Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
14111
14111
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Přiznám se, že jsem knihu otevírala s despektem "tak se ukaž, ty bestsellere".
Hana mě dostala!
Absolutně nechápu, že jsou lidé, kteří naprosto popírají hrůzy války, koncentrační tábory a pokud přece jen připustí, že "něco bylo", jsou schopni říct, že je to dávno a nezajímá je to!
Vždycky jsem tohle vnímala...ale od chvíle, co mám vlastní děti, dotýká se mě to nějak víc.
Takovéhle knihy nebo filmy mi vždycky dají "oprávněnou facku"...okamžitě si uvědomím, že se mám krásně, jsem šťastná a nic mi nechybí!
Velmi poutavě a přitom jednoduše napsaný příběh jedné rodiny, plný tragických událostí, utrpení a strachu. Čte se to jedním dechem.
Tuto knihu jsem dlouho odkládala, protože anotace mě příliš nezaujala. Hlavně jsem nechápala, proč tam tolik řeší ten zákusek...už to chápu.
Nezapomenutelná a velmi silná kniha. Vynikající. Vše ostatní již bylo napsáno - za mě jednoznačně Kniha roku a paní Mornštajnová moje oblíbená autorka.
Říct, že toto je hezká kniha dost dobře nejde. Ta kniha je šílená. Je plná zla, zlosti – odosobněného, i osobního. Je plná postav, které mají nějakou svou představu o životě, která se však střetává se zběsilým letem dějin.
Celé se to ale motá kolem titulní postavy, přestože zpočátku se zdá, že Hana bude jen jednou z mnoha postav. Čím více příběh pokračuje, tím sílí její význam a stává se, po právu, postavou nejen titulární, ale hlavní. Každá ze tří částí je vyprávěna jinou postavou a každá se vlastně odehrává v jiné době.
Alena Mornštajnová má lehké pero a nebývalou schopnost vyprávět příběh tak, že se s otevřením knihy okamžitě stanete jeho součástí. Bohužel je stejně sugestivní i při líčení hrůz, které potkaly hlavní hrdinku a tak celou druhou knihu budete zažívat pocity, které mají do „hezkého počtení“ opravdu daleko.
Kniha svou úvodní lehkostí svádí k tomu, aby byla vnímána jako odpočinkové čtení do vlaku, na pláž nebo jako vítaný doplněk mateřské dovolené. Svou druhou částí ovšem kniha dává čtenáři facku a nutí ho prožívat to, co na začátku nečekal.
Přesto si myslím, že takových knih je třeba. A když už taková kniha vznikne, měla by ukrývat jazykový a stylistický klenot. Soudím, že Aleně Mornštajnové se to velmi povedlo.
Kniha kterou z hlavy jen tak nevymažu. Krásná a děsivá zároveň. 5 hvězd je málo.
S bušícím srdcem dočteno. Netušila jsem, o čem kniha bude, anotace tolik neprozradí a kupodivu ani při ohlasech na různých skupinách jsem nevěděla, do čeho jdu. A tak ani já nebudu děj prozrazovat. Každopádně jak už bylo řečeno. Krásně napsané, silné, smutné, jedinečné, nezapomenutelné.
Nadherne napsany strasne smutny pribeh jedne rodiny. Neslo se od cteni vubec odtrhnout a nejde o pribehu nepremyslet. Jake malo zpusobi tragedii a zpeceti osudy cele rodiny, to jsem mela slzy na krajicku. O hruzach koncentracnich taboru, tak to ani nepisu, to me opet rozdrtilo. No a zaverecnou pointu se zloutkovym veneckem jsem jiz neustala a brecela a brecela
Byla jsem zvědavá, podle komentářů, jaký příběh se skrývá pod lákavým obrázkem, který vzbuzoval chuť na oblíbený zákusek.....za mně neskutečně silný příběh, který mne na 305 stránce dojmul k pláči a který bych do škol zavedla jako povinnou četbu. Určitě bych chtěla za tuto knihu poděkovat paní Aleně Mornštajnové, jaky skvělý příběh napsala a já si ráda přečtu další knihy z její tvorby.
