Gottland

25.09.2015

Tak nějak nezajímavá kniha...

26.08.2015

Po přečtení knihy cítí vnímavý čtenář pachuť... Ne kvůli literárním aspektům knihy (ty jsou v pořádku, nic víc, nic míň), ale pro její obsah. Češi nemají jednoduchou ani přímočarou historii, což bychom věděli i bez Gottlandu, nicméně se jedná o velmi překvapivou knihu. Pan Szczygiel podává fakta jasně, věrohodně, stručně – a neuchyluje se k jednotlivým soudům. Neporovnává Martu Kubišovou s Helenou Vondráčkovou (ačkoliv to není nic složitého), neproklíná Lídu Baarovou. Máme vůbec právo posuzovat historii? Raději si přečtěme Gottland.

22.08.2015

Čekala jsem, že se dozvím něco o nás Češích z pohledu člověka ze sice blízkého, ale přesto jiného národa. A to se mi bohužel nesplnilo. Převážná část informací pro mne nebyla novinkou. Slušně odvedená novinářská práce. Spíš než knihu si dovedu představit jednotlivá témata jako články v nedělní příloze nebo magazínu zajímavostí ze světa, který si otevřu k nedělní kávičce.

19.08.2015

Gottland na mě udělal hodně pozitivní dojem. Přestože je autor Čechofil a dle mého názoru některé věci poněkud přikrášluje, velmi oceňuji historické zajímavosti a pro mě neznámé souvislosti (Stalinova socha například). Dobře napsané, netradičně pojaté. Doporučuji k přečtení a zařazení do domácí knihovny.

P.S. Výborný lék první volby na případné žádosti rodiny či přátel o "něco ke čtení", kdy máte vyzkoušené, že je naprosto nemožné se jakkoli zavděčit - tak tohle je sázka na jistotu, vážení!

04.08.2015

Nemá smysl psát posté o čem kniha je, a že jde o trochu netradiční nečeský pohled na naše dějiny. Co bych rád ale zmínil a dle toho ji i hodnotím, jak jsem se při čtení cítil. Většinou nijak dobře, ale ne chybou knihy, ale spíše o jak strašné době autor píše. Depresi z toho, jaký jsme národ a čeho jsme schopní, střidalo dojetí z toho, že to není s námi zas tak zlé a že máme ve svých řadách i plno hrdinů. Každou stránkou knihy jsem se utvrzoval v tom, že nikdy nesmíme dopustit, aby se nějaká podobná doba, totálně na hlavu postavená, vrátila. Kroutil jsem hlavou u historky o Stalinovu památníku a bránil jsem se věřit tomu, že jde o "true story". U podobných příběhů se usmívám a říkam si, že autor knihy je blázen, když ho napadají podobné nápady na příběh. Bohužel zde autor jen popisoval dějiny. Z knížky jsem měl vždy sklíčený pocit, který nakonec vystřídala radost, že v té době díky bohu nemusím žít.

23.07.2015

No tak jako něco nového jsem se dozvěděla, ale asi by bylo lepší přečíst si nějakou přesnější historickou knížku. Co mě ale vůbec nezajímalo byla Helenka a podobné "celebrity"..
Na knihu jsem se těšila, protože Láska nebeská se mi docela líbila, ale byla jsem zklamaná. V mé knihovně Gottland místo nenajde. Uf, naštěstí byla jen půjčená :)

10.07.2015

Držím v ruce výtisk ověnčený papírovou páskou s pyšným textem: 18. dotisk! Panečku, to už musí být vážně pecka, když za těch pár let od prvního kontaktu českých čtenářů s tímto sousedským pohledem na naší společnost byla kniha tolikrát dotištěna, jen aby se na každého dostalo. A pak to čtu a nevěřím vlastním očím, a čtu dál a dál a najednou mi to dojde: no jasně, v zemi, kde je Blesk nejčtenějším deníkem, musí kniha, která je vlastně literárním zpracováním zpráv, epizod a drbů z dobových "blesků", rozhodně uspět . Velké, spletité, nejednoznačné osudy několika historických českých celebrit a "stars" jsou zde zpracované ve zkratce, pomocí populárních a omílaných epizod, vtipně a účelově. Nebudu to odsuzovat ani knihu zpochybňovat. Považuji ji vlastně za dobrý vzkaz současným velkopodnikatelům a dnešním celebritám: dobře, pozorně si to přečtěte, abyste viděli, že pravděpodobně i z vás zbyde v paměti národa možná jenom několik málo z kontextu vytržených epizod, veselých či dramatických příhod a hlavně pomluv současníků. Nebojíte se?

