Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
14175
14175
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Kdo u této knihy nebrečel, tak musí být z kamene. Nikdy jsem se ke knize s válečnou tématikou nedostala, protože je to pro mě moc těžké téma, ale u Hany jsem udělala vyjímku z důvodu obrovského ohlasu ze všech stran. A nelituji. Tahle kniha mi v paměti zůstane už napořád.
Normálně tyto knihy nevyhledávám, ale dostala jsem ji včera odpoledne jako dárek a dnes ráno ji dočetla. Je to silné čtení.
Uf, knihu jsem přečetla za den jedním dechem. Dost mě chytila za srdce. Rozhodně doporučuji!! I když jsem se bála, že se v dějových linkách nevyznám, tak tomu bylo právě naopak. Vážně skvělé.
Mně se líbila moc. Příběh je promyšlený, plyne svižně, žádné dlouhé popisy. Za mě můžu doporučit.
Kniha se velice dobře četla, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Určitě ji budu doporučovat dál :) Nad příběhem budu přemýšlet ještě dlouho!
Čtivá? Ano. Ale přesto se nemůžu zbavit dojmu, že jsem vlastně četla učebnici dějepisu. Prvotní nápad se žloutkovými věnečky se ztrácí, linka skáče z času na čas, od osoby k osobě, ale nikde nejde do hloubky postav a příběhů, všechny zůstávají na povrchu, navíc vylíčené dost klišovitými pohledy. Čekala jsem podle recenzí něco víc...
Hana je emotivní román nejen o osudu dívky a ženy,jejichž životy se úzce propojí,ale i o tehdejším životě rodin v tamějším městečku.Je to určitě skvěle vykreslený příběh,který právem upoutal pozornost tolika čtenářů.
Pekna kniha, cita sa lahko, ale nejako na mna neurobila hlboky dojem. Klasicka tema holokaustu ktore sa opakuje uz milion krat....... Ale na druhej strane treba lebo ludska hlupost sa opakuje.
Hanu jsem četla jedním dechem. Opět jsem si pobrečela a byla zase na chvilku v jiné době a v jiném světě. Krásně se mi četla a určitě doporučuju :-) Je to krásný příběh.
Tam, kde Sophiina volba, Člověk bez osudu, Plechový bubínek nebo třeba Maus jdou až na dřeň, krvácejí, zařezávají se, bolí a drásají, tam Hana ani nepíchne. Emočně chudé, fádní, nudné, plytké, neobohacující. Nic šokujícího, šíleného, nervy drásajícího. Jde o klasický scénář knihy o holokaustu: našívání žluté hvězdy, komíny s dýmem („nasládlý pach“), pogromy, lidi zlí a lidi dobří - záchytné body, kterými proplouvá příběh, ale nic neprohlubuje a nic nového neotevírá. S hrdinkami (Mira, Hana, Else, Rosa) lze jen těžko emočně souznět - ačkoliv autorka popisuje jejich tvrdé osudy, nedojímá to (ženské postavy jsou navíc charakterově téměř stejné). Je nadmíru patrná snaha Mornštajnové o obohacení textu metaforami, ale ta jejich kýčovitost spíš přidává na povrchnosti jednotlivých pasáží a konkrétních hrdinek. Až moc se to snaží, všechno říká, všechno vysvětluje, nic není tajemné. Kniha se čte v celku rychle, ale než z nějaké chtivosti, spíš proto, že se u ní nemusí přemýšlet. Pro mě nepochopitelná mediální lavina - prostě mainstream jak řemen. Doufám, že se „nedočkám“ doby, kdy podobná rychlokvašková a „časzkracující“ díla vytlačí z povinné četby Grasse nebo Styrona.
Jedním slovem úžasné - výborně a velmi čtivě napsaná. Téma rozhodně není lehké a oddychové a nutí k zamyšlení. Po dlouhé době opravdu skvělá kniha u které ani nebudete vědět, že je 1 hodina v noci a vy ne a ne přestat. Tuhle knihu člověk snadno z hlavy nepustí.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Je to 3 měsíce, co jsem ji dočetla a stále na ni myslím. Stojí za to si ji přečíst :)
Tato kniha je hodně srovnávaná s knihou Zvuk slunečních hodin. A ta mi přijde o moc lepší. Nicméně i Hana je skvělá kniha s těžkým tématem, oproti Zvuku slunečních hodin je psána "jednoduššeji", nicméně její dopad je stejně těžký. Jak se blížíte ke konci, kniha houstne a houstne, až máte pocit, že místo slz už tečou kamínky. Dočtete se, jak umí být osud krutý a jak lehce ho lze ovlivnit jedním "lehkovážným" rozhodnutím. Velké doporučení k četbě všem.
Ani nevim, co napsat! Asi tak pred minutou jsem knihu docetla a jsem plna emoci. Strasne silna kniha!!! Rozhodne doporucuji precist a radim ji mezi TOP knihy ktere jsem kdy cetla! Precteno za 2 vecery, nemohla jsem se vubec odtrhnout!
Po Slepé mapě jsem sáhla po Haně a nelituji ... silný, poutavý příběh, výborně napsaný. Knihu bych zařadila do povinné školní četby.
O Haně jsem četla samá superlativa, takže mi nesměla uniknout. Abych pravdu řekla, vůbec jsem nevěděla o čem tato kniha je a jak mě zásahne.
Jasně, tématika druhé světové války a koncentračních táborů fakt frčí a kolikrát se setkávám s explixitním vyjádřením hrůz. Ale zde to pojetí bylo úplně jiné a přitom stejně děsivé a stejně bolavé.
Tahle kniha je fakt podařená, na konci do sebe všechno dokonale zapadne a hlavně...nedá se odložit z ruky!
Má cenu psát komentář č. 1029? Řadím se k většině - skvělá kniha, která umí zapůsobit.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Když je kolem knihy hodně slávy a velkých řečí mám často opačný názor. Proto jsem se bála zklamání, a tak jsem čtení Hany stále oddalovala. V tomto případě jsem se bála zbytečně. Kniha se mě líbila. Četla se moc dobře. Je pravda, že zpracování tématu války a holocaustu je zde jaksi jednodušší nebo lehčí než v jiných knihách, ale mě se líbila právě proto. Mám dojem, že tak vynikl víc příběh Miry, že příběh Hany jej nepotlačil.
Mám ráda příběhy založené na skutečných událostech. Mám ráda styl, kterým píše paní Mornštajnová. Přesto pro mne není Hana tou jedničkou v nejlépe hodnocených knihách. Vždyť třeba Slepá mapa je úplně stejně dobrá a čtivá. Nebo Němci od Katalpy. Nedokážu rozhodnout, která je lepší.