Geraldova hra
Stephen King
Manželský pár Gerald a Jessie si vyjel za sexuálními hrátkami na osamělou chatu u liduprázdného jezera Kashwakamak Lake ve státě Maine. Jessie je při jednom milování právě uvězněná v poutech, ale nějak se jí to nelíbí - tím spíš ne po tom, co její manžel umírá na srdeční záchvat a daleko široko není, kdo by jí pomohl. Je donucená zápasit se svými vlastními vnitřními démony a potlačit vzpomínky, aby dokázala uniknout ze své nezáviděníhodné situace. Démonové ji však nepřestanou pronásledovat ani tehdy, když je volná...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2010 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Gerald's Game, 1992
více info...
Přidat komentář
Opět jednoduché téma, které v podání Kinga vyroste do obřích rozměrů, to je něco co u Kingových knih obdivuji. Několikrát jsem se po četbě přistihla, že kontroluji protější roh ložnice, zda se v něm nerýsuje obrys nějaké postavy. Musím ale přiznat, že se mi více líbili jiné autorovi knihy.
Tohle je prostě bomba. Věc, která se může stát úplně každému, jak je to jednoduchá, ale geniální myšlenka. Jedny pouta, jeden infarkt a obrovský průser - tleskám.
Poněkud slabší psychologický kousek od Kinga i když musím přiznat, že jsem se chvílema trochu bál.
Knihy od Kinga mám ráda a sem tam si přečtu nějaký jeho další kousek. Tato kniha mi byla doporučena přes facebook a proto jsem se při čekání na vlak pustila do četby. Příběh, boj o přežití, mne k sobě také dost připoutal. Tolik stran popsat jen vnitřním bojem a myšlenkami hlavní postavy a udělat to tak, aby to bylo poutavé, je vážně výkon. Jsem ráda, že jsem se do četby pustila.
Sex je náš, dělá dobře mě i tobě...i když tobě vlastně né. Na této knize mě hodně nudily flashbacky, nemuselo se to a nima tak natahovat a rovnou říct to podstatné, tady by to výjmečně šlo. Jindy v Kingových knihách jsou takové patlatice s minulostí potřeba, tady to zabírá zbytečně moc prostoru. Za hlavní hrdinku by se feministky styděly, kdyby jí aspoň ten její manžílek stál za to, ale už od počátku knihy je jasné, že je to naprostý sociopat s nízkým sebevědomým, které si musí v těch hrátkách kompenzovat, mimo to není ani atraktivní a Jessie mi nepřišla, že by ho nějak milovala. V kniha mi nepřijde děsivá, spíše depresivní. To zoufalství a bezmoc, které hlavní hrdinka prožívá. Bylo tam peprnějších věciček, od hníjícího těla až po hladového pejska. Ale je to celkem dost reálné dílko, nehoda se může stát vždy.
Přišlo mi to jako geniální námět na povídku o deseti stranách. Ale tohle bylo strašně zdlouhavé. Četl jsem to snad rok, jak moc mě to nebavilo. Flashbacky pro mě velmi nezajímavé a úmorné.
Příběh je dost originální a umí překvapit. Tři hvězdičky dávám ze zbabělosti, nelíbí se mi jak moc podrobně King líčí způsob, jak se Jessie nakonec osvobodí. Jinak super myšlenka.
Další z Kingovek založená na psychice hlavní osoby. Pro mě není nejlepší mezi Kingovkami tohoto druhu, ale rozhodně stojí za přečtení. Musím říct, že třičtvrtiny knihy jsem četla se zatajeným dechem z napětí a očekávání. Ale ta poslední čtvrtina mi dech vyrazila úplně. Kdo četl chápe proč.
Občas sice klasicky "Kingovsky" roztahané, ale všechno má svůj smysl a hlavně ke konci je nemožné se od knížky odlepit! :-)
Hmm bylo to dobré, bylo to hodně dobré. Bála jsem se, konec pro mě nečekaný. Mělo by být zfilmováno, tak se těším, jak se s tím poperou... každopádně stíny mě děsily i předtím a to nadále zůstává :)
Můj první King a rozhodně jsem nelitoval
O manželském páru, který si vyjede spestřit stáří na opuštěnou chatku peprnějším sexem, ženuška v poutech, muž infarkt a následná smrt a klíček od pout je jaksi dál než se čekalo....
