Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469294/bmid_holcicka-ktera-mela-rada-toma-gordo-hK7-469294.jpg
4
2384
2384
Trisha McFarlandová zjistila, že svět není jen krásné místo na hraní, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června 1998 seděla vzadu v matčině autě, na sobě měla modrý dres Red Sox (s číslem 36 a jménem GORDON na zádech), hrála si s panenkou Monou a těšila se na výlet po Appalačské stezce. V půl jedenácté zabloudila v lese. Snažila se nepodlehnout panice, snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v hustém a temném porostu, může se jim něco stát…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2021
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Girl Who Loved Tom Gordon, 1999
více info...
Přidat komentář
Zajímavá, napínavá knížka. Poslouchala jsem v práci audioknihu a musím pochválit skvělí přednes knihy.
Do čtení jsem se musela nutit. Kdyby nebyla knížka tak tenká, asi bych ji nedočetla.
Jak děsivá může být dětská představivost. Kdy se z naprosto banálních věcí můžou stát monstra. A nebo tam monstra opravdu číhají v temnotě lesa?
Pan spisovatel prostě umí. Úžasně napsané (i přeložené). :-) Hezky to vyjádřila jfialova : mistr hororu v plné parádě, aneb jak málo stačí...
Celou dobu jsem jí držela palce, aby se z toho šíleného lesa vymotala, holka jedna :-) Dobrá kniha, opět se ukazuje mistr hororu v plné parádě, aneb jak málo stačí...
Bojíte se sami v lese? Ne? Ani v hluboké noci? Měli byste.... protože nikdy nevíte, co je v tom lese s vámi...
"Měla hada přímo pod rukou, schovával se v suchém listí a měla ho přímo pod rukou. Zřejmě nekousal, díky Bohu. Ale co když je jich tu víc? Co když ti ostatní jsou jedovatí? Co když je jich les plný? A oni tu určitě byli, lesy byly plné všeho možného, co člověk nemá rád, všeho možného, čeho se bojí a instinktivně si to hnusí, všeho možného, co se vás snaží ochromit hnusnou, nepříčetnou panikou."
Tentokrát sází mistr pera na naše nejhlubší podvědomé animální strachy příliš zcivilizovaného člověka a zcela se obejde bez nadpřirozených bytostí, rozmanitých strašidel a jeho obvyklé krvelačnosti. Vystačí si s hlubokými rozlehlými a opuštěnými lesy plnými bažin a jednou malou, devítiletou holčičkou, která se v nich ztratila.
A jako vždy je brilantní ve vtáhnutí čtenáře do děje, v popisu atmosféry, v plíživém děsu, který se vám usazuje v břiše.
Pro mne snad jediné malé mínus je v mé absolutní neznalosti baseballu, děj je totiž částečně postaven na paralele baseballového zápasu. Myslím, že pro ty, kterým je tento sport blízký, musí mít kniha ještě mnohem větší kouzlo.
Mám ráda knížky, které jsou krátké ne pro nedostatek autorovy fantazie, ale protože není třeba příběh více natahovat. Tohle je přesně tento typ. Krátký jasný děj, zachycující bloudění osamělé holčičky lesem plným snových přízraků.
Dostala jsem se k ní kvůli výzvě, a mistr slova King mě opět nezklamal.
Každá Kingova knížka je úplně jiná, ale přesto totožná, ten styl je prostě typický. Tento, na Kinga krátký počin, mě děsil ve dne v noci hlavně množstvím bzučícího hmyzu a představou noci strávené v lese. Dnes si něco takového nedokážeme představit, ale být já Trishou, netvor by mě sežral hned první noc. Povedené.
