Hana

Hana
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg 5 14111 14111

Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text

Přidat komentář

Zdenča22
20.01.2018 5 z 5

Velmi silný příběh, který zůstává dlouho v srdci. Kniha je napsána neuvěřitelně citlivým a čtivým způsobem, řadí se mezi nejlepší knihy poslední doby. Kdo váháte určitě si knihu přečtěte.

SimonaP
20.01.2018 4 z 5

Krásně napsaná, čtivá knížka. Doporučuji přečíst každému.


KIKI33
20.01.2018 5 z 5

Po dlouhé době kniha s duší. Děkuji za silný zážitek, nezapomenu.

hankavalda
19.01.2018

Právě jsem knihu dočetla, ještě myšlenkama ponořená v příběhu Hany...zapnu internet a první titulek, který na mě vyskočil:"Německé neonacistické hnutí Říšští občané budují armádu"...uff, lidi si nedají pokoj?

Pitbullka
19.01.2018 5 z 5

Čím déle čtete,tím je kniha lepší. Nic není tak,jak se na začátku zdá. Silný příběh.

Silwinka87
19.01.2018 5 z 5

Krásný příběh.Knížku jsem četla jedním dechem a taky i slza mi ukápla.Osudy Miry a její tety Hany a vlastně všech postav v knížce byli hrozné a děsivé.
Byla to moje druhá knížka od paní Mornštajnové a musím říct,že jsem si ji velmi oblíbila,už se moc těším na její další knížky..
Doporučuji

ivana.sk
19.01.2018 5 z 5

Knížka, kterou si budu pamatovat..

gladya
17.01.2018 5 z 5

Skvělá, knížka působivý emotivní příběh. Hana a její blízcí prožili nepředstavitelné hrůzy. U Hany jde navíc i o pocit viny,

"Jsme přece ve dvacátém století, pogromy nebudou." Říká Hanina matka cca kolem roku 1935. No, klasické pogromy asi opravdu nebyly. To by pro nás mělo být poučení, zlo ze světa nezmizelo.

NADEI
17.01.2018 5 z 5

Silný, emocemi nabitý příběh, který dokáže sevřít žaludek a vehnat slzy do očí. Jedna z knih na kterou se nezapomíná. Doporučuji přečíst !

Eduarda
17.01.2018 5 z 5

Řekli jste tu všechno - a je to nejlepší kniha, co jsem za poslední dobu četla. Je přesně jako její obálka - výstižná, geniálně vymyšlená a celá tak nějak propojená.

marimari
17.01.2018 4 z 5

Další kniha, která mě dostala. Mrazí mě z toho, jak některá rozhodnutí dokážou zatočit s dalším životem. Takové knihy by měli číst všichni a brát je jako varování při řízení lidského společenství.

katpe
17.01.2018 5 z 5

Několikrát mi u čtení ukápla slza...A po dočtení poslední stránky jsem hodně dlouho jen v tichosti přemýšlela nad podobnými osudy těch milionů lidí. Nádherná knížka, silný příběh, skvěle napsaná.

Kuky27
17.01.2018 5 z 5

Výborná kniha, krásný příběh. Četla jsem ji jednim dechem. Nedokázala jsem ji odložit.

marion111
17.01.2018 5 z 5

Čím jsem starší, tím hůř se mi takové životní osudy čtou. Slupnu brutální severskou detektivku a už sahám po druhé, ale po přečtení Hany jsem dlouho přemýšlela ....jakou bolest a trápení dokáže člověk člověku způsobit.
Opravdu velmi dobře napsaná kniha.

mynamail
17.01.2018 5 z 5

Kniha napsána přívětivým stylem, ačkoliv popisuje těžké osudy. Jizvy, které ani čas nezacelí. Rány, které se nikdy nezahojí. Tělo odejde, ale duše zůstává. A s ní vzpomínky, výčitky, bolesti. Smekám před Hanou.
Líbilo se mi zpracování a - ano - u posledních stránek jsem plakala a plakala a plakala...

Čtenářník
17.01.2018 5 z 5

V souvislosti s předchozím komentářem mě napadl přiléhavý citát od Tolstého: "Odsuzovat druhé je vždycky nesprávné, protože nikdo nemůže nikdy vědět, co se odehrálo a odehrává v duši jiného člověka." I když Haně z té homole cukru moc nezbylo... Výborná kniha, těžký osud.

Martina86
16.01.2018

Skvělá kniha napsaná z pohledu různých postav v kontextu různých časových a historických událostí. Neodsuzuje, spíš popisuje, nejde do hloubky, pluje po povrchu, není přehnaně emotivní, většinou jen naznačuje, a přesto dokáže vyvolat u čtenáře velmi silné pocity a dojmy. Úžasně vystihuje to, že nemůžeme odsuzovat nikoho, i když se nám zdá sebevíc podivný a jedná tak, že to nedokážeme pochopit. Nikdy totiž nevíme, co člověk prožil a čím vším si prošel. Tak se mu například pro nás fatální události mohou zdát naprosto bezvýznamné.

Beky
16.01.2018 4 z 5

Jako každá literatura z válečné doby je i tento příběh neuvěřitelný, plný hrůz, strachu, napětí, zrady, lásky, očekávání, naděje a spousty dalších emocí, které vás velmi hluboce zasáhnou ...

Verrrunka
15.01.2018 5 z 5

Jsem docela rozložená.... Nenápadně začínající příběh o neštěstí jedné rodiny se postupně rozvine ve vyprávění, které vám bude postupně trhat srdce na kousky. U čtení jsem si uvědomila, že mi vlastně skoro nevadí číst detektivky s brutálními vraždami, ale číst o zvěrstvech, která byla páchána na židech, mi teda slušně hejbe žaludkem. Dojemný příběh, naprosto skvěle napsáno. Netvrdím, že nejsou lepší knihy s tímto tématem, ale Hana je napsána tak lidsky, že vás to dojme k slzám.

Krihole
15.01.2018 5 z 5

Jedna z nejhezčích knih, co jsem v poslední době četla.