Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář
Příběh na mě velmi zapůsobil - byl neskutečně silný,, dojemný a u některých stránek jsem si i poplakala. Hana mi ze začátku přišla divná a nesympatická - během čtení knihy a noření se do příběhu se vše přetočilo.To, co prožila, je nepopsatelné. To, co dokázala je velmi obdivuhodné a hrdinku jsem si velmi oblíbila. Velmi sympatická mi byla i Mira. Mít příběh ze dvou pohledů bylo velmi čtivé a poutavé.
A co říct na závěr?
Zde si půjčím větu od Gusty Horáčka: "O minulosti musíme vědět co nejvíc, abysme neopakovali stále stejné chyby!"
Není víc hvězdiček? Tak sto? I to by asi bylo málo. Tato kniha je naprosto úžasná. Dějem. Strohostí, stručností, věcností, ale zároveň barvitostí vyprávění. Psychikou postav, které procházejí nelehkými situacemi a vždy domýšlejí, jaký bude mít vše dopad na jejich blízké. Ztotožníte se, zapřemýšlíte si, lehce si nad takovým vyprávěním představíte, že byste na místě těch postav mohl(a) být právě vy. Kniha, v níž je o koncentračním táboře sotva pár stran, přesto tak silně napsaných, že vás to doslova zmrazí. Ne kvůli syrovému popisu strašlivých (a podle mě nikdy neodčinitelných a nevymazatelných!) hrůz, ale kvůli zachycení atmosféry. Té strašné atmosféry ponížení, bezcennosti a destrukce... kterou "lidé" s pocitem nadřazenosti připravili lidem. Rodinný vícegenerační příběh, který se pohybuje během vyprávění v několika časových rovinách, přesto nebudete mít pocit, že se ztrácíte, naopak budete mít o to větší chuť už vědět, jak to do sebe nakonce "zacvakne". Zacvakne to tak, že jen vydechnete "ne, to přece ne...". Kolik viny, která není úmyslnou vinou!, si může jedna citlivá žena připustit a trápit se jí. "Hana" je skvělá. Postava i kniha.
Toto je má druhá kniha této autorky a opět nezklamala. Děj knihy a styl psaní mi vyhovoval, po začtení se nedá od knihy odtrhnout. Protože Meziříčí je mým rodným městem, při popisu města jsem přesně věděla, kudy se postavy pohybovaly. Knihu můžu vřele doporučit!
Nejlepší kniha za posledních pár let. Tak silný příběh jsem nečekala a nemohla se od něj odpoutat. Hluboký a velmi smutný příběh, který stojí za přečtení.
Nádherně napsaná kniha s neuvěřitelně poutavým příběhem. Nečekala jsem to a jsem velmi mile překvapená. Knihu doporučuji všem!
Výjimečná kniha! Troufám si říct, že je to nejlepší kniha od českého autora za posledních... no hodně let. Příběh je zpracován výborně, postava Hany je vyobrazena tak realisticky, až z toho mrazí. Při čtení jsem byla plná emocí, které přetrvávaly ještě dlouho po dočtení posledních řádek. Tolik bezmoci, utrpení, zklamání a životních útrap skrytých pod hromádkou černého oblečení a podivínského chování, které s každou další přečtenou kapitolou dává víc a víc smysl, bylo až přitažlivě poutavé, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Životní příběh Hany a Miry končil nadějí v lepší budoucnost, i když křivdy minulosti se nikdy úplně vymazat nedají. Paní autorka má můj hluboký obdiv.
Skvěle vystavěný příběh ženy, který nejprve vidíme jakoby zvenčí - očima dítěte, a postupně rozkrýváme, co vše se za postavou podívínské Hany skrývá... A je to síla.
Velmi silná kniha, která nešla odložit. Neuvěřitelný příběh mladé ženy, která celý život musela pykat za svůj původ a která na vše zůstala sama. Ač jde o velmi drsný až depresivní příběh, vždy zůstává jiskřička naděje...
Pro mě nejlepší kniha, kterou jsem četla v roce 2017. Tak silný životní příběh, tak dokonalá hra se slovy. Netřeba více slov, to si prostě musíte přečíst a příběh Hany si s ní prožít.
O "Haně" jsem se dozvěděla až z Databáze knih a podle zdejších komentářů jsem čekala vynikající knížku. A má očekávání byla nadmíru naplněna. Škoda, že o autorce slyším poprvé, kniha mě zaujala k vyhledání jejích dalších knih.
