Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
Trisha McFarlandová zjistila, že svět není jen krásné místo na hraní, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června 1998 seděla vzadu v matčině autě, na sobě měla modrý dres Red Sox (s číslem 36 a jménem GORDON na zádech), hrála si s panenkou Monou a těšila se na výlet po Appalačské stezce. V půl jedenácté zabloudila v lese. Snažila se nepodlehnout panice, snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v hustém a temném porostu, může se jim něco stát…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Girl Who Loved Tom Gordon, 1999
více info...
Přidat komentář
Nic jsem nečekala, hodně dostala: napínavý příběh o jedné kapitole (děs - kde utnout čtení, abych se aspoň napila?), opět napsaný jazykem, který si vychutnávám. Kingových knížek mám za sebou jen pár (důvodem byly mé předsudky - komerčně úspěšný autor přece nebude moc kvalitní! - i ve svém věku se dopouštím takových omylů), ale i tak mi přijde, že realismus se od něho čekat nedá (reaguji na zklamané komentáře). "Holčičku" tedy beru s nadsázkou, neřeším její předčasně dospělé vyjadřování, prožívám naplno její odyseu a raduji se z jejího vítězství. A opět s nadsázkou připojuji pro Američany pár rad:
- naučte se znát houby - pro české děti je to samozřejmost! (i když do syrových bych stejně asi nešla)
- vybavte dítě kápézetkou (pro mladé: krabička poslední záchrany) - díky zápalkám by si Trisha toho pstruha i upekla
- nepouštějte dítě nikam bez mobilu (to nebude velký problém), zvlášť ne do lesa o něco většího než je Řáholec
- a na tuhle třetí radu zase zapomeňte, protože v tom případě bych si tuhle správnou knížku nemohla přečíst.
Kinga neopustím.
Tak toto som nedočítal, a som rád. Deväťročné dievča tak nerozmýšľa. Viem to, som trikrát otcom. Pre mňa fakt ultrablbina. Strata času, ktorý som mohol investovať do omnoho lepšej knižky niektorého z autorov, ktorí milióny nezarábajú a píšu výborné veci.
Moje první zkušenost s (knižním) Kingem,a musím říct ve výsledku docela zklamání.První část (po bažinu) je skvělá,ale od té chvíle místo aby děj gradoval,spíš zkomírá a stagnuje,a vyústěním jsem byl vysloveně zklamán.Není to špatné,ale od mistra hororu jsem přece jen čekal mnohem víc,dokonce i na tak málo stránkách.
Mohla bych napsat skoro stejný komentář jako hana 2111. Rozhodla jsem se, že začnu číst Kinga..../doposud jen kdysi v pubertě TO a Cujo/ a dala jsem trochu na rady a trochu mě zaujalo, že je tak tenká, že kdyby něco, tak ji snad dočtu. A teď jsem na rozpacích, jestli je to autor, kterého chci dál číst. Sice se mi líbil styl jakým je kniha napsaná, ale děj je skoro o ničem. A co se mi vůbec nelíbilo jsou slova a myšlenky vložené do devítileté dívenky. Myslím, že tak racionálně nedokáže takové dítě uvažovat a jednat. Od Kinga si asi na chvilku odpočinu.
