Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Nebude to lehké, ale bude to jízda. Sbalte si do tašky všechna svoje trápení, úzkosti, zmatek, křivdy, nevyřčená slova a nevyřešené záležitosti a vydejte se spolu s hlavní hrdinkou na svoji vlastní cestu. Kniha nejprodávanější české autorky současnosti vás ve svému příběhu vezme až na konec světa.
Přidat komentář
Radka Třeštíková je taková kontroverzní osobnost.jedni její knihy milují a obdivují a druzí je hodnotí jako odpad.Nic mezi tím.
Já budu taková zlatá střední cesta a dávám 3 hvězdy. Proč? Protože kniha nebyla natolik dobrá, aby si u mě zasloužila 4 hvězdy a vice, ale ani tak špatná na dvě nebo míň hvězdiček.
Přišlo mi, že se Radka tentokrát chtěla vyvázat ze škatulky Bábovek a udělala pokus o vysokou literaturu.Mně se kniha četla místy hrozně těžce, místy lépe, metafor bylo moc, nekteré mi přišly takové na sílu, bylo jich opravdu příliš a díky nim jsem se v textu často ztrácela a musela se vracet zpět.Navic některé nebyly moc povedené-"Motýli přestali létat" to bych čekala u nějaké začínající spisovatelky.
Ale výsledný dojem ok.
Mimochodem fakt nechápu lidi, co jsou schopni dát knize odpad. A tady jich je hodně. Připadá mi to vůči autorovi neuctive
Ještě jednou jsem se ke knize vrátila, ale i ten kousek, co jsem znovu přečetla, ve mně zanechal jen pachuť. Takže knihu jsem dala do budky, snad se někomu bude hodit.
Jsem nadšená, vyzrálý styl! Fragmentární podoba textu klade na čtenáře jisté nároky, a přesně taková Třeštíková se mi líbí. :-)
Do knihy se vůbec nedá začíst a upřímně závidím těm, kterým se to podařilo. Já jsem prostě četla jen příšerný zmatek situací vytržených z kontextu, navíc mnohdy nebylo ani jasné, kdy se jedná o realitu, vzpomínky, nebo o představy či dokonce bludy hlavní hrdinky. Kniha nemá začátek ani konec, jen několik nesourodých prostředků, je úplně jedno, kde začnete a kde skončíte, stejně z toho budete mít v hlavě akorát segedín, kterému se mimochodem nevyhnete snad na žádné stránce.
Spíš než čtivý příběh mi to přijde jako autorčina snaha šokovat čtenáře nekonvenčním provedením, výrazovými prostředky, naprosto ujetými situacemi. A nic na tom nezmění ani rady, že mám číst pomalu a pozorně, nebo že k tomu, abych knihu pochopila, musím dozrát. Myslím, že číst umím dostatečně dobře, zralá jsem až až, a taky jsem již natolik omlácená životem, abych poznala, jestli se mi knížka líbí, nebo ne.
"Když to bolí, tak aspoň víš, že žiješ."
Ať si říká, kdo chce, co chce, tohle bylo vážně skvělý!
Autorka mě velmi mile překvapila, jde o hlubokou sondu do nitra a duše.
Vůbec bych se nezlobila, kdyby v podobném duchu byly i její další budoucí díla.
Srdce náročnějšího čtenáře zaplesalo. Trestikova, která tady ještě nebyla. Miluju tu nespoutanost.
Tak jsem se konečně odhodlala a přečetla si něco od Radky Třeštíkové. Názorů všude plno. Spousta nenávistných, až urážlivých, pár vysloveně pozitivních... Ten můj je tak někde mezi. Nebylo to zkrátka úplně špatné, paní Třeštíková umí pracovat s jazykem, spousta zajímavých obratů, slovních spojení, ale...! Příběh, který je prostě nezbytný, byl nic moc. Hlavní hrdinka byla hrozná labilní kráva, jako koneckonců většina ženských postav. Dějová linka vlastně strašně prostá, ale po dočtení mi bylo stejně tak nějak nepříjemně.
Zkrátka mě "Foukneš do pěny" vůbec nenalákalo číst od autorky něco dalšího, ale na druhou stranu si konkrétně tahle kniha nezaslouží až takovou kritiku. Obálka velmi povedená.
Začátek trochu chaotický, v ději jsem se ztrácela, ale když jsem se začetla a na styl si zvykla, nebylo těžké se v něm orientovat. Opět se v knize objevil typický humor Třeštíkové, který mi sedí a pokaždé u mě vyvolá úsměv na rtech. Námět zajímavý a čtivý, ale za tápaní na prvních stránkách strhávám jednu hvězdu. Těším se na další knihy, ale ocením, když se autorka vrátí k původnímu stylu psaní bez chaotického začátku :)
Jsem nadsena!!!!