Za mě silnější dvojka.:) Druhá kniha, kterou jsem od Kinga četla. Právě po ní jsem sáhla poté, co jsem si zde mezi komentáři přečetla o jejím propojení s Dolores. Ale zatímco od Dolores jsem se nemohla odtrhnout, Geraldova hra se celkem táhla. Nepřišlo mi, že čtu knížku, která má 288 stran, ale knížku, která jich má snad 750.:) Příběh ze zatmění, pes trhající a požírající Geraldovo tělo, Jessiino vidění Dolores, to vše bylo super. Konec začínající kapitolou, v níž Jessie únorového dne sedí doma a píše dopis Ruth, tam podle mě už vůbec nemusel být, ale možná jsem něco nepochopila.:)
Geniální. Bravůrní. Velmi povedené. Velkolepé. Všemi (a taky mnohými dalšími) slovy se dá vystihnout tento počin. Neskutečné překvapení. Nemohu uvěřit, že po přečtení všech těch zklamaných komentářů a vyslechnutí bezpočtu nelichotivých komentářů, které tuto knihu označují jako "nudnou, zdlouhavou apod.", z ní budu tak moc unešená. Kingova genialita napsat velmi kvalitní román s tak jednoduchou zápletkou je nadpozemská. Nedokážu si představit, že by to někdo mohl udělat lépe a zachovat celkový rozsah. Povídkový námět rozpracovaný kousíček po kousíčku, celým utrpením nebohé Jessie - její osobnost je vykreslena do detailu.
Můžeme nahlédnout do nitra její duše, přináší nám svědectví té hrozné události - je to tak skutečné. Při hltání stránek jsem jí úplně viděla, jako bych tam byla s ní. Nepopsatelně dokonalé.
Na závěr je příběh doplněn "mystikou", tak typickou pro Kinga. Představivost pracovala na plné obrátky a pomalu naplňovala moji mysl hrůzou.. (nechci nic prozrazovat, proto tak neobratné vysvětlení).
Chápu, že se mnou většina nebude souhlasit, ale záleží hlavně na úhlu pohledu, ze kterého se na knihu díváte a já věřím, že dřív nebo později ji čtenáři budou oceňovat stejně, ne-li lépe, jako jeho ostatní díla.
Zkuste tu knížku a dívejte se jinak, nechce se pohltit a užívejte si každičký detail, který je vám nabízen. Jeďte s manžely Burlinghamovými na pár dní na chatu k jezeru...
Trošku jiný příběh než jsem dosud od Kinga četl. (i když trochu připomíná Misery) Není ani horší, ani lepší. Prostě King.
Jeden z nejatraktivnějších námětů Kingových knih ve mě vzbuzoval šílená očekávání. Po přečtení se však neubráním dojmu, že Geraldova hra je tématem na povídku. Psychologie je opět perfektní, sice už ne tak jako ve starších knihách, ale přesto je perfektní. Dlouho (na Kinga) mi trvalo, než jsem se do knihy dostal a pohltila mě. Chyběla mi tam prostě nějaká ta nadstavba, kterou King skoro vždy má. Samotnou hlavní hrdinku měl propracovanou dobře a nechal ji velmi dobře trápit. Některé scény byly vynikající (SPOILER pes trhající Geraldovo tělo a potom hlavně pasáž, kdy byla Jessie nucena naříznout si ruce, aby se osvobodila KONEC SPOILERU). Místy mi to ale fakt přišlo dost natahované a hodně "vatované." A od toho zatmění jsem čekal malinko víc. Ale zase se mi líbilo to propojení s Dolores Clainbornovou. Celkově vzato je to velmi dobrá kniha, která ale má své mouchy a jako povídka by byla asi geniální. 70%
knize nic vytknout nemohu, ale já se prostě nedokázala začíst... četla jsem snad měsíc, takhle dlouho jsem žádnou knížku nečetla ani nepamatuji... ale vůbec nevím proč, děj fajn, Kinga mám ráda, nevím no..
Doporučuji přečíst a hned navázat knihou Dolores Clainbornová tyto dvě knihi jsou unikátně propojene uplným zatměním slunce V sobotu 20.července 1963 obě hlavní hrdinky ten den prožily něco na co ve svém životě nikdy nezapomenou a dokonce se i na krátký okamžik zahlédnou aniž by každá tušila o koho se jedna prostě zajímavé propojení zcela odlišných příběhu.
A příběh šíleného Raymonda Andrew Jouberta byl doslova neuvěřitelný a klidně bych si dovedl představit že příběh téhle postavy by mohl pan King rozepsat do delšího románu to by byla zábavička.
A v poslední řadě se zde v této knize setkáme z policisty ze zničeného Castle rocku který byl zdemolován v knížce Nezbytné věci.
Na mě možná až příliš pozitivní konec, ale jinak nemám naprosto co vytknout. Starý dobrý King mě zase jednou uvedl v dokonale odpudivý úžas.
Knihu jsem si sehnal na popud toho, že je ve spojitosti s knihou Dolores C., kterou jsem si před touto knihou přečetl po druhé. Kniha se mi líbila, a hlavně jsem byl zvědav jestli z toho Jessie vyvázne...no, po delším uvážení silné 3*.