Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375955/bmid_hana-PsV-375955.jpg
5
14063
14063
Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář
Co říct ? Kniha ve mě zanechala nezapomenutelný pocit, trochu se musím připojit ke kritikům , kteří vyčítají občasnou povrchnost. Nicméně přečetla jsem ji jedním dechem.
Tématu druhé světové války se vyhýbám velikým obloukem a kdybych věděla, že mě tato knížka do té doby zavede, nejspíš bych ji nikdy neotevřela. A to by byla veliká chyba! Smekám před stylem psaní, který mě od začátku chytil a až do poslední stránky nepustil, a za hloubku příběhu, jež ve mně stále doznívá.
Přečteno se zatajeným dechem, staženým hrdlem a místy zamáčknutou slzou. Kniha, na kterou budu dlouho vzpomínat a ráda se k ní ještě někdy vrátím.
Napsáno čtivým jazykem, knihu přečtete opravdu za pár hodin. Ve spoustě knih jsou popisovány tragédie, ale jejich následky už ne. To mi často chybí. Hana se po tom, co zažila stane jakousi chodící schránkou. Někdy je důležité si uvědomit, že i po tom, co válka skončí, pro spoustu lidí to není konec jejich utrpení. Malinkou výtku mám, možná by opravdu neuškodilo jít trochu více do hloubky.
Dlouho jsem nečetla tak rychle... Hrozně mě tato kniha překvapila... Autorka je vážně výborná vypravecka. Příběh mne několikrát dojal a knihu DOPORUČUJI!
Vše podstatné už tu je tolikrát napsáno, že nemá cenu jej znovu opakovat. Můžeme být hrdí, že takovéhle dílo, pro které je 5 hvězd málo, vzniklo od české autorky. Neobyčejná kniha. Donutí Vás se zamyslet. Dostane Vás. Rozpláče Vás. Nezapomenete.
Někdo tady v komentářích píše, že už přečetl mnoho knih o holocaustu a tato mu přišla průměrná. No, nepochopil nebo nepochopila. Tato kniha nebyla prvoplánově o holocaustu, tato kniha byla o osudech lidí, konkrétních lidí. O příběhu, jemuž podobných se odehrály statisíce. Byla o citech, lásce, dobrých a špatných rozhodnutích, o tom jak je těžké udělat dobré rozhodnutí. Byla o pocitech viny, které nikdy nezmizí. Byla o pocitu marnosti a o tom, že člověk snese mnoho a že se často najde nějaké světlo na konci tunelu. A často ne. I když si jenom vzdáleně a hodně naředěně můžu představit pocity, které prožívali Židé během války, tak i přes to mi v některých částech knihy bylo téměř fyzicky špatně z toho, co za zvěrstva dokáží páchat lidé a jaké svině dokážou být. A teď je na mě ještě naštvaný můj pes, protože jsem s ním dnes nešla na procházku - tuhle knížku jsem prostě musela dočíst.
Nádherně napsaná knížka. Přečetla jsem jedním dechem. Už dlouho na mě knížka tak nezapůsobila.
Jedna z nejlepších knih za poslední dobu, kterou jsem přečetla. Netřeba dalších slov, děkuji za ni!
Paní Mornštajnová opět dokázala, že umí po čertech dobře psát. Ale ona to vlastně ani nemusí dokazovat, my to již dávno víme. Je asi zbytečné nějak komentovat děj, protože již vše bylo řečeno. Chci tedy aspoň poděkovat autorce za další skvělou knihu. Děkuji Vám.
Naprosto fenomenální dílo. Od začátku do konce silné, krásné i napínavé a překvapivé. Jedna z nejlépe napsaných knih u nás. Knihu jsem koupila své mamince, která se též jmenuje Hana, a také z ní byla nadšená. :)
Něco TAK hrozného TAK krásně napsané! O tom, že jde o výjimečné dílo, myslím, nejlépe vypovídá hodnocení zdejších čtenářů - málokdy se stane, aby se tisíc lidí shodlo, že tohle je něco extra. Snad mi Židé odpustí, ale dávám 5 hvězdiček!
Příběh mě chytl hned od první strany. Od poutavého vyprávění malé devítileté dívenky se lze jen těžko odtrhnout a už vůbec ne, když ji zasáhne krutá životní rána. Knihu jsem si vybrala díky dobrému hodnocení tady na Databázi knih a nezklamala...
Pravdivé a krásné. Touha užít si autorčina poetického stylu psaní mě nutila číst po etapách. S tak krásným slohem a citlivým výběrem slov jsem se dlouho nesetkala (naposledy snad u Zlodějky knih). Smutný, prostý příběh, zabalený do obalu z čirého zlata. A stokrát omílaná, stará pravda - nesuď knihu podle obalu (a i ten je v tomto případě povedený).
Tak i já jsem se rozhodla Hanu přečíst a byla to síla. Příběh je psaný jasně a srozumitelně. Čekala jsem něco trochu jiného, ale i tak se mi to moc líbilo. Na konci jsem i slzu pustila, což se mi stává zřídka. Často jsem četla, že jsou daleko lepší knihy o 2. světové válce, ale nemyslím, že poselstvím této knihy bylo podrobně popsat něco, co už bylo popsáno stokrát jinde. Já jsem ráda, že kniha se nepitvala ve všech detailech, na to už nemám žaludek.
"... vytáhla Tolstého tlustou knihu, z níž se lidstvo stejně nepoučilo, protože ti lidé, kteří čtou klasiky, jsou dost chytří, aby chápali nesmyslnost války i bez líčení její krutosti, a ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou." (str. 166)
Kdo už nechce číst o válce, ať nečte. Ostatní se mohou nechat vtáhnout do situací, kdy se musíte rozhodovat a nikdy nevíte, co je dobře. Víc než jinde tady platí jedno staré židovské přísloví - ať uděláš cokoli, vždycky toho budeš litovat.
Musím říci, že už dlouho mě žádná kniha takhle nepohltila. Autorka má skvělý cit pro to, jak udržet čtenáře v napětí a jak dávkovat emocionálně náročné momenty.
Knihu jsem přečetla během necelého jednoho odpoledne, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Postavy byly bezvadně vykreslené a příběh opravdu promyšlený. Kromě toho jsem byla nadšená (a uřvaná jak tele) na konci, kdy už jsem nečekala, že by mě ještě něco mohlo rozházet. Vřele doporučuji!
Nebyla to kniha o hrdinech a hrdinský činech. Zkrátka jen o obyčejných lidech a jejich osudech. Překvapila mě neobyčejná čtivost i citlivost, která dýchala z každé stránky. Moje první kniha od Mornštajnové a určitě ne poslední.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Pro mně jedna z top 3 přečtených knih loňského roku! Úžasný příběh,emotivní,smutný,ovšem nadějeplný,prostě knížku neodložíte,pokud nemáte dočteno :-)
Řekla bych,nezapomenutelná a je jasné,že v knihovně bude mít čestné místo :-)