Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Nemá je ráda a obává se jich, ale se svým osobním životem mladé manželky a matky je spokojená. Jedné noci změní hloupá legrace nezvaných hostů její osud v tragédii a Linda se ocitne ve vězení. Musí se vyrovnat s tvrdým trestem a mnohaletým odloučením od manžela Vojtěcha a teprve čtyřměsíční dcery Aničky. Oporou jí je mimo manžela i kamarádka Hanka. Po propuštění z vězení se vrací na hájovnu, na které ji pomalu, ale definitivně nahradila Hanka. Rozhodne se bojovat o manžela i dceru, ale tento boj s nejistým výsledkem je ze všech nejtěžší.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Velmi zajímavé téma, které mohlo být asi i o něco rozpracovanější a kniha klidně mohla být delší, poslední část by si to zasloužila, ale i tak to za mě šlo.
Být uvězněn za banální zhovadilost v mladém věku a na takovou dobu, když mám doma novorozeně, by mě úplně zdrtilo, natož pak jeho matku. Strašná představa, že nevím a nevidím, jak dítě roste, jak se chová, jakou má povahu, prostě nejsem u toho..
Stejně tak to ale nemohli mít lehké ti, kteří zůstali doma. Vojtěch byl tak trochu blboun, ale ruku na srdce, kdo by takhle na začátku vztahu (byť už s dítětem) vydržel dlouho čekat a neohlídnout se jinde? Při návratu domů by určitě dítě, které matku nikdy nepoznalo, bylo už často dávno vůči ní všemi při takové situaci “zmasírované” k nevraživosti. Dávám tedy kredit za to, že při výchově zůstala pro Aničku Linda stále maminkou. Vojtěch prostě využil možnosti a nějak se to semlelo, motiv Hanky je takový trochu zvláštní, že najednou změnila hodnoty, ale svým způsobem často pak v běžném životě spousta věcí nedává smysl. Je možné, že trestankyně a “vyvrhel společnosti” Linda nakonec povede i spokojenější život, čemuž bych se ani z průběhu děje nedivil.
Nicméně ten konec byl opravdu sakra uspěchanej, docela byly vztahy do té doby popsány hezky, ale najednou bylo hotovo a konec dobrý, všechno dobré… Opačný závěr by možná prospěl i knize víc, ač by byl krutější.
Po knize jsem sáhla, protože mě zajímalo téma; vojenský prostor, újezd. Nečekala jsem ale, že se v ní skrývá tak silný příběh.
Během čtení o Lindině uvěznění mi bylo tak úzko, že zbývaly jen dvě možnosti: rychle to dočíst a doufat v brzký dobrý konec a nebo knihu raději odložit úplně. Vybrala jsem si první možnost a tak nyní v pozdních hodinách píši tento komentář, protože mám potřebu hned teď sdílet své nadšení.
Knihy, které doporučuji dál, jsou většinou ty, které mě emočně zasáhnou. A já jsem přesvědčená, že v následujících týdnech bude právě “HÁJOVNA” mnou doporučovanou knihou číslo jedna.
Knížka je napsaná takovou reportážní formou, ale mně se četla dobře a bavila mě. Je pravda, že by z tématu šlo vytěžit asi mnohem víc. Ale i tak to bylo zajímavé čtení. Linda byla silná žena a díky tomu se dokázala vrátit zpátky do života. Obdivovala jsem její odhodlání a trpělivost získat svou holčičku a zároveň jí nezpůsobit velké trauma. Fandila jsem jí.
(SPOILER) Zajímavý námět, ale dotažení už pokulhává. Povrchní bez hlubšího pohledu na věc. Konec byl, jako z rychlíku a zcela postrádal logiku. Odchod od dcery, po tak dlouhém odloučení....
Paní Kubíkovou jsem objevila teprve nedávno...ale naprosto si mě svými knihami získala.Příběhy jsou tak skutečné,postavy nepřikrášlené..tak často mi ukáply slzy...Čestné místo v mé knihovničce.
Příběh mladé Lindy a Vojtěcha začal jako tisíce jiných. Vesnická zábava, těhotenství,svatba, dítě.
Tchánovci zařídí bydlení v hájence nedaleko ruského městečka. Až sem idylka....
Přitom stačila vteřina a život mladé rodiny se hroutí jak domeček z karet.
Knihu jsem přečetla z během dvou odpoledne. Není bohužel vypsaná nijak do hloubky, klidně bych uvítala i pohled Vojtěcha a Hanky, a i babičky.
Určitě se ke knize vrátím.
Mám z knihy rozporuplné pocity. Linda mi nebyla sympatická, její nenávist vůči Rusákům byla až přehnaná. Ani ve vězení jsem u ní nezaregistrovala nějakou seberefllexi a hlubokou lítost nad svým činem. Prostě za to mohli Rusáci. Příběh zajímavý, ale bez hloubky. Chyběl mi pohled Hanky. Rok 89 a následná revoluce a Vojtěchovo angažmá v politice, to už bylo snad jen prvoplánové. Za mne nedotažené, nevzbuzující emoce.
Docela zajímavý příběh odehrávající se v druhé polovině 80. let. Holka z města se dostane s kamarádkou na vesnickou tancovačku. Tam se do ní zakouká místní mládenec a už to jede, jak si to my starší dobře pamatujeme. Párkrát rande, těhotenství, svatba ... No a když tchán dohodí bydlení v hájence, byť ve vojenském prostoru, je mladá paní na vrcholu blaha.... A pak se stane, že se jako matka několikaměsíčního mimina ocitá na 5 let ve vězení. A pak se vrací do hájenky, kde na ni ani nikdo zrovna nečeká, ale jaksi ji přijímají. Manžel, jeho družka - někdejší kamarádka, pětiletá dcera a tchyně..... Psáno takovým popisným odtažitým stylem, který mě z počátku dost dráždil. No ale přečetla jsem to na jeden zátah.
