Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha, silný příběh, výborně napsáno! Začtete se a pomalu se před vámi začne odvíjet historie jedné rodiny. Pomalu, zlehka, ale příběh vás nakonec zcela pohltí. Jak pár banálních rozhodnutí, lží a nevyřčených pravd dovede změnit osudy lidí a obrátit život úplně jiným směrem. V duchu doufáte, že to tak nebude, že se něco stane, ale pravdu už víte.... Špička!
Má to naprosto vše! Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy měla v ruce, víc není co dodat. Snad jen poznámka pod čarou...můj táta epidemii tyfu ve Valmezu naštěstí přežil, dokonce mi sám řekl, že se to rozšířilo z cukrárny. O to je to celé takové silnější...
Kniha staví na velmi silném, emotivním příběhu, odehrávajícím se na pozadí historických událostí, které čtenáře prostě musí chytnout. Konstrukce knihy je povedená, stejně jako retrospektivní části. Styl autorky je průměrný, nezaujme, neurazí, nicméně příběh je opravdu působivý.
Nádherně napsaná kniha plná lidského neštěstí. Velmi napínavá, měla jsem ji přečtenou za dva dny. Mohu jen doporučit.
Uplne jsem se ponorila do teto strhujici, lidske, drsne i krehke knihy. Naposledy jsem mela podobne pocity u Zlodejky knih. Dekuji a smekam
Mornštajnová (jak já jí jen závidím to super příjmení;) zůstala věrná své tematice osudů na pozadí dramatických historických událostí a silných ženských hrdinek (chlapi jsou tu většinou ti "lačnící" - ať už po těle nebo majetku, nesmělí nebo zkrátka a jednoduše bezcharakterní). V mnoha ohledech mi Hana připomínala předchozí autorčinu Slepou mapu (chování postav, provázanost vztahů, prvotní naděje i následné zklamání, jen jména hrdinů byla nová).
Na válečnou tematiku byla napsaná už spousta knih, takže pro mě sice pěkné, ale průměrné čtení. Třeba Zvuk slunečních hodin od Andronikové na mě zapůsobil mnohem více, a to i jazykově.
Velmi čtivé, nemohla jsem přestat.. a tak hrozně smutné a reálné, ale i tak to je krásná kniha, skvěle napsaná. U některých pasáží mi tekly slzy. Kniha mě donutila k zamyšlení, dnes opravdu někdy řešíme malichernosti.
Děkuji autorce za velmi silný příběh.
Skvělá kniha, která se moc dobře čte a je příjemně opředena dvěma příběhy. Ač jsem z ní nadšená, tak jsem jí vlastně nedočetla. Četla jsem ji chvíli po Vypravěčce a nějak jsem toho čtení o druhé světové měla moc, takže i přes úžasnost knihy ji odkládám. Třeba se k ní jednou vrátím a dočtu ji. Pro tentokrát odkládám :)
Tak smutná, niterná, několikrát jsem musela ve vlaku zhluboka dýchat, abych to nějak nenápadně zvládla. Všechny knihy od této autorky je potřeba přečíst, nedá se popsat. Smekám před nádhernou češtinou, to se jen tak nevidí (nečte).
Asi vše už bylo řečeno, čtivá kniha se silným příběhem. Nemohla jsem se vždy dočkat, kdy budu moci pokračovat ve čtení. Doporučuji!
I když smutná, tak přesto krásná. Od této spisovatelky již mám přečtené všechny knihy a stojí to za to. Můžu jenom doporučit.
Díky této knize jsem se na chvilku mohla ocitnout v době, kdy umíralo mnoho lidí, v době druhé světové války. Po přečtení jsem dlouho premýšlela nad tím, jaký osud v té době potkával spoustu nevinných lidí. Děkuji za to, že jsem se tam na chvilku mohla ocitnout!
Nevím jaká slova by mohla vystihnout můj stav po dočtení knihy. Nevím, zda slova jako "nádherná" a "úžasná" mohu použít pro obsah knihy, který je děsivý a tak smutný. Každopádně autorka se řadí mezi mé nejoblíbenější české autory a kniha je podle mě zatím to nejlepší z její tvorby.
Před autorkou smekám. Popravdě jsem o ní do této doby neslyšela a po knížce jsem v knihovně šáhla jen díky přebalu, který mě svým zpracováním zaujal. Kniha je napsána trochu jiným stylem než je obvyklé u současné literatury. V příběhu se objevuje i téma 2. světové války, které autorka zpracovala netradičně a přitom výborně. Kniha se krásně čte a rozhodně ji doporučuji.
Hodně smutné a emotivní čtení. Dlouho se mi nestalo,že bych u knihy slzela... Těžké téma napsané čtivě a velmi lidsky. Rozhodně to není oddychovka,ale za přečtení rozhodně stojí.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české romány
Autorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2017 | Slepá mapa |
2023 | Les v domě |
Nejsmutnější a zároveň nejkrásnější příběh, který jsem kdy četl. Klobouk dolů paní Mornštajnové.