně existující problémy využitím ušlechtilých a na faktech založených myšlenek, vždy to skončí katastrofou, kdy si lidé/zvířata jdou po krku. Na rozdíl od některých jiných čtenářů na mě kniha nepůsobí tak, že se autorův kritický postoj týká pouze komunismu/socialismu, ale prostě lidské společnosti jako celek, kdy vývoj nevyhnutelně skončí v konfliktu v jakémkoliv zřízení, ne pouze komunistickém (lidé i zvířata nakonec jedno jsou). Rozdíl je "pouze" v míře katastrofy (ono samozřejmě není jedno, jestli je zřízením zničeno 80 nebo 10 procent lidí/zvířat).
Teprve po přečtení knihy jsem si přečetl osobní Orwellův komentář k Farmě zvířat, který je uveden na konci knihy (vydání v Rybka Publishers 2021). Má se jednat o překlad Orwellovy předmluvy k ukrajinskému vydání Farmy zvířat z roku 1947 a má to být jediný dochovaný Orwellův komentář/předmluva k Farmě zvířat. Ty informace k ukrajinskému vydání jsou docela zvláštní a budí určité pochybnosti (je mj. uvedeno, že to vydání zabavili američtí vojáci a předali Sovětskému svazu), ale v tuto chvíli předpokládám, že komentář je autentický. Pokud to tak je, potvrzuje Orwellův komentář můj výše uvedený dojem např. tím, že Orwell byl skutečně kritický i k britské kapitalistické společnosti a byl socialista, který si ale uvědomuje, že myšlenky socialismu/komunismu vedou v reálné společnosti ke katastrofě. Kritický postoj slouží Orellovi ke cti, ovšem Orwell v předmluvě explicitně uvádí, že jedním z cílů jeho textu je obroda socialistických myšlenek..... Je tedy paradoxem (jak je uvedeno i v některých komentářích zde), že podle všeho přesvědčený socialista Orwell byl a je využíván k pravicové nesmiřitelné kritice socialismu/komunismu. Bylo a je to dáno mj. zákonitým oboustranným zjednodušováním proklamací a tezí v období studené války i po ní.
Poznámka k překladu (Blanka Carriere, 2021 ISBN ISBN 978-80-87950-63-0): větná skladba některých vět je nepřirozená. Dále je někdy prohazováno přiřazení farem Skrblov a Liškov farmářům Frederickovi nebo Pilkingtonovi. Liškov patří Pilkingtonovi a Skrblov Frederickovi, ale v knize jsou odstavce, kde je to opačně.
Domnívám se, že vzhledem k tomu, že je příběh jednoduše a i v dnešní době srozumitelně napsaný, může sloužit jako odstrašující příklad toho, co se stane, když se k moci dostane nesprávná skupina lidí. Samozřejmě, že se tyto formy zřízení státu v dějinách již objevovaly, avšak bohužel se objevují i dnes například v Číně nebo Severní Koreji.
Přijde mi smutné, že se tyto kruté systémy, i přes hojné zkušenosti lidstva, stále někde na Zemi vyskytují. Neumím si vůbec představit kolik poslušnosti, strachu a útrap život v těchto zemích obnáší. Sama bych se psychicky nedokázala vyrovnat s tím, kdybych najednou byla nucena žít v tak tvrdém režimu. Už jen samotné čtení Farmy zvířat ve mně vyvolávalo určitou tíseň.
Dle mého názoru se však také v současném demokratickém konzumním světě vyskytují určité skryté způsoby diktatury, a to v podobě médií, která cíleně míří na masovou většinovou společnost, která je snadným cílem manipulace. Tomuto nátlaku je téměř nemožné se vyhnout, protože nás doprovází doslova na každém kroku. Jelikož je člověk tvor společenský, snadno podléhá tomu, co si myslí všichni kolem něj, včetně médií. Věřím, že kvůli neskutečné míře informací, které nám jsou denně podsouvány, je velmi složité přijít na to, kde se skrývá pravá a nezkroucená pravda. Pravdou mám na mysli nejen otázky faktů a dat, ale i morálky, hodnot a chování.
Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. A takhle my si tady žijeme. Nemohu uvěřit, že to ten člověk napsal v roce 1943 - prostě génius, no, co dodat...
Farma zvířat je v mnohém velmi podobná románu 1984. Popisuje stejný režim i stejnou beznaděj, jen odlišnou, možná o něco stravitelnější formou. Opět jde o skvělé, nadčasové dílo, ze kterého bychom si měli brát ponaučení i v dnešní době. Musím však nesouhlasit s některými místními komentáři, že Farma zvířat je vhodnou četbou i pro děti. Nemyslím si, že je dobré s tímto dílem seznamovat někoho, kdo nemá šanci jej pochopit a patřičně ocenit. To, že v něm vystupují zvířátka, totiž neznamená, že nejde o velmi skličující příběh, který, nevím jak ostatní, jsem byl schopný pochopit nejdříve na střední škole. A po několika letech, kdy se mi opět dostala Farma do rukou, jsem jí ocenil ještě o poznání více.
Ano, obě top knihy mám ve své knihovně, byl to geniální spisovatel, který dokázal totalitní režim a jeho vznik vysvětlit srozumitelnou formou. Ano, dokážu si představit předčítat Farmu zvířat i mladším školákům, jak tu psal někdo přede mnou.
Naposledy jsem četla k maturitě, teď se mi kniha dostala do ruky za pár peněz. Určitě je to knížka, která by v knihovně neměla chybět. Hodí se vlastně na každou dobu, takže myslím, že tohle téma bude aktuální vždycky. Všechny palce nahoru.
Takové 1984 na venkově, perfektní forma jak jednoduše vysvětlit totalitní režim skoro všem.
.....,.
zásadní kniha, stravitelná i pro mladší školáky (testováno na vlastních dětech). tohle, tohle číst! tohle poslouchat jako audioknihy (a tady beru na milost Josefa Vinkláře, namluvil audioknihu skvostně). ne pitomé babičky a jiné bukoliky zaprášené a zatuchlé nebo fantasy plytké a blbé.
Klasika, která je neuvěřitelně poutavá a nešlo mi se od ní odtrhnout. Je smutné a fascinující zároveň, jak je myšlenka díla pořád tak aktuální.
Naprosto dokonalá satira. Celá kniha dokonale podtrhuje komunistický režim a to ještě předtím než se takhle stihl vybarvit. Autor má můj velký obdiv za tak geniální dílo.
Naprosto dokonalá kniha, přečtená za jedno odpoledne. Skvělé myšlenky, pravdivé, nadčasové, smutné. Určitě jde o knihu, na jejíž tíživou atmosféru se nezapomíná.
Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval.
Myslel jsem si, že 1984 je pecka. Farma zvířat je ještě úplně někde jinde. Vykreslit podstatu totalitních zřízení na pár stranách takto jednoduchou formou je naprosto brilantní. Neustálé vyhrožování: "Ale přece nechcete, aby se vrátil pan Jones." se nese celou knihou a jen dokresluje atmosféru díla. Boxerův osud se mi taky dobře dostal pod kůži...
Štítky knihy
totalitní stát bajky satira zfilmováno alegorie podobenství komunismus rozhlasové zpracování totalitní režimy komunistický režim
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Knihu jsem měla dlouho v seznamu chci si přečíst, a když jsem se k ní konečně dostala, tak nemohu říct, že lituji, že jsem na ní nesáhla dřív. Čte se dobře, akorát už mě ke konci nebavila předvídatelnost děje. Posledních 20 stránek jsem už tak dočetla se spěchem. Ale samozřejmě tady podle mě jde spíše o poselství než-li poutavost a souhlasím s tím, že by si jí měl přečíst každý.