Flámsky obraz
Arturo Pérez-Reverte
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144663/bmid_flamsky-obraz-f8n-144663.jpg
4
80
80
Mladá reštaurátorka Júlia objaví pod vrstvou olejovej farby na obraze veľmi známeho flámskeho maliara Pietra van Huysa nápis. Postavy na obraze hrajú životne dôležitú šachovú partiu, v pozadí, pri obloku sedí prekrásna žena v čiernych šatách. Do tejto olejomaľby, ale predovšetkým do motívu šachovej partie vložil maliar tajomný kľúč k odhaleniu tragickej udalosti, ktorá sa odohrala pred päťsto rokmi v Ostenburskom vojvodstve. Júlia spolu s historikom umenia Álvarom, so starým priateľom z detsva starožitníkom Cézarom a s excentrickým šachovým hráčom Munozom pátra po odpovedi na otázku: Kto zabil rytiera? Pátranie ženie protagonistov do vzrušujúceho a životu nebezpečného odhaľovania šachového hlavolamu. Je možné, aby existovala spojitosť medzi starým obrazom a súčasnosťou? Júliin život je ohrozený.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2001 , Slovart (SK)Originální název:
La tabla de Flandes, 1990
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byl přesně můj šálek čaje. Pochopitelně literární. S knihou to sice vůbec nesouvisí, ale čaj mám nejraději z Nepálu a Srí Lanky.
Moje nadšení má hned několik důvodů. Prvním je fakt, že jsem v pradávné době hrával šachy v rámci místní okresní ligy. Druhým důvodem je moje slabost pro hádanky. Dalším pak obdiv k dílům starých mistrů, a to jak malířů, sochařů, hudebníků... Vše korunuje decentní a inteligentní literární styl. Navíc je zde připomenut jeden velikán, a sice Edgar Allan Poe a jeho Maelzelův hráč (viz například kniha Roberta Löhra Šachový Turek).
Malou kaňku na jinak parádním zážitku představuje neustálé kouření Julie při restaurování starých obrazů. To bylo docela odporné a neuctivé.
Výše uvedeným jsem se snažil dokázat, že kniha stojí za přečtení. Jenže: Dokazatelnost je pojem ještě mnohem vágnější než pravda.
Několik drobných chyb a přehmatů v knize je třeba prominout. Pranic nemění na kvalitě této knihy.
V půlce knihy jsem si říkala - na co zbytek, když záhada obrazu už je vyřešena.
Pak se ale rozběhly další události a detektivní pátrání (kupodivu v hlavní roli restaurátorka uměleckých děl a šachista) a kniha si tím ode mě získala další plusové body.
Mínus - na detektivku spousta zbytečného povídání kolem a celkem nudné šachové partie (já šachům nerozumím a dost jsem se v tom ztrácela).
4,5
To bylo pro mě příjemné překvapení protože jsem se trochu obávala že kniha která je celá založená na šachové partii mě bude nudit. Nestalo se, pro mě kupodivu velmi záživné a hodně napínavé čtení. Půl hvězdičky strhávám za konec, padoucha jsem tušila ale to rozuzlení už bylo trochu moc překombinované. Potěšilo mě i nahlédnutí do práce restaurátorky. Hodně dobrá kniha která utkví v paměti.
........................................................................................................Výzva 2020/3
Za mě byla knížka zklamáním - obsahuje dlouhé spíše “filosofické” úvahy na úkor děje, který ani jako takový není nijak extra zajímavý, poutavý či překvapivý. Pasáže pojednávající o šachových tazích mi jako nešachistovi přišly špatně představitelné a rovněž nezajímavé.. (Nejsem si jistá, zda by víc bavily někoho, kdo má ke hře kladný vztah..?)
Kultivovaná detektivka odehrávající se v současnosti s historickým úvodem a závěrem a s paralelním řešením šachové úlohy. Čtenářská šachová gramotnost není nezbytná, jen děj prohlubuje a dostává jej tak do dalších alternativních rovin, až filozoficko - psychologického charakteru. Vše v atmosféře starých obrazů, starožitnictví , obchodu a pragmatického chování postav. Lze jen doporučit ke čtení pod lampou s kulisou tikajících starých hodin a vůní lahodných tekutin. Stalo se ...
Příběh začíná objevem zamalovaného nápisu na středověkém obraze. Čekal jsem pokračování v podobě historického pátrání v minulosti. Děj se však vyvinul v detektivní román ze současnosti, který se točí okolo pokračování šachové partie rozehrané postavami na obraze. Přiznám se, že i když šachy občas hraji, tak detailní rozbory možných tahů jsem moc nesledoval. Kromě pár drobných dějových nesrovnalostí se jedná o zdařilý příběh.
Šachy nehraju, vím toho o nich málo, proto jsem se trochu ztrácela. Jako detektivka se ale kniha četla dobře. Věřím, že kdo se v šachách vyzná, tak si to užije se vším všudy.
Tak jsem právě dočetl a jsem trochu na rozpacích, jak knížku ohodnotit. Četla se dobře, děj odsýpal, ale zhruba od tří čtvrtin to pro mě bylo takové hodně neuvěřitelné. Moje pochybnosti přesně vyřešil v závěru doslovu knihy mezinárodní šachový mistr Marek Vokáč (akorát, že mi to nebylo jasné a jemu ano). Tak dávám 3,7 a zaokrouhluji na 4. Film z roku 1994 nese název Odhalení - https://www.csfd.cz/film/18230-odhaleni/komentare/ a určitě se na něj podívám.
