Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář


Autorka je PANÍ SPISOVATELKA! Knihu HANA jsem přečetla jedním dechem - stejně jako její předešlé knihy Slepá mapa a Hotýlek. Alena Mornštajnová je výborná vypravěčka, její příběhy jsou propracované do posledního detailu - ať už se jedná o originální Obsah v Hotýlku nebo název poslední knihy. V jednom rozhovoru autorka říká, že HANA je nejen jméno hlavní postavy, ale také hana (pocit provinění), který hrdinka prožívá. Mám ráda knihy, nad kterými musí člověk přemýšlet i dávno po přečtení. A přesně takové jsou knihy Aleny Mornštajnové.
Kéž by její knihy objevil někdo od filmu. Myslím, že silné příběhy Slepé mapy, Hotýlku i Hany by se skvěle vyjímaly na plátně.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
2017 | ![]() |
2019 | ![]() |
2021 | ![]() |
2023 | ![]() |
2017 | ![]() |
A tak si říkám, proč dávat přednost zahraničním titulům, když se i u nás vydává kvalitní literatura a kolik lidí vůbec zná Alenu Mornštajnovou - paní spisovatelku? Její román Hana je opět originální, uvěřitelný a její styl psaní mě nenudí, ba naopak, je hodně čtivý. A co víc? Příběh se odehrává v mém rodném městě, což ještě více umocňuje čtenářský zážitek, protože v knize poznávám místa, kde hlavní hrdinka žije, kde prožívá největší štěstí i bolest. I díky tomuto románu vím, že česká literatura není na ústupu, že se zde rodí kvalitní spisovatelé, jen je mi líto, kolik čtenářů dává přednost větší mediální reklamě, krásnějším obálkám, slavnějším jménům...
Líbí se mi myšlenka, že by se romány od Aleny Mornštajnové daly krásně zfilmovat, dokážu si také představit nějakou minisérii či seriál... Stejně jako kniha Jozova Hanule od Květy Legátové, která se stala předlohou k filmu Želary, tak i tyto romány mají šanci, aby se dostaly do širšího diváckého povědomí. Jen je někdo objevit (viz komentář od Vichis).