09.06.2015

není k zahození podívat se na některé události z jiného (nečeského) úhlu pohledu...

celkově kniha plná zajímavých a pro mě nových informací o některých událostech a osobnostech z naší nedávné historie. třeba jakým způsobem probíhal v roce 1969 výběr "pochodní", co stálo za stavbou a zničením stalinova pomníku, zmínka o lidicích, sudetech...

sice tenounká kniha, ale dokážu si představit, kolik úsilí musel autor vynaložit, aby mohl vnést na světlo to, o čem celá desetiletí nikdo neměl ani ponětí...

jenom mě překvapilo, že se autor v první kapitole o baťovi nezmínil také o práci židů v továrně...

25.05.2015

Jedním dechem, bavila jsem se.

17.05.2015

Pohnuté osudy z dob totality jsou vždy velmi zajímavým tématem. Pro mě byla kniha Gottland další smutné a zároveň senzační a napínavé čtení. Národní identita je mrtvá, ať žije člověk!

02.05.2015

Nic světoborného. Dozvěděl jsem se něco málo o Baťovi, což mě zajímalo, něco málo o stalinově pomníku, což mě moc nezajímalo a dál už nic zvláštního. Podle komentářů jsem čekal drobátko víc.

19.04.2015

Nejvíce se mi líbila první kapitola o Baťovi, to je úplně skvěle napsané. Szcygiel občas používá zkratku, ale možná je to jeho největší přednost. Opravdu to stojí za to.

02.04.2015

Od Gottlandu jsem asi čekala trochu víc. Nicméně rozhodně jsem se dozvěděla a připomněla si spoustu zajímavých věcí, které jsou pro moji generaci pouze příhody z doslechu. Tristní příběhy s tragikomickým obalem...

30.03.2015

Pro mne velmi inspirativní knížka - nikdy jsem se nezajímala o historii Stalinovu pomníku, o paní Moserové jsem věděla jen to, že kandiduje na presidentku a o smrti Zdeňka Adamce čtu poprvé.
Vím, že to není nic k chlubení a stydím se, že českou minulost mi musel připomenout polský autor...
Je to ale pro mě výzva dozvědět se něco více o lidech a událostech, na které bychom neměli zapomenout.

19.02.2015

Kniha, sice jakoby čtivě (novinářsky až bulvárně) napsaná, je pro mě poměrně zbytečným dílem. Nechápu, co měl autor vlastně za cíl. Dva body za jakžtakž ucházející část o Baťovi - a to asi jen proto, že jako pro Zlíňáka má to téma pro mě nějaký význam - zbytek je aušus.

07.12.2014

Krásný, shovívavý pohled na nedávné české dějiny. Spousta zajímavých pohledů na věci, o kterých už ani nepřemýšlíme. Přečteno za jeden den a stále přemýšlím o popsaných událostech a lidech. Hlavně Kafka a Baťa.

01.11.2014

Tahle reportážní kniha je přesným obrazem české sebekritiky s určitým (polským) odstupem. Pravdivým, až je to smutný.

27.10.2014

Skvělá kniha a silné příběhy, z nichž jsem některé ani neznala a u některých známějších si zase doplnila podrobnosti...mnohé z nich ve mě budou rezonovat asi ještě hodně dlouho....kniha podle mě žádná tabu neboří, nesnaží se udělat revoluci nebo přepólovat znaménka, ani říkat, že ten byl dobrý a ten zase špatný...prostě jen svižným stylem vypráví příběhy a to, jakou příchuť a vyznění budou mít, nechává plně na nás...kdyby se děly zázraky, mohla by přinést nám, Čechům, vyrovnání se s vlastní minulostí, ale to bude zřejmě ještě běh na dlouhou trať...zatím je to jen vrtání se v ještě nezhojenych ranách...

07.10.2014

Knihu jsem musela (kvůli vypůjčení) přečíst za jeden den, což se dalo dobře, je velmi čtivě napsaná. Ale možná by bylo lépe, nechat si jednotlivé osudy v klidu doznít. Jak píší i ostatní, některé jsou strhující, zvláště nepřekonatelná J.Moserová. Dozvěděla jsem se hodně nového (události kolem Stalinova pomníku, Kafka, Procházka) i o tom, co již člověk tolikrát četl jinde. Třeba úvodní baťovský příběh mě strhl a také místy děsil. Úžasné jsou některé poslední věty jako ta o Lídě Baarové (Jenže nikdo neřekl, že ti, kdo způsobili její pád, byli jenom muži), a nejen ty poslední - autor ví a umí. Některé vybrané osudy a události mě tolik nestrhly (třeba znovu rozebíraná anticharta). Některé autorovy názory nesdílím v plné míře, některé obdivně přijímám. Kniha je to docela depresívní, jak už naznačuje její obálka.