Hana
Alena Mornštajnová
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Ano, konečně jsem se i já stala hrdou majitelkou a zároveň čtenářkou knihy Hana od Aleny Mornštajnové, kterou vydalo nakladatelství Host. Dolehla na mě vlastní zvědavost a zároveň mi v uších dozněly poslední tóny loňské chvály, kterou tato kniha čtenář od čtenáře sklízela. Teprve teď nadešel můj čas. Pojďte se tedy spolu se mnou podívat, jak se mi tento všudypřítomný a mnohonásobně sdílený příběh líbil…
Kniha je rozdělená na tři části. První dvě spadají pod vypravěčskou taktovku jedné ze dvou hlavních postav. Mira vám coby malá holčička dovolí, abyste ji jako člověka blíže poznali a zároveň s tím nahlédli do života její rodiny. Je velmi živá a také nebojácná. Možná proto se rozhodne svézt na ledové kře i přes zákaz svých rodičů. Následuje trest a Mira musí oželet slavnostní žloutkový věneček. V té chvíli však netuší, že právě ona pochoutka přetočí její život vzhůru nohama.
Její vyprávění si vychutnáte i v druhé části knihy. Zde vám pohledem teď už dospívající dívky přiblíží nejen mládí své matky, ale především osud její sestry Hany.
Poslední část knihy už vypraví Hana samotná. Spolu s ní se vrátíte do let, kdy zeměmi zmítala druhá světová válka a „do módy“ jakožto ozdobný prvek vešla žlutá šesticípá hvězda…
Dříve než přejdu k vlastním dojmům, ráda bych podotkla, že jsem se během veletrhu Svět knihy zúčastnila besedy s autorkou Alenou Mornštajnovou. A dobře jsem udělala. Získala jsem totiž cenné informace ohledně její tvorby a vím, proč na mě kniha místy působila tak, jak působila.
Pokud bych se měla zavřít do jednoho z pomyslných šuplíků, vyberu si ten, ve kterém jsou uloženy i ostatní kladné ohlasy. Příběh byl velmi čtivě napsaný a vyzařovala z něj určitá lehkost. Připoutal mě k sobě a po dočtení ve mně zanechal spoustu příjemných čtenářských dojmů.
Měla jsem pouze menší problém s pasážemi, které se týkaly druhé světové války a holocaustu. V těch jsem měla pocit, že mi tak trochu něco chybí. To však není způsobeno chybou autorky, nýbrž mojí vlastní čtenářskou deformací, protože jsem na toto téma přečetla již nemalé množství knih. Navíc sama autorka při besedě zmínila, že jí v tomto příběhu primárně nejde o vystižení tohoto tématu, ale o osud člověka jako takového.
Knihu bych vám ráda doporučila všemi hvězdičkami, body a procenty, které mám v rámci svého psaní k dispozici. Udělejte si na ni čas a náležitě si ji vychutnejte. Ať se vám líbí…
Co kdyby se Jaroslav při výběru partnerky nerozhodoval podle věna? Co kdyby se Hana neseznámila s dívkou, která měla kontakty? A co kdyby s ní odjela? Co kdyby nedostala tyfus? Co kdyby Mira nespadla do řeky? A co kdyby neměli rádi žloutkové věnečky jako já?
Hana nenosila smůlu, byl to její osud.
V pátek jsem knihu náhodně koupila a v neděli jsem ji s úlevou a zároveň s dalším očekáváním přečetla. Byl to strhující knižní zážitek, prožívala jsem každou kapitolu. Kniha čtivá, psaná tak, že se nemůžete od knihy odtrhnout. S posledními kapitolami jsem pro emoce a pláč na papír ani neviděla.Styl psaní paní spisovatelky mi vyhovoval.
Děkuji a doporučuji, stojí za to tuto knihu číst.
Pořád jsem čekala, kdy se dostaví ten knižní zážitek, který z Hany dělá nejlépe hodnocenou knihu. Příběh je silný a emotivní, ale druhá světová válka vyždímá emoce téměř vždy. I když toto období nevyhledávám, četla jsem pár podobných knih z války (např. Zlodějka knih, Vypravěčka, Život za životem...) a všechny ve mě vyvolaly větší emoce než tato kniha. Musím přiznat, že kniha na mě celkově působí poněkud ploše.
Čtivost knihy na pět hvězdiček, bohužel tolikrát ohraný (i když ne nedůležitý) námět je jen za 3 hvězdy. Možná jsem očekávala příliš - silnější příběh, protože většina příběhů, týkajících se těžkých období v naší historii, je silná, ale tady mi to přišlo jen škrábání na povrchu. I tak ale doporučuji...
K Haně asi netřeba více slov ,než která již byla napsána ,vyslovená .... “Moje” Hana by mohla vyprávět ,jak jde z ruky do ruky .Ani se nestačí v knihovně ohřát a putuje k dalšímu čtenáři u nás v rodině a v mém okolí... Jednom slovem - nazapomenutelná!!!!
Ač osobitý, úsporný styl autorky není úplně můj šálek kávy, u Hany mi nakonec sedl. Teď čerstvě po přečtení stěží dokážu výstižně okomentovat, tak jen vstřebávám.. Silný a hutný příběh, místy krutý, ironický a syrový, příběh o nedozírných následcích našich činů/rozhodnutí, jež se stanou osudnými, o tíze těchto následků, o jiskřičce naděje... Pokud se chcete dozvědět o pozadí vzniku knihy a skutečných událostech, poslechněte si rozhovor s autorkou na YouTube - Dobrý rozhovor. Malá ochutnávka - Hana znamená i vina..