Srdceryvná, bolestivá, žalostná, lítostivá, silná, ale také láskyplná. Taková je Hana. Autorka výtečně zachytila historii generací, která mi dala ve středu knihy docela zabrat. Já si však vyňala to nejdůležitější, a to holky Helerovic. Váhala jsem, zda čtyři či pět hvězdiček. Avšak styl, jakým je kniha napsána, ukazující více úhlů pohledu na tento příběh, se mi velmi líbí. Za mě doporučendo, ale teď zas za něčím veselejším :-)
Musím říct, že tak promyšlenou knihu už jsem nějakou dobu v ruce neměla. Autorka si musela dát neuvěřitelnou práci. Příběh působí velmi autenticky. Jinak - super bylo i to, že je kniha rozdělena do tří částí, z nichž každou vypráví někdo jiný. Za mě palec nahoru :-).
Přečetla jsem už dost knih zasazených do období 2. světové války, ale tohle...naprosto skvělá kniha, zároveň hrozná, cítila jsem úzkost, smutek....přečteno za 3 dny, zvědavost a touha mít to za sebou. Doporučuji.
Nemam slov.. ctive napsany dej, zive popsane hruzy valecne doby.. nedokazala jsem knihu pomalu ani odlozit. Nevim, jestli se to vzhledem k deji uplne hodi to rict... ale jo - fakt dobra kniha.
Při čtení Hotýlku, který jsem ani nedočetla, jsem ani nechtěla začínat Hanu. A začala, nelituji toho. Takové hořké, misty sladké vyprávění. Když si jen představím, ze je to jen jeden z mala pribehu a ze jich je.
Nerada znám dopředu obsah, o čem kniha je , vyhýbám se spoilerům, jen co to jde. Knihu s "věnečkem" jsem si koupila, protože jsem slyšela samé kladné recenze . Naštěstí jsem dopředu netušila dějovou linii, protože by mě to asi odradilo a to by byla velká chyba. Tak silný příběh jsem už dlouho nečetla . A přitom jsem chvílema ani nevnímala, že čtu tak vážné téma, knihu jsem četla jedním dechem a spisovatelka mě neustále překvapovala, jak měnila vypravěče. Mám oblíbené knihy, ke kterým se ráda vrátím a tato bude určitě jednou z nich.
Jako jedna z mála nesdílím nadšení z této knihy. Ani jednu autorčinu knihu jsem nebyla schopna dočíst do konce, jak mi nesedí její styl psaní.
Hana Mornštajnová opět potvrdila svůj naprosto skvělý vypravěčský talent na opravdu silném příběhu. Knížku jsem přečetla jedním dechem a opravdu ji vřele doporučuji!
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Něco takového jsem ještě nezažila. Stránky pod očima přímo letěly a v hlavě se mi odehrával příběh tak silný na emoce, že to nešlo jinak a v některých pasážích mi ukápla i slza. A to hned několikrát. I když je to na tak rozsáhlé období poměrně útlá knížečka, to co obsahuje je nevyčíslitelné.
Můžeme přečíst stovky takových knih, ale nikdy nedokážeme plně pochopit ten pocit bezmoci a strachu, který zažívali . Můžeme je litovat, být na ně hrdí, ale nevymaže to jejich hrůzné vzpomínky. Přesto je dobře, že se tyto lidé dokázali vzchopit a podělit o své vzpomínky. Je dobře, že nám to připomínají všechny ty hrůzy, aby jsme se těchto chyb do budoucna vyvarovali. Těmto lidem patří upřímné díky a veliký obdiv.
A přesto jsou v dnešní době i lidé, kteří si z této doby dělají legraci a vychvalují věci, které Němci dělali. Myslím, že něco takového může říct jen hlupák, který nic neví. Takový člověk by nic z toho, co zvládli tito lidé nedokázal. Ať se každý nad svým chováním a názory zamyslí, než je vypustí z úst.