Hory zpívají
Nguyen Phan Que Mai
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539986/bmid_hory-zpivaji.jpg
5
339
339
Kniha Hory zpívají je příběhem několika generací rodiny Tranovy mapujícím téměř celé jedno století vietnamských dějin – od francouzské koloniální nadvlády přes nástup osvobozeneckého levicového hnutí Viet Minh, rozdělení země na severní a jižní část, válku ve Vietnamu až po současnost. Pohnuté dějiny země sledujeme očima houževnaté Dieu Lan a její vnučky Huong. Dieu Lan, narozená v roce 1920, přichází v životě téměř o vše, co měla – o otce, manžela, bratra i nejstaršího syna. Během pozemkové reformy je její rodině zabaven veškerý majetek a ona musí s šesti dětmi uprchnout z rodinné farmy, aby si zachránila holý život. Turbulentní historické změny i nedostatek ale snáší s hrdostí a laskavostí. V 70. letech v Hanoji obchoduje na černém trhu, aby zajistila důstojnější životní podmínky svým blízkým i celé komunitě. Její vnučka Huong začíná dospívat právě ve chvíli, kdy se její příbuzní vydávají bojovat do konfliktu, který rozdělí celou její milovanou zemi i rodinu. Válka ve Vietnamu totiž nebyla pouze mezinárodním ideologickým střetem, ale i občanskou válkou mezi příbuznými. Pro čtenáře Min Jin Lee a Lisy See.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2023
,
Jota
Originální název:
The Mountains Sing , 2020
více info...
Přidat komentář
"Babička mi kdysi říkala, že výzvy, kterým musel vietnamský lid čelit během svých dějin, jsou tak velké jako nejvyšší hora."
Chci konzumovat víc takových knížek, které mě budou nutit načíst si příčinu válek.
Díky kterým mi není svět lhostejný.
Budu žasnout nad barvitým dětským pohledem.
A budu pyšné říkat, ze autorka popisuje zkušenost rodiny a známých ze svojí země. Protože takové knížky mají nejvyšší hodnotu.
Nejlepší knížka od Joty co jsem četla.
Nejde odložit a bolí.
Války jsou nesmysl a ještě větší nesmysl je, že furt probíhají, potom co víme, co nás stojí.
Chceš se vztekat? Tak si ji přečti.
Četla jsem to s pokorou a pusou dokořán, je moc silná.
Jako není to vůbec oddechové čtení. Je to psané s úctou k zemi a předkům, krásnými slovy, ale člověk se doslova do písmene bojí otočit stránku - co se těm Vietnamcům zase stane. Válka, hladomor, pozemková reforma. Furt něco.
Po dočtení jsem vděčná, kde a kdy žiju, že nemám hlad a žádného člena rodiny ve válce. Co by ta to Huong dala.
"Když naše příběhy přežijí, my neumřeme, i když naše těla na této zemi již nebudou."
Strhující příběh vietnamské rodiny, která se rve s nepřízní osudu v dobách koloniální nadvlády, nástupu hnutí Viet Minh, rozdělení na severní a jižní Vietnam, války a letech po ní až téměř po současnost. S hlavními postavami prožijeme téměř sto let. Byla jsem zvědavá, jak autorka celé toto téma uchopila a zpracovala. Kniha je inspirovaná jejími předky a psala ji dlouhých sedm let.
Dieu Lan je žena, na jejíž bedra je toho naloženo víc než dost. Přišla o otce, bratra, manžela a se svými šesti dětmi se snaží přežít a poprat s tvrdým životem. S dětmi spíš přežívá než žije, snaží se je nasytit, ale je to těžké. Chce jim zajistit lepší budoucnost a tak ji čeká rozhodnutí, které ovlivní její život na další desetiletí.
O mnoho let později poznáváme v příběhu Huong. Je to vnučka Dieu Lan a tu moc zajímá historie její rodiny. V dobách válečných však musí bojovat i ona se svým osudem a společně se svojí babičkou se snaží přežít válku. Obě tajně doufají, že se zase setká celá rodina...
Příběh v knížce je velice rozsáhlý a trvalo mi než jsem se začetla. V knize jsou i vietnamské výrazy, které jsou hned dovysvětleny v češtině, ale mě to rušilo. Také vietnamská jména mi dělala problémy, protože jsem si některé postavy pletla. Mentalita vietnamského národa je taky zcela jiná než nás evropanů, ale byla v příběhu hezky vykreslená. Přesto asi nedokážu příběh naplno ocenit. Rušilo mě i střídání vypravěčů a to babičky a její vnučky. Každopádně je to pro mě nová zkušenost s historií Vietnamu a opravdu bylo strašné co tento národ zažíval. S čím vším se muselo obyvatelstvo poprat a jak moc strádali. Koho však zajímá historie Vietnamu, bude z příběhu nadšený.