Měla jsem o ní předsudky, hlavně kvůli tématu 2.druhé světové a propagaci všude, kam jsem se hnula. Proto jsem byla hodně překvapená dějem i stylem psaní. Druhé světové se kniha jen dotkla, ale i tak to hrálo velmi výraznou roli v ději. Postava tety Hany a její příběh byl naprosto strhující. Rozhodně skvělá kniha od které jsem se nemohla odtrhnout.
Předevčírem jsem objednala, dnes mi dorazila. Dnes jsem začala číst a nemohla jsem se odtrhnout, dokud jsem ji celou nepřečetla. Neuvěřitelně emotivní příběh od začátku až do konce.
Čte se samo a velmi rychle... Téma silné, nosné, samo o sobě silně emotivní... A právě proto si myslím, že se to dalo posunout ještě o příčku výš. Výrazně lepší, než autorčina prvotina, přesto mně osobně stále lehce vadí autorčin úsporný styl.
Hana - bílé vlasy, bezzubá ústa, po kapsách krajíčky chleba, černé oblečení, podivné chování. Haně je 26 let a je ústřední postavou tohoto románu, od kterého jsem se těžko odtrhávala a s uslzenýma očima. Je to příběh o pocitech viny, o rodině, o lásce, o hrůzách války. Emočně velmi silný příběh.
Dokonalá kniha a dokonalý příběh... takových knih by mělo být víc .. židé jsou lidi stejní jako my a takové zacházení si nikdo nezaslouží...
Úžasná knížka. Skvělý emoční příběh jedné obyčejné židovské rodiny za druhé světové války. Nikdy nic není tak, jak to vypadá. Dlouho mám knihu pod kůží, rozhodně doporučuji přečíst.
Hana... Pribeh, který mě dojal... Vlastně od začátku až do konce. Už jen to propojení přebalu knihy s jeho začátkem a koncem je pro mě až nevídané.
Líbí se mi citlivost příběhu, vykreslení jednotlivých postav, i toho jak zapadají do celku knihy.
Také obdivuji to, že ač se jedná o příběh na pozadí druhé světové války a holocaustu, tak popis utrpení v táborech je spíše okrajovou záležitostí. O to více se mi kniha líbí, že nejde o prvoplánovou hru na city.
Co na tuhle knížku říct? Snad jenom ááááááách. Nádherný příběh popsaný s obrovským citem. Opět jsem si poplakala, takový životní příběh se nedá bez slz zvládnout.
Připadám si tu trochu jako černá ovce, ale pro mě ta kniha nebyla nic moc zázračného. S knihou jsem se prala asi dva týdny a ne a ne ji dočíst. Styl psaní mi nesedl a je to ani ne 24 hodin, co jsem knihu dočetla a připadám si, jako bych četla jen anotaci. Na druhou stranu se mi moc líbil konec, který jsem pak již přečetla jedním dechem. Dávám dvě hvězdičky a to jen proto, že je to dobré téma, že je tam spousta pěkných momentů a že je to česká kniha. Určitě doporučuji zkusit, protože je tu spousta lidí, která si knihu zamilovala.
Nejsilnější kniha, kterou jsem kdy četla. Obal knihy je jednoduchý, přesto je v něm tolik silné pouto s dějem - jak na začátku, tak na konci. Knížka je rozdělena do tří částí. První se točí okolo vypravěčky děje Miry, další její rodiny a poslední část její tety Hany, která prožila koncentraační tábor, spolu s její rodinou. Na začátku děje mi nebyla Hana příliš sympatická, ale na konci jsem jí chápala a litovala toho, jak jsem ji na začátku označovala za podivínku. Od knížky jen tak neodejdete, já osobně knihu přečetla velice rychle. Tuto knihu by si měl přečíst každý. Nejen kvůli tomu, aby si vážil, co všechno v dnešní době má a co doba nabízí, ale i také kvůli tomu, aby si vážil blízkých okolo sebe - nebudou tu přece navždycky.
Kniha je velmi čtivá, opravdu plyne jako film. Líčí životní hrůzy, které si neumím a snad ani nechci představit, že by se mi mohly stát. Ztráta celé rodiny, hrůzy koncentračního tábora, samotu Miry i Hany. Přesto, je to divné, kniha neděsí. I když tuším, jak se bude děj vyvíjet, stále nutí číst dál. Stojí za to ji vzít don ruky. A hned si do seznamu - chystám se číst dám i jinou knihu od této autorky. Bohužel se mi ten seznam stále prodlužuje.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
K české literární tvorbě bývám skeptická a jen málokterá je podle mého soudu opravdu kvalitní, ale Hana patří mezi ty nejlepší knihy, které jsem kdy četla - dokonce i ve srovnání s literaturou světovou.
Alena Mornštajnová umí prostým slovem vyprávět velký příběh, který navíc velmi dobře zpracovala do tří samostatných, i když vzájemně se proplétajících linií. Naprosto nenápadně Vám pod nos strčí zvrat, třeba když Vám dojde, že trest v podobě odepření jednoho malého potěšení je vlastně zároveň darem života.
Kniha vypovídá o době, která je sice velmi vděčným a často opakovaným tématem, o to důležitější je ale narazit na knihu, která Vám to podá tak pěkně.
Spolu s touto knihou a několika málo dalšími prožívám určitý český literární revival - a jsem za něj moc ráda!