Úžasná kniha, plná hlubokého utrpení. Přečetla jsem ji fakt jedním dechem. A zároveň přemýšlím nad tím, kolik takových "Han" máme kolem sebe. Lidí, kteří se podle našich měřítek chovají divně, kteří vypadají odpudivě, ale kteří nejsou ničím jiným, než jenom skrytými nádobami plnými neštěstí, bolesti a vlastního provinění. Kéž by tato kniha vedla její čtenáře k uvědomění si, kolik toho kolem sebe prostě nevidíme, anebo mnohdy prostě vidět nechceme.
Výborně napsané. Přečteno za pět hodin jízdy ve vlaku. Bohužel nezbylo na cestu zpět. Příště dvě knihy, raději.
Na toto téma už byla napsáno mnoho. Přesto mě zajímalo, jaký příběh nám předloží skvělá paní Mornštajnová. A opět jsem se nezklamala. Osud jedné židovské rodiny je zpečetěn jediným nesprávným rozhodnutím dcery Hany, není cesty zpět, nacistická mašinerie se již dala do pohybu. Přestože se v příběhu prolínají časová pásma, chvílemi je kniha vyprávěna Mirou, chvílemi Hanou, vše do sebe na konci dokonale zapadne a nezbývá nic jiného než říct - uf, skvělé!
Nemám slov. Kniha mě chytila a už nepustila. Napsané velmi čtivě. Emoce mnou cloumali - smutek, vztek, lítost... Oceňuji odlehčený závěr.
Neskutečně silný, smutný a skvěle napsaný příběh. Navzdory tomu, že románů s podobnou tématikou i stylem vyprávění (prolínání různých časových rovin a osudů) vzniklo již spoustu a mohlo by se tak zdát že toto téma je již přežité, Aleně Mornštajnové se povedlo napsat příběh s takovou lehkostí, bez zbytečného patosu a přitom po jeho dočtení na vás dopadne tíha z toho, jak je možné, že něco takového se opravdu dělo. Nejsilněji na mě působil osud Hany, kterou potkáváme na začátku příběhu coby podivínskou ženu, u které zatím jen z náznaků lze tušit, čím vším asi prošla. Retrospektivní vyprávění z konce 30.let ji pak ukazuje jako mladou, krásnou dívku plnou života a o to složitější je pak číst, jak její osud pokračoval. Dávám pět hvězdiček, protože takhle má vypadat román, který nepustíte, dokud ho nedočtete, a když už na tu poslední stranu dojdete, je vám tak nějak těžko a smutno nejen z osudů hlavních hrdinů, ale zejména z toho, že víte, že nic tak dobře napsaného si jen tak hned zase nepřečtete.
Opět o životě jedné židovské rodiny, kterou nástup fašismu rozdělil a roztrhal na kusy.
Kniha má 3 části - v první se malá Mira stává sirotkem a je odkázána na péči své tety Hany. Ve druhé části sledujeme obsazení československa německou armádou a odsun Židů do koncentračních táborů.
A třetí část je vyprávění Hany, které se podařilo přežít a vrací se do rodného Meziříčí. "Hanička jsem byla kdysi já. A pak jsem se stala žlutou hvězdou, transportním číslem 79, přechodnou obyvatelkou Terezína a nakonec šestimístným číslem v Osvětimi". A tak Hana, která se nemůže vymanit ze světa stínů nakonec nachází smysl dalšího žití a s Mirou získá i novou rodinu.
Takovéto knihy budu vždy doporučovat jako výstrahu. Historie ukazuje, že člověk je nepoučitelný.
Jedním slovem - wow! Tento příběh mi v hlavě ještě dlouho rezonoval.. Skvěle promyšlené, vygradované. Nemám, co víc bych k tomu dodala.
Nelidské režimy za druhé světové války si dokáže naše generace jen těžko představit, díky této knize nám je autorka pomáhá velmi autenticky přiblížit. Na knize se mi líbí, jak se děj postupně vyvíjí. Kniha je příběhově krásně propracovaná. Utrpení z koncentračního tábora a následky jsou sice popsané až za druhou půlkou knihy, ale pomáhají pochopit předchozí děj, proč je vlastně Hana vůči okolnímu světu uzavřená. Koho tato tématika zajímá a má knihy podobného stylu rád, určitě doporučuji přečíst.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české romány
Autorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2017 | Slepá mapa |
2023 | Les v domě |
Kniha nemá hluchá místa, příběh vtáhne a nepustí ještě dlouho po dočtení.