Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
14222
14222
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Neskutečná kniha. České autory nečtu ale v tomhle případě nikdy nebudu litovat že jsem si knihu přečetla. Je smutná, děsivá, strašná a velmi silná. Dvěma slovy dechberoucí a neuvěřitelná.
Velmi čtivá knížka.
Dočetla jsem jí, obrečela jsme jí a raději si zase přečtu něco veselejšího.
Asi nejlepší česká knížka posledních let. Neskutečně se mi líbila, i když je dost smutná. Perfektně napsaná, od první stránky mě úplně uchvátila!
Kolik takových lásek,rodin, a optimistických představ o lepších zítřkách opravdu bylo..
"Radili mi zapomenout, protože nechtěli slyšet to, co bych mohla vyprávět."
Nikdo by neměl zapomenout, čeho se naše novodobé dějiny a lidi, kteří je tvořili dopustili. Doufejme že jsme se dostatečně poučili.
Krásná kniha o hrůzách s nicneříkající sladkou obálkou. Kniha, která se četla lehce i těžce zároveň, a u které jsem ke konci odpočítávala stránky do konce, protože jsem věděla, že tady žádný šťastný konec nebude.
"Že jsem přežila peklo jenom proto, abych dál roznášela smrt." Vybavuji si jedinou knihu, která se mě dotkla stejně hluboce jako Hana od Aleny Mornštajnové - byl to Neviditelný Jaroslava Havlíčka. Co mě ale na Hanině příběhu k smrti děsí, je skutečnost. Není to žádná fikce, žádné vymyšlené kulisy, žádné osudy splétané autorčinou fantazií - tohle všechno se dělo v naší zemi nějakých 80 let zpátky. Je to životní příběh mnoha milionů lidí, našich předků. Toto uvědomění mě v průběhu čtení Hany silně zasáhlo - že lidé jsou schopni působit si navzájem tak strašnou bolest a utrpení.
Myslím, že nemá smysl tady opěvovat autorčin vypravěčský a stylistický um, koneckonců jsem tak činila v komentáři u Slepé mapy i Hotýlku. Haně jsem se dlouho vyhýbala, a teď, když konečně znám její příběh, mám trochu rozporuplné pocity - na jednu stranu jsem ráda, že jsem se nakonec neochudila o naprosto mimořádný čtenářský zážitek, na druhou však vím, že mi kniha bude ještě dlouho ležet v hlavě a myšlenky, které podnítila a ještě snad podnítí, budou nepěkné a smutné.
Podlehla jsem "nátlaku", kdy se na mě kniha valila ze všech stran, a jsem ráda. Přiběh byl moc pěkný, ráda jsem ve čtení pokračovala. 5* si podle mě zaslouží, přesto však nevím, jestli bych se do čtení vrhla znovu. Do svého žebříčku "top" knih ji zatím zařadit nemůžu.
Knih o Holokauste nikdy nie je dost a mna ani nikdy neomrzia. Krasny pribeh o celej generacii jednej Zidovskej rodiny, kde v popredi je cudna postava Hana. Tu citatel na zaciatku pribehu nechape, hoci tusi... Casove linie sa striedaju, pritomnost s minulostou, kde sa dozvedame Hanin pribeh, ktory sa nakonci prepoji s tym Mirinym. Velmi pekne napisana kniha.
Jako mnoho komentářů, i já musím potvrdit, že kniha je opravdu skvostná. Děj, postavy i příběh. Kniha vtáhne a nepustí. Člověk opravdu dělá předsudky a i já jsem na začátku knihy Hanu odsuzovala. Po přečtení co všechno Hana zažila, bych si nejradši nafackovala a opravdu mě kniha utvrdila v tom, že NESUĎ ČLOVĚKA, KDYŽ NEVÍŠ ČÍM SI V ŽIVOTĚ PROŠEL!
podobne ako u Forest a Gumpa som niektoré detaily ocenil, nutno priznať aj pochopil až keď som ju čítal druhý krát.
Takový zážitek se nedá popsat, to se musí prožít. Proto důrazně doporučuji nečíst anotaci a střemhlav se vrhnout do příběhu samotného, který vás sám perfektně uvede, vtáhne, připoutá k postavám a donutí prožívat všechno, co se jim stane.
Dobře vystavěný příběh nikoliv o válce a holokaustu, ale o životě s vědomím viny. Ocenil jsem střízlivý popis válečných zkušeností bez jednoznačných soudů a utloukání čtenáře emocionálními popisy hrůz. Konec podle mě neodpovídá kvalitě předchozího textu, vyšel do ztracena a mohl být lepší.
Jsem uchvacena - stále ještě teď, 6 měsíců po docteni knihy, úplně cítím chuť venecku na jazyku.. vlastně..
Neskutečné napsané, celá sága jedné rodiny.
Jde mi mráz po zádech, jaké neštěstí si musí jeden prozit, zatímco druhy má v životě štěstí.
Od prvních stránek - po konec - citlivá kniha, které neublížily titulky BESTSELLER na každém rohu.
A audiokniha - tak nádherne a namluvený příběh jsem ještě neslysela.
Jo a venecek si ještě dlouho nedám
Ach. Nemohla jsem se odtrhnout. Kruté osudy mírní krásně čtivý způsob vyprávění. Mozaika příběhu se napínavě proplétá a zapadá do sebe. Naděje neumírá. Přála bych si, aby knihu četli studenti ve školách a spousta lidí pro vzpomínku a uvědomění. Kupuji svým dětem
Silná kniha s tématem druhé světové války, která dokázala ztvárnit příběh více postav podle skutečných událostí. Kniha Vás uveden do toho, jak lidé museli projít utrpením, zoufalstvím a beznadějí. Za mě se jedná o jeden z nejsilnější příběhů od Českého autora. Tato kniha mi vyrvala srdce z těla a zlomila vejpůl, velice často se mi stávalo, že jsem neviděl přes slzy na text. Opravdu stojí za přečtení, doporučuji.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Dlouho se mě žádná kniha tolik nedotkla a nezasáhla moje srdce. Již málokterá kniha ve mně po dočtení zanechává takový ten pocit, kdy najednou nevím, co se svým životem. Kdy dny i týdny přemítám a vzpomínám na události v knize a nejsem schopná posunout se dál. Hana je prostě skvělá a doporučuji ji všem.