Franny a Zooey
J. D. Salinger (p)
Franny a Zooey je novelou pozostávajúcou z dvoch častí venovaných hlavným postavám príbehu, súrodencom Franny a Zooey. V prvej časti diela sa ocitáme na romantickom stretnutí očarujúcej a živelnej Franny a jej sebavedomého, intelektuálne sebestačného priateľa Lanea. Na prvý pohľad spolu tvoria dokonalý pár. Avšak ich neschopnosť vzájomnej komunikácie a pretvárka sveta, v ktorom žijú, vyúsťuje ku emočnému kolapsu a existenciálnej kríze Franny. V druhej časti diela sa Zooey, génius, mizantrop a samotár v jednom, (a úspešný mladý herec) snaží sestre vo všetkej svojej spoločenskej nemotornosti poskytnúť útechu a bratskú radu. Obaja súrodenci patria do fiktívnej rodiny Glassovcov, sofistikovanej a duchaplnej americkej rodiny, ktorá vystupuje vo väčšine Salinegrovej krátkej prózy.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2014 , Artforum (SK)Originální název:
Franny and Zooey, 1961
více info...
Přidat komentář
Úplně jsem je viděla. Nás, zaopatřené šťastlivce moderního a vyspělého světa, kteří přes všechna materiální zabezpečení prostě tápou a hledají. A hádají se, diskutují, stěžují si na svůj osud, cítí se nepochopení, kouří a brečí. Známe. A každý to řešíme po svém, ale ukažte mi člověka, který se ve Frannyiných pochybnost ani na okamžik nepoznal.
Od této knihy jsem čekala mnohem více. Proto mě čekalo zklamání. Určitě ale stojí za přečtení, o to žádná!
"...Já jen, že mě štvou podobný věci, i když ne úplně stejný, jako tebe, a ze stejnejch důvodů..."
Kniha tak trochu o negativním významu slova intelektuál proložená rovinou (nejen) náboženské filozofie. Jedná se stále o egoismus, když si ho v celém svém rozsahu uvědomujeme? A jak mu zabránit, když tvoří tak podstatnou část naší osobnosti a zároveň je také jakousi hnací silou?
Holdenovi Caulfieldovi podle mě ani Franny ani Zooey nesahají po kotníky, avšak nejsou jen jeho o něco starší verzí? Pozoruhodná a podivná knížka, jestli teda chcete co vědět.
Myslím, že som knihu príliš precenila, a skončilo to mojím miernym sklamaním. Príbeh ma nejako nezaujal. Snáď sa k nej raz vrátim a budem vnímať celý dej inak a živšie.
Překvapivě jsem byla zaujatá každou stránkou, ale přistihla jsem se u stejné věci jako u Devíti povídek...forma vyhrála nad obsahem...
Zvláštní knížka... Vpodstatě neměla skoro žádný děj a chvílama mě dokonce nudila. To ale vynahradily stránky, od kterých jsem se nemohla odtrhnout. Vlastně ani nevím, proč mě některé rozhovory tak zaujaly... Zooey mi byl dost nesympatický. Ale myšlenka, kterou vyslovil na konci, myšlenka, která je zřejmě hlavní myšlenkou knížky, se mi líbila a myslím, že je hodna zamyšlení.
Tak tohle bylo zklamání, ale opravdu. Neustále modlení a tlachání o ničem a tlachání o náboženství nejsou nic pro mě kamarádko
Salinger má vynikající styl, ale bohužel tohle dílo šlo mimo mě. Je to škoda. Možná jsem to nepochopil...
"... na světě jsou hezký věci - fakt hezký. A my jsme takoví blbci, že se od nich necháme odvádět. Jak se něco týká našeho malýho prašivýho ega, tak nám to může bejt úplně ukradený."
O Salingerovi jsem slyšela jen chválu a tak jsem se rozhodla něco si od něho přečíst. Můj dojem z knihy je - zklamání. Vůbec jsem se nedopídila nějaké smysluplné myšlenky. Tahle kniha mi rozhodně nesedla.
Po "Kdo chytá v žitě" jsem byla ze Salingera nadšená a hned sáhla po jeho další knize, ale ta mě bohužel zklamala. Možná jsem od ní čekala až příliš, a tak jsem se jen stěží dopracovala k závěru.
No … těšil jsme se na další super Salingerovku, ale musím říct, že po první polovině knihy jsem nebyl nijak zvlášť spokojený, druhá povídka působila i částečně dost nudně (viz. dopis od Buddyho) a stále jsme čekal, kdy přijde to správné „obyčejné“ kouzlo po Salingerovsku, bohužel jsem se nedočkal. Kniha v podstatě dost o ničem, filosofická stránka (?) s tou jsem se tu moc nesetkal. Jsem zvědavý na další počin, který doufám bude na lepší úrovni než právě Franny a Zooey.
rozhodně zvláštní a zajímavá kniha. Přečetla jsem ji jedním dechem, a byla jsem na ni ohromně zvědavá a jistá si, že se mi bude líbit. První polovina knihy můj předpoklad splnila, ale pak jsem si začala stále dokola opakovat - jaká je vlastně pointa? v čem je ten příběh? Asi jsem očekávala něco trochu jinýho...
Čte se to tak dobře, že si společně s komentářem pode mnou taky říkám - škoda, že toho Salinger nenapsal víc.
Skvělá knížka! Začetla jsem se do ní tak, že jsem nemohla přestat.. hodně zajímavě napsaná, určitě doporučuju přečíst :)
Tuhle knuhu miluju. Asi není tak zajímavě napsaná jako Kdo chytá v žitě, ale je hlubší. Je to filosofická kniha psaná očima mladých lidí, aby byla přístupná všem - myslím, že musí zanechat dojem.
Autorovy další knížky
1960 | Kdo chytá v žitě |
1971 | Devět povídek |
1987 | Franny a Zooey |
1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Líbilo se mi, že se celý děj vešel do tří rozhovorů. Vše je založeno spíš na zamyšlení o tom co člověk dělá a proč, než na příběhu. Trošku náročnější čtení, ke kterému se určitě ráda vrátím a pokaždé si z něj něco nového odnesu.