Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
14219
14219
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Naprosto skvělá, neuvěřitelná a dojemná kniha!! Přečetla jsem to jedním dechem a posledních 5 stránek jsem probrečela. Doporučuji!!
Nepřečetla jsem si předem obsah, takže jsem moc nevěděla, do čeho jdu. Bylo to dobře, protože knížku, jejíž děj se z části odehrává v koncetráku, bych si nikdy nepřečetla. Autorka rozdělila děj do třech částí, které nešly chronologicky za sebou: Zpočátku mi to vadilo, ale postupně jsem pochopila, že tak líp vyzní závěr. Není to jen smutné, ale zároveň napsané tak, že Vás děj vtáhne a nutí číst dál. Tohle se mi stává u dobré detektivky, ale u románu jen zřídka. Vlastně jsem se teď přesvědčila, že dám i pátou hvězdu.
Takové smutné čtení, ale doporučuji všem. Hlavně lidem co soudí lidi podle vzhledu, nikdy nevíte co toho dotyčného člověka v životě potkalo...
Česká literatura mě poslední dobu fakt baví. Mám pocit, že její úroveň začala po určitém útlumu konečně zase narůstat a my můžeme být svědkem takových klenotů, jako je třeba kniha Hana. Přečetla jsem ji jedním dechem, bavil mě jazyk, střídání časových os i pohledů. Jak jedno jediné rozhodnutí může ovlivnit život několika dalším lidem.
Každopádně to určitě nebyla poslední kniha, kterou jsem od Aleny Mornštajnové četla, jelikož mě její psaní fakt baví. Za mě tedy zatím jedna z nejlepších knih tohohle roku.
Dobře napsané, čtivé, smutné. Přechod od banálního k závažnému byl sice trochu vykalkulovaný a nemyslím si, že bylo nutné při postupném odhalování na Hanu naložit tolik, ale působivé to samozřejmě je. Vedlejší postavy bych ale představoval pomaleji, párkrát jsem se musel zamyslet kdo a s kým. Na maximální hodnocení to u mě není, ale určitě čtení nelituji.
Krásná kniha - pokud se vůbec o něčem tak smutném dá říct krásná. Bez zbytečného patosu, o to silnější a pravdivější. Chvílemi mi skutečně běhal mráz po zádech.
Ostatní autorčiny knihy neznám, ale určitě si je také ráda přečtu.
Miluju romány zabírající život více generací. A tady je i krásně vidět, jak minulost našich předků a úplné zdánlivé maličkosti mohou ovlivnit naši budoucnost. Že člověk míní, život mění... Až z toho mrazí. Ale vzít zpátky čas nejde a život píše svůj román dál a dál. Bez ohledu na naše přání, bolesti a výčitky. Smutné, pravdivé. Ale naděje na lepší zítřek (i kdyby až těch po nás) umírá poslední. A také připomínka toho, co už se NESMÍ opakovat...
Promiňte mi gramatický a genderový prohřešek, ale paní Alena Mornštajnová je PAN SPISOVATEL, nejen s velkým P, ale velká vším. Jinak tento úkaz neumím nazvat, neboť PANÍ SPISOVATELKA, ať už s velkým nebo s malým, mi zní plytce, slabě, bezobsažně. Vskutku mistrné dílo, ke kterému se rád a často budu vracet. Jak by řekli Brňáci: Absolutní špica.
První kniha v mém životě, kterou jsem přečetla dvakrát za sebou :-) Když jsem ji druhý den dočetla, pustila jsem se do ní znovu... Takže přečtena dvakrát během čtyř dnů... To už snad nepotřebuje další komentář, že? :-)
Tak jako většině populárních nových knih jsem se vyhýbala i Haně. Už jsem se nesčetněkrát spálila s knihou označenou např. jako bestseller. Po autorce jsem nakonec sáhla díky zajímavým anotacím všech jejích knih. A po přečtení jsem byla velice příjemně překvapená.
Kniha je úžasným způsobem čtivá, nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout.
Dalším kladem je pro mě uvěřitelnost příběhu. Mám pocit, že spousta autorů, kteří období druhé světové války nezažili, ale píší o něm, píšou velmi neautenticky (zejména mám tento problém s americkými mladými autory). Ale paní Mornštajnová dokázala téma velmi dobře uchopit. Část příběhu z ghetta a koncentračního tábora není nijak dlouhá, ale emocionálně silná.
Dalším kladem pro mě bylo líčení osudů tří generací jedné rodiny - postupně se dozvídat jednotlivé příběhy.
Pokud bych měla něco vytknout, byla by to zřejmě propagace knihy. Sice ke knize přitáhne spoustu čtenářů, ale prozrazuje důležitou dějovou linii, tedy holocaust. Zajímalo by mě, kdy by mi z náznaků ohledně Hany (pohublá, nepřítomný výraz, schovávání chleba apod.) došlo, že si prožila hrůzy Osvětimi, takto jsem nemohla příčinu jejího utrpení odhalovat postupně.
V každém případě knihu doporučuji, téma holocaustu by se nemělo opomíjet a podle mě by se o něm ani nemělo psát umírněnou formou.
Plný počet hvězdiček za krásnou knihu. Místy hodně drsné, ale o to silnější. Hlavně - ať už taková doba nikdy nepřijde, taková, co semele krutým způsobem i ty nejobyčejnější lidské životy.
Poutavě psaná kniha. Od strany 237 jen strnule čtete a čtete. Doporučuji všem, kteří hledají silný příběh!
Přestože v četbě přeferuji především fantasy a sci-fi, astronomické hodnocení této knihy mě vyhnalo do nejbližšího knihkupectví. Nemá cenu omílat to, co už to bylo stokrát napsáno. Kniha je opravdu výjimečná, srozumitelně napsaná a střídání dějových linek a s věkem protagonistů související styl vyprávění, přidává knize na dynamičnosti. Příjemně nepříjemný emoční rollercoaster.
Ale co je podle mého na knize důležitější. Téma a zasazení děje do historických souvislostí byly sice již mnohokrát propírané, to ale rozhodně neznamená, že by se od něj umělci měli vzdálit. Zvláště v této době, kdy mají určité názorové skupiny tendenci historii bagatelizovat, kdy žijeme v postfaktické době, ve které si lidé vytvářejí na základě neověřených informací vlastní reality, kterými si potvrzují subjektivní pohled na svět, zpravidla plný předsudků a nenávisti k odlišnosti. Naše země byla několikrát obětí zrůdných historických omylů, ale je třeba si uvědomit, že ne všechno zlo k nám přišlo odjinud - spoustu z toho si provedli místní lidé s pokřiveným charakterem navzájem. Je třeba si také uvědomit, že události v knize popisované, se staly z historického hlediska relativně nedávno a i v dnešní době jsou patrné náznaky, které by bez nadsázky mohly vést k něčemu obdobnému i dnes.
Měl jsem možnost několikrát navštívit konkrétní lokace z knihy a její přečtení mi navodilo ten nepříjemně svírající pocit, který jsem zažil tam. Nebojím se tvrdit, že to kniha svou nadčasovostí dotáhne až do povinné četby na středních školách.
"Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat" - George Santayana
Téma druhé světové války mám obecně velmi ráda, tak jak ho dokázala zpracovat Alena Mornštajnová v knize Hana je obdivuhodné. V knize je skvěle zpracované prolínání více generací a výborně zachycené hrůzy tohoto období.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Silný příběh. Doporučuji...člověk ani nechce věřit, že se něco takového mohlo stát. Nejhorší je, že to tak ve skutečnosti bylo...hrůza.