Nevěděla jsem toho o vietnamských dějinách mnoho. Zde je vše podáno velmi jemně, subtilně. Krásný román, četl se moc dobře, postavy se mi zdály uvěřitelné, stejně tak zápletky, což je pro mě v poslední době hlavní kritérium.
Tohle bylo moje první větší seznámeni s dějinami Vietnamu za minulé století. Sledujeme dvě dějové linky a osobně se mi teda víc líbí ta Dieu Lan. Dělalo mi potíž zvykat si na jména, ale zvládla jsem to. Líbí se mi popisy přírody, přísloví a styl psaní. Trochu slabší je za mě linka Huong.
Hodnotim 3.5/5
Kniha přečtena za odpoledne a večer. To už se mi dlouho nestalo. Potřebovala jsem knihu do výzvy v knihovně, vybrána tedy úplnou náhodou. Příběh mi potvrzuje můj názor, že rodinné vazby jsou důležité. Ráda jsem se dozvěděla něco o Vietnamu. Vyprávění v sobě nese poselství, že mír je nezbytný, protože válka, ať je vedena z jakýchkoli důvodů, ubližuje především obyčejným lidem.
Trošku slabších 4/5*
Příběh, jenž v sobě nese téměř celé jedno století vietnamských dějin. Kniha, která pokrývá život jedné rodiny - ztráty, lásky, nespravedlnosti, krutost, náhody, dobrotu, sobectví, osud.
Kniha je bezpochyby velmi zajímavá a poučná. Pro čtenáře, který nemá o historii Vietnamu 20. století přílišné povědomí, se může jednat o edukativní čtivo podané přístupnější formou. Pro ty, kdož mají trochu víc o problematice načteno, se nebude jednat o nic moc nového.
Největší problém jsem měla s postavami, kterých je jednoduše moc a jejich příběh je vyprávěn na nepříliš mnoha stránkách - tudíž se jednotlivým rodinným příslušníkům autorka nemohla věnovat podrobněji a jejich charaktery nejsou rozpracovány do detailů. K takto napsaným protagonistům je těžké vybudovat si jakýkoliv bližší vztah. Pokud bych si ale měla vybrat osud jedné postavy, jejíž osud byl pro mne osobně nejbolestnější - pak by to byl Minh.
Knihu doporučuji, ale určitě existují zdařilejší historické rodinné ságy.
Moc chválím doslov autorky! Užitečné jsou také otázky k diskuzi v závěru knihy - zejména mne zaujala ta týkající se cenzury v dnešním světě.
Citace z knihy:
Nějak jsem si byla jistá, že kdyby lidé měli vůli číst jeden druhého a vidět světlo jiných kultur, nebyly by na zemi války.
-) tuhle citaci jsem zvolila z knihy záměrně - jelikož se mi líbil aspekt předávání moudrosti z babičky na vnučku, které vštěpuje, že je důležité číst a poskládat si z jednotlivých střípků informací pravdivou či nejpravděpodobnější realitu
Tohle bylo nádherné čtení, ač o válčení, ale napsáno s jemnocitem, který vás nutí vše prožívat s hlavními hrdiny. TOP kniha tohoto roku!
Štítky knihy
rodina Vietnam válka ve Vietnamu (1959-1975) ságy dějiny národů a států hladomor mezigenerační vztahy vietnamská literatura
Kniha byla naprosto úchvatná a já jsem strašně ráda, že se mi něco takového dostalo do rukou ....
.
Kniha se strašně krásně čte a každá věta je zajímavá. Ani jednou se mi nestalo, že by mě něco nebavilo, nebo bych měla chuť to přeskočit. Ba naopak - nestačila jsem žasnout, co vše se ve Vietnamu dělo. A se studem se přiznávám, že jsem se o tuto část historie nikdy blíže nezajímala - což byla obrovská chyba!
.
Co se mi na knize líbilo asi nejvíce je to, s jakou úctou ke své zemi je napsaná. A také s obrovským respektem k rodině a všemu, co se dělo. Je to až neuvěřitelné. Nahlédnutí do Vietnamu mi dalo strašně moc - nejen historii, kterou jsem vlastně neznala, ale i nahlédnutí do rodinných vztahů a lásky ke všemu a všem kolem.
.
Stylem psaní mi to trochu připomínalo knihu Kde zpívají raci. Možná i proto je tato kniha zatím nejlepší, jakou jsem letos četla. Jsem unešena krásou Vietnamu a zdrcená vším, co se tam dělo. Pro takovou zemi a tak úžasný lid je to víc než dost ...