Hlavně na to nemysli
Iva Hadj Moussa
Muž hledající vzrušení slíděním v životech jiných. Žena předstírající nemoc, aby na sebe upoutala manželovu pozornost. Lákavé možnosti dospívání, dotýkající se neznámého, někdy i děsivého. Spánkoví démoni, kteří člověka dusí i ve dne. Strach, že nám někdo vymazal vzpomínky a že svět není takový, jak myslíme. Poznání, že vsugerovat si fyzickou bolest je mnohem jednodušší než vsugerovat si pocit štěstí. Nevěra jako jediný únik z banality všech a všeho, doprovázená podvědomou touhou, aby to všechno konečně prasklo… Za největšími úzkostmi často nestojí skutečné události, ale naše myšlenky.... celý text
Přidat komentář
Od Ivy jsem četla Havířovinu a ta se mi líbila hodně. Tyto povídky mě ale tolik nenadchly. Myslím, že autorce jde mnohem lépe právě delší rozsah, bylo to znát u delších povídek.
Každopádně některé náměty velmi zajímavé a určitě si v budoucnu přečtu od autorky něco dalšího.
Niektoré poviedky ma chytili, niektoré vôbec. Áno, poviedky sú náročný žáner. Po niektorých to bolo že vauuu. Za mna ale celkovo sklamanie.
Soubor povídek, které na sebe nijak nenavazují, vzájemně spolu nijak nesouvisí a přesto při čtení povídek nemůžete s koncem jedné povídky skončit, knihu odložit a další povídku přečíst až za nějaký čas.
Na první pohled to vypadá jako kniha povídek, kterých je všude dost. Při pozornějším čtení narazíte i na nějaké chybky, které zřejmě unikly korektuře, byla-li nějaká. Já jsem na tohle pedant, tady ale mhouřím oko. Kniha plná zdánlivě obyčejných lovestory i zdánlivě milionkrát omletých vážných příběhů, ovšem zpracována do podoby sci-fi nebo psychologického drama. Každá jednotlivá povídka vás nutí k zamyšlení, jestli ten život, který žijete, není náhodou vlastně docela fajn.
Ten kdo má rád povídky, si určitě přijde na své. Některé mě zaujaly více, některé méně, v některých jsem si něco našla, některé mě minuly...ale klady převažují:-)
Přesto, že jsem si předem pročetl zdejší recenze a právě proto se knihu rozhodl přečíst, jsem nakonec dostal něco úplně jiného, než jsem z nějakého důvodu vlastně čekal. Nebudu zbytečně opakovat to, co se lze dočíst v pozitivních recenzích (negativní v tomhle případě nehrají roli, každému prostě všechno nesedne), protože je to pravda od začátku až do konce. Přidám snad jen, že se mi už dlouho nestalo, aby mě nějaká kniha takhle pohltila. Přečteno ve dvou zátazích na stojáka v chodbičce rychlíku a s metalem na uších, což (jak jsem se dočetl až poté) by autorka nejspíš ocenila. Za mě prostě všechny palce nahoru a pokud se chcete začít bát lidí kolem a nakonec třeba i sami sebe, jděte do toho.
Sbírka velmi neobvyklých, někdy dost zneklidňujících povídek. Četlo se to samo - některé povídky mě bavily víc, některé míň, občas jsem byla "naštvaná", že končí a chtěla jsem vědět, jak by to pokračovalo dál. Každopádně jsem se na čtení těšila a knihu zhltla velmi rychle. Ráda vám ji doporučím. Třeba na cesty - povídky jsou vesměs krátké a nenavazují na sebe, můžete se tak ke knížce vrátit i po odmlce.
Kniha mě bohužel zklamala. Zvládla jsem slabou první polovinu, ale dál už mě to příliš nudilo. Jakoby se náhle styl psaní změnil. Povídky začaly působit křečovitě, dialogy prázdně a nereálně. Nenašla jsem motivaci knihu dočíst.
Autorka je nelida. Normálně se mi kroutí palce u noh, slízají mi nehty a občas mám chuť bušit hlavou do zdi. Brutální čtení, ale děsivě dobré!
Je to velice divná kniha, ale výborně napsaná! Doporučuji! A jsem zvědavá na autorčinu další tvorbu.
Hodnocení 4⭐/5⭐
Tato kniha je plná krátkých povídek, které mě docela překvapili. Nejenže autorka píše velice čtivě a poutavě, příběhy, ač byli opravdu krátké měli většinou nějaké poslání či uvědomění si. Byl to dlouhý rozbor psychologie člověka, od mladistvého až po staršího člověka, od ženy po muže. Některé povídky jsou humorné, některé mají člověka zasáhnout s některýma se má ztotožnit.
Je to oddechové čtení, které nezabere nějak moc času. Ovšem musím přiznat, že osobně nejsem moc povídkový zastánce. Mám radši plnohodnotné příběhy, pokud možno do sérii. Každopádně bych tuto knihu určitě doporučila, navíc podpoříme i naší českou tvorbu.
