Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375955/bmid_hana-PsV-375955.jpg
5
14045
14045
Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář
Jsem příběhář a těmi Alena Mornštajnová nešetří. Její knihy jsou velmi čtivé a nekloužou po povrchu, ale naopak se hodně zarývají.
Hana, duše nešťastná. Kdyby se kterékoliv z jejích "kdyby" zhmotnilo, bylo by všechno jinak. Taková zátěž vin, že se s ní ani žít nedá. Bylo mi to tolik líto.
Pocity z četby budu určitě hezkých pár dní vstřebávat a od románů si teď musím dát pauzu.
Alenu Mornštajnovou považuji spolu s Petrou Soukupovou a Katkou Tučkovou za nejtalentovanější ženy současné české literatury. Četla jsem všechny její knihy a na tuto novinku jsem se velmi těšila. Těšila jsem se na "pelíškovský" příběh z komunistické doby, na seznámení se s osudy několika generací nějaké svérázné rodiny a na ironický humor, který je autorce tak vlastní. Hana mě však úplně rozsekala! Válečná doba, Terezín, Osvětim a pohnutý osud hlavní hrdinky mi několikrát vehnaly slzy do očí a knihu jsem přečetla jedním dechem v rekordním čase. Dlouho nezapomenu na tento silný příběh a vynikající zpracování této PANÍ spisovatelky...
Souhlas s hs777. Každá kniha o stupínek lepší, než předešlá. Moc se těším na další skvosty od této autorky. Za mě 10 hvězd.
Už předchozí dvě knihy Aleny Mornštajnové byly úžasné, tato je snad ještě lepší. Je to přesně ta kniha, u které čtete každé slovo dvakrát, jen aby neskončila. Přečtěte si komentář uživatelů V28 a Lenisko a pak rovnou do knihkupectví :-). Knihy českých autorů jsou skvělé a ani nepotřebují lákací nálepky na obálce.
Po Slepé mapě a Hotýlku další skvělá knížka. Při čtení knih Aleny Mornštajnové máte pocit, že není nic jednoduššího, než si vzít tužku, papír a napsat/vyprávět příběh.
Od prvních stránek, které vás okamžitě vtáhnou do příběhu, bylo jasné, že veselé čtení to nebude a nebylo. Hned potom, co se vzpamatujete z úvodu a z toho, jak moc může každé naše rozhodnutí ovlivnit nejen náš život, ale i životy druhých, následuje v podobném stylu rozkrytí vztahů hlavních postav. A opět jsou tu špatná rozhodnutí a snad ještě horší charaktery lidí od kterých to nečekáte. Nejhorší na tom je asi to, že lidi, kteří vám ublíží nejvíc, si snad ani neuvědomí jak moc vám zasáhli do života, že to oni pohnou kolem vašeho života špatným směrem.
Jsou tu hezké komentáře, myšlenky o zfilmování knih Aleny Mornštajnové, rád bych je taky viděl, ať už jako film nebo minisérii. Co HBO, tam by to snad nemohlo dopadnout jako Zloději zelených koní.
Velmi čtivá kniha.. První co jsem od této autorky přečetla. Oddychovka to tedy není, už daným tématem. Ale holokaust a pocit viny, líčení charakterů ať je pro každého aspoň k zamyšlení.
Je to moje první přečtená kniha od této spisovatelky, neodolala jsem té magické obálce i tajemství, které slibovala anotace. Začetla jsem se lehce a nejprve se mi líbil jednoduchý způsob vyprávění o malé Miře, později o její babičce a mamince. Hana je zpočátku jen okrajově zmiňovaná, ale později se o ní dovíme všechno (a nejen o ní). Kdybych věděla, o čem bude román, asi bych se do čtení nepustila - ne každý, kdo odsuzuje hrůzy holocaustu, o nich dokáže také číst (a zvláště před spaním). Přes toto silné téma a dramatické osudy, mi vyprávění celkově nějak nesedlo. Už se ke knize asi nevrátím, i když jsem ráda, že nyní vím, komu ji doporučit a komu zase ne. Ale další (Hotýlek) od této autorky zkusím, už proto, že je to kniha darovaná.
A tak si říkám, proč dávat přednost zahraničním titulům, když se i u nás vydává kvalitní literatura a kolik lidí vůbec zná Alenu Mornštajnovou - paní spisovatelku? Její román Hana je opět originální, uvěřitelný a její styl psaní mě nenudí, ba naopak, je hodně čtivý. A co víc? Příběh se odehrává v mém rodném městě, což ještě více umocňuje čtenářský zážitek, protože v knize poznávám místa, kde hlavní hrdinka žije, kde prožívá největší štěstí i bolest. I díky tomuto románu vím, že česká literatura není na ústupu, že se zde rodí kvalitní spisovatelé, jen je mi líto, kolik čtenářů dává přednost větší mediální reklamě, krásnějším obálkám, slavnějším jménům...
Líbí se mi myšlenka, že by se romány od Aleny Mornštajnové daly krásně zfilmovat, dokážu si také představit nějakou minisérii či seriál... Stejně jako kniha Jozova Hanule od Květy Legátové, která se stala předlohou k filmu Želary, tak i tyto romány mají šanci, aby se dostaly do širšího diváckého povědomí. Jen je někdo objevit (viz komentář od Vichis).
Autorka je PANÍ SPISOVATELKA! Knihu HANA jsem přečetla jedním dechem - stejně jako její předešlé knihy Slepá mapa a Hotýlek. Alena Mornštajnová je výborná vypravěčka, její příběhy jsou propracované do posledního detailu - ať už se jedná o originální Obsah v Hotýlku nebo název poslední knihy. V jednom rozhovoru autorka říká, že HANA je nejen jméno hlavní postavy, ale také hana (pocit provinění), který hrdinka prožívá. Mám ráda knihy, nad kterými musí člověk přemýšlet i dávno po přečtení. A přesně takové jsou knihy Aleny Mornštajnové.
Kéž by její knihy objevil někdo od filmu. Myslím, že silné příběhy Slepé mapy, Hotýlku i Hany by se skvěle vyjímaly na plátně.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české romány
Kniha mě naprosto pohltila! U této autorky již sázím na jistotu, těším se na další její dílo!