Četla jsem jedním dechem! Tato kniha má v me knihovně vážené místo. Neskutečne dobre napsána, vtáhne do děje
Táto kniha ma vtiahla priamo do centra spomienok na letnú turistiku, ktorej som sa venovala s rodičmi v detstve a pokračujem v nej doteraz. King neuveriteľne verne vykresľujú všetky potešenia (výhľad, lesné plody, zvieratá...) a nevýhody(búrky, komáre, močiare...). Paradoxne jediné, čo mi na diele prekážalo, boli tie jemné hororové prvky, najmä ku koncu. V tomto kontexte boli trochu nevhodné...
Jeden z vôbec najkratších románov od Kinga rozpráva príbeh 9 ročného dievčaťa, ktoré zablúdi v drsnej divočine apalačských hôr. S malými zásobami jedla a s civilizáciou v nedohľadne je pevne rozhodnutá prežiť. Je tu však čosi desivé, ktoré na ňu striehne a čaká až urobí chybu. V knihe sa miesia motívy detského sveta a predstavivosti s drsnou realitou sveta dospelých. Naša hlavná hrdinka menom Trisha McFarlandová touto osamelou púťou divočinou stráca svoju detskú nevinnosť a nasledné udalosti smerujú k jej predčasému dospeniu. Tento román síce nepatrí medzi moje TOP knihy od Kinga, avšak som rád že ho mám v zbierke a po nejakom čase sa k nemu vrátim.
Bzzzzzzzzzzzzzzzz
Zas jeden a tady další.Devátej,desátej.Celý hejno,doslova komáří společenství pomsty s celými rodinami.Tlupa nadrženejch zabijáků.Touha po vaší krvi.Vycucaj vás doslova za živa.Fakt tyhle potvory jsou za všechny Soukupy jako v TV.Proč si lidi vymejšlej mutanty,když je tady tohle.Aspon jednu plácačku,no tumáš,plesk.Hmm ten má tuhý kořínek,ten se nedá.Vysávaj sosaj a nedaj pokoj.A ke všemu začíná pršet...
Jste děvčátkem.Jste v neznámém.Jste osamocení.Je to beznaděj a stesk.
Rozčarování.Neúplná rodina.A ke všemu zase ti otravní komáři...táto tati moc mě chybíš.Není vám dobře na těle ani na duši cožpak tohle není samo o sobě o strach ? Přinejmenším o psycho pochody v takovém prostředí jako je divočina a co teprve když slunko zhasne.Tma dokáže divy a lidská představivost udělá své.Když je hlad...zhltnete i to o co normálně nezavadíte ani pohledem a to se teprve potom dějí věci.Stromy ožívají,les ohýbá vaše myšlenky,je vám kolem osmi let a samota je všeobjímající.No není to děsivá představa ?
King se nezapře.Ve volném tempu až doslova lesně komorním dramatu,který vás sice ne zrovna úderně bude drtit (těch dvěstě stran je akorád) ale můžete ho brát jako autorův odskok a další z jeho experimentů.Chtěl si dost možná tak nějak odpočinout a zase zkusit něco jiného.Kapánek tam mohl být rozvinutej víc ten vnitřní svět a věci okolo minulosti (Trisha a její rodina) mohlo být zaděláno na slušnou psychárnu a tak ve výsledku jde spíše o takovou příjemnou jednohubku a vůni jehličí si už musíte představit popřípadě domyslet,ale tak je to u Kinga snad vždy spolu se čtenářovou imaginací poněvadž les je v pohodě,akorád ten svět okolo je horror.
Jednou takhle zabloudím při sběru lesních pokladů.Tu náhle tma na spadnutí.Panika ? Klid ? Medvědi ? Blbost ? Paranoia ? Stíny ? Strach z budoucnosti? Jak dlouho budu ? Tu světýlko v dáli...
Ale to už je zase jiný příběh. Tak se snad neztratíte jako Trisha McFarlond.Zatrolení komáři.Fakt děsivá představa.Brrr.To by se jeden z toho svrbění zbláznil.
Môj prvý King a bohužial som sklamaná. Nedokázala som to ani dočítať... To, že sa kniha často vyskytuje v žánri "horor", v určitých internetových kníhkupectvách, je urážkou. Znechutila mi komplet celého autora.
