Gottland
Mariusz Szczygieł
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113125/gottland-113125.jpg
4
1028
1028
Polský reportér, označovaný v Polsku za nástupce R. Kapuścińského, vytěžil ze svých pobytů v Čechách „výbušnou“ knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k „neuralgickým“ bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled (nebo spíš nadhled) člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést i u nás k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy. Kniha získala Europan Book Prize 2009.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno:
2011
,
Jaroslava Jiskrová - Máj
, Dokořán
Originální název:
Gottland, 2006
více info...
Přidat komentář
V situaci, kdy by měl někdo říct: "O tom jsem se bál mluvit", "Na to jsem neměl odvahu se zeptat", O tom jsem neměl tušení", říká: "O tom se nemluvilo". "To se nevědělo". " Takové otázky se nedávaly".
Zatím jsem poslouchala pouze audio a nemá chybu. Na knihu se chystám.
Nejvíc jsem ocenila Baťu, takhle nás to ve škole neučili :)) a ani mimo školu:((
Velmi zajímavá a čtivá cesta do hlubin české duse. Jen mi chyběla, byť jen malá, zmínka o Miladě Horákové.
„Polská cesta do hlubin české duše“. Na knihu lze nazírat z různých úhlů pohledu. Sám autor v některém z rozhovorů uvedl, že dostával naprosto protichůdné reakce ve smyslu nazírání na jim popisovanou skutečnost.
Mariusz Szczygieł se dotýká velmi citlivých, leckdy traumatizujících událostí českých dějin ve 20. století. Na objektivitě knize přidává právě její pohled „z venku”. Struktura či sled vybraných osobností a událostí může působit nesourodě, ale současně přináší pohled na dějiny vlastní země neokoukaným způsobem.
20. století v kostce. Ale není to nudný popis, spíše zajímavé střípky (očima polského novináře).
Dobrá kniha o některých osobnostech českých dějin. Z příběhu o Baťovi plyne, že to nebyl žádný lidumil, ale tvrdý kapitalista. Člověka potom méně překvapí, že se po válce komunisti dostali k moci. Některé příběhy jsou docela známé např.Baarová, ale o některých osobnostech jsem předtím neslyšel. Určitě stojí za přečtení.
Československé dějiny 20. století v kostce. Obdivuji, co autor dokázal propojit a na malém prostoru vykreslit.
Od Tomáše Bati přes Lídu Baarovou, Martu Kubišovou, Eduarda Kirchsberga/ Karla Fabiána až po Jaroslavu Moserovou. A mezi tím Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Václav Havel, Karel Gott, Helena Vondráčková...
Střípky jsou poskládané zajímavě i z hlediska kompozice.
Poučený čtenář docení zkratku. A pro ostatní mohou být narážky v Gottlandu motivací najít další publikace o zmiňovaných osobnostech.
Osobně jsem si přidal do knížek, které bych si chtěl přečíst, Tudy chodil K. od Radoslava Nenadála a Psí komando od Karla Fabiána. Ačkoliv jsem Fabiána neznal, tak jsem si při čtení kapitoly vzpomněl na film Černý vlk a dohledal jsem si, že Fabián je autor předlohy.
.......................................................................................................................................
Při psaní komentáře poslouchám Tajgu blues 69 (s. 129) a přemýšlím nad argumentační vyspělostí nicku DominaCZ. Kafkovsky absurdní, že takovýto nick je za komentáře v top 10 mezi nejlépe komentujícími uživateli...
Zajímavé čtení o historii naší země a o postojích lidí. Obsahuje řadu pozoruhodných informací o životě lidí v Čechách. V podstatě jde o shrnutí životních událostí (životopisů) několika lidí - podnikatel Baťa, herečka Baarová, sochař Švec, scénárista Procházka, spisovatel Fabián, doktorka Moserová, zpěvačka Kubišová - a na nich je ilustrována historie a absurdita režimů v Čechách za poslední století.
Nevím co si o knize myslet. Jestli nás pan Szczygiet kritizuje, že si nevážíme úspěšných osobností nebo zda pobrat knihu jen jako reportáž. Potom, ale nevím proč byla kniha napsaná. Možná pro mladší generaci? Jsem takzvané Husákovo dítě a o všech skutečnostech v knize jsem poměrně dost informována. Takže asi jsem ten vzkaz moc nepochopila. Nicméně, špatně napsané to není.
Měla by to být povinná četba. Perfektně podaná historie 20.století v kostce. Zvláštní, že to napsal polský autor, ale možná je to dobře, že nebyl ovlivněn tím, čím nas krmili ve škole a zachoval si zdravý odstup. Některé osudy pro mne byly zcela neznámé.
Kniha je výborně zpracovaná, vybírá jen to nejzajímavější z dané doby/osoby. Jen je škoda, že knihu ukazující střípky českých dějin napsal polský autor. První kapitola o Baťovi je skvěle zvolená, okamžitě vás upoutá a už nepustí a celou knihu zhltnete v domnění, že další kapitola bude stejně tak zajímavá. Lída Baarová i kapitola o pomníku Stalina jsou taky moc dobré, bohužel kvůli své vlastní neznalosti už mě tolik nezaujaly kapitoly komunistickeho režimu o scenáristech, spisovatelích a politicích, ale to v žádném případě není chyba autora a lidem, kteří třeba tuto dobu zažili nebo ji vnímají jinak se budou líbit víc.
Poucne cteni o zajimavych udalostech let minulych. Originální pohled, zajimave souvislosti, nevsedni prechody a zrejme mravenci prace s archivy a hlavnimi postavami...nemusim se ke knizce vracet,ale rad si na ni vzpomenu...
Nepříliš veselý, nicméně precizně zvládnutý, výlet do naší (ne až tak dávné) historie. Přestože jsem částečně onu dobu ještě zažila, hodně o ní slyšela a načetla, uvedená fakta a souvislosti mne přesto obohatily, někdy hodně překvapily a místy doslova ohromily. Díky za to!
Tohle by opravdu měla být povinná četba - a nejen pro ty, jež tu dobu nezažili a může jim to přijít jako nepovedená sci-fi, ale i pro pamětníky té doby, kteří tak rádi zapomínají, případně vytěsňují.
Až příliš zkratkovitá sonda do české minulosti. Nebýt kapitoly o Stalinově pomníku, tak ji raději zahrabu do kompostu, aby byla alespoň nějak užitečná.
Výborné, zajímavé. Nesoudí, netvaruje, informuje a nechává na čtenáři udělat si vlastní názor. To umí málo novinářů.
Tuto knihu jsem četl na doporučení. Byla pro mě přínosná a zaujala mě. Dozvěděl jsem se o lidech, které jsem buď neznal anebo jsem neznal jejich životní příběh. Rád si přečtu jiné knihy, které se už konkrétními osobnostmi zabývají do hloubky (např. Tomáš Baťa).
Zřejmě nejrozporuplnější komentáře, jaké jsem četla... Za sebe: čekala jsem humor (na základě několika ústních doporučení) - a přišel zásah; uf. Velká část mého života, jak si ho opravdu pamatuji, je zde zhuštěná na malé ploše. To, co bylo před mým narozením, jsem četla se zájmem, co bylo za mého života, to se do mě zabodlo. Působivé. Někde je i humor, ale ruku v ruce s tragikou (pro mě příběh Otakara Švece). Doporučuji ke čtení - a připojujte své různé komentáře, tak to má být a je to v pořádku. Toto je kniha, která k tomu vybízí.