Kniha není až tak úplně styl Stephena Kinga, myslím si, přesto je pro mě krásná... trošku jsem měla problém se do ní na začátku začíst, což také není typické u mistra hororu a napětí jeho jména, ale nakonec mi došlo, že to bylo nezbytné vzhledem k tomu, aby čtenář plně pochopil a dokázal se vžít do situace hlavní hrdinky - malé holčičky, která se ztratila v hlubokém lese. Pro mě byla opravdovou velkou hrdinkou a to až do poslední chvíle. Nejenže se postavila svojí nelehké situaci opravdu až nečekaně bravurně i vzhledem ke svému věku, ale to velké odhodlání žít, po tom všem, kdy už by to mnoho z nás asi vzdalo, po tom, co prožívala několik dnů sama a zraněná v cizím lese, bez jídla a pití, bez pomoci a chvílemi snad i bez naděje, že se z toho všeho vůbec ještě někdy dostane, bylo tak silné, že jsem to sama cítila až v kostech. Celou dobu jsem se vžívala do její role, myslela na to, jak jí asi je, co cítí a co se jí honí hlavou (přestože toto všechno King přímo mistrně popsal a vystihl) a přemýšlela jsem, kde pořád bere tu sílu a naději, v její celkem beznadějné situaci?! Doslova jsem žasla nad tím, jak si se vším poradila a ke konci knihy jsem o ni měla opravdu už velký strach a snad i tím, že dílo Stephena Kinga znám už hodně dlouhou dobu, jsem se obávala toho nejhoršího, tedy toho, že zemře sama v cizím prostředí, bez mámy, brášky a v silných bolestech. Pořád jsem si říkala, kéž by to tentokrát dopadlo dobře... Z knihy si odnáším jedno velké ponaučení a totiž, že "i když vše vypadá už ztraceně, člověk se nesmí vzdát. Musí jít dál, z posledních sil, do posledního dechu..." Vezměme si všichni příklad z malé holčičky, která měla ráda Toma Gordona...
Musím říct, že má kniha něco do sebe! Je to skvělé... ukazuje nám, že se dá příběh vyprávět téměř bez dialogů a že si přesto budete přát ještě chvíli u něho zůstat.
Tady se pan mistr také netrfil do mého vkusu, ale nelze se pokaždé zavděčit každému zmlsanému čtenáři.
Má první kingovka. A teda přiznám, že jsem si ji vybrala skrz toho, že je tak tenoučká. A taky proto, že jsem si říkala, že děvčátko ztracené v lese mě asi ani nebude bavit, tak to prostě jen zkusím a uvidím...
A musím říct, že jsem se tedy pěkně spletla. Příběh jako takový má velmi jednoduchou "zápletku" (dá-li se to takto nazvat), děvčátko ztracené v lese = možná realita, uvěřitelné. To co, se prostě může stát každému, a noční můra každého rodiče. Líbilo se mi, že do příběhu prakticky nezasahovalo to, co se děje mimo les, a že je příběh opravdu věnován jen děvčátku. Dokázala jsem se úžasně vžít do její kůže. Nemůžu říct, že bych byla tak silná a uvědomělá, abych přežila jako ona. I proto jsem Trishe od začátku držela pěsti... Jediné, co je škoda, je pro mě velmi uspěchaný konec...
Výsledek? Na Kinga určitě nezanevřu, i když na bichle typu Pod kupolí nebo It se rozhodně ještě necítím... :) (čtyři hvězdy jen proto, že nejde dát půlhvězda - jsem krkoun)
Jedna z mých milovaných knih od Kinga. Nemohla jsem se odtrhnout. Líbí se mi, že je to příběh o něčem co se může stát každému jednomu z nás. Krásně popsané detaily a hezky vyjádřené pocity malé holčičky této knize přidávají.
Moje nejmilejší knížka. Někomu se může zdát nudná či dějově plochá, ale pro mě je to srdcovka. V knize je skvěle popsaná drsnost severoamerických lesů, moc pěkně je i vykreslená postava Trishi. Nechybí ani trocha tajemna.
desivé v tom, že presne spadá do kategórie "čo sa nám može stať..." a pokiaľ ešte ako ja máte rešpekt zo stretnutia s medveďom...tak fakt dík Stephen !!!
Kniha bola slabšia ako ostatné diela od Stephana Kinga. Za prečítanie isto stojí, ale miestami bola nudná, monotónna. Odporúčam skôr pre skalných milovníkov kingoviek.
Přesně jako napsáno pode mnou: Pro mě nejslabší Kingovka, kterou jsem zatím četla. Díky pane Kingu, že je tak kraťoučká.