Neplánované dobrodružství devítileté Trishy, ztracené v lese, bylo mým prvním setkáním s Kingem. Jak se jeví z dosavadních komentářů, pro řadu z jeho skalních čtenářů je tato knížečka, postrádající nadpřirozené bytosti a síly (vyjma neobvyklé vyzrálosti malé hrdinky), spíše zklamáním. Možná v neznalosti Kingova díla byla moje výhoda. Žádné překvapující a dechberoucí hororové scény mi nechyběly, protože kingovky jsem neznala. Já naopak díky Trishe Kingův svět objevila a chtěla jsem se do něj vrátit.
Způsob, jakým King dokázal popsat strašidelnou atmosféru docela obyčejného lesa, stejně jako pocity a duševní a rozumové pochody holčičky, která se v něm ztratila, pokládám za mistrný. Duševní horory čerpající z naší nezměrné a mnohdy neovladatelné představivosti jsou mi vlastně mnohem bližší. Společně s Trishou jsem se děsila zvuků, šelestů, stínů a vůbec všeho, co les skýtá. Asi bych ani neuspěla prožít sama v lese tolik dní a nocí jako Trisha. Ano, bylo zvláštní, že Trishu po celou tu dobu nenapadla žádná divoká zvěř, ale i v tom lze vidět záměr autora. Je to přece jenom fikce, nikoli realita, i když na přízraky zde narazíme jen v lidských hlavách. I tak se mi místy krátil dech a ježily chloupky na zátylku, takže bylo uklidňující a i povzbuzující procházet tím nemožně strašidelným lesem právě s rozumbradou Trishou. 9 nebo 29 let. Byla jsem ráda, že jsem v tom lese právě s ní. Trisha mě okouzlila a na dlouho zalezla pod nehty. Tak, že jsem si ji musela po pár letech přečíst znovu. A opět mne nezklamala.
Já jsem s knihou spokojený. Ano, sice nepatří do typických Kingovek, po kterých si necháváte přes noc rozsvícenou lampičku, ale tady se hlavně musí ocenit, jakým zajímavým stylem vyprávění autor knihu zpracoval, že mě čtení po celou dobu bavilo, i když se děj odehrával převážně jen v lese, kterým bloudí ztracená holčička.
Myslím si, že leckterý autor by nedokázal knihu napsat tak, aby vás po chvíli neomrzela. Ale King je zkrátka King.
Jedna z mých prvních knížek od Kinga. V podstatě vypráví o neplánované procházce po lese, ale Stephen King je prostě Stephen King. Dokázal do knížky opět vložit své umění takovým stylem, že jsem při čtení měla pocit jako když mě někdo sleduje a běhal mi mráz po zádech. Jednoduchý příběh s temnou atmosférou, po kterém ráda sáhnu znovu.
Štítky knihy
děti boj o přežití thrillery lesy strach bažiny, mokřady, močály baseball dramata romány světová literatura
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Pro mě první kniha od mistra hororu pana Kinga. Jeho díla znám ale z filmové podoby. Holčička, která měla ráda Toma Gordona je kratší kniha a pro autora spíše netypická, protože v ní chybí nadpřirozeno. Co děsí zde, je dětská představivost devítileté holčičky, která se ztratila v lese. Někomu možná v knize bude chybět děj a akce, ale pro mě to tak nebylo. I na úplně obyčejné zápletce dokazuje pan King, že je mistrem slova. Kniha mě dokázala velmi dobře chytit a nešlo se odpoutat až do konce příběhu. Na druhou stranu delší už by asi kniha být nemohla, přestože autor z banální situace dokázal bravurním vyprávěním udělat nervydrásající příběh, déle už by čtenář osudy děvčátka v lese sledovat nechtěl.
Na knize obdivuji hlavně barvitost líčení dětské psychiky a spád, který kniha má.