Za mě teda docela zklamání. Po tom humbuku, který se kolem knížky odehrál, jsem čekala trochu víc. Příběh byl takový nijaký, nijak zvlášť propracovaný, a přitom by se s ním dalo tak krásně jít do hloubky. V porovnání s knížkou Rafanda Hájovna na plné čáře prohrává.
Moc pekna kniha, ktera se me dotkla, mozna i proto, ze sama mam male dite a bolest hrdinky z dlouheho odlouceni si ani neumim predstavit.
Az na par popisu k politickemu vyvoji, ktery je cloveku duverne znam, a tudiz se tyto pasaze trochu tahnou a pusobi jako vycet udalosti z ucebnice dejepisu, me dej, hlavne v druhe pulce, chytnul a nemohla jsem se odtrhnout.
Kvituji, ze dej i postavy jsou uveritelne, nic nepusobi prehnane nebo cernobile. Linde jsem, i pres fakt, ze mi pred vezenim obcas prisla trosku hystericka, moc drzela palce a jeji vnitrni vyrovnanost, i kdyz ne dokonalost, mi imponovala.
Zajimavy namet, ktery cloveka nuti premyslet, co by delal na miste Lindy.
Kniha čtivá, přečtená jedním dechem. Co bych vytkla je nedostatečné vykreslení pocitů se kterými se Linda potýká. Z psychologického hlediska by se dalo jít daleko více do hloubky.
Příběh o Lindě, která se roku 1985 nastěhuje do hájovny. Ta se nachází ve vojenském prostoru, v němž jsou ruští vojáci. Zvláštní život na samotě poklidně plyne, dokud se jeden hloupý žert nepromění v tragédii. Linda se tak ocitá ve vězení a ztratí nejen svobodu, ale i manžela a malou dcerku.
Silný příběh, který je inspirován skutečnou událostí, autorka skvěle vykreslila a přiblížila nám život v Československu v té době. Je to příběh o lidském osudu na pozadí našich dějin, a to ne zrovna lehkého období.
Je to smutné a těžké čtení, které však autorka zpracovala svižně a čtivě. Nejsou tu žádná hluchá místa, příběh vcelku rychle ubíhá. Moc se mi líbil popis samotné hájovny, měla jsem pocit, že bych se tam hned rozjela a strávila tam alespoň pár dní.
Pro mě zajímavá kniha o nelehkém osudu jedné ženy. Jediné, na co bych upozornila, nečtěte si celou anotaci, na můj vkus je v ní prozrazeno až příliš.
4,5*/5*
Moje první kniha autorky,taková utlá a tolik bolesti,neporozumnění,lásky se v ní skrývá..Kniha je čtivě napsaná,zajímavé téma,slza ukápla,pro matky smutné čtení,,,určitě zkusím i další knihy autorky a taky moc pěkná obálka...
Je to jaksi jednoduché, kostrbaté, ploché. Chybělo mi určité uhlazení, větší citlivost k postavám - opakovaně jen to samé, od nadávání či kritiky, žádné hlubší pojetí charakterů, i když ne že by byly extra zajímavé a vylepšilo je to. Jmenuji recenzi Lenka4, jež mi přijde odpovídající:o) Dojem jakoby to autorka psala narychlo nebo na termín (že by vydání kvůli Ukrajině?), prostě si s příběhem „nevyhrála“.
Co mi přijde možná až bezohledné ke čtenářům – ruské texty bez překladu (i z kontextu nejasné) a nejen pro ty, kdo tento jazyk neznají. Nevím, zda chtěla, aby knihu četli jen ti, co pamatují dobu ruské okupace a socialismu a tak ho měli povinný ve škole. Kdo užívá cizojazyčný (jakýkoliv) text v knize by má být opatrný!
Na prvních stránkách jsem ze stylu psaní byla velmi rozpačitá, autorka má zvláštní styl psaní, ale jak jsem si na něj zvykla, už jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Děj je napsaný hezky, hlavní hrdince fandíte a přejete ji šťastný konec. Zápletka je vymyšlená hezky, sedí do příběhu. Knihu doporučuji!
Na knížku jsem se moc těšila, ale byla zklamáním. Prvních téměř sto stran se neděje vůbec nic pak malá zápletka a pak se dej vleče a vleče. Nakonec hlavní hrdinka konstatuje, že za vše můžou komunisti....
Nečekejte žádnou literární událost roku, autorčin styl je spíše strohý, věcný, úsečný, což nebude každému po chuti. Příběh jako takový je zajímavý, dle slov autorky napsán podle skutečné události, svou přímočarostí a rychlým tempem mě chytil a zaměstnal na pouhé tři hodiny.
Štítky knihy
vězení, věznice 80. léta 20. století rodinné vztahy socialismus ze života mateřství české rományAutorovy další knížky
2022 | Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce |
2017 | Spálená křídla |
2007 | Rafanda |
2008 | Samoživitelka |
2024 | Dům na konci ulice |
(SPOILER) Příběh mladičké matky, která nešťastnou náhodou postřelí člověka a je odsouzena na 5 let do vězení. Prožíváme její trápení, strachy, smutek a lásku k malému dítěti, které musela opustit. Nakonec se dokáže oprostit od minulosti a začít nový život.