Autorka je s kazdou dalsi knihou lepsi a lepsi
Kdyby ji vydala pod pseudonymem, oslovi urcite vice ctenaru.
Ano, je to psychologické drama uvnitř jedné ženské. Líbí se mi jak autorka rozebírá vztah mezi matkou a dospívající dcerou. Kniha je velmi čtivá!
Nejsem si jistá, jak knihu hodnotit. Místy je úsměvná, ale především je to psychologické drama. Pořád čtete a čekáte, co se bude dít. Potom vlastně už téměř vše pochopíte a najednou je konec. A vy máte pocit, že pořád něco chybí... Pro změnu by Radka Třeštíková mohla alespoň jednu knihu nějak uspokojivě zakončit. U mě stále vede Veselí. Je to tak na 3*, ale připadá mi, že tak nízké hodnocení, které tu vidím, si nezaslouží, proto dávám 4*.
Ještě jedna poznámka, pro příliš mladé čtenářky (aby nehodnotily zbytečně nekompromisně). Nemusí to být pravidlem, ale podle mého názoru je tato kniha svou povahou vhodná minimálně pro 30+.
Co se mi opravdu líbilo, je skvělé vylíčení pocitů Vladěny, jak se to v ní pere - žárlivost, nenávist ke své duši i tělu, vlastní nedostatečnost.... Aneb jak (zpackané) dětství čti "matka" dokáže ovlivnit celý život.
Po přečtených komentářích a celkem nízkém hodnocení, jsem ke knize přistupovala dost skepticky, že to možná nebude nic moc. Překvapení... přečteno skoro na jeden zátah, protože mi zajímalo, co se to tam stalo a kam ta Vladěna utíká a proč. Styl který mi sedl, věděla jsem o čem čtu, ze života .... a občas mám pocit, že mi to podobně víří v hlavě, takže až bude nejhůř, beru auto a jedu.
Tato kniha je emocionální bomba. Výbuch zoufalých, zmatených myšlenek, které chvilkami působí absolutně nesouvisle, ale nakonec do sebe vše zapadne. Mám z toho takový pocit, jako když dlouhodobě se svým životem nespokojený člověk sundá pokličku ze svého emočního papiňáku a všechny myšlenky, léta nashromážděná nespokojenost, o které se radši nemluví, vlastní potlačené touhy a emoce se vyvalí ven, pletou se jedna přes druhou, je to naprostá záplava slov a zmatených myšlenek, ale čí myšlenky nejsou někdy zmatené? Kdyby šlo cizím lidem číst myšlenky, našli bychom tam určitě podobný “segedýn” jako má Vladěna v hlavě. Takový mám dojem z knihy. Mě se kniha líbila
Kniha se četla dobře....ale pořád mi tam něco chybělo...nějak plynula....Jakoby to nemělo žádný spád....
Tak som tú penu sfúkla. Bublinky z nej vyprchali do nenávratna, presne tak ako som dúfala.
Třeštíkovú som nikdy nevyhľadávala, nikdy som od nej nič nečítala, ale táto novotina mi bola s dobrým úmyslom podarovaná. Neostávalo nič iné, len sa do nej pustiť. Dočítané do zdárneho konca, s takým tým pocitom, že nenadchlo ani neurazilo. 2,5/5
,,Zbylo jen ticho pod slovy. Jako když foukneš do pěny.”
Myslím, že spousta lidí je z knížky rozčarovaná kvůli tomu, že čekalo spíše letní oddechové čtení. Tato kniha je jiná, děj je možná pro někoho náročnější - tok myšlenek hlavní hrdinky, střídání minulosti a přítomnosti, vztahy, emoce a křivdy. Příběh jde do hloubky, tak ale i jako předešlé knížky od R. Třeštíkové.
První stránky jsem nějak nepochopila, nevěděla jsem, co čtu a říkala si, že je to zmatek a blbost. Knihu jsem na den odložila a když jsem se vrátila, najednou to šlo. Nějak jsem naskočila na ten styl a pak už to byla jízda. Nakonec mě to hodně bavilo a celý příběh mě oslovil. Přijde mi, že to zažívá hodně žen, děti pryč, manžel pryč a co teď. Tady je to tedy dohnané až do extrému, ale o to názornější. A ten styl psaní mi připomíná přemítání nad něčím, tak jak přeskakují myšlenky. Konec byl vlastně osvobozující a držím Vladěně pěsti, aby to zvládla.
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Tahle kniha mi uplne nesedla... I kdyz nemuzu rict, ze kniha byla spatna... Mozna jsem si ji mela zkusit vzit az za par let :-)