Veliká spokojenost. Bohužel šachům nerozumím, takže jsem trochu tápala /ale už jsem si zapůjčila knihu o historii a principu této hry, hlavně mě zajímají jednotlivé figury a jejich role na šachovnici, škody, že jsem to neudělala před čtením/. Ale opravdu mě kniha velmi bavila a udržela v napětí od začátku do konce. A malá poznámka na okraj, která trochu souvisí s jedním z předchozích příspěvků: nedovedu si vůbec představit dražit nebo prodávat nebo v muzeích vystavovat umělecká díla nezměrné hodnoty skrz naskrz nasáklá cigaretovým kouřem!
Mně se ten příběh líbil. Upřímně řečeno, s logičností nebo nelogičností šachových sekvencí jsem si nelámal hlavu, koneckonců autor ví, co se snaží povědět a dokázat a to je hlavní. Ale jinak, celková atmosféra neměla chybu, je to napínavé a tajemné, motiv zločinů je vysvětlen dokonale a uvěřitelně a konečně jsem si zase jednou přečetl detektivku, kde vystupují vzdělaní kultivovaní lidé a není to samá střílečka a honička. Pět hvězd.
Hlavní hrdinka v knize byla taková nijaká a nezajímavá. Její nejlepší kamarádka (Menchu myslím) byla opravdu příšerná. Hlavní zápletka je skvělá, ovšem na šachu to stojí opravdu hodně a pokud šachům nerozumíte (stejně jako já), čtete dlouhé a dlouhé věty, které vám nic neříkají.
Nejhorší na knize je ale to, co zmiňuje M. Vokáč v doslovu. To zkrátka nedává smysl. Trochu spoileru - hl. hrdinka, šachysta a kamarád hrají šachovou partii s vrahem, navzájem se nevidí a neslyší. Vrah jim nechává různě vzkazy s jeho dalším tahem. Okamžitě vás napadne, jak se vrah dozví tah od soupeřů, když ti mu žádný vzkaz nechat nemohou (neznají jeho identitu). Přesto hl. hrdinka, šachysta a kamarád nějak táhnou a zanedlouho někde najdou další vzkaz od vraha s jeho tahem. To je hodně nedomyšlené a tak vás přirozené napadne, že vrahem je hl. hrdinka, šachysta nebo kamarád a celou dobru, co čtete, na to myslíte. Konec spoileru.
Kniha se ale celkově četla docela dobře a nenudila, i když strhující příběh taky rozhodně nenabízí.
Pěkna kniha zajimava zapletka nedoporučuji všem kdo se snaži přestat kouřit hlavni hrdinka totiž kouři tolik že zapalovač potřebovala naposledy v prvni tride zakladni skoly kdy si zapalila prvni a od te doby asi zapaluje cigaretu od cigarety nicmene kvalitu knihy to nesrazi dokonce me zacaly zajimat šachy o kterych jsem do te doby vedel uplny prd
Velmi napínavé čtení. Pro mně zatím nejlepší kniha tohoto autora (po přečtení Dumasova klubu a šermířského mistra). Kniha vás velmi rychle pohltí a nedá vám vydechnout a pak ještě dlouho vzpomínáte, jak jste si pěkně početli.
Po Dumasově klubu, který mě spíše zklamal (na rozdíl od filmu) jsem téměř nevěřil, že tato knížka je od stejného autora. Strhující děj, pěkně propracované postavy a úžasná zápletka. Nepotěšil mě poslední odstavec hodnocení šachové partie od pana Vokáče úplně na konci knížky, protože to co tam píše mě při čtení nenapadlo. Doporučuji přečíst.
Skvělá kniha. Čte se velmi rychle a přitom jsou předkládána a objevována stále nová fakta, skutečnosti a tajemství. I když mě osobně strašně vadilo jak autor vždy, když má popsat naladění hlavní postavy, tak to má vždy co do činění s cigaretou - popis situace, kdy si hlavní postava "odklepne", "natáhne", "vypustí" cigaretový kouř je minimálně jednou na každých dvou stranách. Pominu-li toto, je kniha s vynikající atmosférou, výborně popsanými postavami a vůbec zápletkou. Ani nemusíte být šachisté, i když šachy zde hrají zásadní roli.
Také jsem přečetla jedním dechem. Chtěla jsem ji pak koupit jako dárek, ale řekli mi, že byla hned beznadějně vyprodaná.
Vlámský obraz jsem četl asi před deseti lety na letní dovolené. Při lenošení na pláži jsem ho přečetl velmi rychle a dodnes si vzpomínám, že jsem ani nedýchal. Vzhledem k tomu, že jsem šachista, měla pro mě kniha zvláštní kouzlo. Později jsem zjistil, že Pérez-Reverte je autorem slavného Dumasova klubu.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Dumasův klub |
| 1997 |  Vlámský obraz |
| 2005 | Královna jihu |
| 2002 | Hřbitov bezejmenných lodí |
| 2004 | Kůže na buben |
Zajímavá kniha, která má čtenáři co nabídnout. Náhled do historie a výtvarného umění, poučení, napětí, filozofické myšlenky zabalené do královské deskové hry. Ta je zde vedena na snadno pochopitelné úrovni a navíc dobře laicky vysvětlená. Intriky stávajících obchodníků s uměním-galeristů jsou asi na celém světě stejné. Podobné zažijete při nakupování i v Praze, nebo Brně.
P.S. Španělský autor Arturo Pérez-Reverte určitě rád poslouchá jazzové gramofonové desky s Milesem Davisem, podobně jako já s Chet Bakerem. Jinak by nemohl napsat větu: ,,Miluji tě, trubko. Dnes v noci jsi se mnou zůstala jedině ty. Jsi tichá, nostalgická jako smutek, kterého mám plnou duši".