Pro mě nejslabší Kingovka, kterou jsem zatím četl. Díky Bohu, teda pane Kingu, že je tak kraťoučká. :)
Jednoduchý příběh, za kterým se skrývá mnoho tajemna. Začátek knihy se někomu může zdát nudný, ale později autor přidá ten děs a já jsem se v některých částech skutečně začínala bát. Jinak k samotné Trishe.... byla hloupá, ale bez toho by autor nenapsal tento krátký příběh. Nejvíce se mi líbil konec, kdy (SPOILER!!) muž, který Trishu našel a zachránil, sám přiznal, že vlastně neví, co přesně před ní viděl..
Tedy tolik hrůz naložit tak malému člověku. Nejsem fanouškem dětských hrdinů, ale téhle dívence jsem držela palce a obdivovala ji za neskutečnou rozvahu i odvahu. Konec byl trochu kvapný, ale není se čemu divit, to se nedalo už dlouho vydržet.
Moje úplně první od krále hororu. A zároveň úplně jiná než další knihy od Kinga které jsem četla poté. Příběh holčičky ztracené v hlubokém lese je úžasný - jedna z knih, které občas vytáhnu z knihovny a znovu si přečtu. Po přečtení této knížky jsem se před lety zamilovala do Kingových příběhů, následkem čehož je knihovna čítající prakticky všechny u nás vydané tituly. ( dnes uvažuji, že některé, které se mi až tak nelíbí, prodám dále ). Takže trochu nostalgie, přiznávám. Ale kniha je to skvělá.
Nádhera.. Trochu pomalejší rozjezd, ale jinak skvělé dílo! Celým příběhem mě doprovázela myšlenka: 'Sakra Kingu, jak můžeš tak malou holčičku tahat takovými zákoutími strašidelného lesa, pomoz jí, ať konečně tu cestu najde..'
Štítky knihy
děti boj o přežití thrillery lesy strach bažiny, mokřady, močály baseball dramata romány světová literatura
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Neviem prečo, ale ten názov vo mne už dlho evokuje nejakú spojitosť s pedofíliou, takže som nevedel, čo od toho mám čakať, vzhladom k tomu, čoho je Stephen King schopný. Nejako som sa do tejto knihy nehrnul, ale nedávno mi kamarátka o nej napísala, a aj keď mi v podstate prezradila celý dej, stále som mal chuť si ju prečítať.
Začiatok začína dosť jednoducho, a ak sa mám vyjadriť úprimne, zdal sa mi trochu nezáživný. Vadilo mi aj to, že sa Stephen King snaží vyťažiť z toho, že je rodina rozbitá, ale klasicky sa tento aspekt v deji nestane vôbec podstatným. Keď sa ale Trisha vyberie zlou cestou, začína sa velmi napínavý survival, ktorý umocňuje hlavne to, že dievča nemá ešte ani desať rokov. Preto sa s dievčatkom dá velmi súcitiť a scény, v ktorých sa dostáva kvôli vyčerpaniu, chorobe a hladu na dno fyzických aj psychických síl, sú napísané perfektne.
Popis prostredia Apalačských vrchov je nádherný a na konci knihy dokonca autor napísal, že si na tento faktor dával pozor a konzultoval ho s kamarátom aby všetko pôsobilo realisticky.
Hororové scény v tomto prípade fungujú, čo ale nie je prekvapením, keďže je maličké dievčatko stratené uprostred lesov a netuší, čo všetko sa v noci okolo nej pohybuje. Záver je trochu unáhlený, ale plní svoju podstatu. Napriek tomu, že je krátky, je plný emócií.
Nemôžem sa dočkať filmovej adaptácie tohto diela. Celý čas som si predstavoval, ako by vo filme vyzerali talentované hororové dievčatká ako Lulu Wilson alebo Emily Alyn Lind. K tomu pridať réžiu Mikea Flanagana v produkcii od Netflixu a je tu ďalšia hororová pecka od majstra teroru.