Sbírka velmi neobvyklých mikro povídek, které čtenáře nechávají tápat a dumat nad tím, co je pointou jejich i celé knihy (nemyšleno jako výtka). Každá z povídek má znepokojivý nádech, některé jsou laděny až do surreálna a hororu; některé bych si ráda přečetla rozepsané do rozsáhlejšího díla.
Po dlouhé době jsem četla knihu od české autorky. A jsem hodně překvapená, jak mě kniha zaujala. Ano, je sice pravda, že povídky v této knize nejsou zrovna veselé, ale mě zkrátka dostaly. Donutily mě zamyslet se nad některými věcmi. Některé se mi vryly pod kůži. Chvilkami jsem při čtení cítila bezmoc, poté zase nenávisti vůči některým postávám, chvilkami jsem se smála, chvilkami jsem brečela.
Díky těmto povídkám jsem měla všechny pocity.
Kdybych si měla vybrat jednu povídku, která mě naprosto dostala, tak by to byla povídka „Psi“. Nechci tu nějak spoilerovat, takže se radši zarazím hned na začátku, než se zase rozepíšu. Tahle povídka je ale o statečnosti. O boji zachránit někoho, koho milujete, ať to stojí, co to stojí.
Knihu doporučuji.
Velice zvláštní antologie povídek. Převážně se jedná o příběhy pojednávající o mezilidských vztazích a psychologii. Najdete zde i krátké thrillery, lehkou detektivku a dokonce i pachuť hororu. Rozhodně se dá říct, že si v tom každý najde něco.
Kniha je díky velice krátkým povídkám (27 děl na 265 stránkách) je titul vhodný na cesty, před spaním do čekárny, prostě kamkoliv, kde máte trošku času a nevíte co s ním. :)
Zvláštní kniha. Povídky jsou velmi poutavé... Čtu je jedním dechem. Jen mě na konci každé z nich "rozčílí", že nevím jak to pokračuje. Jak se to vyvíjí. Knihu dočtu, ale už abych četla nějaký pořádný román.
Tahle kniha pro mě byla jistým způsobem zase něco nového a nelituju přečtení, přesto se ale nestala něčím, co by mě úplně srazilo do kolen. Autorka má příjemný a odlehčený styl psaní, díky kterému čtení hezky plynulo. Celkově oceňuju myšlenku knihy, nic takhle zaměřeného jsem ještě nečetla a bylo opravdu zajímavé sledovat, jak nás může vyvést z míry sebemenší prkotina, kvůli které se rázem ze stavu pohody ocitneme na druhém břehu. Mimochodem se s tímhle vším ztotožňuju, jsem přesně ten typ člověka, který byl v každé z povídek nastíněn a sdílím autorčin názor v tom, že největší bolest si vlastními myšlenkami můžeme přivést sami, aniž bychom si to uvědomovali. Některé povídky byly jinak slabší a některé lepší, ale tak to už u tohoto typu knih bývá… Podtrženo sečteno za mě tedy jako celek rozhodně zajímavé čtení, které mě tedy úplně nedostalo, ale pokud vás to zaujalo, zkuste to.
Tak jsem si řekl, že si dám na chvilku oddech od různých vražd a jiných temných věcí, a přečtu si nějaké milé povídky. Trochu jsem se sekl :). Tyhle povídky rozhodně nepatří mezi milou odpočinkovou četbu. I když…. Styl autorky mi sedl. Každá povídka se četla opravdu sama. Jednotlivé příběhy na sebe nijak nenavazují, takže je to ideální kniha pro čtenáře, kteří mají rádi rozečteno víc knih najednou. Můžete se tak ke knize vracet i po delší odmlce. Mě osobně kniha bavila a neměl jsem důvod ji odložit a vrhnout se na něco jiného. Sice jsou v ní vážná a ne zrovna veselá témata, ale i tak mě to chytlo. U některých povídek jsem byl dokonce naštvaný, že už končí a chtěl jsem vědět víc. Jedna mě dokonce zaujala natolik, že bych ji rád viděl zpracovanou jako celou knihu (situace s přelidněním). I na vážnost témat ji ale beru jako odpočinkovou knihu a rozhodně se do ní dokáže začíst i největší optimista. Jediné co mi trochu uniklo, je nějaké myšlenkové propojení všech povídek. Možná tam je, ale já ho ani moc nehledal. Já osobně jsem název pochopil prostě tak, že po přečtení povídky nad ní nemáte dál uvažovat, protože se stejně nedopracujete k nějakému určitému závěru. Takže hlavně na to nemyslete a čtěte.
Štítky knihy
nevěra psychologie česká literatura osudy lidí ze života lhaní, lži české povídky
Část díla
Autorovy další knížky
2021 | Démon ze sídliště |
2022 | Havířovina |
2020 | Šalina do stanice touha |
2024 | Těžké duše |
2020 | Hlavně na to nemysli |
Na autorku, svoju menovkyňu, som počula samú chválu. Keď sa mi dostala do rúk táto kniha poviedok, so záujmom som sa do nich začítala.
Autorka píše zaujímavo, niektoré poviedky boli lepšie, niktoré menej. Radšej si ale nabudúce od autorky prečítam jeden z jej románov.