Havran
Edgar Allan Poe
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524808/bmid_havran-6532bf2e57432.jpg
4
188
188
Havran (v orig. The Raven, v přesném překladu Krkavec) je jedna z nejznámějších básní významného amerického básníka Edgara Allana Poea, poprvé byla vydána 29. ledna 1845 v novinách New York Evening Mirror. Vvypravěčem je hlavní postava, osamělý muž trýzněný horečkou a především mučivými vzpomínkami na zemřelou dívku Leonoru, k níž marně hledá cestu čtením v okultních svazcích. Vypravěče vystraší o půlnoci šramot. Ukáže se, že původcem podivných zvuků je krkavec, který vzápětí vletí do jeho pokoje a usadí se na bustě Pallas Athény. Postupně znepokojuje muže svou záhadností. Mužův neklid se stupňuje v paniku a posléze v hrůzu. Snaží se krkavce vyhnat, ten ale zůstává na svém místě...... celý text
Přidat komentář
Asi musím souhlasit s W. B. Yeatsem, že Poe především předvádí svůj smysl pro rytmus. Celá báseň je vycizelovaná do detailu a jako takovou ji Poe předává čtenářům, aby ukázal, co umí.
Zajímavé je přečíst si co nejvíce českých překladů. Nezval je asi nejpopulárnější, ale stejně jako u jeho překladů Baudelaira si člověk není úplně jistý, kde končí autor a kde začíná Nezval. Ideální je samozřejmě originál, ale úplně snadná angličtina to tedy zrovna není. Ale české překladatele rozhodně nechci kritizovat, zrovna tady to měli sakra těžké.
U Havrana v maturitní četbě jsem já osobně asi šlápla vedle. Moc jsem se v tom nevyznala a to tajemno mě zužovalo. Ale na druhou stranu se mi moc líbila ta symbolika.
Zajímavá povídka. Líbí se mi atmosféra. Zdá se, že je napsaná jako jednoduchý děj. Každopádně vystihuje mnohem víc, než se na první pohled zdá.
Symbolika a tajemno - o tom celém to je. Myslím, že si to musím nechat ještě uležet a vrátit se k tomu později, protože zatím mě to neoslnilo.
Když jsem Havrana četla v mládí, vyvolával ve mně především pocit deprese a strachu.
Teď to vnímám zase trochu jinak.
Líbí se mi, jak jednoduše je báseň napsaná. Jak se určité motivy opakují. Jasné symboly, které poukazují na rozkol v básníkově mysli.
Umocňuje to ve mně pocit marnosti, žalu nad ztracenou láskou a zoufalství. Naprostou bezmoc s neskutečným a nekonečným smutkem žít.
Není podstatné, kdy o lásku přijdeme. Čas nehraje zásadní roli. Jestliže opravdu milujeme, je sžíravá až do smrti. A kdoví, bude-li smrt pak naším vysvobozením?
Úžasná báseň, temná, plná bolesti nad ztrátou.. ale minulost se nezmění. Never more.
Nejvíc se mi líbí překlad od Nezvala.
"Proroku," dím, "mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,
synu podsvětí, a přece proroku, pojď hádat mně -
statečně, byť opuštěný žiji zaklet v této zemi,
dům mám hrůzou obklíčený, zda tvá věštba uhádne,
zdali najdu balzám v smrti, zda tvá věštba uhádne" -
havran dí: "Už víckrát ne."
Básne od Edgara Allana Poea ma vždy desili ale zároveň aj neskutočne fascinovali. Jeho skladba je výnimočná, emotívna a skvelo sa číta (narozdiel od niektorých iných básnikov tvoriacich v Romantizme). A havran je toho krásnym príkladom.
Ak by som mohol brať len túto jednu báseň ako celok, potom by skvelo vystihla celú podstatu Poeovej tvorby. Zachytiť vás nazačiatku príbehu a ani po jeho dokončení vás nepustiť...
Recenze – Havran
Soubor básní od váženého amerického romantického básníka Edgara Allana Peoho zvaná „Havran“ byla jedním z jeho nemála světoznámých děl. Kompozičně bylo toto dílo psáno jako kratší báseň, což znamená rozsah o 108 verších. Zajímavostí je, že se autor chtěl vejít pouze do 100 veršů. Tímto dílem chtěl Edgar ve čtenářovi vyvolat pocit smutku a dle mého názoru chtěl upozornit, že smutek a pocit nejistoty jsou každodenní věcí, které musíme my všichni čelit, ale je nutno podotknout, že autor žil v minulosti, kde spousty lidí měli odlišné názory.
Jak jsem již avizoval v poslední větě minulého odstavce, autor v příběhu apeloval na smutek, čemuž velice sympatizuje děj, který je udáván v básni. Konkrétněji jde o mladého muže, který ztratil svou milovanou ženu a momentálně čelí, z jeho pohledu, nekonečnému smutku a dále se autor soustředí na politické situace, a na jejich minulost. Některé pasáže jsou velice temné, potažmo lehce depresivní, což ve čtenářích vyvolává velice, nechci tvrdit nepříjemný, ale velmi nepopsatelný pocit, který je donutí hlouběji přemýšlet nad podstatou celého díla. Jedna z pasáží, která se v ději odehraje, vyobrazuje havrana, který slétl k posmutnělému muži a začal opakovat: „už více ne!“ v aj. („nevermore“). V tu chvíli v muži začala převládat deprese a smutek, což ještě více prohlubovalo negativitu a smutek celého příběhu a celkový smutek a požitek z celého díla.
Hlavními postavami byli Havran, osamělí muž a jeho zesnulá žena Lenora, jejíchž příběhy jsem Vám přiblížil již v předchozím odstavci. Báseň bych chtěl ohodnotit kladně, jelikož styl a obtížnost četby byly vyváženy a také doplněny o zajímavé fráze a opravdu brilantní práci se slovy. Jak jsem zmiňoval, dominantou byl smutek, ale to není ovšem důvod, který by Vás měl odradit od přečtení tohoto díla, protože já sám jsem u některých pasáží žasl s „bonusem“ vyraženého dechu a podporou velice hlubokých myšlenek. Báseň mi přijde jako velice povedené, myšlenkovitě rozvinuté dílo, obohacené zdravou negativitou a skvělým jazykovým sestavením.
Děkuji za pozornost, Filip S.
Působivé verše o smrti, smutku a zmaru, při jejichž poslechu běhá mráz po zádech.
A má duše z těchto stínů,
spleti stínů podvratné,
neunikne.
Víckrát ne ...
Autorovy další knížky
| 1978 |  Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
| 2011 | Povídky |
| 2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
| 2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
| 1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Překlad od Nezvala je bezkonkurenčně nejlepší.
Předvádí skvělý cit pro jazyk a dokonale tak vykresluje atmosféru, lépe než druzí.